Vztah - Děčín - Republika

Některé problémy Děčína jsou řešitelné pouze na úrovni Kraje a jsou i problémy, které jsou k řešení ještě dál, na republikové úrovni. Vztah vedení tzv. moderního demokratického státu se k problematice urbanismu, architektury a územního plánování už od počátku devadesátých let staví - diplomaticky řečeno - zdrženlivě. 

Většinová zkušenost s centrálním plánováním dala do jednoho koše i organizaci a plánování prostorů a míst ve kterých žijeme. Už na počátku devadesátých let bylo mnohým jasné, kam bezbřehé otevření trhu v tomto směru může vést. Tyto obavy ale v devadesátých let nebyly "na pořadu dne". Máme nyní satelity, logistická centra, nákupní zóny.... Určitě - nejprve bylo nezbytné saturovat základní osobní požadavky ( i dnes je pro mnohé nejvyšší životní metou domek v satelitu). 

Požadavky se ale rozšiřují, dochází až k profanizaci pojmu "veřejný prostor". V každém případě ale už kolem sebe vidíme, kam bezbřehá exploatace vede - obzvlášť, když většina kvalitních řešení souvisí zejména s lepší komunikací.

Komunikací a koordinací v tom nejširším slova smyslu. V Děčíně se jedná už jen o komunikaci mezi Ministerstvem dopravy a Ministerstvem životního prostředí ve vazbě k uvažované výstavbě "jezu". Komunikaci jednotlivých subjektů při vstupu do konkrétních území, lokalit průmyslových zón - a tak vytváření lepších řešení, ekonomičtějších řešení, nadčasovějších řešení. 

Že máme Územní plány, různé Strategie a ZURky? Určitě, ale většina z nich bývá "uměním možného", kdy se nejedná o nejlepší řešení ze všech možných - tzv. konsenzuální, synergické - ale kompromisní - kdy se hledá nejmenší společný jmenovatel toho co "ještě nevadí"....

To je ale pro kvalitní život, pro kvalitní péči o krajinu, kvalitní rozvoj a smysluplnné vize hledající řešení výzev na otázky přicházející teprve na horizont našeho každodenního života  - zoufale málo....

Mluvíme o požadavku na zřízení pozice Krajského architekta - a důvody jsem tu už uváděl. Při pravidelných schůzkách s městskými architekty, aktivisty, žurnalisty, podnikateli nebo politiky ústeckého kraje jsem v názoru na aktivitu vedoucí ke zřízení Krajského architekta  jen a jen utvrzován. 

http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/10/tema-vztah-usti-decin.html

http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/12/tema-vztah-usti-decin-02.html

http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/12/tema-vztah-usti-decin-03.html

http://decinarchitekt.blogspot.cz/2018/02/tema-vztah-decin-usti-kraj-04.html

Zároveň by ale bylo dobré postupně začít mluvit i o důvodech jaký smysl by mělo zřízení agendy 

tzv. Státního (republikového) architekta.

Zde je jedna z úvodních úvah na toto téma:

Program Architektura (kulturní prostředí) pro celostátní volby – státní architekt                                             12.4.2017

Zpracoval:           Ing. arch. Petr Lešek; petr.lesek@projektil.cz

Náš svět se skládá ze vztahů (sociální, ekonomické,…) a prostředí, ve kterém se vztahy odehrávají a které pro ně tvoří podmínky. Bohužel se většina politiků soustředí na vztahy a prostředí buď nevnímá, nebo řeší pouze nutnou údržbu. Neuvědomují si, že kvalitní prostředí udržuje a přitahuje lidi. Investice do kvalitního prostředí se slovy dneška „vyplatí“.

Vláda ČR přijala v roce 2015 dokument Politika architektury a stavební kultury, čímž se zařadila po bok většiny evropských zemí, které tento dokument dlouhodobě mají a užívají. Mrzuté je, že se o tomto dokumentu ví velmi málo a jeho dopad je tak omezený. Tím spíše je potřeba zahrnout téma péče o kulturní prostředí (architekturu) do programu budoucí vlády a tedy i do volebních programů. Vždyť o tom, že chceme žít v kvalitním prostředí, nikdo nepochybuje.

