Aktualizace územně analytických podkladů města Děčína 2020

 

Aktualizace územně analytických podkladů města Děčína 2020 z pohledu městského architekta:

Tabulka „Problémy“ 

Závady v dopravní infrastruktuře PD1 – PD6 

PD1 

1) Kombinace průtahu s průjezdem

Děčín má dvě průtahové komunikace, které vedou středem města přes Tyršův a Nový most. Tyto komunikace jsou zároveň základní obslužnou páteří města. V křížení s dalšími komunikacemi se tvoří největší problémy s dopravou v centru Děčína. U nájezdů na Nový most (kruhové objezdy u Lidlu a na Starém Městě) a u navazujících dopravních tras. Další mimořádně problematické místo, kde je problematický mix průtahu a obsluhy města, je Benešovská ulice (severně od Východního nádraží). 

V souvislosti s touto problematikou, v souladu se ZUR kraje, a s ohledem k uvažovanému nárůstu dopravy bude nezbytné prověřit realizaci nového silničního mostu přes Labe na jižním okraji Děčína. Úvaha je v souladu s „Infrastrukturní studií Ústí z pohledu potřeb Ústeckého kraje - verze 1. 10. 2020“. 

2)Labské nábřeží, Tyršova ulice, Masarykovo náměstí

Potenciálně reprezentativní oblast pobytově mimořádně atraktivní části města je v současnosti charakterizována jako průtah. Vnitřní komunikace Děčína není možné jednoduše převést na Nový most (viz předchozí bod). Tím pádem mají i komunikace, jako je tato, charakter průtahu. Řešení lze nalézt nejprve zlepšením problematiky bodu 1). 

3) Dělnická ulice

Potenciálně mimořádně důležité propojce čtvrtí levého břehu (Podmokly, Želenice, Chrochvice) s centrem chybí chodníky i uzpůsobení pro cyklodopravu. Ulice svým charakterem a uspořádáním nesplňuje požadavky, které by ve struktuře města měla plnit. 

4) Průchod z Podmokel na nábřeží

Průchod pod tratí od muzea na nábřeží (těsně severně od železničního viaduktu vedoucího přes Labe) je pro chodce ze strany projíždějících vozidel nebezpečný. Řešením by bylo napojení ulice Práce směrem na nábřeží při pohledu z jihu ještě před železničním viaduktem. S tímto počítá finální řešení levobřežního předpolí lávky přes Labe. Ukončení lávky na levém břehu je nyní koncipováno tak, aby zlepšení dopravní situace v této lokalitě bylo do budoucna možné. 

5) Zámecké náměstí a okolí, Komenského náměstí, komunikace u bývalé polikliniky a k Mariánské louce

Historicky a společensky mimořádně důležitý uzel (až k Mariánské louce, Komenskému a Masarykovu náměstí) nemá nyní adekvátně řešené všechny druhy doprav – v pohybu i v klidu. Pro chodce je toto území nepřehledné a nepříliš přátelské. Komenského náměstí neodpovídá svým řešení požadavku daným koncentrací studentů. Vstup na Mariánskou louku přes parkoviště s rozlehlými asfaltovými plochami je neadekvátní. Chybí kvalitní práce s parterem, zelení. Kapacitní řešení dopravy v klidu by mělo být řešeno pokud možno blíže jejímu zdroji (sjezdům z Nového mostu). V celé oblasti již nyní město prověřuje adekvátní naplnění pojmu obytná zóna. 

6) Doplnění PD2 – nevyhovující pěší propojení Březin s centrem města.

 

PD5 

7) Doprava v klidu na pravém břehu Labe v okolí Masarykova náměstí Je nezbytné aktualizovat studii dopravy v klidu v minimálním rozsahu oblasti Střelnice, Labe, Mariánská louka, těleso železnice k Východnímu nádraží. Prověřit jednotlivé typy dopravy v klidu, racionalizovat je a rozvrhnout řešení včetně potenciálních parkovacích domů. Než toto bude provedeno, veškerá řešení dopravy v klidu budou pouze nahodilá. 

8) Doprava v klidu na levém břehu Labe v Podmoklech

Zpracovaná studie dopravy Podmokel nabízí i nestavební řešení pro dobu, než bude celá revitalizace Podmokel kompletně realizována. Doporučujeme tuto studii oživit a v zadání rozšířit i do přilehlých čtvrtí. Je třeba prověřit vazbu autobusového a vlakového nádraží z pohledu všech typů cestujících. 

9) Přístup na Pastýřskou stěnu

Je třeba racionalizovat přístup na Pastýřskou stěnu pro pěší, místní a turisty. Základní je podpora pěšího přístupu od Mototechny, a podpora pěšího propojení mezi ZOO a vyhlídkovou restaurací. Automobilovou dopravu je třeba vnímat jako doplňkovou. Prioritní by mělo být propojení pěší, případně MHD. Je třeba zlepšit a doplnit chodník pro pěší v horní třetině silnice vedoucí okolo synagogy. Je třeba zlepšit organizaci pěší a automobilové dopravy (stání) mezi horní zastávkou autobusu a vstupem do ZOO. 

10) Nábřeží na levém břehu Labe 

V souvislosti s přípravou plavebního stupně na Labi, i pro případ že by jez nebyl, je třeba vytvářet podmínky pro kvalitnější řešení levostranného nábřeží, budování lepší vazby řeky s městem i podél Jílovského potoka, uzpůsobovat nábřeží pro pohyb pěších i cyklistů. To vše v oblasti od ústí Zimního přístavu v Rozbělesích až po Přípeř. Do řešení by mělo být zahrnuto překonání Jílovského potoka pro pěší. 

V souvislostmi s nábřežími i ve všech ostatních částech města je třeba při uvažování o městě uplatňovat zásady tzv. modrozelené infrastruktury. 

11) Nábřeží na pravém břehu Labe 

Obdobně jako na levém břehu. Je třeba prověřit možnost překonání Ploučnice nad jejím ústím pro pěší. Na obou březích Labe je třeba navazovat při hledání řešení nábřeží na návrhy předpolí vzešlých ze soutěže na lávku podél železničního mostu. Na pravém břehu je třeba přeřešit val cyklostezky před propustkem z Mariánské louky (odstranit ho). 

Na obou březích je třeba adekvátním způsobem nábřeží doplňovat liniovou zelení. Je třeba zabránit, aby rozlehlé prostory nábřeží včetně okolí byly postupně neorganizovaně zastavovány či využívány na drobné aktivity bez vědomí a uchopení celku. To se týká zejména okolí Kocandy na Starém Městě, ale i parků a zelených ploch v okolí Mariánské louky. 

12) Město krátkých vzdáleností - doplnění PH1

Je třeba vytvářet podmínky pro budování Děčína jako města krátkých vzdáleností. Jedná se o podporu pěších a cyklistů. Uzpůsobovat město pro ně je řádově levnější než budování dalších a dalších parkovacích míst. Znamená to usilovat o smysluplnou redukci automobilové dopravy a její více než dostatečnou kompenzaci komfortem pro pěší a cyklisty (jak místní tak tranzitní). V místech, kde není možné řešit negativní vlivy dopravy jinak, vždy hledat měkčí prostředky úměrně místu – zklidněním dopravy nedopravními opatřeními, doplněním zeleně, atd. 

13)

PU2

Neobývané domy

V Děčíně je řada oblastí s trvale neobydlenými a nevyužívanými domy často vysoké kvality. Jak v samotném centru města (Labský dvůr, hotely Grand, Bílý lev, domy v Zámecké ulici, v okolí Máchova náměstí, prázdné státní úřední budovy v Ruské a Podmokelské ulici a na Komenského náměstí), tak i v širším centru (bývalá škola v Chrochvicích, nákupní centrum Dukla v Bynově). Prázdných a ve špatném stavebním stavu je řada architektonicky a památkově cenných církevních objektů (kostely v Rozbělesích, Dolním Žlebu, Nebočadech). To se týká i ruiny starokatolického kostela na vyhlídce Bohemia, který je v soukromém vlastnictví. Zmínit je nutné prázdnou památkově chráněnou výpravní budovu Rakouské severozápadní dráhy (Východní nádraží) ve vlastnictví drah nebo vilu Waldstein v Horním Žlebu v městském majetku. Město by se mělo aktivně snažit hledat jak do všech těchto míst navrátit život. 

14)

PU3

Brownfieldy

V Děčíně je řada míst v centru, i v širším centru, které již neslouží svému původnímu průmyslovému a dopravnímu využití, ale nové využití a místo na mapě Děčína nemají. Jedná se o rozsáhlé doprovodné plochy železniční infrastruktury, plochy v okolí Východního nádraží (Proces zotavení této oblasti s historickým názvem Kumpoltice již probíhá včetně prázdného objektu nádraží), bývalé konzervárny směrem na Křešice a další. 

15)

PU4

Zábory zemědělské půdy

Dochází k dlouhodobému nevytváření příležitostí pro opětovného využívání ploch a domů v centru a v širším centru jako oblastí pro smysluplné obytné a občanské využití tzv. městskými domy (za hranicemi známe různé druhy družstevní, komunitní výstavby, baugruppe). Místo toho je stále jako jediná možnost rozvoje města vnímána exploatace okolí rodinnými domky. Tento přístup je pro město velmi drahý (infrastruktura, sítě, silnice, včetně údržby). Navíc do zanedbaných oblastí v centru a širším centru je stejně nezbytné vkládat energii a opravovat je, hledat využití. 

Dále do urbanistických závad 

16)

Modernistická výstavba

Specifický přístup si zasluhuje modernistická výstavba druhé poloviny 20. století – sídliště. Přes již provedené a prováděné úpravy je třeba hledat mechanismy (odlišné od města středověkého i města devatenáctého století) jak zlepšovat jeho kvalitu a kvalitu jeho veřejných prostor. 

I zde by mohly pomoci tzv. manuály veřejného prostoru, slabých a silných stránek jednotlivých městských částí, mobiliáře, informačních systémů a dalších. Tyto by měly být prováděny za účasti obyvatel města a konkrétních jeho částí (viz i další bod). Mohou se stát podkladem pro jednotlivé drobné konkrétní posuny vedoucí ke zlepšování kvality komplexního vystavěného prostředí města. 

17)

Zeleň

Viz výše modrozelená infrastruktura. Město potřebuje pro nepřebernou řadu parků, zelených ploch, lesoparků, nábřeží, alejí, základní koncepční rozvržení a zpracování metodiky přístupu na úroveň jednotlivých lokalit. 

18)

Konsenzus

Obecně mezi urbanistické závady řadíme v jistém ohledu i stav, který je zapříčiněn zastaralostí současného stavebního zákona. Ten vnímá územní plánování především jako expertní činnost zabývající se majetkoprávními vztahy. Cílem tzv. druhé revoluce stavebního zákona (který stále není na pořadu dne) by mělo být otužování občanů, samospráv a vedení měst k daleko větší zodpovědnosti za budoucnost obce. Cílem by mělo být do procesu zodpovědnosti za budoucnost města vtáhnout jeho občany tak, aby se na hledání a definování jeho existujících hodnot podíleli. Je pak snazší hledat způsoby jak hodnoty města a jeho částí dále posilovat (případně vytvářet další) aktivním a sebevědomým způsobem, kde mohou spolupracovat všichni. Základem je adekvátní ukotvení v konkrétním místě, lokalitě. 

V Děčíně 1. 12. 2020 

Zpracoval: 

Ondřej Beneš, městský architekt 

Četli: 

Anna Lehká náměstkyně primátora pro rozvoj

Otto Chmelík, určený zastupitel pro územní plán