Rozpracované a probíhající akce v Děčíně s vyžadovanými a nutnými zásahy městského architekta (bez uvedení pořadí):
a)Mariánská louka – dlouhodobě iniciuji kroky a postup vedoucí k její postupné obnově. V současnosti se zaměřuji na zajištění všech potřebných podkladů – dendrologie, zaměření. Ve spolupráci s pracovní skupinou doprava se budu pokoušet a dotahování konceptů všech dopravních návazností – na Starák, na Nové město, na náměstí TGM. Následovat by v delším, nebo kratším horizontu měla buď soutěž, nebo alespoň souběžné studie. V současnosti pracuji na vydefinování podrobného zadání ML po jejích jednotlivých částech, jako podklad pro další jednání. Celkový koncept ML je nezbytný – ML potřebuje obnovit a zejména doplnit veřejné osvětlení, mobiliář. Nemá žádné zázemí ani pro návštěvníky ani pro údržbu. Až v okamžiku, kdy celou věc „dáme do pohybu“ bude možno opět oslovit majitele Lázní a hledat oboustranně výhodné propojení ML s jeho zázemím. Obdobně bude možno opět obnovit jednání s Úřadem práce ve věci chodníků, ale i komplexním řešením parkování. Tato jednání jsem již vedl a předpokládám, že bychom navázali, kde jsme naposled skončili – u pana Moravce i u ÚP.
b) Na dokončení čeká analýza děčínských sportovišť z pohledu jejich zastřešení. Nafukovačky. Téma, které řeším s panem náměstkem Martinem Poštou, který hledá jednoduché a racionální a levné řešení. Jedná se o sportovní areál v Chrochvicích, tenisovou halu za nádražím nebo místo u dopravního hřiště v horní části Kamenické.
c) Před dokončením mám úvodní fázi analýz a návrhů řešení nejproblematičtějších míst pro popelnice v Děčíně. Práci jsem dočasně odložil – musel jsem se velmi akutně věnovat Střelnici. Podrobně mám zatím zpracováno řešení popelnic na křižovatce Ruská x Teplická.
d) S ředitelem děčínského muzea jsme začali řešit nový vstup do něj. Zpracoval jsem celkový koncept řešení, ze kterého je možno vyjít. Vzhledem k podfinancování celé instituce bude nezbytné udělat ještě alespoň srozumitelnou prezentaci, která by ukázala i zřizovateli muzea nezbytnost hledat takové řešení, které by odpovídalo významu této instituce v Děčíně.
e) V Jabloňové ulici v Boleticích řešíme s paní Hořákovou a Švirlochovou v rámci akce Tvoříme Děčín celkový koncept křižovatky u potoka, kde kdysi stál památník. Ten tam sice nevracíme, ale připravujeme proměnu tohoto místa. Zatím jsem provedl celkový koncept, který jsme se všemi zúčastněnými probrali na místě, nyní ho rozpracováváme.
f) Začínáme se věnovat centru Želenic. Opět s paní Švirlochovou a krajinářskou architektkou Hořákovou. Opět se jedná o akci na základě Tvoříme Děčín, ale zde to vypadá, že půjdeme za rámec i finance které se z něj dají čerpat. Řešíme jednak prostor okolo zastávek autobusu až nahoru k poště, k pěší ose sídliště vedoucí vzhůru okolo školy, k objektům občanské vybavenosti. Zadal jsem nabídku pro dopravní studii. Místo má zmatek v přechodech pro chodce a je z dopravního hlediska nebezpečné. Další část, kterou řešíme včetně dopravy a parkování je celý spodní kus sídliště. Zatím jsem na celek zpracoval prostorový a funkční koncept, který budeme dále propracovávat. Výsledkem by měla být i celková práce s parkovacími místy, kácení a doplňování zeleně a hlavně radikální změna v centrální části u zastávky autobusu s přerostlými jalovci a nebezpečnými místy.
g)Střelnice. Zpracoval jsem zatím barevné řešení suterénu se šatnou, drobně měníme světla a doplňujeme zrcadla. Upravíme i šatní pult. Nyní připravuji barevné řešení sálu, restaurace, horního baru a všech společenských prostor. Je to práce řekl bych ještě komplexnější a náročnější než jsme loni dělali divadlo. Barevně a prostorově je interiér Střelnice nesourodý. Právě barvou a drobnými změnami si myslím zde půjde dosáhnout pozitivního zlepšení. Mám zatím zpracován úvodní koncept, který začínám rozpracovávat a projednávat s těmi, které zde pro sebe považuji za důležité – památkáři, historici, provozovatel a další. Na rozpracování tu čeká i okolí Střelnice – zeleň, kde jsem opět provedl koncept a paní Hořáková připravila nabídku. Velmi rád bych se věnoval i doplnění zeleně – sady stromů - od Střelnice až na náměstí TGM. Velmi rád bych doplnil několik stromů před čtyřpatrový panelák na severní straně náměstí. Z hlediska prostorového, by tu objem stromů udělal dobře jak prostoru náměstí TGM, tak okolí kostela sv.Václava. Park v Nerudově ulici by v této souvislosti šlo doplnit několika stromy při jeho západním okraji a velmi by mu pomohlo, pokud bychom z jeho středu odstranili přerostlé jalovce.
