Toto mi loni nevyšlo, tak alespoň tady malá připomínka (mělo se jednat o mosaznou plaketu zasazenou do plochy náměstí).
Stránky architekta statutárního města Děčín Ondřeje Beneše činného v této pozici v Děčíně mezi květnem 2017 a červencem 2022. Posledním dnem výkonu je 31.7.2022. Webové stránky bude ale nadále veřejně přístupné.
Stránky architekta města Děčín
Doc. ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná
mail@ondrejbenes.cz
středa 24. dubna 2019
Územní plán 02
Předběžné hledání hodnot,
potenciálů a způsobů práce
Současný stav
Jednou
z nejdůležitějším momentů v Děčíně je bezesporu řeka Labe a jeho nábřeží.
Je
tu ale pro rozvoj pravého i levého břehu neméně důležitý Jílovský potok a
Ploučnice, a mnoho dalších potoků i potůčků.
Centrem
Děčína prochází mimořádně výrazný geologický, terénní zlom. Je jedním z
nejsilnějších momentů vnímání města.
Kontrast
sopek Českého středohoří s tabulí Labských pískovců protnutý Labem je základní
stavební jednotkou města .
A je mnohonásobně rozváděno.
A
vytváří mimořádně specifické podmínky pro osídlení. Jiný charakter má zástavba
od něj směrem na sever.
I
směrem na jih..
Pro
Děčín je charakteristická jeho vazba na krajinu – lesy jsou v těsné vazbě na
centrum na zastavěné území obce.
Zjednodušeně
vyjádřeno lze tedy krajinný rámec Děčína graficky vyjádřit takto.
Nejpregnantnější
vyjádření krajiny je koncentrováno do centra města – do vazby zámku a Pastýřáku.
Pozoruhodné
je i jakým způsobem v devatenáctém století probíhalo trasování i uzly železnic. Jejich
propojení s krajinou je mimořádné.
Do
budoucna tak nemusí jít pouze o proměnu Koziny na cyklostezku ústící na nábřeží
a do komunikačního uzlu Podmokel
(autobus, železnice, parkoviště).
A
takto přibližně si tedy uchovávám Děčín v paměti.
Propojení
s krajinou bylo v minulosti zcela přirozené. Dostalo vyjádření v mnoha
jednotlivých čtvrtích města. Vznikaly parky, parkové úpravy kusů lesa,
upravovala se nábřeží
Razantním
zásahem do původně barokního členění krajiny (např. vazba Thun
kaple na kostel v Rozbělesích) byl
až průmyslový boom a budování železnice.
Dnes
bychom neměli podlehnout pokušení rovnoměrně zastavovat území které není lesem.
Pokud bychom měli i nadále mluvit o propojení města s přírodou a krajinou, tyto
vazby je třeba velmi aktivně objevovat a promítat do potenciálně zastavitelného
území.
Nesmí
se nám stát, že nezastavěná území v intravilánu
zalije homogenní sídelní kaše (podpoře individuálního rodinného bydlení je
třeba nadřadit respekt k hodnotám celé obce, aby nedocházelo k její degradaci,
jak vidíme u srovnatelných příkladů českých měst).
Je
totiž třeba především hledat způsoby jak energii pro rozvoj nalít zpět do
center obou břehů, aby se nám město doslova nerozpadlo pod rukama.
Základní
urbánní osu levého břehu lze definovat jako propojení Podmokel
pod oběma parky dolů na Chrochvice a
Želenice. Na pravém břehu je to propojení historického jádra města okolo ČVUT a
sportovně nákupního centra dolů na Staré město.
Určitě
nejde pouze o tato jádra území, ale i o jejich rozvoj .a hledání dalších
vztahů.
Do
základního čtení Děčína .tak může dostat i způsob jak město vnímat a pak i jak
s ním pracovat územím pracovat.
…dlouhodobě
pracovat….
Děčín
má ale mimořádné množství velmi protichůdné mozaiky míst, lokalit, čtvrtí. A
každá si žije tak nějak vlastním životem…
Toto
je pouze předběžný pokus o jejich definování. Pocitovou mapu pro jejich
definici nosí každý v sobě. Většinou jsou ale tyto části poměrně dobře čitelné,
a nezřídka je vymezení velmi přesné a ostré.
Stejně tak je důležité hledání a kultivace propojení mezi nimi. Mnohdy
stačí i třeba jen drobný průchod – ale na tom správném místě a správně
provedený.
Každá
tato oblast má svůj vlastní způsob prezentace, uchopení a vnímání sebe sama.
Každá
řeší své vlastní problémy a hledá – pokud možno v běžných docházkových
vzdálenostech - svá vlastní společenská centra, obchody, služby, trávení
volného času.
Každá
část má i specifickou historii - od které odečítá i svůj význam - s mnohdy
mimořádnými kulturními počiny minulosti významem přesahujícím konkrétní
lokalitu..
Pořád
ale těžiště celého území je ve společném jádru. Jsou to historické dominanty,
jsou to obě labská nábřeží, je to občanská vybavenost a služby pokrývající svým
významem celé město.
Do
struktury čtení Děčína si tedy můžeme
promítnout i požadavek na vyjádření toho konkrétního a specifického v
každé jednotlivé lokalitě.
Aby
mohlo docházet ke synergickému efektu spolupráce.
A
jedním z nejdůležitějších problémů k řešení bude vyvažování vztahu centrum –
lokalita.
To
vše by se pak mělo promítnout do definování slabých a silných stránek
jednotlivých lokalit, do definování jejich specifických charakterů které má
smysl rozvíjet, dále zhodnocovat výstavbou, úpravami veřejných prostor.
A
jestli se nám to daří poznáme mimo jiné z toho, že tímto způsobem do území
nalitá energie dá znovuzaznít
všemu hodnotnému, co v té které lokalitě, místě, čtvrti, bylo kdy v minulosti
vykonáno.
Zbývá k tomu jen dodat, že takovouto iniciační
informaci si z navrhovanému Územnímu plánu jeho uživatel neodnese. Navrhovaný
Územní plán jde dokonce v mnoha ohledech proti takovémuto komplexnímu způsobu
uvažování – viz např vyjádření https://decinarchitekt.blogspot.com/2017/11/uzemni-plan.html
Pokud
se takovýto způsob uvažování nepodaří do Územního plánu doplnit – přece jen jde
o zásadní dokument rozvoje obce – bude nezbytné hledat jiné způsoby jak na to.
úterý 23. dubna 2019
Kozina
Úvodní úvaha na téma "Kozina"
Současný stav
Pokud
Kozina bude začínat v Děčíně a povede pod Krušnými horami až do Chebu, lze
předpokládat, že to bude cyklistická dálnice. V ten okamžik bude v DC důležité
jednak její napojení na cyklostezky na nábřeží, ale i na železnici, autobusy,
parking.
Lze
předpokládat že bude vyžadovat vlastní specifickou infrastrukturu – půjčovny
kol, úschovny kol, sprchy, atd…
Půjde
pak tedy o vlastní kapacitní smysluplné trasování městem.
Stejně
tak ale bude důležité propojení např. s Podmokly. Tam by jako ideální bylo
nedělat žádné speciální koridory pro cyklisty, ale nechat je tam volně (názor
státní policie).
Stejně
tak ale bude důležité hledat způsob jak usnadnit cyklistům z DC pohyb po jejich
městě. Lze předpokládat, že i tady zejména díky elektrokolům
dojde k velkému nárůstu. Jedna z důležitých os pohybu je vyznačena žlutě –
Podmokly – Želenice – Chrochvice.
Úvodní
úvaha, jak propojit Kozinu s nábřežím.
V
současnosti je část dráhy od pivovaru po nádraží používána železnicí pro tzv.
šíbování. U pivovaru by tak bylo nezbytné z ní sjet a nejprve ulicí podél dráhy
pak parkem naproti Sněžníku jet do Podmokel,
kde bychom se podél Jílováku
mohli dostat k přechodu do Pětimostí.
Jsou tu ale parcely soukromých vlastníků.
Jízdu
na kole Podmokelskou ulicí jsme vyloučili. Velmi důležité je vyhnout se
přejezdu křižovatky u Pětimostí.
Toto
řešení lze v konceptu považovat za daleko
lepší. Po Kozině bychom se dostali až za Alberta a tam bychom stezku
otočili na železniční těleso, kde by vedla buď na jeho okraji, nebo na nějaké
formě visuté lávky. Elegantně bychom minuli Pětimostí
a dostali se buď na nádraží, nebo bychom rampou sestoupali k podjezdu pod
těleso železnice.
Základní
problém tohoto řešení je, že dráhy část Koziny, kterou bychom využili pro
cyklostezku údajně používají pro tzv. šíbování
- část od pivovaru po Alberta – ale vzhledem k obrovskému rozsahu kolejí
v této části města by se jednalo především o politický tlak na dráhy, aby
optimalizovali svůj provoz.
Když
si vše dáme na sebe, mohlo by takto dojít k uvolnění Podmokelské ulice. Doplnil
jsem tu parkoviště u pivovaru a Albertu, nahoře potenciální u ČEZu
a na nábřeží. Z takto vedeného konceptu je jasné, jak by vzrostl význam
parkování a rozvoje služeb u Albertu – nebo naproti okolo autobusového nádraží.
Samostatnou
otázkou bude zlepšení smyslu autobusové dopravy – lokální i meziměstské - a jejího propojení jak s železnicí,
cyklostezkou i parkováním. Obzvlášť zastávky před nádražím jsou
mimořádně nepřehledné, stejně jako přesun mezi oběma nádražími.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)