                Od uplynulých komunálních voleb se jako klíčové osoby v tématu péče o kulturní prostředí ukázali měsští a obecní architekti. Po uplynulých krajských volbách by bylo dobré, kdyby získali odbornou pomoc a koordinaci i na úrovni krajů. Pro celostátní koordinaci a péči o téma proto považuji za vhodné ustavit státního architekta po vzoru států Beneluxu. S jasnou personifikací by stoupla i zodpovědnost dané osoby a témata Politiky architektury by se prosazovaly snadněji.

                V rámci MMR existuje odborné oddělení, které Politiku architektury, společně s externisty, připravovalo. Nicméně povědomost o něm je mimo odbornou veřejnost minimální a nemá vliv na ostatní ministerstva a státní organizace.  V poradním týmu premiéra dlouhodobě chybí architekt tak jako je městský architekt po boku starosty ve všech kvalitních městech ČR.

Tento text je podkladem pro zahrnutí pozice státního architekta (a s ním i tématu péče o kulturní prostředí) do programů kandidátů v celostátních volbách. Text navazuje na texty ke komunálním volbám, následně doplněným k zobecnění pro průběžné použití ve městech i obcích a pro krajské volby.

Státní architekt

             Bude zřízena pozice státního architekta jako poradce premiéra s vlastním týmem po vzoru států Beneluxu. Bude se jednat o konkrétní osobu na konkrétní dobu (například 5+5 let). Bude koordinovat práci krajských a městských architektů.

             Bude koordinovat práci ministerstev a státních organizací v tématu péče o kulturní prostředí.

Bude připomínkovat, koordinovat a zpětně vyhodnocovat granty, které se týkají kulturního prostředí, včetně krajiny. Bude požadovat od dotačních titulů, které se týkají prostředí dostatečný čas na zpracování a kvalitativní rozhodování o jejich podpoře. V projektech bude podporovat zahrnutí managementu veřejného prostoru, participačního procesu a kvalitativního výběru zpracovatelů například formu architektonické soutěže.

Bude sledovat a hodnotit plnění strategických dokumentů ČR souvisejících s kulturním prostředí (Politika architektury, Bytová politika,…). Bude sledovat a hodnotit plnění Politiky územního rozvoje a koordinovat krajské Zásady územního rozvoje. Bude dbát na srozumitelnost strategických dokumentů a jejich prezentaci veřejnosti včetně jejího zapojení. Připraví systém prezentování dobré praxe a sdílení zkušeností v rámci ČR.

Bude v tématu zastupovat ČR směrem do zahraničí a pomáhat jak při získávání kvalitních příkladů ze zahraničí tak při prezentaci kvalitních příkladů z ČR v rámci posílení image ČR jako experta v daném oboru.

                Zpracuje a bude aktualizovat mapu státního majetku jako součásti strategických dokumentů. Bude zpracována též mapa nevyužívaných státních pozemků a budov a umožněno a podporováno jejich alternativní využití a to i krátkodobé. Bude probíhat vyhodnocování nákladů na údržbu ploch a objektů pro možnost srovnání a optimalizace při nové výstavbě či přestavbách. Bude dohlížet na kvalitu státních investic do výstavby a bude je konzultovat a koordinovat. Zpracovatelé projektů i staveb nebudou vybíráni pouze podle ceny. U výběru projektantů bude zohledňována i cena budoucí stavby a jejího provozu.

                Bude vyvíjet a koordinovat osvětovou a výchovnou činnost k většímu zájmu veřejnosti a zejména dětí a mládeže o prostředí. Připraví zřízení Národního centra architektury.

Bude spolupracovat s Českou komorou architektů.

Bude podporovat, aby zlomek z veřejné investice (například 1%) byl investován do kvalitní výtvarné intervence jako součásti této investice.

Zpracuje a bude kontrolovat regulaci reklamy na státních pozemcích a dá doporučení pro celostátní pravidla.

Bude iniciovat a administrovat architektonické soutěže pro investice státních organizací, nejlépe s předchozí participací obyvatel.

ps. 

foto: Wag the Dog 1997 zdroj: CSFD.cz

skici: archiv OB.

Soukromí investoři 01

Jak je to s podporou individuální výstavby v Děčíně? Projektovat zde nemůžu, ale pokud mě někdo osloví, dokážu v rámci své práce pomoct vytvořit základní uchopení problému ve vztahu ke konkrétní lokalitě, konkrétnímu stavebnímu programu i konkrétním požadavkům na finanční a technickou náročnost. 

