Aktualizace územně analytických podkladů města Děčína 2020

 

Aktualizace územně analytických podkladů města Děčína 2020 z pohledu městského architekta:

Tabulka „Problémy“ 

Závady v dopravní infrastruktuře PD1 – PD6 

PD1 

1) Kombinace průtahu s průjezdem

Děčín má dvě průtahové komunikace, které vedou středem města přes Tyršův a Nový most. Tyto komunikace jsou zároveň základní obslužnou páteří města. V křížení s dalšími komunikacemi se tvoří největší problémy s dopravou v centru Děčína. U nájezdů na Nový most (kruhové objezdy u Lidlu a na Starém Městě) a u navazujících dopravních tras. Další mimořádně problematické místo, kde je problematický mix průtahu a obsluhy města, je Benešovská ulice (severně od Východního nádraží). 

V souvislosti s touto problematikou, v souladu se ZUR kraje, a s ohledem k uvažovanému nárůstu dopravy bude nezbytné prověřit realizaci nového silničního mostu přes Labe na jižním okraji Děčína. Úvaha je v souladu s „Infrastrukturní studií Ústí z pohledu potřeb Ústeckého kraje - verze 1. 10. 2020“. 

2)Labské nábřeží, Tyršova ulice, Masarykovo náměstí

Potenciálně reprezentativní oblast pobytově mimořádně atraktivní části města je v současnosti charakterizována jako průtah. Vnitřní komunikace Děčína není možné jednoduše převést na Nový most (viz předchozí bod). Tím pádem mají i komunikace, jako je tato, charakter průtahu. Řešení lze nalézt nejprve zlepšením problematiky bodu 1). 

3) Dělnická ulice

Potenciálně mimořádně důležité propojce čtvrtí levého břehu (Podmokly, Želenice, Chrochvice) s centrem chybí chodníky i uzpůsobení pro cyklodopravu. Ulice svým charakterem a uspořádáním nesplňuje požadavky, které by ve struktuře města měla plnit. 

4) Průchod z Podmokel na nábřeží

Průchod pod tratí od muzea na nábřeží (těsně severně od železničního viaduktu vedoucího přes Labe) je pro chodce ze strany projíždějících vozidel nebezpečný. Řešením by bylo napojení ulice Práce směrem na nábřeží při pohledu z jihu ještě před železničním viaduktem. S tímto počítá finální řešení levobřežního předpolí lávky přes Labe. Ukončení lávky na levém břehu je nyní koncipováno tak, aby zlepšení dopravní situace v této lokalitě bylo do budoucna možné. 

5) Zámecké náměstí a okolí, Komenského náměstí, komunikace u bývalé polikliniky a k Mariánské louce

Historicky a společensky mimořádně důležitý uzel (až k Mariánské louce, Komenskému a Masarykovu náměstí) nemá nyní adekvátně řešené všechny druhy doprav – v pohybu i v klidu. Pro chodce je toto území nepřehledné a nepříliš přátelské. Komenského náměstí neodpovídá svým řešení požadavku daným koncentrací studentů. Vstup na Mariánskou louku přes parkoviště s rozlehlými asfaltovými plochami je neadekvátní. Chybí kvalitní práce s parterem, zelení. Kapacitní řešení dopravy v klidu by mělo být řešeno pokud možno blíže jejímu zdroji (sjezdům z Nového mostu). V celé oblasti již nyní město prověřuje adekvátní naplnění pojmu obytná zóna. 

6) Doplnění PD2 – nevyhovující pěší propojení Březin s centrem města.

 

PD5 

7) Doprava v klidu na pravém břehu Labe v okolí Masarykova náměstí Je nezbytné aktualizovat studii dopravy v klidu v minimálním rozsahu oblasti Střelnice, Labe, Mariánská louka, těleso železnice k Východnímu nádraží. Prověřit jednotlivé typy dopravy v klidu, racionalizovat je a rozvrhnout řešení včetně potenciálních parkovacích domů. Než toto bude provedeno, veškerá řešení dopravy v klidu budou pouze nahodilá. 

8) Doprava v klidu na levém břehu Labe v Podmoklech

Zpracovaná studie dopravy Podmokel nabízí i nestavební řešení pro dobu, než bude celá revitalizace Podmokel kompletně realizována. Doporučujeme tuto studii oživit a v zadání rozšířit i do přilehlých čtvrtí. Je třeba prověřit vazbu autobusového a vlakového nádraží z pohledu všech typů cestujících. 

