Vztah - Ústí – Děčín

Téma – vztah - Ústí – Děčín

Širší souvislosti Děčína mě začaly více zajímat v okamžiku, kdy jsem v rámci připravovaného ÚP Děčína narazil na problematiku dopravy – trochu jsem se pokoušel si v tom udělat pořádek. Nadhled a kompetentní vnímání souvislostí mi pomohlo dát dohromady setkání s panem Asterem (mj. místopředseda Krajské hosp. komory) a městským architektem Ústí – panem Charvátem (třicetiletá zkušenost s Ústím).

Udělal jsem si tak trochu přehled o Ústí. Zarážející bylo, že v různých oblastech vlastně neexistuje strategie, která by byla dlouhodobě a s energií naplňována – ohledně zásadních věcí jako třeba o pozici VTR měl každý zcela rozdílné informace ….  

V kostce témata – řešili jsme daleko spíš co a jak má a nemá z dlouhodobého hlediska smysl – jaké jsou limity nebo možnosti:

1)doprava železniční i vysokorychlostní

2)doprava silniční

3)Ústí a chemička

4)bydlení a řeky  

Add 1) pro všechny zúčastněné bylo překvapením, že i na nejvyšších regionálních, ministerských atd… úrovních se rozcházejí informace kde by VRT v Ústí měla stavět…. zda na Západním nádraží pod Větruší, nebo v poli u Chabařovic. 

O zásadním významu jeho pozice pro strukturu Ústí i následný vliv na celý region (i DC) netřeba pochybovat.

Add 2) Bylo překvapením, že z pohledu Ústí (pan Charvát) by propojení silnice podél Labe z Děčína k dálnici nebylo v Ústí vnímáno jako „zakouření Ústí“. Představa ústeckého architekta je - určitým způsobem - tunel mezi Mariánskou skálou a údolím Bíliny. 

Téma struktury dopravy v Ústí odpovídající významu rozvoje oblasti – zdá se – není zcela ukotveno.

V každém případě – z pohledu DC (pan Aster) – je ideální stav mít možností propojení víc - na dálnici spojení nejen takto Ústím, ale i určitým způsobem směr Jílové .

Add 3) Představa, že v 21.století jsou jen cca dvě stě padesát - čtyři sta (?) metrů od místa na náměstí, kde jsme popíjeli kávu, takové technologie, kterou nechtějí v Evropě ani ve speciálních průmyslových zónách, a je jen někde v Indii…. a že pokud chlór unikne… dopadne to jako ve filmu  „Tajemství ocelového města“…. je poněkud děsivá…. až tak, že se tento strach stane běžným předpokladem uvažování…. a znemožńuje  racionálně uvažovat o tom, co to je město….

Chemička si svou pozici ve městě v průběhu posledních desetiletí vybudovala postupnou plíživou salámovou metodou (pan Charvát), a nyní by cnejraději, aby univerzita odešla, ani aby VRT nebyl na Západním nádraží –  jeli by ob kolej (?) od cisteren s chlórem…….

Add 4) k tomuto bodu jsme se dostali jen okrajově, ale největší síla bydlení v Ústí jsou patrně jižní svahy končící dole (potenciální společenskou) náplavkou u Labe a Bíliny. Další silou je pak mj. oblast koncentrovaná Střekovem (velmi zhruba řečeno).

Určitě - je to jen náhled. V poslední době do problematiky začínají zasahovat aktivity re:viz Ústí

 https://www.facebook.com/events/268872870286693/ 

Další náhled tady:
http://ondrejbenes.blogspot.cz/2017/10/usti-biliny-nad-labem.html

Jsou tu zároveň postupné, smysluplné a systematické kroky ze strany vedení Ústí: 
http://www.usti-nad-labem.cz/cz/uredni-portal/seznamy-zprav/aktualni-informace/mesto-podporuje-napojeni-vysokorychlostniho-vlaku-letiste.html

A určitě - bylo by dobré aby se výše uvedené body a jejich řešení staly součástí běžné denní agendy. 

Ilustrační foto: konverze průmyslových areálu jak ji známe z německého Porůří, Belgie nebo severu Francie jsou k vidění i u nás - Ostrava. Výsledek spolupráce pana Světlíka a architekta Pleskota.