Mariánská louka a případný další pomalý postup

Mariánská louka – možná témata k prověřování „pomalým postupem“, ke komunikaci. (Tento podklad vznikl jako reakce na dokončování lávky, potřeby jejích propojování, i k právě probíhajícího projektování studie Zámeckého náměstí. K iniciaci ale především vedla aktivita vedení zámku, které se pokouší hledat polohu cesty mezi propustkem a parkovištěm u Lázní proaktivně - jejím vymezením nižším střihem sekačky. Text a jeho doplňování vznikl korespondenční debatou s paní Klepalovou. Podklad jsem již postoupil městskému architektovi i Urbanisticko architektonické komisi, který s ním - jako s podkladem - mohou pracovat. OB.)

a)pokud možno parkování na asfaltové ploše do ML nedávat. Už jen tím, že bychom kus plochy po vstupu na ML vydláždili, říkali bychom, že tam je opravdu jiný charakter pohybu a pobytu.

b)maximum zázemí ideálně hned při vstupu na ML. Jednak by zázemí na ML ani být – vzhledem k charakteru archeologické lokality - nemohlo, ale také je to na místě z pohledu dopravní obslužnosti nejblíž vjezdu. 

c)zpevněná plocha, která by soustředila zázemí, pobytové plochy, řešit by se muselo kam by jezdila auta – třeba s aparaturou. Celé by to mohlo být krásně designovné, určitě i přístřešky atd. Na tomto místě byl již v miulosti navržen objekt obsahující bistro, WC včetně zázemí pro imobilní i mimina a přístřešek  v případě nepřízně počasí

d)eventuální další zázemí na ploše ML. ale spíš ne.

e)tady asi někde bývají koncerty. Současnou cestu který tudy vede bych měl tendenci zlikvidovat a místo toho tam hledat další „oko“. Cesta je pozůstatkem cesty v kempu, ale je třeba, aby byla adekvátně - ve stejné šíři a pod, nahrazena. Nyní se po ní vozí technika, podium apod.

f)lávka přes náhon. 

g)určitě by bylo dobré prověřit průchod okolo pozemků Moravce. Už jsme to s ním probírali a zásadní problém s tím nemá. 

h)řetězová lávka.

i)drobná romantická propojka podél náhonu, sice s problémy se zarůstáním semenáčky javorů, včetně břehů náhonu. Místo se složitější údržbou

j)cesta okolo ML. Určitě by bylo dobré aby ze všech stran měla do budoucna obdobný charakter. Pokud bude použit mlat, bude jasné že tam může cyklista „jen občas“. Tedy - cyklista na mlat nesmí vůbec. Lze vyjít z návštěvnického řádu městského parku v Hamburku - Der Park. 

k)propustek a napojení na cyklostezku z ML. Určitě tu bude nezbytné pracovat s nivelitou – cestu v propustku zvýšit. 

l)krajinářsky upravená cestička napříč valem hráze bývalého rybníka. Ta „uzavřená zahrada“ ML se možná právě několika takovýmito trochu divokými vstupy posílí. Šířka by nemusela být větší než nějakých 80-90 cm. Prostě kontrast s velkolepostí ML Je to určitě dále k prověřování.

m)mimořádně důležité hledání napojení cest procházejících parkem. Ty poloměry jsem tu asi přehnal… 

n)přírodně krajinářská propojka z ML na těleso bývalé železnice. Skoro bych tuto propojku dělal až zde abychom opět uchránili ML „vpádům“. Zde ve špičce ML by tak mohl vzniknout – ve vazbě na soutok náhona, Ploučnice a Labe – velmi poetický komunikační uzel. Bylo by to dobré nejdřív testnout někde stranou, ale úvaha je aby to byly propojky trochu sportovně náročné a úzké (metr je moc), takový kontrapunkt ML. Ale určitě než hodně a divně tak raději vůbec 😊.

o)další z možných propojek. Zde by byla pro pěšáky v dobré kondici mimořádně důležitá a výhodná. 

p)posunutí valu cyklostezky tak abychom opět otevřeli ML propustkem k Labi i aby mezi propustkem a Ploučnicí bylo víc místa a nebylo to stísněné jako dnes. 

q)určitě hledání jak ML přes propustek propojit s kosou. Ve hře byly nášlapy vložené do Ploučnice, lávku asi povodí kvůli záplavám nepovolí, řešením by mohla být vytahovací lávka "transborder". Propojení s kosou Ploučnice by ale bylo lepší až jižně od železničního mostu, aby bylo možno zachovat současný charakter kosy severně od lávky - je to místo, kde už není třeba nic přidávat. Pokud by lávka byla jižně kus proti proudu (je tam přes Ploučnici teplovod) bylo by možno aktivovat celé přilehlé území jižně od železničního viaduktu až ke kruhovému objezdu včetně opuštěného železničního propustku (po vybudování nového silničního mostu došlo k posunutí železnice včetně jejího valu o několik desítek metrů směrem k Mariánské louce). I tam by mohl být transborder - buď posuvný koš, nebo lávka spouštěná ze samostatné konstrukce - je větší pravděpodobnost, že by povodí povolilo zapuštění dvou pilířů na březích.  

r)přírodně krajinářsky by pak bylo dobré propojit i kosu Ploučnice, aby ta propojka z ML nebyla jen nahoru na val. Téma vstupu z ML ke kose Ploučnice je třeba ještě pořádně prověřit a prodiskutovat.

s)zde by také stálo zato doplnit krpálovité schody dolů k náhonu. Řetězovou lávku je tu možno podejít, brodit se v Ploučnici, případně projít i na kosu. 

t)cca v místě, kde už byl objekt šaten, by mohl být altánek – lehká dřevěná konstrukce, kam je možno se schovat před deštěm. Místo je to hodně na ráně, tak by to mohlo být i bezpečné. Pocitově při pohledu z ML na zámek by z toho tak mohlo být patrné, že přístřešek i celá ML patří zámku. Úplně nejlepší by mi přišlo tuto drobnost řešit se studenty, jako dočasnou stavbu. Další drobností k prozkoumávání je i místo, kde byl kostel – kousek od propustku. 

u)zde někde by do budoucna určitě mělo být minimální zázemí pro kolisty z cyklostezky – pobytové schody, stojany. Zejména proto, aby si svou masovost užili zde s výhledy na Labe a Ploučnici a aby na ML vstupovali již zklidnění. 

v)skoro bych raději aby při  vstupu na ML z pod propustku byla cesta přes trávu ML tak trochu malinko stranou, aby se člověk musel rozkoukat že je v úplně jiném prostředí a s jiným režimem. 

 

 

 

Akcent v úpravách a korekcích je třeba dát na přípravu, participaci, komunikaci, tedy to co by ML v organismu města měla plnit především.

 

Velkým problémem staveb a úprav je to, že ML je v zátopě  Q100  A CELÁ LEŽÍ VNĚ PROTOPOVODŇOVÉ HRÁZE. Všechny stavby musí být řešeny tak, aby byly nad úrovní Q100, tedy na násypech, pódiích. Zejména objekt c) . 

Dále je celá archeologická lokalita a zároveň kulturní památka – zaniklé město a zámecký park, Má tedy dvojí památkovou ochranu.

Určitě by bylo dobré udělat nějaký ucelený přístup. Už jen ty drobné provozní úpravy a stanovení podmínek využití – zmiňovaný provozní řád. Ten layout už kdyby jen vymezil jednotlivé plochy a funkční zóny.

Cesta k layoutu by mohla být následovná – nejprve něco jako tento podklad opoznámkovat všemi aktéry - zámkem, Komisí urbanismu a architektury (kde jsou zastoupeni i lidé z vedení města). Pak definovat, jaké jsou na ML provozní náklady nyní a kolik by bylo maximálně ročně možno dávat na tyto drobné úpravy. Třeba z toho vzejde, že na ML ročně padne milion, a na drobné úpravy by bylo každý rok možno dát 200 tisíc. To už bychom se blížili k reálnému zadání. A tento zpracovávaný podklad – poté co projde všemi připomínkami – by se následně obohatil o předběžnou definici realizačních nákladů – po jednotlivých drobných stavebních částech, cestičkách. Pak by z toho totiž vypadlo a bylo jasné v jakých rámcích bychom se pohybovali a po odsouhlasení si těchto rámců bychom měli vlastně zadání jak v průběhu příštích cca 5-10 let s ML pracovat. Byla by to taková minimalistická testovací verze, kde by se všichni zúčastnění tužili v komunikaci, participaci, konsenzu a tak… Vlastně by se tím připravovala půda pro zadání a realizaci  tzv. finální, pro přístup nějakou formou soutěže. Že by se ale na ML řadu let prováděli a vyhodnocovali drobnosti, zadání k případné soutěži by bylo opravdu velmi pečlivé,  a někam by to celé vedlo už celkem smysluplným způsobem.

ML není jen odpočinková zóny,  starší lidé ji používají jako  „tréninkovou plochu“ pro chůzi, v zimě se sněhem je tam běžecká stopa,  ornitologický kroužek má na stromech umístěné budky, cvičí se tam jóga.

Je to klidová a relaxační plocha uprostřed města, na výkonové sporty máme cyklostezky, a trasy na Kvádrbergu a Pastýřské stěně.

Je zároveň nezbytné řešit i její okolí, tedy plochy od náspu k Ploučnici, směr k Zámeckému rybníku. 

A výkop širšího kontextu:

ML Kontext okolí

a)budovaná lávka přes Labe, dominantou výhledu by měly být zámek, Pastýřák, Labské údolí… jinými slovy bych zde kosu Ploučnice dalšími stavbami – lávka – spíš nezneklidňoval.

b)schodiště z valu hned vedle lávky. Určitě by bylo dobré prověřit. Cestou po lávce bude už zdaleka jasné jak pak dál pokračovat a nemusela by až tak být potřeba dál rovně „přepadávat“ na ML.

c)znovuotevření výhledu z propustku na ML směrem k Ploučnici – posunutí valu cyklostezky. Zde určitě musí dojít k výškovým korekcím.

d)posunutí valu cyklostezky a vybudování odpočinkového místa pro cyklisty – pobytové schody. Aby projíždějící cyklisti neměli potřebu „přepadávat“ do ML.

e)kosa Ploučnice. Spíš divočejší úpravy – bylo i součástí soutěžního návrhu.

f)pokud propojit kosu přes Ploučnici, tak možná až zde a spíš placáky ve vodě k přeskákání než lávkou, prostě trošku divočejším způsobem.

g)za prověření by stálo i toto propojení na úrovni hladiny – podobně jako propojení f). Za nízkého stavu vody tu lidé stejně chodí.

h)nábřeží přístaviště, kde se toho patrně asi moc nezmění. Ale je to místo, kde mohou být reminiscence na zaniklé překladiště (koleje-voda). Je tu ale třeba prověřit vymístění „Rogala“ – místa kde jsou hudební produkce. Je to tu trochu moc u bytových domů. Hudba v parku na tomto místě – pokud by tu zůstala – by měla mít charakter spíš nějakého odpoledního matiné. Zde jsou ale šňůry koncertů až do pozdních večerních hodin. Jako varianta pro různé tipy festivalů  by mohlo být místo u propustku z ML směrem k Ploučnici, jak jsou uvažovány ty pobytové schody. Případně někde dál proti proudu Ploučky. Aby to ale nebylo úplně mimo centrum a jeho docházkovou vzdálenost.

i)park okolo Tyrše. Zeleně jsou naznačeny parky, které už tak nějak patří blokům domů, které jsou tu vybudovány. Parky jsou „městské“ a i tak je s nimi nakládáno. Na park okolo Tyrše už je i prováděčka.

j)na vnitroblok již byla vypracována studie, zde jsou požadavky ve vazbě na bydlení ještě specifičtější.

k)oranžově naznačena severní propojka ve svahu pod zámkem, kterou by se stalo Křižovnické náměstí – pokud jde o orientaci – daleko přístupnější k nábřeží.

l)růžově naznačeny severní svahy zámku. Jak původně okolo Tyršovky byl kultivovaný zámecký park, stálo by za to alespoň tyto severní svahy krajinářsky pojmout – kompaktněji, barevněji aby se lépe artikuloval vztah severního předpolí zámku s městem. Např.výsadba kvetoucích, barevných keřů…

m)specifické místo pod Růžovou zahradou. Býval tu blok domů, které se tu hned tak nevrátí, ale chtělo by to specifickou práci se zelení. Možná pár dobře umístěných středně vysokých stromů(středně vysoké kvetoucí…) a pod nimi kytky, možná i v nějakém geometrickém řádu. Tedy aby nahoru na gloriet bylo vidět, ale zase néé úplně moc 😊.

n)i zde byly domy, i zde by to chtělo specifickou práci se zelení, například ovocné stromy jako reminiscence zahrad které tu byly.

o)dtto předchozí, jen to zde bude náročnější. Už nyní se tu propisují platany z před sýpky. Zjemnění zelení by mohlo vytvořit dobrý přechod k masse zámku.

p)celá linie by si zasloužila prověřit osadit liniovou zelení. Před Lázněmi už výsadby proběhly, ale je třeba je korigovat… je třeba hledat jak zvýraznit vstup na ML, tedy zda vůbec 😊.

r)zde by stálo zato prověřit průchod ze severních na jižní zahrady těsně okolo zámku.

s)to už je uvažovaná lávka na ML

t)pokud by se u ML mělo uvažovat o nějakém „dobře umístěném“ parkovišti, bylo by to zde. Sice na pozemku ÚP, ale kdysi dávno již vstupní jednání proběhla. Parkoviště by totiž bylo nejblíž rušné ulici 2.polské armády i kruháku u benziny, co nejdál od pěšáků okolo Lázní.

u) zbytky železničního mostku, který pozvolna zarůstá. Je třeba hledat adekvátní využití, nyní je to trochu ztracená varta. Možná jen toto území až ke kruháku jen osadit hustě stromy s vysokými kmeny a bez keřů. Aby to bylo kompaktní ale v úrovni parteru otevřené a přehledné.

v)žlutě naznačena možná místa pro sportoviště, která by byla provázána s ML. Zase z toho důvodu, aby na ně nebyl tlak na ML, ale aby byla co nejvíc „po ruce“.

w)pokud mostek na kosu Ploučnice, možná by bylo lepší ho dát až sem (ať už pevný, nebo spouštěný z nějaké konstrukce - např.transborder). 

Mariánská louka 03 (a lávka)

 

Co nového ve "věci" Mariánské louky? V tomto roce požadavky na další kroky vedoucí k jejímu "dotahování" pramení z finálního hledání vazeb a vztahů projektované lávky přes Labe právě na pravý břeh, směrem na Mariánskou louku. 

Finalizace podmokelského předmostí lávky trvala více než rok. Nakonec se nám na levém břehu podařilo najít takové řešení, které je možno realizovat bez zásadních změn dopravního řešení - bude se měnit pouze vjezd a výjezd aut z parkoviště. Zároveň toto řešení umožní i veškeré další uvažované koncepční kroky. Ať už půjde o redukci silniční dopravy ulicí Práce, tak "ohnutí" ulice Práce na nábřeží ještě před železničním viaduktem, čímž by došlo k radikálnímu zklidnění komunikačního uzlu pro pěší a cyklisty v místech, kde se na levém břehu lávka dotkne země.

Pravý břeh je v tomto ohledu daleko komplikovanější. 

Pokud ve vítězném soutěžním návrhu bylo navrženo takové koncepční řešení širších vazeb, ke kterému se postupně vracíme, bylo nejprve potřeba prověřit celou řadu souvislostí. Jak vlastní ML (viz předchozí prezentace na těchto stránkách), tak zejména dopravu. Vazby na Zámecké náměstí, tak detailnější prověřování cyklodopravy celého pravého břehu. Přestože tyto dopravní studie nebyly zcela dokončeny, nebo ani začaty, máme dnes již takové znalosti kontextu, který nám umožňuje detailněji rozvrhnout pravé předpolí lávky. 

Zde několik grafických koncepčních úvah:

Počátkem tohoto roku, ale nezávisle na těchto úvahách dochází ke koncepčnímu přehodnocení návazností pravého břehu lávky i ze strany nového vedení města. Cílem bylo hledání "daleko přímějšího" propojení lávky s ML. Pro tyto potřeby jsme s kolegou magistrem Chmelíkem zpracovali a vyhodnotili jednotlivé možnosti:

Lávka přes Labe X Mariánská louka – popis a analýza jednotlivých možností propojení.

1)Propojení tělesa cyklostezky s ML v místě řetězového mostu

Finance: finančně jedno z nejnáročnějších řešení, lávka by mohla být dlouhá až čtyřicet metrů.

Vzdálenost od lávky přes Labe: zcela nejdelší cesta

Výhody: spojení v tomto místě by bylo vítané zejména pro pěší přicházející od zámku

Nevýhody: vysoké finanční náklady, nezbytnost archeologického průzkumu, ruch cyklostezky se dostane do jednoho z nejintimnějších míst ML, na stávající komunikaci řetězová lávka – stará poliklinika je nebezpečí kolize různých uživatelů -  pěší, pejskaři apod. versus silná cyklistická doprava.Řešení podmíněno: Před takto razantním zásahem je nezbytné provést a rozpracovat studii celé ML pro prověření jejích jednotlivých charakterů, aby na toto řešení případná lávka dokázala navázat.

Závěr: možná v budoucnu se k této ideji vrátíme, chápeme ji v tomto místě jako doplněk v době, kdy budeme znát finální podobu ML

2)Propojení  mezi tělesem cyklostezky a ML v cca poloviční vzdálenosti mezi řetězovým mostem a propustkem

Finance: relativně levné řešení při použití netrvanlivých materiálů

Vzdálenost od lávky přes Labe: z lávky je to ještě poměrně daleko

Výhody: mohlo by sloužit jako celkem efektní provizorní řešení – pobytové schody na ML

Nevýhody: jako u předchozího – ruch cyklostezky se přímo dostane do jednoho z nejintimnějších míst ML. Z vyvýšené cyklostezky tu budou „vbíhat“ návštěvníci do klidné pobytově relaxační plochy.

 

Řešení podmíněno:

Závěr: možné provizorní, dočasné řešení. Jako řešení finální to považujeme za nevhodné.

2b)Plus snížení tělesa bývalé vlečky na které je nyní cyklostezka

Finance: finančně zcela nejnáročnější varianta. Těleso vlečky je už sesedlé, navazují na něj vzrostlé stromy.

Vzdálenost od lávky přes Labe: v závislosti na tom, kde bychom z tělesa cyklostezky „spadli“ je to tu od lávky přes Labe na ML celkem blízko

Výhody:řešení výhodně z prvoplánově technického pohledu, pokud nezohledníme dlší parametry výběru

Nevýhody: I když je těleso bývalé vlečky technicky tvrdý zásah do ML, má svou eleganci, kterou bychom touto úpravou zničili. Pro zapojení tělesa bývalé vlečky je nezbytné zvolit architektonicky náročnější ale finančně levnější řešení. Pokud bychom tuto variantu přece jen realizovali, museli bychom radikálně přeřešit celé těleso bývalé železniční vlečky, což by celou akci ještě více prodražilo.Na stávající komunikaci řetězová lávka – stará poliklinika je nebezpečí hrozí kolize různých uživatelů -  pěší, pejskaři apod. versus silná cyklistická doprava.

Řešení podmíněno: Komplexním přeřešením kontextu.

Závěr: řešení nedoporučujeme ani v budoucnu

2c)Plus vybudování rampy, nebo lávky z tělesa cyklostezky směrem na ML

Finance: Vlastní cena realizace valu, nebo lávky na ML zde  by byla skoro cenově srovnatelná s úpravou valu tělesa cyklostezky před propustkem u var. 3).

Vzdálenost od lávky přes Labe: celkem blízko

Výhody:

Nevýhody: Zasahování do archeologického naleziště, zasahování do chráněného území ML. Obáváme se, že by zde vznikl obdobný přílepek k tělesu bývalé vlečky, který je srovnatelný s tím, který je nyní před propustkem – novodobě nasypaným valem cyklostezky. Na stávající komunikaci řetězová lávka – stará poliklinika je nebezpečí hrozí kolize různých uživatelů -  pěší, pejskaři apod. versus silná cyklistická doprava.

Řešení podmíněno: Do procesu by výrazným způsobem zasahovaly orgány památkové péče.

Závěr: řešení nedoporučujeme ani v budoucnu

3)Propojení na ML propustkem pod tělesem železnice na ML, změna tvaru novodobého valu cyklostezky před propustkem

Finance: Patří k finančně náročnějším řešením, tímto krokem bychom ale dokázali zároveň upravit plochu mezi tělesem bývalé vlečky a Ploučnice. Tím by se podařilo zřídit tu další pobytovou plochu ve vazbě na ML charakteru odpovídajícího nadregionální cyklostezce.

Vzdálenost od lávky přes Labe: v závislosti na řešení nového valu pro cyklisty a tělesně postižené patří ke kratším, v případě realizace doplňkového schodiště – zkraty – by spojení patřilo k nejkratším.

Výhody: odpovídá řešení vítězného návrhu vzešlého ze soutěže. Řešení představuje kvalitní a komplexní přístup pravému břehu Labe. Řešení není závislé na hlediscích památkové péče a archeologie.

Nevýhody: zohlednění udržitelnosti právě provedených úprav valu tělesa novodobé cyklostezky, která by se snižovala.

Řešení podmíněno: vypovězení příjmu dotace za opravu valu tělesa cyklostezky před propustkem. 

Závěr: DOPORUČENÉ ŘEŠENÍ

4)Propojení na ML přímo mezi propustkem a místem, kde lávka dosedá na těleso bývalé vlečky

Finance: jednoduché schody by patřily mezi nejlevnější řešení

Vzdálenost od lávky přes Labe: bezprostřední

Výhody: možno realizovat i jako dočasné řešení z netrvanlivých materiálu, parkově

Nevýhody: není bezbariérové, bylo by nezbytné velmi pečlivě volit architektonické řešení, aby se nám podařilo dobře oddělit dva světy – rušnou cyklostezku a klidnou ML. Řešení bude posuzováno orgány památkové péče.

Řešení podmíněno: Komplexní studií ML, aby schody tímto směrem nevyvolávaly řešení, které by pro tuto část ML bylo nevhodné, i architektonicky.

Závěr: možno prověřit jako doplňkové řešení

5)Propojení na ML propustkem pod tělesem železnice, rampa po dosednutí lávky na těleso bývalé vlečky by byla směrem k Ploučnici

Finance: náročnější úpravy zahrnující kácení, úpravy terénu

Vzdálenost od lávky přes Labe: bezprostřední

Výhody: pokud by byla zachována současná novodobá rampa cyklostezky, měli bychom tu zcela zbytečně rampy dvě

Nevýhody: pokud by nebylo korigováno těleso cyklostezky před propustkem, z této rampy bychom se k propustku museli okolo něj „prosmýknout“, není tam moc místa.

Řešení podmíněno:

Závěr: řešení nedoporučujeme

Poznámka závěrem: Všechna řešení, která se budou jakkoliv dotýkat ML budou posuzována a schalována orgány památkové péče, při zemních pracích navíc vstoupí do hry hlediska archeologie.

 

ZÁVĚR:

V souvislosti s podrobnějším prověřováním pravého předpolí lávky vedoucí přes Labe se stále více přikláníme zpět k dopracování původního soutěžního návrhu. Ten v současnosti představuje variantu 3) výše uvedeného. Soutěžní návrh je bez problémů nosný v části mezi tělesem bývalé vlečky a Ploučnicí. Na základě dosavadního prověřování je již nyní možné návrh v této části podrobněji rozvrhnout a jsme přesvědčeni, že toto řešení je bez větších problémů možno v této části dotáhnout k úspěšnému cíli. Došlo by k mírnému zvýšení terénu v místě propustku na ML, odbourání novodobého tělesa cyklostezky před propustkem a jeho posunutí, úpravě modelace terénu. Toto posunutí by nemuselo být až tak razantní jak bylo u soutěžního návrhu, tím by se zkrátila vzdálenost mezi dosednutím lávky přes Labe a bezbariérovým vstupem na ML. Navíc by zde bylo směrem k Ploučnici možno doplnit veřejný prostor například o schodiště, vznikl by kvalitní veřejný prostor sloužící cyklostezce. Naopak za nevhodné k dalšímu dopracování ze soutěžního návrhu považujeme část mezi tělesem bývalé vlečky a ML. Obdobně jako u levého břehu Labe by i zde muselo dojít ke zkoordinování všech souvislostí (do řešení levého břehu se zapojili dopravní inženýři z ČVUT, děčínský dopravní inspektorát a další, vzniklo ale dlouhodobě kvalitní řešení). Do obdobných souvislosté a podrobností by bylo nezbytné dotáhnout řešení celého pravobřežního předpolí lávky. Dosud nebyla dopracována studie ML, která by ji jednoznačně a podrobně charakterizovala. Byl zpracován pouze koncept na úrovni zadání studie. Obáváme se, že jiné než doplňkové, citlivé a spíše tzv. parkové propojení z tělesa cyklostezky schodištěm tu v tento okamžik znalostí není vhodné. Řešit problémy ML způsobem, že se v návrhu lávky bude odhadovat, jak se kde ML bude chovat nepovažujeme za nevhodné a neprofesionální.

Ondřej Beneš, Otto Chmelík

2.5.2021

Následně jsem provedl i koncepční skici (grafické zpracování prováděli i architekti Pyková a Kotačka - vítězi soutěže "na lávku"):

Vzhledem k tomu, že stále ze strany vedení města panuje nejasnost, zda při řešení pravého předpolí lávky postupovat podle doporučení městského architekta, Komise architektury a urbanismu, nebo snížit val náspu vlečky vedoucí pod zámek, uspořádal jsem 26.10.2021 setkání na místě, ze které jsem provedl následující záznam:

  Krásný sváteční den přeji

Děkuji všem, kdo se teď v úterý účastnili setkání na Mariánské louce. Pro ty, kdo se neúčastnili, dovoluji si poslat alespoň tento stručný zápis.

Nejprve jsme se setkali v „odborném kruhu“. Přítomna byla paní Klepalová, z NPÚ specialistka na parky, paní Švirlochová, Tereza Svobodová, paní ředitelka zámku. Z Komise pro urbanismus a architekturu paní Tichá, Tomáš Efler. Přes participaci se mi na jednání podařilo pozvat Tomáše Rákose – jednoho z našich největších profíků přes designování participačních procesů. Přítomni byli i projektanti lávky přes Labe pan Kotačka a paní Pyková.

Za město později dorazil pan primátor, paní náměstkyně Lehká, paní radní Flachsová, náměstek Brčák, vedoucí OR pan Kužel. Přímo na jednání se mi telefonicky omlouval pan náměstek Aster, již minulý týden se omlouval pan tajemník Kříž.

Účastníků bylo ale ještě více, omlouvám se všem, které jsem tu neuvedl.

V „odborném kruhu“ jsme nejprve vyhodnocovali co se podařilo od našeho poledního společného „velkého“ jednání, které proběhlo už před více než rokem. Bylo vyvrcholením řady předchozích jednání a schůzek na místě. Asi nejdůležitější je zde aktivní postup vedení zámku při údržbě ML. Jak referovala paní ředitelka zámku, proběhlo odborné (a mnohdy velmi drahé) ošetření desítek cenných vzrostlých stromů. Je to ten druh nezbytné práce, u které je známkou nevyšší kvality že výsledky ve své podstatě „nejsou vidět“, že nás „neruší“. Probírali jsme ale i současný přístup k odpadkům na ML (redukce košů na její ploše a naopak otevření popelnic u vstupu), nebo problematiku venčení psů.

Předběžně jsme si definovali, jaký by měl nebo mohl být další postup. Definovali jsme si nezbytné přípravné práce. Jak komentovala paní Švirlochová, stromy na ML postrádají adekvátní dendrologický průzkum. Ten má pouze část ML okolo náhonu. V současnosti tedy nevíme v jakém zdravotním stavu stromy jsou a co jim hrozí, jakou mají šanci dožití. Další podklad, který je třeba vypracovat se týká vazeb na okolí, zejména dopravních – pěší, cyklo, jak s dopravou v klidu, jak s propojením na MHD. Bez minimálně těchto dvou podkladů není možno se posunout dál. Stručně řečeno – musíme vědět „co je na louce“, a vzhledem k poloze louky uprostřed města i jak řešit její návaznosti na okolí. Pro tento druhý krok je nezbytné okolí ML adekvátním způsobem rozpracovat – v tomto ohledu již mnohé bylo odpracováno a je na co navazovat : konkrétnější rozpracování cyklodopravy na pravém břehu se zaměřením na rozvržení jejích nejproblematičtějších uzlů pro potvrzení, nebo vyvrácení, uvažovaného řešení. Dokončení studie dopravy zahrnující oblast od Zámeckého náměstí po ML včetně pěšího propojení přes náhon. A už několikrát jsem podnikl jednání s majitelem Lázní.

A pokud bychom se posouvali dál, kam by to bylo? V „odborném kruhu“ jsme měli jasno. Prostor je do té míry cenný, že si zaslouží co nejlepší a nejkvalitnější přístup. Po zpracován í podkladů by bylo důležité velmi pečlivě definovat jak řešené, tak řešením dotčené území. Vlastní návrh by měl vzejít buď ze soutěže, nebo alespoň ze „souběžné studie“ zadané několika špičkovým týmům. Alespoň třem.

Paní ředitelka zámku se vyjádřila k aktuálním praktickým požadavkům, které je na ML třeba řešit. Jedná se o zázemí pro údržbu louky. Ta v současnosti technika dojíždí ze zámku, jedná se o dlouhodobě neudržitelný stav. ML nemá sociální zázemí. Je na ní třeba řešit regulaci venčení psů. Mělo by na ní proběhnout výměna osvětlení a jsou na ní místa, kde by se zejména vzhledem k bezpečnosti pobytu na ní veřejné osvětlení mělo řešit.  

Cca po hodině jednání „odborného kruhu“, kde jsme se v celkovém pohledu na problematiku ML, včetně různých možností postupu v podstatě doplňovali jsme přivítali pana primátora, paní první náměstkyni, paní radní Flachsovou, náměstka Brčáka, pana Kužela. Dorazil i Tomáš Rákos. Tomáše Rákose jsem na jednání pozval jak z důvodu vyhodnocování přístupu k ML, kdy z různých stran slýcháme, že „veřejnost vyžaduje“, kde by právě vhodně a produktivně designovaný i participačními procesy vedený přístup mohl vyhodnotit, co je skutečné „přání veřejnosti“ a co se za ně pouze vydává. Zároveň jsem Tomáše Rákose pozval i na základě debaty při prezentaci první a druhé fáze úprav veřejných prostor Bynova, kde zejména pan radní Zdobinský důsledně požadoval odborné vyhodnocení a přístup při návrhu počtu a umístění popelnic, nebo při realizaci parkovacích stání. Vzhledem k požadavku na systematický přístup, který by byl aplikovatelný nejen na Bynov, kde by navíc obdobný postup již měl být realizován, by právě zapojení pana Rákose do debaty o hledání systematického přístupu mohlo být velmi produktivní. Říkal jsem si, jak jsem i psal v mailu, ve kterém jsem na společné jednání na ML zval. O to více mne mrzelo, že pan radní Zdobinský nedorazil. Doufám ale, že pan Rákos není v Děčíně naposledy, nebo že i prostřednictvím jiných odborných služeb od jiných profesionálů ve stejném oboru se tento přístup do Děčína v systematické podobě a designu vrátí.

Po stručné rekapitulaci závěrů „odborného kruhu“ se slova ujal pan primátor, který se podivoval nad stavem, kdy o ML pořád jen mluvíme a nic neděláme. Tomuto vyjádření jsem byl velice rád, neb jsem z něj vnímal, že i pan primátor cítí, že sám od sebe se stav na ML, či přístup k ní nezlepší. Zasáhla paní náměstkyně Lehká, která konstatovala, že je to především na vedení města, které se nedokáže rozhodnout.

Na dotaz pana primátora, že stále nevíme jak propojit ML s lávkou jsme bohužel museli konstatovat, že vyjádření mé a pana magistra Chmelíka má vedení města už někdy od dubna a že toto vyjádření bylo jednáním Komise urbanismu a architektury následně jen potvrzeno. Do toho vstoupil náměstek Brčák, že z jeho pohledu je právě problém těchto odborných pohledů z jeho pohledu ten, že jsou „jednostranné“. Jak jsem pochopil, že „jednostranností“ náměstek Brčák míní, že odporují návrhu propojení lávky s ML, které si vymyslel právě on, náměstek Brčák. K tomu mohu pouze doplnit, že právě proto má vedení města „k ruce“ poradní tým – jak městského architekta tak i pro expertní posuzování mimořádně kompetentní Komisi urbanismu a architektury – se zkušenostmi z akademické, teoretické, ale zejména z rozsáhlé praktické sféry, aby pro vedení města dokázali dávat velmi vyprofilovaná a vyargumentovaná doporučení, ideálně směřující jednoznačně k cíli, aby dokázalo vedení města šetřit čas, energii, tedy peníze.

Je pravda, že ve výčtu všech možností propojení lávky s ML, který byl součástí podkladu, který jsme s magistrem Chmelíkem na začátku roku připravili pro město, náměstkem Brčákem nyní preferované snížení valu vlečky pod zámek uvedené není. Musím přiznat, že toto řešení už v té době bylo pro mne do té míry nesmyslné, že jsem ho do podkladu přes upozornění náměstka Brčáka nedal, v podstatě jsem si nemyslel, že ho myslí vážně. Zpětně se tedy omlouvám, že jsem tam tuto variantu nedoplnil. Jako tehdy i nyní ji ale považuji z hlediska prostoru ML za nekoncepční a ad hoc, z hlediska nákladů za neadekvátní. Nemusím zdůrazňovat, že tuto variantu ani nikdo z „odborného kruhu“ nebral vážně.

Stejně jako na počátku tohoto roku, ve všech vyjádřeních i nyní je třeba zdůraznit, že jakékoli razantní úpravy „okraje“ ML, tedy i tohoto náspu, musí nejprve vycházet z požadavku charakteru vlastní ML, který ale v současné době pro to není dostatečně prostorově definován. Že ML svůj prostorový charakter už nyní definovaný má? Zkusím odpovědět pokud možno jednoduše a srozumitelně. Pokud si dokážeme představit, že na ní můžeme odebrat libovolných deset stromů, nebo na ni libovolné místo(místa) doplnit deset stromů a její současné vyznění se v podstatě nezmění, tak svůj jednoznačně definovaný prostorový charakter nemá. Nebo si dokážete představit, že by dámě před odchodem na ples bylo jedno, že nemá dokonale sleděné boty, šaty, nehty, šperky, účes, rtěnku, stíny očí, voňavku, psaníčko, kabát….. ?

Pak už jsme na popud paní náměstkyně Lehké okolo řetězové lávky šli k propustku, pak propustkem na val cyklostezky a jedním ze sešupů zpátky z valu na louku a pak jsme se postupně rozcházeli. Velkou výhodou setkání bylo, že se během procházky nad uzlovými a klíčovými místy utvářely různé skupinky různou mírou vzrušené jak společným pochodem, tak problematikou.

Svá stanoviska nad konkrétními místy si sdělovali všichni se všemi. Například paní Klepalová – pro ní je velmi pravděpodobné, že ve valu náspu budou zbytky středověkých hradeb, a že by tak jeho úpravy byly podřízeny přísnému dozoru památkové péče, že by je musel provádět archeolog. Již tento krok může vést k radikálnímu prodražení a prodloužení zemních prací. Takto bychom velmi podrobně dokázali rozebírat jedno místo z druhým, nemusím zdůrazňovat, že již na počátku tohoto roku odborná vyjádření jak mé s magistrem Chmelíkem, tak Komise urbanismu a architektury právě dokázala odhadovat jednotlivé problémy až do těchto detailů, stejně jako s ohledem na celek. Předpokládám, že právě proto město tyto své poradní orgány má.

S paní Terezou Svobodovou jsme se už na závěr jednání „odborného kruhu“ dohodli, že se závěry pokusíme sepsat v jednotlivé kroky a doporučení městu. Tedy rozdělení na dokončení na fázi přípravnou (dendrologický průzkum by měl být proveden od ulice U plovárny, severně by měl navazovat na ten provedený u náhonu, dále by hranicí měl být náhon – předpokládám že z druhé strany k zámku již proveden je, další hranicí by měla být Ploučnice až po železniční most, kde by hranou byly koleje železnice až po ulici 2.polské armády, kde by hranice navázala na ulici U plovárny. Řešení dopravních souvislostí již ve dvou variantách – hard a soft – zpracoval děčínský ČVUT. Rozsah i zadání této práce je pro potřeby ML v pořádku, buď ho může dopracovat ČVUT, což by jistě bylo výhodnější, nebo může být zadáno k dopracování jinému subjektu – což si ale nedokážu moc dobře představit. V každém případě dokážu dát – určitě spolu s Komisí urbanismu i s Komisí dopravy team pro konzultace a nezbytné korekce. Další dopravní práce by se měly týkat cyklodopravy na pravé břehu – i zde je zadání vycizelované s ČVUT. Opět práci může realizovat kdokoli – ale s adekvátní znalostí problematiky, nebo opět ČVUT. Součástí přípravné fáze by měla být i analýza sítí, elektro atd. – tady nevím přesně co již bylo odpracováno) a pak na fázi návrhovou (určitě dokáži dát – po provedení přípravné fáze – dohromady zadání i navrhnout varianty postupu. Prioritou tu je jednoznačně soutěž). Jak mi na jednání sdělila paní Svobodová, v případě ML měla již ve variantách připravený postup, který se nepodařilo prosadit a tak věřím, že tento můj text projde z její strany náležitou korekcí. Fázi návrhovou je možné určitě dále odkládat, pana primátora by toto odkládání jak jsem pochopil příliš nepotěšilo, ale již nyní bude nezbytné na ML řešit řadu věcí (viz.požadavky paní ředitelky zámku), které by určitě bylo dobré vztahovat již k celkovému prostorovému konceptu.  Pokud bychom na ML dělali zázemí pro techniku údržby, bylo by jistě levnější dělat toto zázemí tzv.finálně, na finálním místě, než jako provizorium které ještě více negativně ML zatíží.

Děkuji za jakékoli korekce a zpětné vazby

Krásný svátek

Ondřej Beneš

Mariánská louka 02

Pro zpřehlednění sem dávám zatím poslední výstup. Odkaz na pracovní verze zde

https://decinarchitekt.blogspot.com/2018/07/vstup-do-problematiky-marianske-louky.html: 

Mariánská louka

Vstup do problematiky Mariánské louky? Jakými činnostmi ji naplnit? Nejprve chápu jako nezbytné ji definovat. Ze strany zámku, od řetězového mostu i náspu železnice i bývalé vlečky pod zámek je to jasné, ale od ulice U Plovárny to zas až tak jasné není. Stává se tak, že neuspořádané a chaotické aktivity máme tendenci z této strany poměrně bez úvahy "posunovat" na ML.

Je to logické. Původně byla ML veřejnosti uzavřená oblast propojená se zámkem. veřejnost sem měla přístup řekli bychom - postranním vchodem. To už dávno neplatí, nejprve uzavřenost vrchnostenskou vystřídala uzavřenost specializovaných společenských aktivit - bazény, kemp. 

Nynější opravdové otevření ML ale neprovázela úprava návazností a hledání její struktury v rámci celkové struktury města - současné i budoucí. Tedy vlastně - v rámci dotačních titulů při rekonstrukci zámku byla zpracována i dokumentace ML. Několik variant dělat průhonický ústav Silva Tarouccy a finále pan architekt Šantavý. Definování vstupu od ulice U Plovárny tam měl zajistit vodní prvek, fazolka sociálního zázemí, lávka přes potok ze Zámeckého rybníka byla překonávána někde uprostřed mezi řetězovým mostem a Lázněmi. 

Co tedy na dosavadním uvažování o ML považuji za nedostatečné je rozlišování mezi vlastní ML a jejím předpolím - a nejprve hledání zákonitostí každého zvlášť. Prorůstání využívání veřejných prostor ze strany Zámeckého rybníka do ML je určitě dobře, ale současný přístup je neudržitelný

. 

Je nezbytné začít s ulicí U Plovárny. Ta by mohla být jedinečnou promenádou. Již nyní prověřujeme možnost vedení chodníku po celé její délce po obou jejích stranách - i před Úřadem práce. Důležité bude přivření vjezdu na parkoviště z ní a možnost bezpečného přechodu (nyní si majitel Lázní stěžuje jak jsou rozlehlé asfaltové plochy používány pro "školu smyku"). Nyní je hlavní příchod na ML parkovištěm - i to by bylo dobré změnit. S majitelem Lázní jsme otevřeli debatu umístit lávku a průchod na ML od Zámeckého náměstí těsně za protipovodňovou zdí. Majitel Lázní místo využívá jako odkladní staveništní plochu, ale velmi dobře si uvědomuje že potenciál tohoto místa je v možnosti propojení přístupu od Zámeckého náměstí, zahrad a ML. Tímto způsobem - kultivací parkoviště i hledání přístupu zpod jižních zahrad zámku - by šlo ML otevřít a hlavně propojit s městem adekvátním způsobem. Těstě pod jižní zámecké zahrady by pak své místo mohlo najít množství podpůrných aktivit, které tu již vznikají. 

Určitě bychom pak rádi viděli i pokud by místo prodejny nábytku v objektu Lázní i přilehlých zpevněných ploch vzniklo něco ML a místu bližšího, ale jsem přesvědčen, že pokud by celý přístup od ulice U Plovárny začal mít alespoň trochu řád, byla by to pak jen otázka času. 

Probrání tohoto všeho co uvádím, vnímám jako mimořádně důležité před otevřením vlastní problematiky ML. Případné veřejné záchodky by tak bylo výhodnější umístit na konci současného parkoviště (parkoviště zde patrně zůstane, otázkou ale bude jeho prostorová redukce, doplnění stromů, případně realizace malého objektu - případně garážového.

A ještě než se dostaneme na ML měli bychom řešit plochu mezi Úřadem práce a železniční tratí. Nyní je to takové pozapomenuté místo. 

Při rozvrhování vlastní ML bude zásadně důležitá aktualizace archeologických map. Kde se nacházelo osídlení, kde náměstí, kde zhruba vedly hradby a kde byly brány. Historická paměť může do vnímání prostorových souvislostí vnést mimořádné podněty. Snáze se nám pak i bude dařit mezi jednotlivými historickými vrstvami ML hledat pro dnešek ty nejlepší vazby a vztahy.      

Vysvětlující legenda k obrázku:
- žlutá široká - chápu ji jako hlavní osu a zázemí ML. Končí u zámku červenou - kde budeme hledat místo propojení do zahrad. Bude to ale včetně můstku přes vodu do zahrad - už jen toto propojení bude samostatný velmi náročný úkol. Navíc by se jednalo o vstup na pozemky soukromého vlastníka. 
- celé to končí napravo světle zelenou - v ideálním případě propojením pod železnicí a pak lávkou přes Ploučnici směrem k Labi. Tedy poté co byla louka železnicí od Labe oddělena bychom mohli hledat způsoby jak tento vztah opět navázat. Na kose mezi Ploučnicí a labem jsem tu nedokresloval úvahy o propojeních z prezentací nábřeží. 
- světle modře je tu vyznačeno jedno mimořádně důležité místo - do budoucna by tu mohlo být kulturní, či sportovní zázemí louky.
- tmavě modrá - jedinečné místo otevírající se do louky. Mimořádně důležitý komunikační uzel. Může tu být jak restaurace, kavárna... společenský sál... cokoli.. ale opět - jedná se o soukromý majetek.
- fialově je naznačeno parkování. Důležité tu je propojení na promenádu podél Zámeckého rybníka.
- a oranžová jsou kytky na okraji louky - pod náspem železnice - jako připomínka Labe za jejím valem. Pokud na Mariánské louce vnímáme nějaké místo, které příliš "nehraje", je to asi právě toto. 

 

A podklady z doby, kdy tam bylo ještě koupaliště:

Způsob uvažování o Mariánské louce v roce 2007:

Osobně u tohoto návrhu mám velký problém s využitím ploch P a Q - těsně vedle pietního místa. Rozložení jednotlivých aktivit tak nějak volně po ploše louky - tam řadím i plochy E, F, G mi také nepřijde příliš šťastné. U tohoto návrhu vlastně jako bych nevěděl jestli je to klidný zámecký park, park pro aktivní sportovní využívání. Vše se mi tu tak nějak plete -                 u rozlehlých ploch nevidím hledání jejich jedinečných prostorových kvalit.

Současný stav:

A zatím poslední úvahy vycházející ze soutisků historických map. Není tu pouze Mariánská louka, ale množství neuspořádaně využívaných ploch - většinou tzv.zelených - vše v samém centru města. 

Protože chaotických, a mnohdy doslova divných ploch je v okolí velmi mnoho, pro jádro Mariánské louky se tak stále jako nejpřirozenější jeví co nejklidnější uspořádání a využití - a to je třeba cizelovat. Aby se odtud šířil smysl i respekt.:

A k této zatím pracovní verzi předběžně legenda:

modrozelená - místa největšího klidu

růžová - květiny

tmavě modrá - komunikační a společenské jádro

žlutá - dětská hřiště, sportoviště

červená - wc

tmavě zelená - bloky zeleně pro odclonění dopravy a zdůraznění zbytku hráze rybníka

Chybí tam ještě dokreslit propojení nahoru k zámeckým zahradám, a propojení na kosu Ploučnice. 

A dobrá zpráva na závěr - do konce roku by měla být na světě mapa zahrnující všechny výsledky všech archeologických výzkumů, které tu kdy proběhly - v péči děčínského muzea. Na vysvětlenou - necelých sto let zde ve středověku bylo přemyslovské městečko s hradbami kde je nyní ulice U Plovárny, za nimi několik rybníků z nichž se zachoval jeden. Hlavní náměstí bylo někde kousek pod vejmutovkou v jeho centru, směrem k propustku pod tratí směrem k Labi hřbitov a kostel zasvěcený panně Marii. Na kompletní zobrazení Mariánské louky v její středověké podobě se těším. 

Pokud jde o historii máme zatím jen k dispozici tuto publikaci z počátku devadesátých let:

Obsahuje i mapku, kde je pozoruhodné, jak pozdější rozdělení šlechtického parku cestami respektuje vnitřní linie opevnění:

q

Ano, toto je na ML v podzemí. Kdo zná ve Vídni vstup do Hofburgu od Looshausu 

s úpravami otevřených římských vykopávek ví, co za turistickou bombu je tu ukryto... 

… a toto je na ML v její centrální části.. 

A na závěr pro získání většího nadhledu. 

ML je v centru města a i tak je nezbytné s ní pracovat:

foto zdroj: Tomáš Veselý

foto zdroj: www.skyimages.de

Podrobnější popis možností práce s ML po druhé společné schůzce, která proběhl dne 24.9.2019:

Mariánská louka (ML) 02b – podrobněji k možnostem

1)nejsložitější by byla soutěž (aventuelně zadání několika subjektům – třem). Na začátek by byla nezbytná začátek participace – tedy setkávání s občany na louce a byl by dobrý i nějaký workshop na místě, kde bychom si ověřovali co a jak je tam možné či vyžadované. Dále by jako podklad mělo sloužit podrobné vydefinování požadavků všech zúčastněných – památkáří počínaje, zámkem mj. konče. Toto by byly podklady, se kterými by se každý návrh musel utkat. Řešené území by bylo od řetězového postu po dětské hřiště, ale rád bych, aby bylo rozšířeno - až po Labe, Ploučnici, kruhák pod Novým mostem, Obloukovou ulici, ulici U Plovárny. V rámci tohoto prověřování bychom měli řešit také dopravu, parkování, či potenciální parkovací dům – zde by jako podklad mohlo být i to, kam jsme se zatím dostali na ČVUTu. Pokud bychom to zadávali jako několik studií za skicovné, bylo by dobré už na začátku říci, kdo bude návrhy přezkušovat, kdo bude v porotě atd…

Pokud bychom do toho šli tímto způsobem, chápal bych to nejraději jako vyvrcholení obou následných kroků.

2)Nejjednodušší, ale velmi účinný přístup je hrát si na ML s kvalitním designem – s lavičkami. Myslím, že tím bychom měli začít v každém případě, abychom si ML otestovali. V první fázi by šlo na ML dát tucet bílých zahradních laviček ze zámku. Třeba je tam vždy ráno přivézt a večer odvézt, dejme tomu po dobu jednoho týdne. Jako výchozí místo pro umístění bych viděl místo jižně od vejmutovky – louku bychom tak zkusmo mohli dělit na jednotlivé celky, jejichž rozmezí bychom si takto mohli zkoušet. Minimálně toto by byl velmi důležitý výstup tohoto přístupu. V tomto kroku bychom si i vyzkoušeli za jakých podmínek by je tam bylo možno nechávat přes noc aby je nikdo neukradl. Mluvili jsme o úskalích tohoto přístupu s paní ředitelkou zámku – po jejích jednáních s lidmi, kteří by to realizovali. Stejně mi ale přijde, že se do toho stejně musíme pustit. Závěr bude třeba, že by to šlo realizovat jen a jen za podmínky, že louka bude oplocená, nebo že bude třeba doplnit osvětlení a kamery, nebo že se na louce zřídí bouda, kam se mobiliář bude vždy dávat přes noc.

Ve fázi druhé bychom pak už hledali adekvátní design. Budeme předpokládat, že už budeme mít vybalancovaný  režim jejich údržby a zda je na ML nechávat přes noc. Na louku by šlo dát jednak volně přemístitelné lavice, nebo i lehátka jako jsou u íčka. Měli bychom zlepšit odpadkové koše a celkově design práce s odpady. Následovaly by informační cedule. V průběhu bychom si měli i určit jak se psy na ML, jestli se budou vymezovat místa, kam budou smět jen na vodítku.

Už jen práce s kvalitním designem na ML by kvalitu pobytu na ní obrovským způsobem posunula. Ve finále mi přijde že mobilní mobiliář bude problém, ale může pomoci vydefinovat práci s loukou a může být hlavním nástrojem participace.

3)Louku nebude možno do budoucna využívat způsobem jak do teď už jen z důvodu propojení pravého břehu s Podmokly lávkou podél železničního mostu. Otevře se pak pro pěší i cyklisty nová cesta přes ML směrem ke Kokosu a na Starák. Když jsem si dělal podklad pro naši poslední schůzku v tomto duchu, jako výchozí moment  jsem použil historické mapy z první půlky minulého století. Na nich je ML už určitým způsobem organizována. Nezahrnul jsem ale do návrhu spoustu pro mne nyní neznámých – třeba jak se šíří po louce zvuk, kam až je slyšet hudební produkce pokud by byla třeba hned u zdi ÚP, nezahrnul jsem důležité průhledy, stav zeleně atd … Ale stejně to asi bude výchozí moment uvažování - k tomuto rozdělení by se každý mohl vyjádřit. Mnohé jsme už probrali na místě a já se pak pokusím ten grafický podklad postupně zpřesňovat. Důležité bude postupně hledat jednotný celkový pohled na ML. V případě, že bychom dělali soutěže, nebo to celé zadali dle bodu 1) – takto  bychom vlastně vypracovávali zadání.

Až by se nám toto podařilo zpracovat – nejlépe v několika variantách – tedy až podklad, který jsem měl na minule ještě dopracujeme – bychom vše měli koordinovat a probrat s ostatními zainteresovanými a řešit zásadní návaznosti, které se vším ještě mohou zahýbat. Potenciální vazby na Lázně – s panem Moravcem. Zde zda a za jakých podmínek by se v Lázních dalo počítat s nějakým zázemím ML, nebo jestli už od počátku uvažovat o samostatném sociálním zázemí na ML. Měli bychom řešit i přístup přes parkoviště – zde otázka jestli současná prodejna nábytku by nezměnila funkci a neotevřel se současný dvorek víc do parku. Dále je už s ním předjednáno téma lávky přes potok ze Zám. Rybníka - podél protipovodňových opatření na jeho pozemek. Měli bychom to pak dopracovat - jakým způsobem bychom se dostali nahoru na jižní zahrady. Tady asi bude nejdůležitější koordinace časová – že až majitel ucítí potenciál, možná změní náhled jak na těch sedm garáží, tak na zázemí stavebních činností. Pokud né tudy, lávka by musela být daleko blíže řetězovému mostu – což by z hlediska možnosti přístupu nahoru k zámku bylo škoda.

Postupně na ČVUT ladíme možnosti úprav ulice U Plovárny, včetně parkování. Tam jde o uklidnění vjezdu na parkoviště, vybudování chodníku po obou stranách ulice. Úprava existujícího parkoviště, probrání náletů a doplnění stromů.

Důležitá bude koordinace i na druhou stranu - úpravy předpolí lávky do Podmokel, kde je součástí vítězného řešení  korekce valu cyklostezky za propustkem.

K řešení tu bude i okolí současného dětského hřiště. V tomto místě byl rybník. Pokud by tu nějaká forma vody byla zpět, příjemně by se i ML dalším způsobem odstínila od veškerých doprav, které tu jsou.

Měli bychom se zaměřit i na plochu od kruháče pod Novým mostem po kosu Ploučnice – tyto prostory jsou nyní na to že jsme v centru města dost prázdné. Určitě by bylo dobré kruhák doplnit tzv.turbem od Kokosu na most do Podmokel – místo tu je, a auta tu většinou stojí. Samostatně stojící torzo propustku by bylo dobré nějak využít.

Měli bychom řešit i co s plochou mezi ulicí 2.polské armády a Obloukovou – park je tu vlastně jen taková zelená plocha. Na ČVUTu jsme prověřovali, zda u křižovatky těchto ulic nedat parkovací dům, jak pracovat s vybetonovaným náhonem. Tento park má strategickou polohu, je blízko parkovišť a mohla by tu být i sportoviště. Dnes je park trochu divný.

Cíl dalších jednání bude patrně právě tento bod 3) rozdělit do jednotlivých částí a fází.

Závěr:

Pokud bychom šli cestou číslo 3) – což mi přijde nejreálnější, stejně b bylo dobré ML testovat metodou 2). Zároveň bychom si dojasňovali všechny věci vyspecifikované dle bodu 3).

Co ale bude patrně zcela nezbytné je provedení zaměření ML (při soutěži na lávku jsme měli zaměřenou jen polovinu ML), měli bychom zaměřit i stromy a provést dendrologický průzkum – v jakém stavu tam ty stromy vlastně jsou – to nikdo nedělal. Měli bychom provést základní probírku – minimálně redukovat břízy podél trati na úrovni ML – tam by šlo doplnit několik listnáčů.

Pokud ale nebudeme mít ještě celkový koncept zeleně a jak s ML pracovat – musela by to být velmi obratná a citlivá činnost. Nezbytné by bylo i redukovat část náletové zeleně na spodku náspu železnice. Možné by bylo i hledat způsob jak probrat zeleň od ML směrem k Labi – tam kde už je násep nízký a zeleň neplní funkci hlukové clony před železnicí. Možná že už tyto jemné krajinářské úpravy by louce prospěly, bude ale nezbytné je koordinovat a provádět až poté, co bychom si alespoň základně rozvrhly její uspořádání – většina dosavadních výsadeb probíhala právě tak trochu ad hoc – abychom nepostupovali stejně.

Pracovní koncepční vyjádření krajinářské architektky paní ing.Hořákové  (5.10.2019):

Krátce ke schématu:

Snažila jsem se rozdělit plochu tak, jak se tam cítím já, a kde bych si myslela, že je vhodný potenciál na určitou činnost. Je to samozřejmě do značné míry ovlivněno informacemi od Vás i všech zúčastněných, tak to jen možná shrnuje již řečené a pouze v pár borech doplňuje něco navíc.

Plocha je barvami rozdělená podle typu zeleně a přidružené funkce. Vysvětlím jednotlivé plochy:

- pietní místo - kryje se s historickou pozicí kostela, který ač není vidět, jistě tam ta energie pořád je a je třeba ji respektovat a podpořit - bylo by vhodné umístění nějakého prvku pro připomínku a informaci, že tam něco takového pod zemí je

- klidová zóna - prostor pro odpočinek a aktivity na volné louce související s pobytem rodin - víceméně volná plocha, mobilní sedací i lehací mobiliář samozřejmě velký bonus

- okrasné výsadby - naznačené ohraničení a vymezení klidové zóny, estetické orámování a vytvoření přechodu do stinnějších partií se stromy (představa vysokých záhonů s trvalkami přírodněji vypadající a zapadající do krajinářského parku) - rozsah a dimenze lze samozřejmě měnit, to je na hlubší rozvahu

- parková zeleň - části parku s převahou stromů - stinnější partie, trávník pod stromy pro trávení času v parném létě, menší okrasné keřové skupiny v okrajových částech

- otevření prostoru - v místě, kde cyklostezka nevede již na tak vysokém náspu a kde je v terénu ukrytý příkop, by se měla zeleň co nejvíce otevřít - probrat stromy, vyčistit keřové patro a doplnit pouze nízké podsadby půdopokryvného charakteru - zde není již důvod clonit těleso dráhy ani pohledově ani hlukově, naopak bych vytvořila více vizuální propojení právě s cyklostezkou, abychom pozvali procházející a projíždějící do parku

- clona zeleně - v podstatě to, co je na náspu teď, ale opět probrat, vyčistit - clona potřebná pro cílené odclonění železnice a hlavně řešení prudkých svahů náspu

- společenská funkce - prostor na okraji ML, který je dle mého názoru vhodný pro konání společenských akcí (drobných produkcí, vystoupení, dětských akcí, třeba historických akcí typu jarmarky, atd.) - je to plocha oddělená od klidové zóny clonou zeleně a to jak směrem k louce, tak i směrem k plochám se sportovními funkcemi (valem bývalé hradby)

- sportovně-společenská funkce - jsou to plochy za tělesem dráhy na prvém i levém břehu Ploučnice  a hlavně na kose - zde by mohlo probíhat vše od koupání, vodních sportů a s tím spojených akcí (soutěží, sportovních dnů, lodiček, závodů rybaření a nevím co všechno ještě), ale i např. hudební produkce a festivaly

- sportovní funkce - od dětských hřišť pro malé děti až po volejbalová aj. hřiště

- hlavní trasy - již definované cesty a stezky

- vedlejší trasy - respektují pěšiny parkem, ale samozřejmě se s nimi dá dále pracovat

- nově vzniklé trasy - nutné propojky pro zlepšení pohybu v prostoru i návaznosti na okolní části města (lávka přes Labe, lávka k zámku, lávka z kempu přes Ploučnici)

1. umístění wc

2. "vysoký park" - kostra vzrostlých stromů s otevřeným parterem - pro mne nejpříjemnější místo parku (jistě subjektivní pocit, doplnění houpačkou je pro mne ideál odpočinku :)

3. otevřené plochy - viz klidová zóna výše

4. z hlediska kompozičního a estetického by zde byla krásná velká vodní hladina okrasného jezera důstojná krajinářského parku (žádné umrněné jezírko s rybičkami), nicméně z hlediska archeologického určitě neprůchozí (i když umístěné v místě dřívějšího bazénu)

5. zdůraznění průchodu pod tělesem náspu - dle mého názoru naprosto strategické funkční propojení s cyklostezkou a hlavně s plochami u vody - z pohledu z parku je průchod naprosto neviditelný a v současné chvíli působí velmi neutěšeně a nebezpečně, je třeba ho odhalit, otevřít, ukázat, zdůraznit - vyprostit ze zeleně, podpořit vhodnými vegetačními a třeba i stavebními (?) prvky - s tím souvisí bod 7. dále

6. odkaz na to, co je pod zemí a co zde stávalo - viz pietní místo výše

7. druhá pro mne zcela zásadní věc - vybudovat propojku s cyklostezkou a plochami u vody - plnohodnotný nástup do parku! s využitím průchodu pod náspem.

A pracovní koncept paní Klepalové (7.10.2019)

A k 27.10.2019 zatím mé finále uvažování jak k jednotlivým částem území přistupovat:

A zápis z jednání dne 15.10.2019 na místě (výběr):

.... na této schůzce jsme podrobně probrali možnosti jednotlivých postupů viz vyjádření ML2b, včetně poukazování na konkrétní prostorové možnosti louky, nebo na konkrétní dendrologickou skladbu.

Shodli jsme se na tom, že A) jako základní z hlediska dalšího postupu bude nezbytné provést sumarizaci veškerých archeologických průzkumů včetně analýz výškových úrovní „před koupalištěm“, zaměření, dendrologický průzkum.  Pak by měla nastoupit B) návrh úprav bez bezprostřední nutnosti komplexního koncepčního návrhu – odstranění náletů, nekvalitní sklady zeleně. Pak až bude nastupovat hledání nového konceptu C) – který si ale na každé schůzce koncepčně dopřesńujeme.

V každém případě – pro potřeby OKAMŽITÉHO ZLEPŠENÍ LOUKY je možno provést akci popsanou v zápisu ML2b v části B. Tedy operování s bílými lavičkami ze zámku.

Domluvili jsme ještě jednu schůzku, ale NA ZÁKLADĚ PODROBNÝCH DEBAT NA MÍSTĚ SE VŠEMI, kdo mají zájem ML zlepšít, bude možné již pomalu definovat jednotlivé varianty doporučených postupů.
Další postup -  schůzka na místě 5.11.2019. 11:00

A po této schůzce, kdy proběhlo kompletní ohledání dosud uvažovaných souvislostí na místě, jsem se pokusil vše zkreslit. Jsou tu nejprve a)jednotlivé plochy, a jejich základní charakteristiky, pak b)nejdůležitější vazby a propojení, které bude nezbytné zohledňovat. Nakonec pak úpravy, kterými je možno začít c) (viz dále). Všemu by ale mělo předcházet zaměření ML a podrobný dendrologický průzkum. I probírka náletů je nezbytná za dohledu nejen zkušeného zahradníka, ale i krajinářského architekta.

Jako podkres jsem použil vždy nejprve Současný stav, pak navrhovaný stav. Ještě k tomu budu finalizovat textovou část. 

A ještě obsáhlý příspěvek pana Davida Boury k tématu, koncipovaný zejména s ohledem k ochraně přírody, krajiny:

A celkový text na závěr všech schůzkách na Mariánské louce na závěr z konce roku 2019:

Mariánská louka – návrh postupu

Základem je rozdělení ML na část s krajinářsky romantickou úpravou, která by vždy měla být co nejklidnější a na část, kde do ní už systematicky zasahuje město (Lázně, ÚP). Budovat její zázemí je nezbytné právě z této druhé strany. 

Největší dnešní problémy ML jsou pak na hraně mezi původně kultivovaným šlechtickým parkem a technickou stavbou železničního náspu.

          A)     činnosti, které je možno zkoušet okamžitě

Nejjednodušší, ale velmi účinný přístup je hrát si na ML s kvalitním designem – s lavičkami, abychom si ML otestovali. V první fázi by šlo na ML dát tucet bílých zahradních laviček ze zámku. Ráno přivézt a večer odvézt, po dobu jednoho týdne. Jako výchozí místo pro umístění bych viděl místo jižně od vejmutovky – louku bychom tak zkusmo mohli dělit na jednotlivé celky korespondující s původním rozvržením romantického parku.

V tomto kroku bychom si i vyzkoušeli, za jakých podmínek by je tam bylo možno nechávat přes noc, aby je nikdo neukradl. Mluvili jsme o úskalích tohoto přístupu, ale i přesto by bylo dobré to vyzkoušet. Závěr bude třeba, že by to šlo realizovat jen a jen za podmínky, že bude třeba doplnit osvětlení a kamery, nebo že se na louce zřídí bouda, kam se mobiliář bude vždy dávat přes noc.

Ve fázi druhé bychom pak už hledali adekvátní design. Budeme předpokládat, že už budeme mít vybalancovaný režim jejich údržby a zda je na ML nechávat přes noc. Na louku by šlo dát jednak volně přemístitelné lavice, nebo i lehátka jako jsou u íčka.

Už jen práce s kvalitním designem na ML by kvalitu pobytu na ní obrovským způsobem posunula a může být hlavním nástrojem participace.

Nezbytně budeme muset zlepšit i odpadkové koše a celkově práci s odpady – to ale už do značné míry s celkovými koncepčními zásahy na louce. Stejně tak i s informačními cedulemi, nebo jak se psy na ML, jestli se budou vymezovat místa, kam budou smět jen na vodítku.

         B)     činnosti přípravné, které bude nezbytné vykonat tak jako tak

Jde především o její kompletní zaměření (při soutěži na lávku jsme měli zaměřenou jen polovinu ML), měli bychom zaměřit i jednotlivé stromy a provést podrobný dendrologický průzkum – v jakém stavu tam ty stromy vlastně jsou – to dosud nikdo nedělal. Řešené území bych vymezil ulicí U Plovárny, kolejemi na železničním náspu, Ploučnicí a potokem vytékajícím ze Zámeckého rybníka.

Na základě dendrologického průzkumu bychom měli připravit a projednat plán základní probírky, která by měla proběhnout pod dozorem zkušeného zahradníka.  Jednalo by se o nálety na tělese dráhy – tam půjde zároveň o to, abychom ruchu z železniční tratě ML nevystavili příliš, zeleň tu zároveň je hlukovou clonou. Probírka by se týkala i zeleně vysazené v sedmdesátých a osmdesátých letech jako jsou skupiny bříz, nebo otevření koryta potoka od náletů. Velmi opatrně bychom měli hledat přístup v místech, kde ML už sousedí s ústím Ploučnice, zda a do jaké míry tu ML alespoň trochu otevřít. Náletové zeleně je v úvalu mezi ML a bývalým tělesem železnice vedoucím pod zámek spousta.

Pokud v tento okamžik ještě nebudeme mít celkový návrh konceptu zeleně jak s ML pracovat – budou tyto drobné probírky muset být velmi obratné a citlivé.

Už tyto jemné krajinářské úpravy ML prospějí, bude určitě dobré je průběžně koordinovat s postupně se dopřesňujícími rozvrhly jejího uspořádání.  

         C)     možnosti dalšího celkového postupu

Na začátek by bylo dobré otevřít tu participační procesy – tedy setkávání s občany na louce a byl by určitě dobrý i nějaký workshop, kde bychom si ověřovali co a jak je tam možné či vyžadované. Jako výchozí podklad by sloužil výsledek práce několika posledních měsíců, kdy jsme se na ML scházeli se všemi, kdo k tématu mohl něco říci. Otevření participace tedy nebude „bezbřehé“ ale „dopřesňující“.

Určitě by ale bylo dobré, aby dotčené území bylo rozšířeno - až po Labe, Ploučnici, kruhák pod Novým mostem, Obloukovou ulici, a těleso železnic. Obdobným způsobem jsme připravovali soutěž na lávku pod zámkem, kdy jsme jako území, které bylo nutno do řešení zahrnout, zahrnuli rozsáhlé plochy nábřeží. V rámci tohoto prověřování bychom měli řešit také dopravu, parkování, či pozice potenciálního parkovacího domu.

Jako podklad bude sloužit podrobné vydefinování požadavků všech zúčastněných – památkáři počínaje, zámkem mj. konče. Toto by byly podklady, se kterými by se každý návrh musel utkat. Řešené území by bylo v rozmezí výše definovaném zaměřením. Vše bude nezbytné ještě koordinovat a probrat i s ostatními zainteresovanými a řešit zásadní návaznosti, které se vším souvisí. Jde mj. o potenciální vazby na Lázně, na Úřad práce. Zda a za jakých podmínek by se v Lázních dalo počítat s nějakým zázemím ML, nebo jestli už od počátku uvažovat o samostatném sociálním zázemí na ML. Měli bychom řešit i přístup přes parkoviště – zda současná prodejna nábytku by nezměnila funkci a neotevřel se současný dvorek víc do parku. Půjde i o téma lávky přes potok ze Zámeckého rybníka - podél protipovodňových opatření na soukromý pozemek. Vše bude nezbytné ještě podrobněji připravit a předjednat – i to jakým způsobem bychom se dostali nahoru na Jižní zahrady.

Na základě vyhodnocení všech těchto podkladů bude následně možno připravit a zpracovat zadání. Z hlediska dalšího postupu nejlepším a nejkomplexnějším přístupem by byla soutěž, eventuálně zadání několika vybraným kvalitním subjektům – dvěma až třem.

A ještě doplňuji koncepční zákresy:

Ještě pro doplnění vnímání problematiky sem dávám něco z tříbření náhledu v podání odboru památkové péče ze dne 19.3.20 :

• V zásadě hodnotím jako jednoznačně pozitivní poznámku, že by se ML měla geodeticky zaměřit a nechat zpracovat kvalitní dendrologický průzkum. S logickými návaznostmi na Podmokly a kosu, žádný problém nemám.
• 
  
• Co mi připadá je, že část ML za Poliklinikou (ÚP) s dětským hřištěm, se považuje za nedůležitou část respektive jako o ML se uvažuje pouze v ploše hlavní louky a jejích lemů a toto území s hřištěm pro něj není tak důležité z hlediska historické stopy, ale myslím, že by se z dochované části parku nemělo vyčleňovat.
• 
  
• Dalším problematickým bodem je pro mě " hlavní provozní osa" podél západní části protipovodňové stěny. Tuším, že už Průhonice tam navrhovaly v podobném umístění jakousi "kolonádu". Každopádně její protažení až do svahu Jižních zahrad se mi zdá nerealistické. Zároveň nevidím úplně smysl v tom tuto osu opět " rovnat" do lajny a nabalovat na ní další společenské aktivity.
• 
  
• Stejně tak se mi nejeví jako praktické zasahovat do plochy parku s vodním prvkem posunutým z osy přístupu od  parkoviště mezi Poliklinikou a soukromým objektem lázní. Původní myšlenka, že by se vodní prvek realizovat v již zpevněné ploše mi přijde vhodnější.
• 
  
• Propojení do Jižních zahrad lávkou jsme si odsouhlasili už před lety, otázka je, jaký tvar a materiál bude použit, protože to bude mít zásadní vizuální dopad na své okolí. Myslím i z toho důvodu by bylo lepší, kdyby lávka byla kousek dál od stávající betonové hrůzy česel PPO, které vznikly, leda snad, že by si lávka dala ambici je nějak trochu polidštit.
• 
  
• Navrhovaná "zahrádka" na druhém břehu za lávkou je otázkou, rozhodně bych ji neviděla jako nějaký pravidelný útvar s "vyšší" zahradnickou náročností.
• 
  
• K částečnému rozčlenění hlavní louky vegetací a případná realizace cesty podle dobových map je možná, zásadní bude vyhodnotit pozici stávajících hlavně novodobých výsadeb, zda je možné je využít nebo budou částečně odstraněny a nahrazeny výsadbou  novou v adekvátním sortimentu.
• 
  
• Jedním z největších problémů pro mě ( a možná jsem to jen ze zákresů a poznámek jen špatně pochopila), ale opravdu se uvažuje o něčem, jako je parkovací dům vedle Polikliniky???????? Nebo jen využití plochy k parkování aut bez jakékoliv stavby.
• 
  
• Provozní zázemí údržby parku a toalety jsou nezbytností a není moc jiných variant, než umístění, tak jak je navržené v prezentaci, i když v kontextu otevření původní přístupové cesty pod Čajákem bude nutné budovu zázemí a toalet architektonicky dobře zvládnout. Otázka zázemí je ostatně také podstatná a zatím jí není věnováno moc pozornosti, ale v případě, že by zámek v prostředí ML aktivněji participoval na aktivitách občanů ( přesuny mobiliáře a pod.), ale zároveň, kdyby došlo k intenzivnějším výsadbám nejen stromů, ale i keřových a trvalkových skupin, jak navrhuje zahradní architektka, bude prostor zázemí pro údržbu naprostou nutností a nebude se jednat o malou chaloupku na svačení personálu!

Mgr. Alena Sellnerová pracovník útvaru – památkář
Odbor péče o nemovité kulturní památky a chráněná území, oddělení garantů

        A z pokusu o odpověď:

-zaměření a dendrologii tu také vnímám jako zásadní požadavek. Stejně tak bych se rád někdy dostal k výsledkům archeologických výzkumů. Co mi sděloval loni v létě Vlasta Pažourek z muzea, mělo to být pohromadě do konce minulého roku, ale dosud - jak jsem pochopil - není. Pokud byste věděli jak v této věci něco podniknout, budu rád. Už jen jaké jsou finální odhady týkající se změn nivelity louky v padesátých letech - jak se nahrnovala zem směrem k tělesu železnice, nebo zda se odebírala z okolí vejmutovky.... u toho okolí vejmutovky si říkám, že ji tam určitě nesázeli na takovýto pahorek - nebo ano?

-pokud jde o "okrajové" části louky:  vazbu louky na těleso železnice, tak na stavby v louce jako jsou lázně, nebo dnešní ÚP (i dále v tetu míním Úřad práce) vnímám jako k "vyladění" nejdůležitější. Jsou to místa, kterými do louky bez adekvátního vybalancování "vpadla" velmi tvrdě  tzv. moderní doba. Ve vazbě na těleso tratě předpokládám, že to budeme ladit především zelení - jak s jejím otevíráním, neotevřením, jak s nálety, jak s otevřením louky směrem k Labi - ladit v rámi první fáze úpravy zeleně - probírek. Ještě musím zdůraznit, že uvažujeme, že na železničním valu by mělo být do plochy louky zahradní schodiště napojené na lávku do Podmokel a že uvažujeme o rampě na tuto lávku navazující. Vedla by na severním svahu tělesa železnice směrem k východu - směrem od nejklidnější části louky. Cíl bude aby byla především pro kočárky, a místní - ne cyklo. S tím souvisí i úvaha o posunutí současného zemního valu s cyklostezku před "propustkem" z louky k Labi. Obecně -  I na probírky náletů a budu c htít po zaměření a dendrologii projekt, který bude se všemi zúčastněnými probrán a schválen. Pokud jde o vazbu na dnešní ÚP a lázně - úvahu o hledání zázemí louky jen tam jsem prezentoval už mockrát a jsem rád, že na tuto úvahu mám nyní i zpětnou vazbu. Linie, kterou tam mám, takto přesně a přísně rozhodně být nemusí, ale stále mám tendenci hledat nějaké adekvátní propojení, tedy  vazbu louky s její již urbanizovanou částí  artikulovat jinak než jen "skupinou keřů". je to k debatě a k prověřování mnoha variant.

-ještě k natažení té osy podél východního konce parku až k jižním zahradám. Jeden z důvodů je hledání dalšího přístupu směrem do města - pod sýpkou a přes Zámecké náměstí - pod komínem. Dnes je hlavní vstup přes parkoviště. Je to vlastně posunutá původní cesta do parku, který je nyní zastavěna lázněmi. tato cesta je ale vším jen ne hlavním vstupem do parku. I když tam zredukujeme auta a doplníme stromy, intimita vztahu s městem tam prostě není. Z toho důvodu mi přijde výhodné hledání dalšího vstupu. Téma ale je pojmenování vztahu louky k zámku, jižním zahradám a i k městu. Tedy jak se k tomu postavit. Měl bych tendenci podpořit - a je to z konceptu patrné - pěší cestu uličkou severně od potoka vytékajícího ze Zámeckého rybníka - pod komínem. Místo může být stejně jako Lázně společenským zázemím louky a pro louku devastační aktivity se tak na ní nemusí odehrávat. I z toho důvodu mám tendenci lávku dávat spíš blíže k česlům protipovodňových opatření - přestože jsou ahistorické. Vazba přístupu z této lávky s jižním zahradám je v podkladech zachycena jako - trochu stranou - k východu. Většina z toho jsou soukromé pozemky, jako těch sedm garáží. Bude tedy nezbytné nejprve udělat nějaký celkový pohled na lokalitu, aby to nedopadlo jako nyní realizovaná nástavba nad Nomádem - o které jsem nemel tušení, a která mě teď v úterý když jsem to tam procházel opravdu překvapila....... pokud by se nám tam podařilo společně stanovit nějaké regulační podmínky, bylo by to asi nejlepší. A majitel Lázní  propojeností s loukou získá už tak hodně ...

-pokud jde o "vodní prvek" trochu se bráním jeho umístění v ose parkoviště. Připadá mi, že bychom tak říkali, že ta příšerná asfaltová plocha je součástí původního romantického konceptu louky- což tak v žádném případě není.... mezi parkovištěm a vstupem do parku bude nezbytné velmi citlivě artikulovat právě význam jednotlivých částí.

-s vaším pohledem na lávku, že by česla mohla polidštit souhlasím.

-u té zahrádky jsem měl tendenci napsat bylinková... ale souhlasím, žádná francouzská zahrada. Až se dostaneme do stavu, kdy tam budeme řešit, zda bylinky, voliéru nebo jen pár kytek bude už vyhráno:-). 

-s přístupem k zeleni souhlasím. Bude to poměrně náročná cesta. Výsadby ze sedmdesátých let vnímám jako nevhodnou a i u výsadeb z posledních desetiletí si nejsem jist jejich koncepcí. Ať už se budeme vracet k romanticky krajinářské fazoně, nebo budeme hledat jinou, měli bychom se pokoušet louku nějak uchopit celkové. Klonil bych se k tomu návratu  romantického pojetí. Když jsem si louku procházel a pokoušel se si tam představit to prostorové působení které tam bylo, přišlo zcela adekvátní. k řešení samozřejmě bude vyrovnávání se s novými zásahy na louce viz výše jako je trať nebo ÚP, ale tento výchozí moment definovaný již v devatenáctém století  má sílu. určitě důležitá bude i práce s průhledy, stejně jako s novým způsobem komunikačních propojení do oblastí, které tu předtím nebyly - nové funkce okolo uličky pod komínem. K tomu novému propojení - to je i příspěvek do debaty k otevřenosti louky - tedy k tomu, jak a zda původně něco patrně zcela privátního (šlechtického) otevírat veřejnosti pouze formálně a kde jsou hrany v otázkách propojenosti funkční.

-parkování z jižní strany ÚP bych preferoval. Je to hlavně blíž k Novému mostu. Parkovací dům určitě ne, ze své strany bych se nebránil patrové plošině - tedy ne dům ale pro parkování přízemí a patro - např.ocelová konstrukce. Jak jsem ale z reakce pochopil, jakýkoli takovýto stavební přístup bude nepřípustný.  Ještě je tu druhý limit a tím je fakt, že jsme na soukromém pozemku ÚP. V každém případě - pokud jde o dopravu, hledal bych jak preferovat hromadnou - do podkladu jsem nakreslil na úkor parkovacích míst otočku mikrobusu ... 

-pokud jde o zázemí louky, ano, nikdo se o to zatím moc nezajímá. Bude nezbytné definovat jak intenzivně bude probíhat výsadba a údržba - keře, květniny, atd - a od toho se odvine požadavek na technické zázemí. Zda traktůrek, kompost atd... V každém případě součástí zázemí by měly být sociálky budované v režii města, abychom nebyli odkázán jen a pouze na případné zázemí v objektu Lázní

A ještě na závěr, pokud by se nyní podařilo dát do pohybu jen to zaměření a dendrologii a zodpovědný přístup k probírkám, považoval bych to jako skvělý vstup do tématu.

OB.