9) Přístup na Pastýřskou stěnu

Je třeba racionalizovat přístup na Pastýřskou stěnu pro pěší, místní a turisty. Základní je podpora pěšího přístupu od Mototechny, a podpora pěšího propojení mezi ZOO a vyhlídkovou restaurací. Automobilovou dopravu je třeba vnímat jako doplňkovou. Prioritní by mělo být propojení pěší, případně MHD. Je třeba zlepšit a doplnit chodník pro pěší v horní třetině silnice vedoucí okolo synagogy. Je třeba zlepšit organizaci pěší a automobilové dopravy (stání) mezi horní zastávkou autobusu a vstupem do ZOO. 

10) Nábřeží na levém břehu Labe 

V souvislosti s přípravou plavebního stupně na Labi, i pro případ že by jez nebyl, je třeba vytvářet podmínky pro kvalitnější řešení levostranného nábřeží, budování lepší vazby řeky s městem i podél Jílovského potoka, uzpůsobovat nábřeží pro pohyb pěších i cyklistů. To vše v oblasti od ústí Zimního přístavu v Rozbělesích až po Přípeř. Do řešení by mělo být zahrnuto překonání Jílovského potoka pro pěší. 

V souvislostmi s nábřežími i ve všech ostatních částech města je třeba při uvažování o městě uplatňovat zásady tzv. modrozelené infrastruktury. 

11) Nábřeží na pravém břehu Labe 

Obdobně jako na levém břehu. Je třeba prověřit možnost překonání Ploučnice nad jejím ústím pro pěší. Na obou březích Labe je třeba navazovat při hledání řešení nábřeží na návrhy předpolí vzešlých ze soutěže na lávku podél železničního mostu. Na pravém břehu je třeba přeřešit val cyklostezky před propustkem z Mariánské louky (odstranit ho). 

Na obou březích je třeba adekvátním způsobem nábřeží doplňovat liniovou zelení. Je třeba zabránit, aby rozlehlé prostory nábřeží včetně okolí byly postupně neorganizovaně zastavovány či využívány na drobné aktivity bez vědomí a uchopení celku. To se týká zejména okolí Kocandy na Starém Městě, ale i parků a zelených ploch v okolí Mariánské louky. 

12) Město krátkých vzdáleností - doplnění PH1

Je třeba vytvářet podmínky pro budování Děčína jako města krátkých vzdáleností. Jedná se o podporu pěších a cyklistů. Uzpůsobovat město pro ně je řádově levnější než budování dalších a dalších parkovacích míst. Znamená to usilovat o smysluplnou redukci automobilové dopravy a její více než dostatečnou kompenzaci komfortem pro pěší a cyklisty (jak místní tak tranzitní). V místech, kde není možné řešit negativní vlivy dopravy jinak, vždy hledat měkčí prostředky úměrně místu – zklidněním dopravy nedopravními opatřeními, doplněním zeleně, atd. 

13)

PU2

Neobývané domy

V Děčíně je řada oblastí s trvale neobydlenými a nevyužívanými domy často vysoké kvality. Jak v samotném centru města (Labský dvůr, hotely Grand, Bílý lev, domy v Zámecké ulici, v okolí Máchova náměstí, prázdné státní úřední budovy v Ruské a Podmokelské ulici a na Komenského náměstí), tak i v širším centru (bývalá škola v Chrochvicích, nákupní centrum Dukla v Bynově). Prázdných a ve špatném stavebním stavu je řada architektonicky a památkově cenných církevních objektů (kostely v Rozbělesích, Dolním Žlebu, Nebočadech). To se týká i ruiny starokatolického kostela na vyhlídce Bohemia, který je v soukromém vlastnictví. Zmínit je nutné prázdnou památkově chráněnou výpravní budovu Rakouské severozápadní dráhy (Východní nádraží) ve vlastnictví drah nebo vilu Waldstein v Horním Žlebu v městském majetku. Město by se mělo aktivně snažit hledat jak do všech těchto míst navrátit život. 

14)

PU3

Brownfieldy

V Děčíně je řada míst v centru, i v širším centru, které již neslouží svému původnímu průmyslovému a dopravnímu využití, ale nové využití a místo na mapě Děčína nemají. Jedná se o rozsáhlé doprovodné plochy železniční infrastruktury, plochy v okolí Východního nádraží (Proces zotavení této oblasti s historickým názvem Kumpoltice již probíhá včetně prázdného objektu nádraží), bývalé konzervárny směrem na Křešice a další. 

15)

PU4

Zábory zemědělské půdy

Dochází k dlouhodobému nevytváření příležitostí pro opětovného využívání ploch a domů v centru a v širším centru jako oblastí pro smysluplné obytné a občanské využití tzv. městskými domy (za hranicemi známe různé druhy družstevní, komunitní výstavby, baugruppe). Místo toho je stále jako jediná možnost rozvoje města vnímána exploatace okolí rodinnými domky. Tento přístup je pro město velmi drahý (infrastruktura, sítě, silnice, včetně údržby). Navíc do zanedbaných oblastí v centru a širším centru je stejně nezbytné vkládat energii a opravovat je, hledat využití. 