h) S manželi Lorenzovými v Křížovce - provozovatelé restaurace - připravuji na příští zimní sezónu „zimní stan“ před kostel. Drobnost, kterých v Děčíně řeším řadu, ale na tuto akci se těším. Pro realizaci jsem doporučil velmi šikovnou formu z lounska, se kterou jsem realizoval například několik velmi úspěšných výstav.
i) Pastýřák. Je to velký úkol, kterému se dlouhodobě věnuji. Poté, co se mi podařilo najít koncepční provozní přístup k objektu Nebíčka – formou drobné razantní stavební úpravy se podaří uvolnit obě dvě horní patra pro služby veřejnosti - se nyní soustředíme na objekt pod parkovištěm. S paní Hercíkovou, Špačkovou a panem statikem Hrabě připravujeme „udržovací“ stavební zásahy. Součástí jsou i změny výplní otvorů. Paní Svobodová bude na příští rok žádat, abychom zde vyhlásili soutěž na vyžití a další práci s prostorem. Obě dvě akce bude nezbytné z hlediska celkového vyznění i funkčnosti koordinovat. Bude třeba vybalancovat přístup při řešení dalších vazeb – zejména na zoo lesoparkem. Nechal jsem zpracovat nabídku na řešení zeleně – po částech. Zahrnuje od minimálního rozsahu jen okolo Nebíčka a altánu, přes řešení cestiček a zeleně a až k ferratě. Jako u ostatních řešení zeleně a stromů – dělám vždy prostorový koncept, řeším kontext vazby a vztahy. Do toho krajinářský architekt cizeluje kultivary stromů a zeleně, možnosti lokality včetně požadavků na sluníčko a další problematiku zase ze svého odborného pohledu. Dotahovat tu budeme i přístup na Pastýřák zespodu od kruháku u Mototechny. To ale zase v souvislosti se soutěží na Labské nábřeží.
j) V Bělé jsem na základě podnětů mj.Otto Chmelíka vydefinoval řešené území mezi farou a kostelem, zpracoval celkový úvodní koncept, nechal zpracovat nabídku na dopravní studii a nyní čekám na zpracování nabídky na řešení zeleně. Bude tam velmi důležitá moje koordinační role – jak vydefinovat silnice a chodníky a jak se pak vyjádřit prostorově adekvátně současnému stavu ke všemu doplněním zeleně, zpevněných ploch a propojení – tedy – propojíme faru s kostelem jinak než současnými vrátky? Vše musí být zejména z pohledu údržby co nejjednodušší.
k) Soutěž na lávku přes Labe. S autorským týmem jsem ve velmi úzkém spojení. Přece jen se věnuje pouze výseku města, já se většinou snažím věci rozpracovat do adekvátní šíře a hlavně jsem „dával do pohybu“ nezbytné řešení souvislostí. Týká se to zejména řešení dopravy, parkování, vazeb na Zámecké náměstí. Jak budou propracovávat další fáze a půjdou do větší podrobnosti, myslím že má spolupráce s nimi bude ještě nezbytnější, abych je v turbulenci vazeb a tlaků v Děčíně udržel v linii, kterou nastavili svým soutěžním návrhem.
l) Soutěž na Labské nábřeží. Velmi rád bych ohlídal, aby v tzv.širším řešeném území došlo adekvátním způsobem i k prověření problematiky nábřeží v případě, že bude jez. Jsem v kontaktu s ŘVC, které mě v tom podporuje. Nyní s ŘVC dokonce z jejich iniciativy řeším, zda a na jaké části jezu by bylo možno vypsat architektonickou soutěž. Chtějí si zlepšit veřejný obraz a jdou na to dobře. Je velká pravděpodobnost, že bychom vše stihly ještě před tím, než někdy koncem příštího roku bude s novým ministrem podán jez do nové EIA. Ve všech těchto činnostech bude má znalost projektu jezu i požadavků a potřeb města Děčína velmi důležitá. Po letech, kdy se jezu i městu věnuji a dávám si dohromady ucelený obraz požadovaného stavu se tak může jednat o velmi produktivní využití mé akumulované zkušenosti. Ale ještě k nábřeží – po soutěži na lávku se v řešeném úseku už také pohybuji velmi jistě a vazby a souvislosti do nejrůznějších podrobností pro mne nejsou neznámé.
m) Soutěž na kašnu na Masarykově náměstí. Prováděl jsem úvodní korekci zadávacích podmínek a myslím, že se tématu budu ještě věnovat.
n) Jez. Ve spolupráci s děčínskou hospodářskou komorou jsem připravil sadu vizualizací nábřeží pro variantu „jez bude“. Navazuji na bod l) a mohu jen doplnit, že zde podrobně probíráme z jakého úhlu pohledu jez uchopit, aby byl jednak iniciátorem kvalitních úprav nábřeží ale také jakou roli by měl sehrát například v rámci energetické soběstačnosti Děčína.
o) Loděnice a úvahy o její konverzi na bytový development. Úvahy vedoucí k bytovému komplexu v současné loděnici mohou být přemrštěné, ale je dobře, že se v souvislosti s Děčínem začíná mluvit o výhodnosti situovat potenciálně velké investice týkající se bydlení právě sem. Se Sašou Vanžurou připravujeme do děčínského deníku článek, který by právě jako leitmotiv sděloval, že je jedno, jestli loděnice nakonec vyjdou nebo ne, ale že je důležité, že se Děčín začíná spojovat s výhodností nové bytové výstavby. Je jasné, že by tímto způsobem docházelo ke zhodnocování už existujícího bytového fondu.
p) Doprava v Děčíně. Poté co se mi v minulosti podařilo iniciovat a založit pracovní skupinu věnující se dopravě dochází k rozpracovávání jednotlivých výsledků. U kruháku u Benziny už ŘSD předložilo jeho přeprojektovanou verzi, máme vstupní podklady pro soutěž na Labské nábřeží, atd. Jedná se o systematické dotahování dlouhodobě připravovaného konceptu cyklodopravy ve městě. Nyní začínáme spolupracovat s vedoucím pracovní skupiny Doprava, panem Ouzkým. Tématem budou i drobné parkovací domy, které mohou být zřizovány i provozovány soukromými subjekty. Město by ale mělo připravit vstupní podmínky a celkové koncepty dopravy v klidu, na jejichž základě by parkovací domy mohly vznikat. Na tom všem je třeba zapracovat. Jedná se o činnost kde se potkává požadavek na detailní znalost města s požadavkem na brilantní zvládnutí dopravní problematiky.
https://decinarchitekt.blogspot.com/2020/08/pracovni-cvut-rocni-bilance.html
q) Příprava manuálů veřejného prostoru. Bez nadsázky je to činnost, která, bude-li ji vykonávat jednotlivec, je na léta. Zpracoval jsem metodologický postup, jak v podmínkách Děčína je vše možno racionálním způsobem uchopit. V kanceláři mám velkou, několik m2 velkou mapu Děčína, kde jsem si začal město pro tyto potřeby členit – to jsem řešil již v souvislosti s územním plánem – a začínám z pohledu potřeb tohoto bodu provádět úvodní analytickou činnost.
https://decinarchitekt.blogspot.com/2021/08/koncept-prace-s-prostorem-vedouci-k.html
r) Spolupráce s komisí urbanismu a architektury. Vzhledem k tomu, že jsem v Děčíně stále pouze na částečný úvazek – nedošlo k vizím z výběrového řízení na mou funkci, že než vznikne tým, jeden člověk by si nejprve ve městě vším měl projít sám – je rozšiřování spolupráce i na tuto komisi pro mou práci a pro zpětné vazby velmi důležité. Je v tomto ohledu důležité, že v ní jsou skvělí profesionálové, se kterými v Děčíně dlouhodobě spolupracuji. Je to stejně tak důležité jako fakt, že role komise je tzv.expertní – tedy problematiku neřeší generováním návrhů a studií, ale její hlavní síla je ve fundované reflexi současného stavu i předkládaných návrhů a řešení.
https://decinarchitekt.blogspot.com/2021/02/ztah-agendy-prace-mestskeho-architekta.html
s) Hledání dalších míst pro náhradní výsadby. Jedná se o nejekonomičtější způsob jak racionálně doplňovat zeleň ve městě. S paní Švirlochovou a paní krajinářskou architektkou Hořákovou jsme zpracovali již řadu míst a chystáme se na další. Vždy musíme míst připravenu řadu dobře zpracovaných projektů, protože o náhradních výsadbách je pak nezbytné rozhodnout jen v řádu několika týdnů.
t) Východní nádraží. Poměrně razantně jsem z pohledu urbanismu a architektury zasahoval do realizace studie provedené v rámci restartu. S mnoha aspekty urbanistické i architektonické části návrhu stále nejsem spokojen. Připravuji se, že se vše podaří korigovat v dalších projekčních fázích.
u) Spolupráce se soukromými subjekty se zaměřením na hledání investičních příležitostí a bydlení. V současnosti v této problematice jednám především s panem Parohou. Společně se navíc na úrovni kraje podílíme v projektu Transformačního centra Ústeckého kraje, kde mám na starosti jeho tzv.čtvrtý pilíř věnující se plánování krajiny a osídlení. Připravujeme tam řadu pilotních projektů a řadu z nich plánujeme jako první v kraji provést právě v Děčíně. Děčín by se tak pro případ potenciálního developerského vstupu mohl jevit jako nejpřipravenější a nejzajímavější. Že takovéto impulsy v nadcházejících časech, které je už nyní možno označit jako obtížné, budou mimořádně důležité není třeba zdůrazňovat.
v) Otto Chmelík na počátku tohoto roku otevřel téma realizace prezentačního centra v prostorách bývalé obřadní síně u vstupu do podmokelského magistrátu. Nevím, jestli se tato úvaha, vytvořit zde Kancelář architekta města ujme, ale jsem připraven koncept, který jsem si pro to zpracoval dále a podrobněji dopracovávat.
w) Území plán. V současnosti je zastupitelem pověřeným územním plánem Otto Chmelík. S tímto minulým i současným předsedou pracovní skupiny Urbanismu a architektury se informujeme o požadavcích, které tato funkce vyvolává. Má profesní podpora tu bude občas velmi výhodná.
x) Děčínský Aquapark. Začali jsme koncipovat rozvoj Akvaparku – celkový jeho rozvoj i problematiku zastřešení venkovního bazénu. I zde se bude jednat o dlouhodobé hledání adekvátního přístupu a řešení.
y) Bažantnice. Zpracoval jsem celkový pohled na Bažantnici jako park i jako místo uprostřed města. Z tohoto konceptu nyní projektujeme vstup do parku ze strany sídliště. Vypracoval jsem prostorový a funkční koncept, který je následně krajinářskou architektkou dopracováván, projednáván, řešeny detaily. Vědomí celkového pohledu na park nám umožňuje dělat jeho části, ale stále jsme si vědomi nadřazených požadavků, které má celek, abychom úpravy mohli dělat postupně a systematicky. Jako u jiných obdobně důležitých míst i zde by byla dobrá soutěž, nebo alespoň souběžná studie, hledáme ale vždy řešení adekvátní možnostem města.
z) Osvětová činnost. Provádím průběžně formou procházek – letos jich městem bylo jedenáct, dnů architektury, prezentací například v kavárnách, webovými stránkami, fb stránkami. Postupné zvyšování povědomí občanů o tom, že město se skládá z nepřeberného množství částí a detailů a že do procesu zlepšování se může zapojit každý, považuji i do budoucna za velmi důležité.
A doplnění – dále bude pokračovat spolupráce s ČVUT. Zrealizovali jsme první fázi výsadby – lípy a okrasné jabloně. Lípy budou ještě dosazeny do asfaltu naproti Dlouhé jízdě a do chodníku v pokračování Lázeňské, aby byly jako alej sázeny současně. Plastiku prof.Karla máme odladěnou, pokud jde o její umístění i pokud jde o detaily a povolovací procesy. Půl roku je na JF ČVUT nová tajemnice, se kterou nyní budeme řešit další fázi úprav okolí ČVUT. S paní Hořákovou začínáme pracovat na konceptu okolí plastiky. Budeme řešit celou oblast od vysazených lip až po hlavní vstup do domu. Bude se jednat o nové zadláždění kamennou dlažbou, podél Myslbekovy ulice vysadíme pět platanů. V rámci této práce chci alespoň rámcově prověřit posunutí zastávky busu směrem ven z města pod přechod pro chodce, naproti současné zastávce směrem na náměstí TGM. Stejně tak budu chtít prověřit navazující rozlehlou asfaltovou plochu okolo stánku PNS a nahoru za současnou zastávku busu. Abychom dobře upořádali plochy v majetku ČVUTu, musíme se zde podívat na veřejný prostor jako celek. Plastika bude osazena příští rok na jaře, úpravy veřejných prostor by měly proběhnou v zápětí. Nyní začínáme připravovat studii této druhé fáze.
12.12.2021, Ondřej Beneš"
