Stránky architekta města Děčín

Doc. ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

mail@ondrejbenes.cz

čtvrtek 11. března 2021

Město - části - hodnoty - manuály - materiály

 Před dvěma lety jsem nechal zpracovat architektonickou kanceláří, která má zkušenost s manuály veřejných prostor v Benešově u Prahy nabídku na zpracování manuálů veřejného prostoru pro Děčín. Zahrnovala pět čtvrtí v centru a zabývala se nejprve definováním silných a slabých stránek, participací s veřejností a nakonec i vytvářením srozumitelných manuálů práce s veřejným prostorem, mobiliářem, informačními systémy, materiály.

Tato práce by ale stála skoro milion korun a řešil by ji tříčlenný profesionální tým. Ani tehdy, ani nyní tak k realizaci studie na základě této nabídky nedošlo.

Manuály jak s veřejným prostorem, mobiliářem, povrchy, informačním smogem pracovat jsou ale nezbytné. Po jednáních s náměstkem Brčákem jsem připravil dva podklady, kde hlavní akcent kladu na kvalitní projektovou přípravu, kterou budu vždy velmi rád od samého začátku operativně řešit, koordinovat s žadatelem. Pokoušel jsem se o koncepční uchopení celého města (viz. grafická příloha dále), ale bylo by to ve své nepřesnosti příliš zavádějící. Celkové detailní rozvržení města je ale něčím, na čem je třeba průběžně pracovat. Pokud je to ale výkon, kterému se tým tří profesionálů bude věnovat rok a zvládne pouze zlomek města, nelze si představit, že celé město zvládneme bez týmu profesionálů řádově rychleji. Mám vytištěnou celou mapu města, kde na všem postupně pracuji.


příspěvek 01 - Kostky (lednový text korigován)

Hledáme způsob jak pracovat s veřejnými prostory, dlažbami a mobiliářem města,  bez toho abychom vycházeli z odpovídající koncepční a projektové přípravy (nabídka na tuto komplexní činnost byla vypracována před dvěma lety, nebyla akceptována ani tehdy a ani nyní).  Přesto postup, který bychom se měli pokoušet připravit by měl být založen na konkrétní podrobné SWOT analýze doplněné obrazovou dokumentací, příklady dobré praxe, průběžná spolupráce s veřejností.

Měla by být provedena podrobná inventarizace městské deponie kamenných dlažeb a obrubníků. Obrubníky by měly být dle potřeby kamenicky připraveny na použití (zásadně bez použití flexy).

Cílem metodického podkladu, který bychom se měli pokoušet připravit, by mělo být přispění ke kvalitě a dlouhodobé udržitelnosti stavu chodníků ve městě. Rozlišovali bychom 1) operativní přípravu a rozhodnutí, kde by řešení každého konkrétního chodníku mělo předcházet zejména prověření dopravní situace dopravním inženýrem, měla by také proběhnout velmi podrobná a konkrétní koordinace a korekce návrhu. Před započetím realizace bychom měli vyžadovat kladecí rozkres dlažby (tzv. dílenská dokumentace), která by měla být potvrzena vybranými osobami (náměstka pro realizaci staveb a městského architekta). 2) Paralelně s touto operativní činností by měla dle možností probíhat práce na rozvrhování města a koncepční příprava narazující komplexní profesionální přípravu, který by v případě Děčína trvala několik let. Město zde budeme rozdělovat podle charakteru zástavby lokalit 2 A) i podle sounáležitosti jeho jednotlivých část, čtvrtí 2 B)

Add 2 A) Předběžné rozvržení, rozdělení materiálu a vzoru dlažby dle charakteru konkrétní lokality a doby vzniku:

1)středověké město a jádra vesnic (části Děčína l., části Starého Města, hist. jádro Bynova, Bělé, Dolní Žleb, …). Materiál: důsledně používat kamennou dlažbu zohledňující středověký charakter, velmi pečlivě volit materiál i skladbu.

2)město devatenáctého století až po dobu první republiky (většina tzv. rostlého města: Podmokly-územní studie, Letná, část Děčína l., části Starého i Nového Města, ). Materiál: důsledně používat kamennou dlažbu, s výhodou používat řezaný kámen, velmi pečlivě volit materiál i skladbu.

3)město modernistické a sídliště (Boletice, Bynov, Březiny, Želenice, ale i Děčín l.) Materiál: jednoduchá betonová dlažba plošná prioritně větších formátů. Vítané je doplňování dlažbou kamennou.

4)brownfieldy (Rozbělesy, Armex). Materiál: nevyhneme se betonové zámkové dlažbě. V Děčíně jsou založené většinou v devatenáctém století. Vítané by tedy bylo doplňování kamenem.

5)nová výstavba, satelity rodinných domků. Materiál: prioritně betonová zámková dlažba. Měli bychom se ale naučit doplňovat ji kamenem.

Add 2 B) předběžné rozdělení města dle jeho jednotlivých soudržných částí, čtvrtí:

Čtvrtí rozumíme základní skladební jednotku města z pohledu kvality života, pohodlné pěší dostupnosti bydlení, služeb, přístupu k hromadné dopravě apod.. Jednotlivé čtvrti by měly být charakterově a vizuálně svázané. Vzhledem k tomu, že ani v centrální části Děčína (Děčín l., Staré i Nové Město) se nejedná o historicky homogenní prostředí, doporučoval bych volit dlažbu vždy z pohledu historického charakteru ke staršímu řešení. Komplikované lokality bude nutné vždy řešit individuálně.  

Základní charakteristika používání materiálů. Každá čtvrť bude mít svůj „list“ se situací obsahující doporučené materiály. 1)přírodní kámen. Drobná štípaná, nebo řezaná dlažba. Preferování jednoduchých, jednobarevných řešení. Vzorů, které se v lokalitě nacházejících nebo jsou pro ni typické. 2)betonová dlažba. Drobná dlažba – povolené vzory pravoúhlé (obdélník, čtverec), tzv.kost. Plošná dlažba do 50 x 50 cm. Maximálně 50 x 100 cm. Barvy budou vycházet z přirozených barev betonu. poznámka: do okamžiku, než bude proveden komplexní manuál navrhuji, že bychom se přešlapům ad hoc nahodilému stanovování vzorů vyvarovali používáním těch vzorů. které jsou v místě obvyklé. Aby navrhované záplaty ještě více neznepřehlednili už tak rozrůzněné dlažby. V současnosti se město systematiky pokouší betonové dlažby sjednocovat tím, že preferuje materiál "kost". Pouze na několika sídlištích je systém použitých materiálů jiný.


příspěvek 02- Kostky 02 (lednový text korigován)

PRIORITY

Cílem by mělo být především kvalitní technické řešení a kvalitní provedení dlažby. A) Betonovou dlažbu chápu daleko spíš  jako dočasné řešení, které má být co nejméně nápadné, ale precizní a pečlivé. Dočasné i z toho důvodu, že kamenná dlažba je z dlouhodobého pohledu ekonomicky výhodnější. U tohoto materiálu (betonu) bude nezbytné vyvarovat se barevným, nebo skladebným exhibicím. Akcent by měl být dáván na spolupráci s dopravními inženýry, aby dle závažnosti zásahu prověřili geometrii chodníku a vozovky. Požadavkem města by mělo být vždy vyhotovení tzv. dílenská dokumentace skladby dlažby vycházející vždy z konkrétní situace (i kdyby měla být provedena jen od ruky). Ta by vždy měla být odsouhlasena. Při zpracovávání těchto podkladů bude možno se obrátit např. na architekta města s možností korekcí – proces bude nezbytné stanovit, velmi rád se do všeho zapojím. Tvar betonové dlažby bude vždy vycházet z materiálů už v místě použitých, s preferencí „kosti“, nebo nejjednodušších geometrických pravoúhlých tvarů. Barevné nebo tvarové zvláštnosti kostek doporučuji aby  nebyly používány. B) Prioritou by do budoucna pro město mělo být používání kamenné dlažby, která je vždy (řezaná, štípaná, tzv.odseky) z dlouhodobého pohledu levnější než betonová. Měla by být provedena  přesná revize skladových zásob kamenné dlažby v majetku města. Použití kamenné dlažby by také měla vždy předcházet kvalitní projektová příprava, zahrnující jak širší řešení veřejného prostoru, dopravní řešení, řešení zeleně, tzv. šedozelenomodré infrastruktury,  tak návrh skladeb, rozkreslení kladečských plánů.   

Úkoly, které doporučuji vykonat:

1) Provedení přesné revize skladových zásob kamenné dlažby v majetku města (deponie za východním nádraží).

2) Pro potřeby zpracování tzv. dílenské dokumentace město vydá technický manuál práce s betonovými dlažbami. (viz. příloha)

3) Jak jsem z jednání pochopil, město provede paušální výběrové řízení na dodavatele jak betonové dlažby, tak kamenné dlažby. Ve spolupráci s městským architektem proběhnou setkání s výherci těchto dodávek a budou s nimi projednány  zásady pokládky tak, aby se zjednodušil požadavek na vypracovávání dílenských dokumentací každému vstupu do chodníku. Cena dlažby na m2 bude rozhodující při určování míst, kde bude použit kámen. Toto rozhodování – kam kámen - bude z počátku, než bude zpracováno koncepčně celé město, individuální.

4) Město bude usilovat o to, aby se o záměrech vstupu do chodníků dovídalo vždy s předstihem a dokázalo se na realizaci připravit – v případě, že by chtělo řešení zádlažby podstatně rozšířit a na úpravě i finančně participovat. Velmi rád budu operativně spolupracovat.

5) Město povede kroky k vypracování kompletního manuálu práce s veřejnými prostory vycházejícího z analýzy silných a slabých stránek jednotlivých částí/čtvrtí Děčína, včetně participačních procesů. S největší pravděpodobností bude probíhat vlastními silami a nelze adekvátní výsledky očekávat dříve než by to dělal tým profesionálů.

6) Problematika stavu chodníku a cest k jejich nápravě by mohlo být jedním z prvních bodů jednání právě zřízené pracovní skupiny „Architektury a urbanismu“. Je třeba ale znovu zdůraznit, že činnost této komise není koncepčně navrhovací ale zejména oponentní. Tedy, že je jí možno předložit ke zpětné vazbě celkový návrh postupu viz výše, který bude již připravený. Není možné očekávat, že komise na ad hoc jednáních jednou za jeden dva měsíce něco podstatného velmi časově náročným způsobem "odpracuje".



A na závěr jeden z rozkresů města, na kterém jsem si ověřoval, že ad hoc v řádů týdnů, nebo i měsíců koncepčně "rozmyslet" celé město není reálné, že je třeba zejména podpořit a systematizovat operativu, s akcentem na kvalitní přípravu, kde budu všemu velmi rád nápomocen:




sobota 6. března 2021

Okolí Tyrše na nábřeží

 Paní krajinářská architektka Hořáková zpracovává na nábřeží okolí pomníku Tyrše. Prostorový koncept území jsme dělali společně. 














pátek 19. února 2021

čtvrtek 18. února 2021

Vztah agendy práce městského architekta k nově vzniklé komisi architektury a urbanismu

 

Vztah agendy práce městského architekta k nově vzniklé komisi architektury a urbanismu

Komise adekvátní té, která se nyní obnovuje, a měla v Děčíně dlouholetou tradici byla před dvěma lety zrušena.

Děčín s padesáti tisíci obyvateli a jednou z největších rozloh u nás by si na základě zkušeností z jiných českých měst zasluhoval - a) kompletní kancelář architekta města – vzorem nám mohou být obdobně velké Vary s týmem takřka tuctu odborníků a rozlehlým zázemím. Tato kancelář by měla  mít pro svou činnost ještě i svůj vlastní tým externích poradců. Pokud by nadále činnost této agendy fungovala jako doteď, jednalo by se daleko spíš o externí výkonné pracovníky. B) Pak by ještě i město mělo mít svůj vlastní nezávislý poradní sbor – nejlépe s městem vůbec nepropojeným, který by fungoval v rámci činnosti zastupitele  pověřeným územním plánem. Obdobně to nyní je nastaveno například v Liberci – rada tam má tzv. radu architektů a pak tak ještě funguje kancelář architekta města.

V Děčíně máme jakožto městský architekt působím externě. Před dvěma lety, když jsem vyhodnocoval své působení v Děčíně, jsem musel konstatovat, že jsem odvedl (z pohledu stráveného času) takřka násobek hodin než mám ve smlouvě, abych problematiku a problémy dokázal obsáhnout. Doporučoval jsem tehdy rozšíření týmu o dopravního specialistu a krajinářského architekta, případně ještě připrání dalšího architekta na částečný úvazek. Tým rozšířen nebyl. Organizoval jsem tedy alespoň schůzky na děčínské dopravní fakultě ČVUT, kde jsme rok a půl řešili kompletní problematiku děčínské dopravy způsobem, že se podařilo definovat jednotlivá konkrétní zadání (podrobněji viz. např můj děčínský blog), která dávají smysl. A ještě - před dvěma lety jsme začali ve věci krajinářské problematiky systematicky spolupracovat s děčínskou krajinářskou architektkou paní Hořákovou.

Ustavovaná Komise architektury a urbanismu je koncipována jako expertní poradní nástroj vedení města (rady) vedená zastupitelem pověřeným územním plánem. Vzhledem k rozsahu činnosti městského architekta v ní po odborné stránce nejsou zejména experti „přeshraniční“, kteří by byli na dění v Děčíně zcela nezávislí, ale vybírali jsme ty, kteří o Děčíně „mnoho ví“ a dokáží tak propojovat schopnost nadhledu s detailní znalostí problematiky. Takto bude moci být činnost komise i jakousi zpětnou vazbou výkonu činnosti agendy městského architekta, jehož agenda by na rozdíl od této komise měla být daleko více tvůrčí a výkonná. Přičemž v porovnání s výše zmíněnými Karlovými Vary je i toto řešení stále nedostatečné.     

11.2.2021, Ondřej Beneš

neděle 6. prosince 2020

Aktualizace územně analytických podkladů města Děčína 2020

 

Aktualizace územně analytických podkladů města Děčína 2020 z pohledu městského architekta:

Tabulka „Problémy“ 

Závady v dopravní infrastruktuře PD1 – PD6 

PD1 

1) Kombinace průtahu s průjezdem

Děčín má dvě průtahové komunikace, které vedou středem města přes Tyršův a Nový most. Tyto komunikace jsou zároveň základní obslužnou páteří města. V křížení s dalšími komunikacemi se tvoří největší problémy s dopravou v centru Děčína. U nájezdů na Nový most (kruhové objezdy u Lidlu a na Starém Městě) a u navazujících dopravních tras. Další mimořádně problematické místo, kde je problematický mix průtahu a obsluhy města, je Benešovská ulice (severně od Východního nádraží). 

V souvislosti s touto problematikou, v souladu se ZUR kraje, a s ohledem k uvažovanému nárůstu dopravy bude nezbytné prověřit realizaci nového silničního mostu přes Labe na jižním okraji Děčína. Úvaha je v souladu s „Infrastrukturní studií Ústí z pohledu potřeb Ústeckého kraje - verze 1. 10. 2020“. 

2)Labské nábřeží, Tyršova ulice, Masarykovo náměstí

Potenciálně reprezentativní oblast pobytově mimořádně atraktivní části města je v současnosti charakterizována jako průtah. Vnitřní komunikace Děčína není možné jednoduše převést na Nový most (viz předchozí bod). Tím pádem mají i komunikace, jako je tato, charakter průtahu. Řešení lze nalézt nejprve zlepšením problematiky bodu 1). 

3) Dělnická ulice

Potenciálně mimořádně důležité propojce čtvrtí levého břehu (Podmokly, Želenice, Chrochvice) s centrem chybí chodníky i uzpůsobení pro cyklodopravu. Ulice svým charakterem a uspořádáním nesplňuje požadavky, které by ve struktuře města měla plnit. 

4) Průchod z Podmokel na nábřeží

Průchod pod tratí od muzea na nábřeží (těsně severně od železničního viaduktu vedoucího přes Labe) je pro chodce ze strany projíždějících vozidel nebezpečný. Řešením by bylo napojení ulice Práce směrem na nábřeží při pohledu z jihu ještě před železničním viaduktem. S tímto počítá finální řešení levobřežního předpolí lávky přes Labe. Ukončení lávky na levém břehu je nyní koncipováno tak, aby zlepšení dopravní situace v této lokalitě bylo do budoucna možné. 

5) Zámecké náměstí a okolí, Komenského náměstí, komunikace u bývalé polikliniky a k Mariánské louce

Historicky a společensky mimořádně důležitý uzel (až k Mariánské louce, Komenskému a Masarykovu náměstí) nemá nyní adekvátně řešené všechny druhy doprav – v pohybu i v klidu. Pro chodce je toto území nepřehledné a nepříliš přátelské. Komenského náměstí neodpovídá svým řešení požadavku daným koncentrací studentů. Vstup na Mariánskou louku přes parkoviště s rozlehlými asfaltovými plochami je neadekvátní. Chybí kvalitní práce s parterem, zelení. Kapacitní řešení dopravy v klidu by mělo být řešeno pokud možno blíže jejímu zdroji (sjezdům z Nového mostu). V celé oblasti již nyní město prověřuje adekvátní naplnění pojmu obytná zóna. 

6) Doplnění PD2 – nevyhovující pěší propojení Březin s centrem města.

 

PD5 

7) Doprava v klidu na pravém břehu Labe v okolí Masarykova náměstí Je nezbytné aktualizovat studii dopravy v klidu v minimálním rozsahu oblasti Střelnice, Labe, Mariánská louka, těleso železnice k Východnímu nádraží. Prověřit jednotlivé typy dopravy v klidu, racionalizovat je a rozvrhnout řešení včetně potenciálních parkovacích domů. Než toto bude provedeno, veškerá řešení dopravy v klidu budou pouze nahodilá. 

8) Doprava v klidu na levém břehu Labe v Podmoklech

Zpracovaná studie dopravy Podmokel nabízí i nestavební řešení pro dobu, než bude celá revitalizace Podmokel kompletně realizována. Doporučujeme tuto studii oživit a v zadání rozšířit i do přilehlých čtvrtí. Je třeba prověřit vazbu autobusového a vlakového nádraží z pohledu všech typů cestujících. 

9) Přístup na Pastýřskou stěnu

Je třeba racionalizovat přístup na Pastýřskou stěnu pro pěší, místní a turisty. Základní je podpora pěšího přístupu od Mototechny, a podpora pěšího propojení mezi ZOO a vyhlídkovou restaurací. Automobilovou dopravu je třeba vnímat jako doplňkovou. Prioritní by mělo být propojení pěší, případně MHD. Je třeba zlepšit a doplnit chodník pro pěší v horní třetině silnice vedoucí okolo synagogy. Je třeba zlepšit organizaci pěší a automobilové dopravy (stání) mezi horní zastávkou autobusu a vstupem do ZOO. 

10) Nábřeží na levém břehu Labe 

V souvislosti s přípravou plavebního stupně na Labi, i pro případ že by jez nebyl, je třeba vytvářet podmínky pro kvalitnější řešení levostranného nábřeží, budování lepší vazby řeky s městem i podél Jílovského potoka, uzpůsobovat nábřeží pro pohyb pěších i cyklistů. To vše v oblasti od ústí Zimního přístavu v Rozbělesích až po Přípeř. Do řešení by mělo být zahrnuto překonání Jílovského potoka pro pěší. 

V souvislostmi s nábřežími i ve všech ostatních částech města je třeba při uvažování o městě uplatňovat zásady tzv. modrozelené infrastruktury. 

11) Nábřeží na pravém břehu Labe 

Obdobně jako na levém břehu. Je třeba prověřit možnost překonání Ploučnice nad jejím ústím pro pěší. Na obou březích Labe je třeba navazovat při hledání řešení nábřeží na návrhy předpolí vzešlých ze soutěže na lávku podél železničního mostu. Na pravém břehu je třeba přeřešit val cyklostezky před propustkem z Mariánské louky (odstranit ho). 

Na obou březích je třeba adekvátním způsobem nábřeží doplňovat liniovou zelení. Je třeba zabránit, aby rozlehlé prostory nábřeží včetně okolí byly postupně neorganizovaně zastavovány či využívány na drobné aktivity bez vědomí a uchopení celku. To se týká zejména okolí Kocandy na Starém Městě, ale i parků a zelených ploch v okolí Mariánské louky. 

12) Město krátkých vzdáleností - doplnění PH1

Je třeba vytvářet podmínky pro budování Děčína jako města krátkých vzdáleností. Jedná se o podporu pěších a cyklistů. Uzpůsobovat město pro ně je řádově levnější než budování dalších a dalších parkovacích míst. Znamená to usilovat o smysluplnou redukci automobilové dopravy a její více než dostatečnou kompenzaci komfortem pro pěší a cyklisty (jak místní tak tranzitní). V místech, kde není možné řešit negativní vlivy dopravy jinak, vždy hledat měkčí prostředky úměrně místu – zklidněním dopravy nedopravními opatřeními, doplněním zeleně, atd. 

13)

PU2

Neobývané domy

V Děčíně je řada oblastí s trvale neobydlenými a nevyužívanými domy často vysoké kvality. Jak v samotném centru města (Labský dvůr, hotely Grand, Bílý lev, domy v Zámecké ulici, v okolí Máchova náměstí, prázdné státní úřední budovy v Ruské a Podmokelské ulici a na Komenského náměstí), tak i v širším centru (bývalá škola v Chrochvicích, nákupní centrum Dukla v Bynově). Prázdných a ve špatném stavebním stavu je řada architektonicky a památkově cenných církevních objektů (kostely v Rozbělesích, Dolním Žlebu, Nebočadech). To se týká i ruiny starokatolického kostela na vyhlídce Bohemia, který je v soukromém vlastnictví. Zmínit je nutné prázdnou památkově chráněnou výpravní budovu Rakouské severozápadní dráhy (Východní nádraží) ve vlastnictví drah nebo vilu Waldstein v Horním Žlebu v městském majetku. Město by se mělo aktivně snažit hledat jak do všech těchto míst navrátit život. 

14)

PU3

Brownfieldy

V Děčíně je řada míst v centru, i v širším centru, které již neslouží svému původnímu průmyslovému a dopravnímu využití, ale nové využití a místo na mapě Děčína nemají. Jedná se o rozsáhlé doprovodné plochy železniční infrastruktury, plochy v okolí Východního nádraží (Proces zotavení této oblasti s historickým názvem Kumpoltice již probíhá včetně prázdného objektu nádraží), bývalé konzervárny směrem na Křešice a další. 

15)

PU4

Zábory zemědělské půdy

Dochází k dlouhodobému nevytváření příležitostí pro opětovného využívání ploch a domů v centru a v širším centru jako oblastí pro smysluplné obytné a občanské využití tzv. městskými domy (za hranicemi známe různé druhy družstevní, komunitní výstavby, baugruppe). Místo toho je stále jako jediná možnost rozvoje města vnímána exploatace okolí rodinnými domky. Tento přístup je pro město velmi drahý (infrastruktura, sítě, silnice, včetně údržby). Navíc do zanedbaných oblastí v centru a širším centru je stejně nezbytné vkládat energii a opravovat je, hledat využití. 

Dále do urbanistických závad 

16)

Modernistická výstavba

Specifický přístup si zasluhuje modernistická výstavba druhé poloviny 20. století – sídliště. Přes již provedené a prováděné úpravy je třeba hledat mechanismy (odlišné od města středověkého i města devatenáctého století) jak zlepšovat jeho kvalitu a kvalitu jeho veřejných prostor. 

I zde by mohly pomoci tzv. manuály veřejného prostoru, slabých a silných stránek jednotlivých městských částí, mobiliáře, informačních systémů a dalších. Tyto by měly být prováděny za účasti obyvatel města a konkrétních jeho částí (viz i další bod). Mohou se stát podkladem pro jednotlivé drobné konkrétní posuny vedoucí ke zlepšování kvality komplexního vystavěného prostředí města. 

17)

Zeleň

Viz výše modrozelená infrastruktura. Město potřebuje pro nepřebernou řadu parků, zelených ploch, lesoparků, nábřeží, alejí, základní koncepční rozvržení a zpracování metodiky přístupu na úroveň jednotlivých lokalit. 

18)

Konsenzus

Obecně mezi urbanistické závady řadíme v jistém ohledu i stav, který je zapříčiněn zastaralostí současného stavebního zákona. Ten vnímá územní plánování především jako expertní činnost zabývající se majetkoprávními vztahy. Cílem tzv. druhé revoluce stavebního zákona (který stále není na pořadu dne) by mělo být otužování občanů, samospráv a vedení měst k daleko větší zodpovědnosti za budoucnost obce. Cílem by mělo být do procesu zodpovědnosti za budoucnost města vtáhnout jeho občany tak, aby se na hledání a definování jeho existujících hodnot podíleli. Je pak snazší hledat způsoby jak hodnoty města a jeho částí dále posilovat (případně vytvářet další) aktivním a sebevědomým způsobem, kde mohou spolupracovat všichni. Základem je adekvátní ukotvení v konkrétním místě, lokalitě. 

V Děčíně 1. 12. 2020 

Zpracoval: 

Ondřej Beneš, městský architekt 

Četli: 

Anna Lehká náměstkyně primátora pro rozvoj

Otto Chmelík, určený zastupitel pro územní plán

 

neděle 4. října 2020

"Pracovní ČVUT 13"

 

Schůze na ČVUT

21.8.2020, 10:00, ČVUT FD, pracoviště Děčín, Pohraniční 1

 

Zúčastněné organizace

Zúčastnění zástupci

České vysoké učení technické v Praze

Ing. Martin Scháno

Ing. Ondřej Piksa

Ing. Jiří Zeisek

Magistrát města Děčín

Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

Dopravní inspektorát Policie ČR

por. Petr Chlouba, DiS.

Ostatní

Mgr. Bc. Alena Tomášková

Tomáš Kučera

 

Řešená témata:

1.      Prezentace bakalářské práce „Pocitové mapy a jejich aplikace v dopravě“

2.      Lokality pro aplikaci pocitových map

3.      Studie dopravního řešení okolí Zámeckého náměstí

4.      Byla započata konverzace o studii dopravy v klidu

 

1.      Prezentace bakalářské práce „Pocitové mapy a jejich aplikace v dopravě“

Na schůzce byla prezentována bakalářská práce na téma „Pocitové mapy a jejich aplikace v dopravě“ zaměřená na žáky prvních stupňů základních škol a mladší. Při realizaci navržené aplikace dojde k výběru malého množství lokalit, u kterých vyžadujeme hodnocení od žáků. Tyto lokality mohou být vybrány na základě řady faktorů a obecně jejich výběr spadá do kompetence odborníků na bezpečnost silničního provozu. Hodnocení vybraných lokalit žáky probíhá díky propojení s mapovými podklady Mapy.cz především prostřednictvím funkce panorama, kde žák vidí řešenou lokalitu a určuje, jak se v této lokalitě cítí prostřednictvím jednoduché a graficky zpracované škály.

2.      Lokality pro aplikaci pocitových map

V ZŠ Kamenická proběhl obdobný průzkum, na základě kterého byly provedeny změny v dopravní infrastruktuře. Aplikace by se dalo využít pro ověření, zda provedené změny zlepšily situaci.

1. potenciální lokalita je v Podmoklech ZŠ a MŠ Máchovo náměstí. Důležité jsou v této lokalitě dosah na hlavní nádraží a na druhé straně na jídelnu v ul. Jungmannova. S přihlédnutím k rozsahu lokality se nabízí aplikace také na DDM Podmokly a uměleckou školu v ul. Čs. Legií, jelikož mají stejné návaznosti na jídelnu a nádraží.

2. potenciální lokalita je ZŠ Komenského náměstí.

Dle postupu jednání je žádoucí nesměřovat aktivity na lokality, kde aktuálně dochází k rekonstrukci, ale spíše směřovat na lokality, kde dochází k plánování rekonstrukce. Nezdá se žádoucí zasahovat do oblasti Podmokel, kde aktuálně dochází k rozsáhlé revitalizaci. Preferovaný je pilotní provoz na Komenského náměstí, kde aktuálně probíhají práce na dopravních a jiných studiích.

Na základě proběhlého jednání jsou tedy doporučeny lokality Komenského náměstí z důvodu návaznosti na další plánované aktivity a Kamenická z důvodu ověření realizovaných opatření.

3.      Studie dopravního řešení okolí Zámeckého náměstí

Byla prezentována pracovní verze studie a konzultovány jednotlivé její prvky. Především bylo řešeno zapracování jednotlivých funkcí do oblasti Zámeckého náměstí – funkce turistická, dopravní, pobytová apod. Dále bylo řešeno prostorové uspořádání Zámeckého náměstí s důrazem na separaci pobytové funkce s dopravní a separaci jednotlivých dopravních prostorů (pěší, cyklisté, vozidla, MHD, …). Dále bylo řešeno navržené napojení cyklistické infrastruktury a konzultováno její další vedení směrem z řešené oblasti na plánovanou lávku přes Labe, tedy přesné vedení cyklistické dopravy v úseku od ul. U Plovárny přes parkoviště u ÚP a Mariánskou louku.

Výstupy z této konzultace budou zapracovány do finální verze studie.

4.      Byla započata konverzace o studii dopravy v klidu

Došlo ke shodě, že studie dopravy v klidu v městské části Děčín I je potřebná. Studie by se měla zaměřit na systematický pohled a měla by navazovat na práce provedené v rámci Plánu udržitelné městské mobility, kdy došlo k rozsáhlému průzkumu dopravy v klidu. Bylo by žádoucí, aby v návaznosti na tento průzkum navrhovaná studie zpracovala poptávku po všech typech využití parkovacích místech. Studie by následně šla srovnávat s obsazeností zjištěnou v rámci průzkumu SUMPu.

Zápis dne 13.9. provedl Martin Scháno, kontrola Ondřej Beneš. Další schůzka na ČVUT 25.9. od 10:00.

 Odkaz na zápisy ze starších jednání:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2020/04/pracovni-cvut-12.html

pátek 2. října 2020

"Pracovní ČVUT 14"

 

Zápis z jednání s městským architektem na ČVUT

Datum: 25. 9. 2020

Místo: Budova ČVUT v Praze, Pohraniční 1288/1, 405 02 Děčín I, Děčín

Přítomni:

Martin Scháno                  České vysoké učení technické v Praze

Ondřej Piksa                      České vysoké učení technické v Praze

Zeisek Jiří                           České vysoké učení technické v Praze

Ondřej Beneš                    Magistrát města Děčín

Martin Kříž                         Magistrát města Děčín

Zuzana Kudrnáčová         Magistrát města Děčín

Jiří Veselý                           Magistrát města Děčín

Tereza Svoborová            Magistrát města Děčín

 

1)      Prezentace Studie dopravního řešení okolí Zámeckého náměstí

Na jednání byly představeny výstupy ze Studie dopravního řešení okolí Zámeckého náměstí, konkrétně dva výkresy navrhovaných stavů. První je tzv. „hard“ varianta, která popisuje finální stav po řádném zapracování všech úprav, druhá je „soft“ varianta, která řeší pouze nejvážnější problémy a připravuje levným a rychlým řešením lokalitu pro budoucí aplikaci „hard“ varianty. Oba technické výkresy jsou přílohou tohoto zápisu.

„Hard“ varianta je zpracována z důvodu potřeby hledání celkového komplexního uchopení řešeného území. Jsme si vědomi, že tato varianta se v průběhu času bude určitě měnit a upřesňovat. Bude nezbytné navázat na již proběhlé neformální setkání jak s majitelem Lázní, tak i Pracovního úřadu. Už od počátku je třeba s těmito stakeholdery jednat ve smyslu, že zamýšlená „hard“ varianta je především podkladem k jednání, který se na základě dopřesňování jejich požadavků může dopřesňovat. Předkládaný podklad, pokud bude přijat, může představovat pro tyto stakeholdery záruku dlouhodobého směřování města v daném území. I se zástupci ÚP před několika lety byla podniknuta vstupní jednání. V „hard“ variantě zobrazený návrh na řešení parkoviště na jižní straně jejich areálu s nimi dosud nebyl konzultován, předpokládáme ale, že toto řešení by pro ÚP bylo mimořádně výhodné.  

„Hard“ varianta byla i mimořádně důležitá pro stanovování priorit a řešení varianty „soft“.  Může být používána i při realizacích konkrétních stavebních zásahů, které u bude možno provádět do „nového“ stavu. Vždy ale bude důležité dopracovávání konkrétních projektových stupňů vedoucích k realizaci.

Zpětná vazba zpracovatelskému týmu:

-        Potenciální obousměrné vedení ulice U Plovárny v úseku od parkoviště u Mariánské louky do hotelu Faust v „hard“ variantě. V rámci tohoto bodu musí proběhnout průzkum obsluhy lokálních objektů (Autoopravna Hanák, Pivovar Nomád a další). Průzkum by měl být zaměřen na směr přijíždějících vozidel a jejich počet. Pokud bude příjezd vozidel intenzivní a směřován z jižní strany ulice U Plovárny, bude ulice vedena obousměrně.

-        Na parkovišti u Mariánské louky byl v „hard“ variantě opomenut vjezd na parkoviště u ÚP. Náprava je jednoduchá, pouze se sníží počet parkovacích míst v místě vjezdu.

-        U nově plánovaného parkoviště jižně od ÚP se nabízí varianta vytvoření průchodu přes protipovodňovou zeď. Ten může být realizován jak přímo vytvořením průchodu v protipovodňové zdi a přípravou mobilního dílu na její případné propojení nebo realizací překonání protipovodňové zdi v její výši, tedy rampou nebo schodištěm. Opatření se týká „hard“ varianty.

-        Návrh přechodu pro chodce v křižovatce ulic Oblouková a Provaznická v obou variantách.

-        Přidání požadavku na návazné zpracování problematiky materiálového řešení nově navržených ploch do technické zprávy.

Výše uvedené body budou zapracovány ve dvou týdnech následujících po tomto jednání.

Následné aktivity v rámci Zámeckého náměstí:

-        Zpracovatelem studie budou zapracovány výše uvedené připomínky a revidovaná práce bude odevzdána.

-        Zpracovatelem studie bude vypracována nabídka na přípravu realizační dokumentace „soft“ (termíny a odhady nákladů) varianty a bližší zpracování postupu realizace „hard“ varianty a zaslána na OKD.

 

2)      Koncepce cyklistické dopravy na území města Děčín

Město Děčín má koncepci cyklistické dopravy, ale není moc používaná a nekoresponduje s aktuálním vývojem trendů v dopravě a stávajícím rozvojem města (zapojení uvažované lávky přes Labe). Byl projeven zájem o aktualizaci koncepce cyklistické dopravy na základě provedených studií ČVUT v Praze a vytvoření grafických materiálů, které by od nejnižšího detailu postupně po nejvyšší rozpracovávaly směrové vedení lokální i turistické cyklistické dopravy i doplňkové cyklistické infrastruktury (stojany, kryty, parkovací věže, …), včetně navazujících aktivit (informační kampaně, navigační systémy, …). Zároveň, aby se do budoucna zamezilo zastarávání koncepce cyklistické dopravy, by měla být připojena aktualizace cyklistické dopravy kdykoliv dojde k větším změnám v plánování dopravy ve městě (např. dokončení Studie dopravního řešení okolí Zámeckého náměstí, revitalizace, …).

3)      Převedení zpracovávaných studií do závazné formy

Zpracovávané studie ČVUT v Praze byly přijaty pozitivně – tj. v přípravě dalších fází realizace jsou přínosné a žádoucí. Z jednání však vyplynulo, že je nutné je „zoficiálnit“ tak, aby byly pro administrativní pracovníky Magistrátu závazné. Pokud bude například připravována projektová dokumentace nebo architektonická soutěž, měla by realizační strana mít k dispozici tyto studie jako závazné podklady. Na základě aktivit městského architekta budou postupně prezentovány výstupy z jednání na ČVUT v Praze, převážně dokončených studií. První z těchto aktivit je prezentace výstupů Studie dopravního řešení okolí Zámeckého náměstí na nejbližší poradě projektů přibližně dva týdny po tomto jednání.

4)      Jednotné materiálové zpracování sousedících ploch

Padl dotaz, jak pokračují aktivity na jednotném materiálovém zpracování sousedících ploch (např. lampy; dlažba – materiál, barva; mobiliář; …). Byla zpracována nabídka, prezentována na Radě města. Řešila městský mobiliář, práce s veřejnými prostory, silné a slabé stránky konkrétních lokalit, hledání adekvátních příkladů dobré praxe (představení proběhlo v termínu 01/2019). Na základě vysoké cenové nabídky bylo zamítnuto.

5)      Návazné aktivity pracovní skupiny:

-   Vypracování etapizace Studie dopravního řešení Zámeckého náměstí. Výstupem tohoto by mělo být rozdělení navrhovaných opatření dle jejich samostatné realizovatelnosti spolu s cenovým odhadem realizace obou variant. Tato aktivita proběhne v přímé návaznosti na Studii dopravního řešení Zámeckého náměstí. Předpokládané dokončení do konce října 2020.

-   V návaznosti na studii Labské nábřeží která již „běží“ – ověření kapacity stěžejních dopravních uzlů silniční sítě (zejména KO Lidl, KO u Benziny) v případě realizace zklidňujících opatření – ČVUT v Praze pošle ještě nabídku na vypracování limitů komunikací jakožto podkladu zadání pro soutěžní návrh. Předpokládaná realizace studie je do konce října – může se posunout v závislosti na prioritách ostatních prací.

-   V prostoru přednádraží připraví ČVUT v Praze vedení cyklistické dopravy, tj. způsob a směr vedení, nezdá se nutné vypracovávat uspořádání prostoru komunikace. Mělo by se tedy jednat o koncepční podklad pro zpracovatele konkrétního řešení uspořádání komunikací. Předpokládaná doba realizace je do konce listopadu.

-   Ve spolupráci s cyklokoordinátorem dojde k aktualizaci koncepce cyklodopravy na základě nově vypracovaných studií a dalšího vývoje v problematice cyklistické dopravy. Koncepce cyklistické dopravy by se měla udržovat aktuální a tudíž je žádoucí, aby na základě práce této pracovní skupiny docházelo k její periodické aktualizaci. Prvotní revize se očekává v průběhu listopadu. Ostatní aktualizace dle potřeby.

-   Následujícím cílem lokálního řešení dopravní situace je Komenského náměstí. Doposud není jisté, zda se bude jednat o studii dopravního řešení. Bližší aktivity v této problematice jsou plánovány na období prosinec 2020 – leden 2021. V této lokalitě je mimo to plánována architektonická soutěž, která by však měla respektovat dopravní potřeby této lokality (které doposud nebyly definovány). Současně s tím je plánována realizace výstupů bakalářské práce „Pocitové mapy a jejich aplikace v dopravě“ – tedy průzkum dopravně-bezpečností situace v okolí Komenského náměstí očima žáků základních škol.

Zápis zpracoval: Ing. Martin Scháno, kontroloval Ondřej Beneš.

Další schůzka by měla proběhnout 23.11.2020, opět od 10:00 na půdě děčínské ČVUT v zasedací místnosti pana Drobného.


Příklad řešení varianty "soft" Praha 7, křížení Dukelských hrdinů a Veletržní

"hard" varianta - pracovní verze



"soft" varianta - pracovní verze