Dále do urbanistických závad 

16)

Modernistická výstavba

Specifický přístup si zasluhuje modernistická výstavba druhé poloviny 20. století – sídliště. Přes již provedené a prováděné úpravy je třeba hledat mechanismy (odlišné od města středověkého i města devatenáctého století) jak zlepšovat jeho kvalitu a kvalitu jeho veřejných prostor. 

I zde by mohly pomoci tzv. manuály veřejného prostoru, slabých a silných stránek jednotlivých městských částí, mobiliáře, informačních systémů a dalších. Tyto by měly být prováděny za účasti obyvatel města a konkrétních jeho částí (viz i další bod). Mohou se stát podkladem pro jednotlivé drobné konkrétní posuny vedoucí ke zlepšování kvality komplexního vystavěného prostředí města. 

17)

Zeleň

Viz výše modrozelená infrastruktura. Město potřebuje pro nepřebernou řadu parků, zelených ploch, lesoparků, nábřeží, alejí, základní koncepční rozvržení a zpracování metodiky přístupu na úroveň jednotlivých lokalit. 

18)

Konsenzus

Obecně mezi urbanistické závady řadíme v jistém ohledu i stav, který je zapříčiněn zastaralostí současného stavebního zákona. Ten vnímá územní plánování především jako expertní činnost zabývající se majetkoprávními vztahy. Cílem tzv. druhé revoluce stavebního zákona (který stále není na pořadu dne) by mělo být otužování občanů, samospráv a vedení měst k daleko větší zodpovědnosti za budoucnost obce. Cílem by mělo být do procesu zodpovědnosti za budoucnost města vtáhnout jeho občany tak, aby se na hledání a definování jeho existujících hodnot podíleli. Je pak snazší hledat způsoby jak hodnoty města a jeho částí dále posilovat (případně vytvářet další) aktivním a sebevědomým způsobem, kde mohou spolupracovat všichni. Základem je adekvátní ukotvení v konkrétním místě, lokalitě. 

V Děčíně 1. 12. 2020 

Zpracoval: 

Ondřej Beneš, městský architekt 

Četli: 

Anna Lehká náměstkyně primátora pro rozvoj

Otto Chmelík, určený zastupitel pro územní plán

 

Historické mapy

Územní plán 02

Předběžné hledání hodnot, potenciálů a způsobů práce

Současný stav

Jednou z nejdůležitějším momentů v Děčíně je bezesporu řeka Labe a jeho nábřeží.

Je tu ale pro rozvoj pravého i levého břehu neméně důležitý Jílovský potok a Ploučnice, a mnoho dalších potoků i potůčků. 

Nábřeží Labe v centrální části se navíc může stát mimořádně důležitým společenským místem propojujícím velmi dlouho samostatně se rozvíjející pravý a levý břeh. Nábřeží pro to má veškeré předpoklady.

Centrem Děčína prochází mimořádně výrazný geologický, terénní zlom. Je jedním z nejsilnějších momentů vnímání města. 

Kontrast sopek Českého středohoří s tabulí Labských pískovců protnutý Labem je základní stavební jednotkou města .

A je mnohonásobně rozváděno.

A vytváří mimořádně specifické podmínky pro osídlení. Jiný charakter má zástavba od něj směrem na sever.

I směrem na jih..

Pro Děčín je charakteristická jeho vazba na krajinu – lesy jsou v těsné vazbě na centrum na zastavěné území obce.

Zjednodušeně vyjádřeno lze tedy krajinný rámec Děčína graficky vyjádřit takto.

Nejpregnantnější vyjádření krajiny je koncentrováno do centra města – do vazby zámku a Pastýřáku.

Pozoruhodné je i jakým způsobem v devatenáctém století probíhalo trasování i uzly železnic. Jejich propojení s krajinou je mimořádné.

Do budoucna tak nemusí jít pouze o proměnu Koziny na cyklostezku ústící na nábřeží a do komunikačního uzlu Podmokel (autobus, železnice, parkoviště).

A takto přibližně si tedy uchovávám Děčín v paměti.

Propojení s krajinou bylo v minulosti zcela přirozené. Dostalo vyjádření v mnoha jednotlivých čtvrtích města. Vznikaly parky, parkové úpravy kusů lesa, upravovala se nábřeží

Razantním zásahem do původně barokního členění krajiny (např. vazba Thun kaple na kostel v Rozbělesích) byl až průmyslový boom a budování železnice.

Dnes bychom neměli podlehnout pokušení rovnoměrně zastavovat území které není lesem. Pokud bychom měli i nadále mluvit o propojení města s přírodou a krajinou, tyto vazby je třeba velmi aktivně objevovat a promítat do potenciálně zastavitelného území. 

Nesmí se nám stát, že nezastavěná území v intravilánu zalije homogenní sídelní kaše (podpoře individuálního rodinného bydlení je třeba nadřadit respekt k hodnotám celé obce, aby nedocházelo k její degradaci, jak vidíme u srovnatelných příkladů českých měst).

Je totiž třeba především hledat způsoby jak energii pro rozvoj nalít zpět do center obou břehů, aby se nám město doslova nerozpadlo pod rukama. 

Základní urbánní osu levého břehu lze definovat jako propojení Podmokel pod oběma parky dolů na Chrochvice a Želenice. Na pravém břehu je to propojení historického jádra města okolo ČVUT a sportovně nákupního centra dolů na Staré město.

Určitě nejde pouze o tato jádra území, ale i o jejich rozvoj .a hledání dalších vztahů.

Do základního čtení Děčína .tak může dostat i způsob jak město vnímat a pak i jak s ním pracovat územím pracovat.

…dlouhodobě pracovat….

Děčín má ale mimořádné množství velmi protichůdné mozaiky míst, lokalit, čtvrtí. A každá si žije tak nějak vlastním životem…

Toto je pouze předběžný pokus o jejich definování. Pocitovou mapu pro jejich definici nosí každý v sobě. Většinou jsou ale tyto části poměrně dobře čitelné, a nezřídka je vymezení velmi přesné a ostré.  Stejně tak je důležité hledání a kultivace propojení mezi nimi. Mnohdy stačí i třeba jen drobný průchod – ale na tom správném místě a správně provedený. 

Každá tato oblast má svůj vlastní způsob prezentace, uchopení a vnímání sebe sama.

Každá řeší své vlastní problémy a hledá – pokud možno v běžných docházkových vzdálenostech - svá vlastní společenská centra, obchody, služby, trávení volného času.

Každá část má i specifickou historii - od které odečítá i svůj význam - s mnohdy mimořádnými kulturními počiny minulosti významem přesahujícím konkrétní lokalitu..

Pořád ale těžiště celého území je ve společném jádru. Jsou to historické dominanty, jsou to obě labská nábřeží, je to občanská vybavenost a služby pokrývající svým významem celé město. 

Do struktury čtení Děčína si tedy můžeme  promítnout i požadavek na vyjádření toho konkrétního a specifického v každé jednotlivé lokalitě.

Aby mohlo docházet ke synergickému efektu spolupráce.

A jedním z nejdůležitějších problémů k řešení bude vyvažování vztahu centrum – lokalita.

To vše by se pak mělo promítnout do definování slabých a silných stránek jednotlivých lokalit, do definování jejich specifických charakterů které má smysl rozvíjet, dále zhodnocovat výstavbou, úpravami veřejných prostor.

A jestli se nám to daří poznáme mimo jiné z toho, že tímto způsobem do území nalitá energie dá znovuzaznít všemu hodnotnému, co v té které lokalitě, místě, čtvrti, bylo kdy v minulosti vykonáno. 

Zbývá  k tomu jen dodat, že takovouto iniciační informaci si z navrhovanému Územnímu plánu jeho uživatel neodnese. Navrhovaný Územní plán jde dokonce v mnoha ohledech proti takovémuto komplexnímu způsobu uvažování – viz např vyjádření https://decinarchitekt.blogspot.com/2017/11/uzemni-plan.html

Pokud se takovýto způsob uvažování nepodaří do Územního plánu doplnit – přece jen jde o zásadní dokument rozvoje obce – bude nezbytné hledat jiné způsoby jak na to.

Kabelovna v Rozbělesích

Toto je koncepční prověření, které jsem prováděl pro soukromou firmu. 

Ráda by v Děčíně realizovala vysokou technologickou věž - až 35 metrů. Já jsem na panoramatu města prověřoval možnosti umístnění na dva předvybrané pozemky v rámci jejich technologických procesů.

Tedy schematický obrázek o jakou technologii se jedná:.

A tady jsou obě prověřované pozice na mapě města.

Pohled od jihu z pravého břehu - současný stav.

preferovaná pozice uprostřed průmyslového areálu. 

A nevýhodná těsně u Labe.

To samé při pohledu z Pastýřské stěny.

A jak preferovaná pozice uprostřed Rozběles působí v zákresu. Takto by byla přirozeně ve středu celé průmyslové oblasti a byla by i jejím završením.

A jak by to dopadlo, pokud by se technologická věž umístila těsně u Labe - jak by narušila hodnotu bezprostředního nábřeží.