Vždy je lepší dělat dům atypickým způsobem - kolega profesor Stempel říká, že architekt si na sebe vydělá třeba jen kvalitou dispozice a ušetřením nákladů na zbytečné a nevyužívané metry čtvereční domu.

Rovnou, nebo až po provedení úvodní rozvahy doporučím už konkrétního architekta, dám na výběr....

(koncept znamená, že hala může být kuchyní, kuchyň jídelnou ...)

Masarykovo náměstí

Úvod do uvažování o Masarykově náměstí. Pokud nyní začínáme mluvit o obnově kašny, má smysl stejným způsobem mluvit o celém náměstí. Tedy o rámci, jehož je kašna vyvrcholením.

Masarykovo náměstí bylo v šedesátých letech radikálně otevřeno a doplněno panelovými domy. Dnes hledáme co nejpřirozenější strukturu veřejných prostor. Nejprve obnovíme historickou stopu náměstí - už jen prací se zelení je možno hodně vykonat. 

Jako výchozí moment v jeho severní části bude dobré opět pracovat se zelení jak je patrné v následujících skicách. 

A ještě výchozí momenty uvažování při pohled na náměstí z hotelu Koruna. Vždy současný stav a koncept,. 

A něco málo fotek z doby nedávno minulé:

... na závěr jedna starší....

Podmokly

Nevím, kde se vzala informace, že Husovo náměstí bude betonové – jedná se o dlažbu. Jedná se o centrální veřejný prostor Podmokel. Co si představujeme, že by se tam mělo odehrávat? Mělo by to být místo pro trhy? Společenské akce? Setkání ? Měli bychom na ně mít požadavky jako na travnatou plochu na západní konci ulice E.Destinové, nebo podél Labe, nebo na úpatí Kvádrberku? Jak lépe obdobná místa (ta centrální veřejná) kontrolovat, než pobýváním na nich? Důležité také je aby tato místa měla tak silných charakter, aby je šlo i jednoduše udržovat, a aby již vyžadovala určitý způsob jednání. 

Pokud jde o zpevněné plochy – nemíchal bych tam problematiku Tyršovky, kterou jsem řešil třeba zde: http://decinarchitekt.blogspot.cz/.../kvalita... 

Přehřívání centra Podmokel? Infra záběry současného stavu ani předpoklad po provedení úprav veřejných prostor jsem neviděl. Mohu porovnávat z obdobných měst – být centrum Podmokel dlážděná plocha 100/100 metrů bez stromů .. a uprostřed rozlehlé zástavby bez stromů v ulicích a bez zeleně ve dvorcích …. to je jiná, ale zde? nevím, tady stromy zůstávají, v ulicích se budou dosazovat, zelený Pastýřák je coby kamenem dohodil, je tu Jílovák … ale souhlasím - určitě – je třeba být vždy obezřetný…. 
Pokud jde o stromy v Prokopce – ty tam nyní půjdou dát jen proto, že bude provedena přeložka plynu v této komunikaci – za cca 1mil. Kč. Sítě jsou ostatně problémem na vícero místech – nejen Podmokel – pokud jde o úvahy dávat stromy do ulic.

A jak se dostali re:architekti (autoři revitalizace Podmokel) v zakázce na územní studii veřejných prostor Bynova? Bynov dělají re:architekti proto, protože ze všech těch, co podali nabídku v otevřeném výběrovém řízení byli nejlepší - vygooglete si je. Totiž - jak už v DC dělají Podmokly a trochu už DC znají a orientují se tu – šli i do tohoto výběrka. Vždy s výběrovými řízeními máme problém. Přihlásí se vždy jen pár teamů (a to se na ně snažím v profesní komunitě upozorňovat jak to jde) … a tak většinou ne všechny kanceláře, které se výběrových řízení účastní jsou nějakým způsobem kvalitní … 

Pokud jde o termín realizace - počátek v březnu - jaký by mělo smysl končit s pracemi až bude sníh? Přípravné práce, stejně jako realizační i tendrová dokumentace trvaly několik let a byly velmi drahé prováděčka Husova náměstí a Prokopky vyšla na cca 2mil. I to je důvod proč město chce nejprve na základě ověření kvality této dokumentace její realizací získat zpětnou vazbu o její kvalitě, než zadá další části, další etapy revitalizace do projektové přípravy. 

Jednou z nejdůležitějších věcí projektové přípravy revitalizace je požadavek, aby se zároveň dělali všechny sítě - aby se ulice dělaly komplet - aby si správci a provozovatelé sítí ve všem prostě udělali pořádek. Přesto, správci a provozovatelé sítí se v okamžiku havárie nemusí nikoho ptát, mohou vzít stroje a do ulice se zakousnout.....

Tolik nyní kritizované dláždění Husova náměstí Podmoklům mimořádně prospěje (a opět musím zdůraznit jak důležité je toto otevření dávat do souvislosti s vysázením stromů  - a tedy větším zavření - prostoru před nádražím). Podle mě se i na jazýčku vah vyváží to, co s touto čtvrtí udělalo nákupní centrum Pivovar. Husovo náměstí jako centrum čtvrtě - v porovnání s ním - bude najednou daleko větší a velkorysejší, otevřenější.. Objevíme jeho mnohovrstevnatý vztah k Podmoklům, Pastýřáku, krajině i historii... tedy prostě věci, které Pivovar - stejně jako jakékoli nákupní centrum - uměle vytváří pro simulování příjemnosti prostředí při nerušeném nakupování.

Ano - síla a zároveň největší slabost Husova náměstí je ve složitosti sociálních vazeb a vztahů, které se tu do něj promítají. Ale taková náměstí vždy bývala - reálně se do nich promítal skutečný stav obce. Zobrazoval se v nich. Aby se tu nyní něco dalo do pohybu bylo třeba pohnout celou občanskou společností - a to už je nějaká práce. 

Žijeme v době vysoce specializovaných technologií, mikro, soft, nano, piko.... že to se do vnímání tohoto konkrétního náměstí nepromítá? Velkou část energie Podmokel úspěšně vstřebal Pivovar - tam ale realizace tzv.veřejných prostor není výsledkem širokého společenského konsenzu jako u náměstí - to tam nebylo potřeba. Tam bylo vše dáno silou developerského kalkulu, záměru, silou peněz. 

Na rozdíl od náměstí - jako věci veřejné - je to příklad úspěšnosti matematické přírodovědy, která sama v sobě smysl nemá, ale hledá ho až následně. I pro ni je ve svém důsledku mimořádně důležitý tzv. přirozený reálný život a svět se svou iracionalitou a nepředvídatelností. I pro ni jsou ve svém důsledku mimořádně důležité pojmy jako domov, kultura, kontinuita, aspirace, fundament a kultivace. Tedy něco, co vzniká jen velmi těžce, pomalu, a je vždy ohroženo zánikem. 

… a ještě jedna poznámka - na městě jsem inicioval podepsání smlouvy s re:architekty, na základě které všechny otázky týkající se práce s veřejným prostorem a vůbec nějakým způsobem navazující na jejich komplexní studii Podmokel budou řešit s nimi – Podmokly mají do té míry načtené, že to pro ně bude daleko jednodušší a budou tak daleko lépe schopni udržet kontinuitu a pružnost přístupu, i když na vše ještě nejsou realizační dokumentace – na všechny části revitalizace Podmokel. 

Tedy ať už se jedná o barvu zábradlí u nového mostu u Ovčího můstku, koncept použitých světel v Pivovarské, práce s chodníkem v Teplické nahoru nad Ovčím můstkem, změna křižovatky v souvislosti s bouráním kusu bloku tamtéž, nebo koordinace zájmů soukromých vlastníků veřejných prostor vedle nově vydlážděné plochy tzv.tržnice u Husova náměstí, nebo třeba spolupráci s Muzeem na úpravě jeho vstupních prostor směrem k nádraží, jako i úprava a hledání organizace vnitrobloku Muzea, nebo spolupráce se soukromými subjekty jako hledání jak změnit parter Grandu u nádraží, jak ho využít, jak o navázat na veřejné prostory – před i po jejich úpravách, které na ně v rámci revitalizace Podmokel čekají….

Okolí "Kokosu"

S ČVUT začínáme hledat způsob jak upravit okolí jejich objektu, tradičně nazývaného Kokos. Je tu především znázorněn výchozí moment uvažování jak se stromy, keři. V Myslbekově by bylo dobré prověřit, zda zeleň by nešla dát přímo na kraj ulice, a dát ji i mezi podélně parkovací vozy. 

Pro město mimořádné místo je náměstíčko před nástupem na Dlouhou jízdu. Patrně tu bude důležitá redukce keřů a doplnění stromy. Parter by pod nimi by mohl být otevřený, s lavičkami.

Až pak bychom měli řešit místo pod vrbou – variant bude mnoho.

Jednou z možností je využít konstruktivistickou plastika viz:

https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/unikatni-plastika-v-lipe-zrejme-pujde-k-zemi-20180204.html  .

Něco málo historických podkladů:

r. 1756

r. 1843

r. 1842-9

r. 1871 

r. 1893 

počátek XX.století

r. 1954

a fotky patrně z šedesátých let:

Doplnění: výše uvedený příspěvek je přes rok starý. Mezitím jsme se domluvili s ČVUT, která zadala krajinářské architektce paní Hořákové již konkrétní úkol, navrhnout řešení zeleně mezi ČVUT a Dlouhou jízdou. Bylo by tak možno konečně nahradit jalovce a kleče, které tu slouží především jako veřejné záchodky. 

Níže je naznačeno hledání nejlepšího možného řešení. Vše nyní budeme ještě probírat daleko podrobněji z pohledu všech druhů dopravy a prostupnosti pro pěší. Otázkou je změna vstupu do Kokosu ze severu, kde je nyní velkoryse uklidňující travnatá plocha - nejprve budeme řešit otázku parkování okolo objektu - jedna z úvah provozovatele vedla k zastropení zapuštěného zásobovacího dvora. 

Otázky také vyvolává jihozápadní ukončení Zámeckého náměstí, zda doprostřed rozlehlé asfaltové plochy umístit strom, stromy, nebo tam dát architektonický akcent - sloup nebo sochu. I toto bude součástí dalších úvah. Důležité je dbát na rytmus veřejných prostor v této části města, který by měl respektovat historickou paměť místa a zároveň neubírat dominanci Masarykovu náměstí, Křížovce, nebo nádvoří zámku. Přece jen Zámecké náměstí je daleko složitější, komplikovanější a potřebuje především zklidnit.

A zatím finále úvah:

Udělal jsem si pro tento okamžik a pro potřeby zadání stromů závěr - viz příloha. Je to vlastně to finále co jsme měli - naproti DJ lípy, podél Fugnerky jabloně. Co bych pak zvážil - a je to nad rámec toho co se bude podávat - zda v místě zpevněné plochy u CVUTu, co ji chceme zmenšit nadat strom, ale něco jako reminiscenci na stavební prvek - snad kaplička, co tam kdysi patrně byla. V ploše Zámeckého náměstí bychom tak mohli zafixovat osu DJ, která, jak je ta vstupní brána do DJ "křivá" by mohla s branou tvořit dobrou vazbu. Pokud by se nám o ní podařilo něco zjistit bylo by to skvělé, jinak bych si dokázal představit i určitou "plečnikovskou" parafrázi. V každém případě v dokumentaci bude strom na tomto místě pouze čárkovaný. Ty čtyři jabloně na konci Fugnerky budeme řešit v souvislosti s dopravou - je tam ale spousta sítí, tak to asi hned tak nepude… Ještě ten bod kde jsme stáli v ploše asfaltu - na obrázku vyznačen takovým tlustým kroužkem - nechal bych to otevřené. Ale v každém případě, pokud má celý prostor nějaké těžiště, je to někde tam - k tomu jen dodávám - takový menší obelisk.. ale i to je nad rámec dnešních úvah a pokud pokácíme jalovce, vysadíme lípy, vemem dřevec a můžem to vyzkoušet.


A ještě pro jistotu zopakuju limity. Jsou jimi nejen sítě, ale bude to i nemožnost pokácet vzrostlé lípy, aktuální nemožnost na pozemku CVUT udělat zpevněné pochozí plochy.


V dalším kroku pro CVUT budeme redukovat keře podél ulice 17. listopadu. Tuto úpravu budeme provádět s podrobnějším zacílením na zastávku autobusu Myslbekova ven z města, kam se v této oblasti pokusím soustředit - ta krytá čekárna je zcela nevyhovující - tedy samozřejmě Fugnerku a Zámecké nám budeme přetřásat z hlediska organizace dopravy.

A finále již podrobněji rozpracované:

A na úplný závěr něco historických srovnání:

A ještě pár skic s uvažovaným přesunutím zastávky MHD, doplnění stromů: