Koncept práce s veřejným prostorem vedoucí k manuálům veřejného prostoru v podmínkách města Děčína
Podklad vznikl z požadavku větší přehlednosti dosavadních parciálních výstupů.
Jedná se o řešení problematiky na třech, současně propojených a realizovaných rovinách:
1)operativa
Je vždy nezbytné začít s akcemi, které již běží nebo jsou právě zadávány. Jde o informace a podklady k žádostem na zásahy do dlažeb a chodníků ¨tak aby vše bylo možno podchytit už od začátku. Jde o hledání způsobů jak donutit toho kdo chce do chodníku, komunikací "jít" kvůli stavu sítí, nebo operativním opravám, aby pokud jde o finále budoucích povrchů vyhotovil tzv.dílenskou dokumentaci, i kdyby byla zpracována jen od ruky, kterou bychom odsouhlasili ale na které bychom zároveň velmi intenzivně spolupracovali. Měli bychom provést podrobnou analýzu stavu městských zásob kamenné dlažby a obrubníků – přesné rozměry a počty. Předpokládám, že město si pro práci s dlažbami - jak kamennou tak betonovou vysoutěží za pro sebe výhodných podmínek dodavatelské firmy, se kterými bude po řemeslné stránce vyladit požadavky na výslednou řemeslnou kvalitu.
Tato operativní opatření mohou ovlivňovat stav chodníků a veřejných komunikací v podstatě okamžitě. Nevýhodou může být silné počáteční bránění současných zajetých postupů.
V rámci této operativy, kdy půjde především o dosahování větší řemeslné kvality nově dokončovaných městských povrchů, a kdy ještě nebude dokončen komplexní podklad vycházející zejména z bodu b) tohoto příspěvku a pak i z bodu c) tohoto příspěvku bude operativně nezbytné volit materiály co nejvíc odpovídající dané lokalitě a v dané lokalitě obvyklé. Materiálové řešení spíš nenápadné a neutrální. Velkou chybou by bylo ad hoc experimentovat s extravagantními materiály, barvami a vzory, které by mohly působit jako "dobrý nápad" ale ve skutečnosti svou potenciální chaotičností danou lokalitu nepatřičně zatíží a přispěje naopak k ještě větší roztříštěnosti, než je ta současná.
Další rovinou je příprava a řešení všech druhů dopravy. Na jedné straně kontextu celého města, na straně druhé postupné zpracovávání jednotlivých lokalit. Právě adekvátní přístup k dopravní problematice je při práci s veřejnými prostory v Děčíně klíčový.
2)doprava
Mimořádné množství práce bylo odvedeno v uplynulých cca dvou letech na půdě děčínského ČVUT. Za účasti řady odborníků – především z ČVUTu (Scháno, Zeisek), Kučera – pro Děčín zpracovával plán udržitelné mobility, děčínský dopravák pan Tesař, lidé z děčínského dopravního inspektorátu – Votrubec, Chlouba, lidé z z děčínského dopravního podniku, ve vztahu k projektované lávce přes Labe docházeli její projektanti Pyková a Kotačka i se svým dopravním specialistou, a mnoho dalších. Nejprve jsme si udělali komplexní představu o městě opřenou o analytická dopravní data získaná z kamer na uzlových děčínských křižovatkách. Takto vytvářená představa byla zaznamenávána ví podrobných a strukturovaných zápisech z těchto jednání. Schůzky vedly až k velmi přesnému definování jednotlivých konkrétních studií. Sumář této práce zde: https://decinarchitekt.blogspot.com/2020/08/pracovni-cvut-rocni-bilance.html . Nejdále se dostaly studie dopravy v okolí Zámeckého náměstí (řešené území až k ML), kde jsme zpracovávali variantu tzv.light pouze s minimálními zásahy pouze za několik mil. a variantu tzv.hard – zahrnující komplexní nové povrchy. Dokumentováno viz. např. zde: https://decinarchitekt.blogspot.com/2020/10/pracovni-cvut-14.html
Cílem práce s veřejnými prostory a materiály na nich bylo, aby jakékoli úpravy veřejných prostor probíhaly už do tzv.nové, inovované a pro chod města prospěšnější podoby. Těmto již konkrétním detailním úvahám předcházelo hledání celkového dopravního konceptu města tak, abychom zásadním způsobem preferovali pěší a cyklisty v kombinaci s MHD a postupně tak budovali ekonomicky výhodné tzv. město krátkých vzdáleností. Městem krátkých vzdáleností je takové město, ve kterém je mj. v rámci docházkových vzdáleností jednotlivých čtvrtí výhodnější chodit pěšky, na kole nebo MHD a nepoužívat individuální automobilovou dopravu. Ekonomické studie potvrzují, město takto vytvářené je v pořizovacích nákladech levnější, než to, ve kterém jsou stoprocentně uspokojovány požadavky a budována infrastruktura pro individuální automobilovou dopravu. Jednou ze základních podmínek takovéhoto přístupu je velmi kvalitní příprava, otevřenost a koordinace všech zúčastněných.
Absenci dotahování započatých dopravních studií jsme pocítil například při jednáních o předprostoru podmokelského nádraží, kde jsem zaznamenal tlaky na realizaci zadláždění v rámci rekonstrukce Teplické bez provedení komplexní dopravní studie zahrnující oblast a problémy mezi autobusovým nádražím a muzeem, ze které by pak šlo definovat požadavky i na nároží ulic Tržní x Čsl.mládeže. V rámci výše zmíněných jednání o dopravě si všichni zúčastnění uvědomovali nedostatečnost dopravního řešení Územní studie Podmokel od rearchitektů i z důvodu nových skutečností, které do studie nebylo možno zapracovat - např.nedávno otevřená služebna Policie v objektu nádraží a její dopravní požadavky. Komplexní současná dopravní studie Podmokel by se měla pokusit překonat nedostatky v přístupu k soutěži na Podmokly, kdy bylo nezbytné z celku Děčína vymezit k řešení pouze určitou přesně definovanou část. Nyní máme ale možnost dopravního modelování a interaktivního výpočtového provazování s celým městem na základě empirických dat. Vrátíme-li se do křížení ulic Tržní x Čsl.mládeže, mohlo by dojít při neprověření celého prostoru přednádraží k situaci, kdy jednou zrealizované bude nezbytné přebourávat.
Obdobné jsme si nezbytnost aktuální dopravní studie Podmokel, provedené za účasti všech aktérů a ideálně i s profesionálně vedenou a řízenou participací, uvědomili při rozplétání problematiky křížení ulic Ruská x Teplická. Koncept rearchitektů hledal do budoucna co možná nejuniverzálnější řešení a našel ho v homogenní struktuře ulic. Toto řešení zahrnovalo i otevření ulice Ruské do Teplické. Z historických map se dočítáme o postupném otevírání tohoto místa - ze zahrady se stává městská ulice. Rozhodnutím o nerespektování územní studie Podmokel od rearchitektů s odkazem na velký podíl bytů v lokalitě může v budoucnosti dojít k situaci, že pokud si někdo na libovolném jiném rušném křížení ulic nákladně vybuduje, zrekonstruuje, bytový dům, může s odkazem na křížení ulic Ruská x Teplická požadovat radikální zklidnění dopravy pod svými okny. Ale určitě, všemu jistě předcházela podrobná analýza, kolik od úvodních úvah vedoucích k soutěži až po současný stav projektové přípravy celku a jednotlivých částí celá příprava Podmokel stála, nejen projekčně ale z pohledu celého úředního aparátu a také, vzhledem k politické zodpovědnosti, pokud by snad někdo v Podmoklech chtěl, aby "mu také pod okny nejezdily auta" vzhledem k současnému precedentu poměrně zřejmé, kdo náklady s tím spojené rád ponese.
V práci na dopravních studiích se nyní, alespoň pokud mám dobré informace, nepokračuje. Dovolil jsem si je v rozpracovanosti včetně všech podrobných zápisů zaslat současnému vedení města, inicioval jsem jejich prezentaci na letos znovuzřízené Komisi architektury a urbanismu, odkazy na ně, včetně kompletní rozpracovanosti ukládal ke stažení na FB. Velkou výhodou je, že na této práci je možno kdykoli pokračovat, a v podstatě jakýmkoli subjektem. Určitě bych uvítal aby práce byly zpracovány na místní děčínské ČVUT, neboť lidé tam už na požadavky na architektonickou komplexnost nutící je mnohokrát již zpracované předělávat, slyší, na městě jim záleží. Jsou ochotní vše mnohokrát přepracovávat a dokáží vše průběžně „nakrátko“ řešit s děčínským dopravním inspektorátem, i všemi zainteresovanými děčínskými subjekty – díky čemuž se jedná o maximálně reálné úvahy.
Jako až třetí vrstvu uvažování o městě a jeho veřejných prostorech je třeba zmínit přípravu "manuálů".
3)celkový koncept vytváření manuálu veřejného prostoru.
Bez odchytávání největších dopravních problémů se práce s veřejným prostorem dostává do polohy – vzorkovnice. Kvalita veřejného prostoru se pak dá obtížně někam posouvat, je tu přespříliš neznámých. Ani z řízených participačních procesů totiž nemohou vyjít informace a limity, ve kterých se doprava ve městě může pohybovat. Závislost na "participačních procesech" tu ale určitě je, a to při onom výše zmíněném vytváření "města krátkých vzdáleností", ale u jeho vytváření je z hlediska koncepční přípravy dobré "mít něco v ruce" aby debaty s občany o jeho výhodách nebyly pouze mlácením prázdné slámy.
Pokud bychom měly předchozí bod 2) „alespoň nějak v procesu“ , můžeme se intenzivněji věnovat přípravě vlastních manuálů. Jedním z důležitých prvních kroků je řízená participace s občany, vždy ve vazbě na konkrétní čtvrť, část města. Předběžné rozvržení města po čtvrtích jsme prováděli například ve vazbě na problematiku územního plánu např. zde: https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/04/uzemni-plan-02.html . Veškeré další úvahy týkající se manuálů jsou tak chápány „po částech“, protože jedním z důležitých cílů práce na "manuálech" je podpora lokálních společenství.
Prvním krokem ke zřízení „manuálů veřejného prostoru“ je práce zhodnocující tzv. slabé a silné stránky města – jeho jednotlivých částí. Závěrečný takto vzniklý elaborát by opět měl projít veřejnou debatou a připomínkováním občanů. Pak až mohou být zpracovávány jednotlivé manuály (materiály, mobiliář, práce s reklamou atd.), které by v průběhu i závěru opět před finalizací měly projít veřejnou debatou. Manuály tak není možno zpracovat „od stolu“, bez aktivního zapojen veřejnosti, stakeholderů a dalších aktérů a vtažení jich do přípravy. Lidé musí cítit že se podílejí na něčem, co má smysl, že jsou řešeny jejich problémy, že není výsledkem jen další „šuplíkový projekt“, který v podstatě nikoho nezajímá.
I řádově menší města než Děčín si tyto práce zadávají externě. Pro Děčín jsem nechal zpracovat nabídku před několika lety od firmy, která se podílela na manuálech pro Benešov u Prahy viz.zde: https://decinarchitekt.blogspot.com/2021/08/decin-manual-priprava.html Grafická příloha na závěr příspěvku, a manuály z Benešova u Prahy zde: https://issuu.com/manualybenesov . Jiný pokus o otevírání problematiky zde: https://decinarchitekt.blogspot.com/2021/08/uprava-predzahradek.html Jen tři, čtyři čtvrti jsou práce pro tým na rok s cenou okolo milionu korun - tento podklad předávám vždy všem se zájmem o veřejný prostor aby si udělali představu co to vše obsahuje a kolik energie to stojí. Výhodou při přípravách obdobných elaborátů je pak spolupráce s městskými architekty, coby zadavateli a aktivními spolupracovníky.
Pokud ale Děčín v současnosti nemá požadavek na zadání této práce, coby externí subdodávky, vytiskl jsem si velkou plachtu Děčína o rozměrech cca 3x3metry. Jednu mám operativně v kanceláři na úřadě (za dveřmi na skříňce) a druhou u sebe doma. Do těchto podkladů se pokouším postupně rozpracovávat a zanášet vše výše uvedené – přesnější rozvržení města po jednotlivých částech, předběžně i stav veřejného prostoru – jeho slabé a silné stránky atd…
Žádné komentáře:
Okomentovat