Územní plán

 Územní plán Děčína

Zadání bylo vypracováno v květnu 2012. Současný platný ÚP byl schválen Zastupitelstvem města Děčín dne 21.3.2002. do okamžiku vydání Zadání nového ÚP byly vydány 4 změny, pořízené převážně na žádost soukromých investorů či vlastníků pozemků.

Pořizování Územního plánu je kontinuální dlouhodobý proces, který má své zákonitosti, potřeby a požadavky. V tomto procesu je počínaje zadáním důležité doslova vše. Především podpora odborné, ale úplně nejvíc podpora laické veřejnosti.

Záměr rozvoje obce a celého území je jasný (kromě nezbytného splnění všech požadovaných technických ukazatelů) – měl by být tak otevřený, aby aktivně lákal k investování, stavění , přístupu a vstupu do území kohokoliv, ale měl by být zároveň do té míry přísným, aby při maximálním zaplnění území bylo dosaženo větších obecně srozumitelných a chápaných hodnot území – jednoduše řečeno aby došlo ke zhodnocení krajiny, historie, společenského a dalších potenciálů, které teprve čekají na své odkrytí (tedy nejen věcí technických).

Celkový koncept

Celkový koncept k přístupu tvoření sídla je vyjádřen v grafickém podkladu – dva mírně od sebe posunuté polokruhy, které jsou v návrhu systematicky zaplňovány výstavbou a okolo toho následují jednotlivé vymezené obce. Důvody, proč tomu tak je a z jakých limitů a omezení se tato historická struktura vytvořila v podkladech není. Tento přístup ale umožňuje poměrně jednoduchým způsobem zabránit vážnější exploataci Má ale i své slabé stránky. Pokud totiž sídlo v současné podobě vnímáme jako mimořádně hodnotné, bylo by dobré, aby bylo možno si mentální mapu vedoucí k současnému stavu opět jednoduše a srozumitelně projít – a na chápání hodnot sídla se pak shodnout. Jen tak bude možné vytvořit a vytvářet další smysluplnou vrstvu.

Ano jde mi o stanovení kvality v území. Kopec je cenný? Určitě ano! Voda je cenná? Určitě ano! Ale proč tento konkrétní kopec v této konkrétní poloze a proč zrovna toto konkrétní Labe v tomto konkrétním místě?

V současnosti jsou oba „polokruhy“ osídlení daleko spíše a daleko přesněji definovány ze severu končící deskou Labských pískovců, kterou je osídlení velice pevně definováno v krajině. Tato linie dala následně vzniknout v případě Podmokel linii exkluzivních vil ve svahu pod ní a pak i nejnákladnějším domům zejména okolo dnešní Teplické ulice. Tato danost byla později dále rozveden mj. zoologickou zahradou. Obdobně osídlení pravého břehu je ze severu zakončeno Kvádrberkem – opět s přesahy do okolí - s jedinečnou linií parků dole u Labe ukončenou Střelnicí a nad ním tzv.Labskou vyhlídkou a Starokatolickým kostelem. Odtud odněkud – z tohoto způsobu uvažování - pak vychází i produktivní vztah pravého i levého břehu s osídlením (Podmokly, Děčín) ke svému severnímu konci (Pastýřák a Kvádrberk) – produktivní - smysluplně podněcující ke stavebním aktivitám.   Vztah snese srovnání s tím, co znamená pro Vídeň Vídeńský les, nebo pro Prahu Brdy a Křivoklátsko. Společným tématem je tu silné zázemí.   

Vzhledem k tomu, že v současné době již smysl ani ten urbanistický – jednoduše a prostě není dán sám o sobě z pozice tzv. přirozeného sociálního pokroku – je třeba do veškerých lidských činností ke kterým patří i urbanismus a architektura tento smysl vnášet a tvořit ho. V případě územního plánování je pak nezbytné způsobem, který jsem uvedl na příkladu vztahu Podmokel k Pastýřáku a Děčína ke Kvárdberku hledat vztahy u všech jednotlivých částí celého území řešeného ÚP – to v dokumentaci postrádám.

Z minulosti jsme uchváceni, jak velkoryse se sídlem a krajinou pracovalo baroko, není možné pominout středověký intimní vztah k drobným krajinným zvláštnostem a dominantám – dnes toto vše vnímáme jako mimořádně krásné – protože dobře vyvažující vztah kultura X technika . Stejně tak i dnes hledáme způsoby jak smysluplně vztáhnout sídlo ke krajině .

Na levém břehu jsou stále velmi dobře patrné stopy osídlení, které byly koncem devatenáctého století radikálně přetrhány výstavbou železnice. Toto potenciálně obrovské napětí by mohlo v ÚP být přetaveno do mimořádných kvalit. Představa, že pod parčíkem okolo Thunovské kaple jsou pouze normální rodinné domy považuji v tomto ohledu za promarněnou příležitost.

Že jsou v ÚP vymezeny jednotlivé významné body a prvky? Určitě, ale daleko důležitější je vazba a vztah mezi nimi navzájem – sociální a společenská struktura. Až jejím prostřednictvím se vytváří smysl tolik potřebný pro život, orientaci a identifikaci s místem, prostředím. Jen tak je možno vytvářet něco, co může být dále zušlechťováno a kultivováno.

Jak uvádím na začátku – cílem je všemi prostředky, způsoby a možnostmi umožnit městu smysluplný rozvoj. Město by i svým ÚP mělo v každém vzbuzovat touhu zde bydlet, rozvíjet se a kultivovat ho. Cílem je vytváření města, kde se hodnoty budou násobit, ne vyprazdňovat.

Konkrétněji:

Analytická mapa:

Grafické vyjádření složitosti území je bohužel velmi schematické (v malých grafických zkratkách, i ve velkém výkresu). Je těžké si představit, že by v půlkruzích vymezujících Podmokly na jedné a Děčína na druhé straně řeky nebyly další důležité prvky.

Právě tato analytická mapa by měla být pro kohokoliv, kdo by rád v DC stavěl jednoduchým návodem jak se v celém mimořádně složitém území jednoduše orientovat. Pokud je většina navrhovaného rozšíření uvažována rodinnými domy – s pravděpodobně nepříliš kvalitními návrhy, má právě struktura osídlení pro tento druh výstavby mimořádný vliv.

Analytická mapa by vlastně měla být převedením mentální mapy vnímání hodnot území do srozumitelné grafické podoby tak, aby kvality území šlo dál rozpracovávat konkrétními charaktery lokalit a konkrétních míst, veřejných prostorů, vazeb na krajinu. Aby sama tato struktura měla tak silný charakter, že by si při jejím postupném naplńování vynucovala určitý způsob jednání.

ÚP nepracuje s pro město tak mimořádně důležitými pojmy jako je čtvrť – tedy místo, které dokáže tam bydlící občan obsáhnout svým každodenním životem. Jde o sociologický aspekt tvorby města jaký známe dnes například z tvorby autorů jako je Jiří Jehlík - teoreticky, nebo Michal Kohout – teoreticky i prakticky. 

Navíc Děčín je mimořádně mozaikovitě uspořádán. Tato mozaikovitost je dána rozparcelováním vodou, železnicí i silnicí na části se specifickou silou, charakterem, silnými a slabými stránkami, výhodami a nevýhodami. O této jeho vnitřní struktuře UP neví.

Doprava:

Napojení z DC směrem k dálnici a na Ústí tzv.variantou Pastýřskou považuji za neakceptovatelnou. U variant Chrochvická nebo tzv.Zelená jistě půjde postupnými kroky najít to nejlepší řešení. Možnosti trasování Ústím na dálnici – z Děčína podél Labe - jsou mimo možnosti tohoto ÚP – zde je mnohé odvislé od průjezdu Ústím (tunely?) a hlavně vyřešení uzlu pod Větruší v údolí Bíliny – v kombinaci s uvažovaným VRT. Vše mimo kompetenci tohoto ÚP.

Obě dvě varianty jak tzv. Chrochvická tak tzv. Zelená jsou zatíženy mnoha problémy (od geologických poměrů – sesuvná území, vstupu na přírodně cenné lokality – s požadavky na ochranu, tak i vstupy do intravilánů obcí s požadavkem na bourání domů atd….) Pro obsáhnutí těchto problémů bude jistě třeba mimořádného inženýrského jako i architektonického důvtipu – stejně jako citu v případě práce s krajinou.

Připomínky Komise urbanistiky:

Od okamžiku zadání Územního plánu Děčína bylo Komisí urbanistiky posouzeno mnoha lokalit. Tyto závěry se však do ÚP - vzhledem k tomu, že nebyly uplatněny v řádném projednání a měly pouze doporučující charakter - nemusely být zhotovitelem návrhu Územního pláno Děčín akceptovány v plném rozsahu. Prosím o zapracování těchto připomínek Komise urbanostiky. Tento požadavek bude podán patrně z více stran – zejména těch, kteří se na jeho přípravě aktivně podíleli.

Bohužel ÚP nebyl ve fázi rozpracovanosti už s Komisí urbanistiky v řádu posledních let projednáván – ke škode ve vztahu k výsledné kvalitě a stanovování hodnot území.

Rozvoj osídlení v limitu intravilánu:

Jednu z mimořádně důležitých věcí, které by se měly promítnout do ÚP a které v něm nevidím je systémové řešení vztahu různých druhů funkcí pospolu a vedle sebe. Je to jedna z velmi podstatných charakteristik DC. Jak se Děčín nachází v kotlině a dále je do všech stran sevřen údolími – navíc prošpikován jak vodními toky,  železnicemi, sinicemi – je na předem těžko rozšiřitelném území charakteristické střetávání a vyrovnávání se především bydlení a průmyslu (ale i skladů, občanské vybavenosti, atd..). Tomuto faktu by měla být věnována mimořádná pozornost. Formou minimálně liniové zeleně, zabezpečením dostatečného průjezdního profilu, chodníků. Nemělo by se stát, že bychom do budoucna přes revitalizované brownfieldy – kde by byly třeba jen haly – chodili do obytných čtvrtí po silnici – bez chodníků (

Je třeba hledat způsoby jak těmto potenciálním střetům zamezovat, aby oba mohli žít a růst vedle sebe bez potenciálních hrozeb střetů do budoucna. Právě k tomu je třeba velmi ale velmi pečlivě a detailně a přesně definovat hodnoty a kvality území – a to tak aby vše odpovídalo realitě.

Liniová zeleň:

Jedním ze způsobů jak zlepšit kvalitu života ve městě je používání liniové zeleně. Měla by být minimálně v centru Rozběles, pak od Pětimostí okolo Tesca k Labi.

Minimálně za zvážení stojí prověření liniové zeleně na kose zimního přístavu. Určitě tím dochází ke kolizi s požadavky povodí Labe i s historickou stopou dlážděné cesty na jejím hřebeni. Za prověření ale tento krok stojí.

Liniová zeleň by měla být určitě i součástí nábřeží – tedy po celé délce průchodu řeky obcí. Samozřejmě po koordinaci s povodím. Pokud by v linii byla místa, kde by vysoká zeleň nebyla akceptovatelná, je nezbytné hledat způsoby jak ji z hlediska definice vztahu osídlení X řeka nahradit.

Nábřeží:

Nábřeží je i v ÚP hodnoceno jako jedna z největších hodnot území. Jako nábřeží ale definuje pouze území v souladu s dobou, kdy vedle sebe koexistovaly a konkurovaly si dvě obce – Děčín a Podmokly. I formou rozšíření nábřeží je nebytné cíleně budovat a vytvářet společnou identitu danou dopracováváním jednotlivých částí území až k Labi (Podmokly, Staré město).

Vznáším požadavek na rozšíření definice cenného labského nábřeží na levém břehu až po vjezd do tzv. Zimního přístavu, na pravém břehu minimálně na stejnou úroveň. Prosím o zvážení, zda rozvoj těchto území nepodmínit vypracováním územní studie (s ŘVC jsem to projednával a souhlasí). S rozsahem až po souvisle zastavěné plochy.

V současný okamžik se pracuje s variantami – jez ano i jez ještě ne. V obou případech je ale nezbytné stanovit, že po celé délce intravilánu města jsou nábřeží výrazným a významným městotvorným prvkem.  Nesmí se stát aby se postupnou salámovou metodou v těchto cenných územích např. na úrovni Starého města budovala na nábřeží nahodile parkoviště, aby na levém břehu na jih od Nového mostu najednou vyrostl autobazar (?) a podobně. Odtud i práce s výškovou hladinou v těsné vazbě na vodu – jedná se zejména o Rozbělesy, kde jsem se požadavkem na vysoké průmyslové objekty už setkal. Toto vše je ve vazbě na řeku a hodnoty které ve svém okolí generuje nejprve vyhodnotit, analyzovat a nakonec vyhodnotit do jaké míry by se do ÚP mely promítnout.

Územní studie:

ÚP tohoto titulu moc nevyužívá. V určitých případech může být zábranou rozvoje území a je třeba s ním pracovat velmi opatrně. Navrhuji ho ve vazbě na nábřeží – viz předchozí bod. Doporučoval bych ho v případě celého rozvojového území okolo Východního nádraží.

Technická infrastruktura:

V Děčíně stále na mnoha místech není kanalizace. Je to dáno především jeho velkou rozlohou a roztažeností do krajiny. Podpora budování technické infrastruktury je jednou z nejdůležitějších pragmatických a praktických aspektů tohoto ÚP.

Strategie X taktika

Je otázkou do jaké míry by se do dokumentu jako je ÚP měly promítnout problémy a problematika území, která je každému z místních jasná na první pohled. Mluvím především o mimořádně velkém počtu objektů ve špatném zdravotním stavu, které čekají na své znovuvzkříšení. ÚP se s toto problematikou v textové části vyrovnává, ale je otázka zda to není málo.

Jedná se ale i o podchycení tzv. vyloučených a potenciálně vyloučených lokalit – kterým je třeba věnovat zcela mimořádnou pozornost. Pozornost ve smyslu – viz výše – hledání a vyzdvihování – rozvoj silných vlastností tímto způsobem ohrožených lokalit.

Další strategií z hlediska širších souvislostí je hledání a definování smysluplných vazeb na své okolí. Zejména na Ústí nad Labem - vše v textových částech podchyceno. Jedná se především o připravovaný VRT terminál, který je v současnosti prosazovaný na LVH – minimálně by stálo za to se k tomu vyjádřit – jakým způsobem  změní strukturu osídlení a jak je možné ve vztahu k osídlení DC z toho těžit. Jde i o změna počtu tranzitní dopravy, i nákladní dopravy procházející Děčínem.

Stanovení využití jednotlivých lokalit.

Až po provedení analýzy konkrétních hodnot území a jakým způsobem se tyto konkrétní hodnoty promítají do konkrétních míst, lokalit a rozvojových ploch je možné přistoupit ke korekci možností využití a charakteristik jednotlivých území (týká se všech ke změně navrhovaných ploch).

Výše uvedené připomínky zásadním způsobem vycházejí z velmi podrobně sepsaného Zadání ÚP z roku 2012, kde je v jednotlivých konkrétních bodech možno se k nim velmi přesně odvolávat a vztahovat – ve smyslu tuto kvalitu urbanistickou, architektonickou požadovat.

Závěr

Stanovení využívání jednotlivých lokalit ale v žádném případě není možné řešit akademicky nad svítícím monitorem obrazovky počítače. Pokud se podíváme na základní požadavek etiky vycházející z adekvátního převedení současného stavu, možností a potenciálů do reality – jednoznačně s tím souvisí i seznámenost, svázanost a hlavně podpora jednotlivých konkrétních lokalit s tímto ÚP. Územní plán nebude naplňován abstraktními obyvateli, ale konkrétními občany se kterými je již dnes možné vést dialog. Agrument, že mu nerozumí neobstojí – obec se může rozvíjet jen všeobecnou podporou – tehdy  je třeba se naučit argumentovat způsobem, který bude obecně srozumitelný a akceptovatelný.

A současný Dečín - to nejsou pouze „dva polokruhy“ – jako centrum - a okolo nich několik vesnic. Děčín je i ve svém centru velmi sofistikovaně rozdělen na mnoho svébytných čtvrtí . Kde každá má své těžiště svou dominantu, svůj veřejný prostor, své problémy a své požadavky. Zároveň jsou velmi důležitá mimořádně jemná a komplikovaná propojení mezi těmito jednotlivými čvtrtěmi. Pokud bude chtít jít někdo do Děčína bude to mj. i proto, že je městu vlastní starost a péče o odlišnosti – jeho vnitřní bohatost, kterou je třeba rozvíjet.

Moc z toho současný návrh ÚP nerozpoznává.

DC je s krajinou doslova prorostlý – i proto v rámci intravilánu obce má smysl zachovávat volné zelené plochy aby obec i nadále byla s krajinou spojena. Tento vztah je třeba systematicky a smysluplně kultivovat – část po části – po jednotlivých parcích, lesoparcích, vstupy na volnou krajinu. Tento způsob uvažování známe z mnoha obdobných českých měst, kde je možno se o všem přesvědčit..

A opět zdůrazňuji, že jak uvádím na začátku – cílem je všemi prostředky, způsoby a možnostmi umožnit městu smysluplný rozvoj. Město by i svým ÚP mělo v každém vzbuzovat touhu zde bydlet, rozvíjet se a kultivovat ho. Cílem je vytváření města, kde se hodnoty budou násobit, ne vyprazdňovat.

Jsem přesvědčen, že cestou, která je zde naznačena (doplnění analýz hodnot území a následné promítnutí do všech změněných území, včetně doplnění jak je uvedeno výše)  je možno ÚP Děčína, Děčína s jeho mimořádnými dispozicemi a možnostmi, velmi kvalitně dokončit.

Se zpracovatelem se mi přes veškeré úsilí v době po zveřejnění ÚP nepodařilo setkat, nemohl jsem tedy zatím tyto argumenty projednat osobně. Věřím ale, že během další práce na ÚP a zejména s výše zmíněnými korekcemi – o které mě i osobně zpracovatel ÚP požádal - bude náš vztah intenzivnější.

Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

Architekt města Děčín

2/11/2017

Vyjádření k Územnímu plánu Děčína, které je součástí souborného vyjádření Magistrátu.

ps. zde něco málo doplnění týkající se dopravy:
https://usti.idnes.cz/decin-dalnice-d8-varianta-privadec-tri-trasy-doprava-fh5-/usti-zpravy.aspx?c=A171214_370646_usti-zpravy_vac2 




pps. a na závěr několik analytických úvah na téma DC a jeho Územního plánu od jeho zpracovatele: