Stránky architekta města Děčín

Doc. ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

mail@ondrejbenes.cz

sobota 22. června 2019

"pracovní ČVUT 05"


Zápis z ze schůzky „Pracovní ČVUT 05“ konané dne 21.6.2019 v objektu ČVUT Děčín, sekce A, první patro, jednací místnost přiléhající ke kanceláři pana Drobného. 
Účastníci: 
za město Děčín: Smíšek (hodina), Stínil (hodina), Beneš                                                                                   za CVUT: Scháno, studenti                                                                                                                                      ostatní: Chlouba (Policie ČR)

 Témata „Pracovní ČVUT 04“.                                                                                                                                                                                              
1) Možnosti dopravního řešení v souvislosti s uzavírkou mezi Mototechnou a Muzeem (od 12.7.2019)                                                                                                                                                      
2)řešení dopravy v Slovanské ulici na Letné, v okolí Pivovaru                                                                  
3)Zklidnění dopravy mezi ulicí U plovárny a parkovištěm vedle Úřadu práce směrem na Mariánskou  louku                                                                                                                                                   4) představení pilíře Doprava v koncepci Smart City                                                                                       5)Zklidnění dopravy při výjezdu z Děčína směrem na Hřensko                                                                     6)Předzahrádky Prokopka, problematika řešení Křížové ulice – doprava, předzahrádky, koncepční úpravy                                                                                                                                                                       7)Páteř cyklistické dopravy v intravilánu města na levém břehu, na pravém břehu                                                                             

add1) Možnosti dopravního řešení v souvislosti s uzavírkou mezi Mototechnou a Muzeem (od 12.7.2019)                                                                                                                                                              
Pan Scháno představil možnosti řešení dopravy v souvislosti s plánovanou uzavírkou (příloha 01). Přes maximální opatření kruháku u Lidlu (vložení betonové zdi do „trasy kroužení“ u výjezdu na Pětimostí ani tato úprava nepobere všechnu dopravu – z maxima cca 1400aut nepobere cca 300aut. Ale jiné řešení v rámci dnešních kapacit patrně není možné. V závěru ještě jeden student předvedl možnosti řešení stanovišť autobusů v Podmoklech. Tzv. chytrý displej u nádraží je pro informace těchto dopravních úprav nevhodný. Před dopravními omezeními je nezbytné vše v přednádraží náležitě vyznačit – kde je jaká zastávka, odkud co kam jede - graficky jednoduše, přehledně(referenční model kdo to má pochopit je tzv. pro sedmdesátiletou babičku), byla by dobrá i permanentní osobní instruktáž a vysvětlování na místě. Vše též náležitě v předstihu prezentovat na portálech města. Současná příprava na tato omezení se jeví jako nedostatečná.                                                                                                                                                                       

add2) řešení dopravy v Slovanské ulici na Letné, v okolí Pivovaru                                                                                                           P
robírali jsme možnosti propojení z Letné do Podmokel pro studenty z Letné, kteří se v létě budou stravovat v jídelně Jungmannova. Přímo okolo Pivovaru to nepůjde. Z hlediska dalšího postupu bude nezbytné do debat zapojit Pivovar a aktivně hledat řešení – už se prý řešilo, ale nedořešilo. Probírali jsme podrobně řešení dopravy podél Slovinské ulice – výjezdy, jak s přechody, jestli část této ulice neudělat jednosměrnou, jak humanizovat křižovatku pod průmyslovkou, nebo komunikaci v úrovni Pivovaru, kde měl být autoservis. Je tu mnoho neměstských míst, která si zaslouží upravit, včetně výjezdu z šišáku.                                                                                                                                                                          

add3) Zklidnění dopravy mezi ulicí U plovárny a parkovištěm vedle Úřadu práce směrem na Mariánskou  louku                                                                                                                                              
Pan Scháno předvedl první konkrétní výstup řešení chodníků po obou stranách ulice U Plovárny (příloha 03) . Jako výchozí koncept skvělé, budeme dál rozpracovávat. Korekce např: roh pod Sýpkou u Fausta ne zeleň ale dlažba, možno dát strom, kterým by se Sýpka propojila se Zámeckým rybníkem, zároveň by toto místo trochu polidštil. Korekce pozic chodníků, prověření zpřístupnění česel (majetek města), ulice U Plovárny až po parking u ÚP navržena jako jednosměrná, hledání jak trochu uzavřít vjezd na parkoviště podél ÚP, na východ od ÚP možno o chodník zúžit vozovku (kolize jen pár metrů ve spodní části), atd…                                                                                                                                                               

add4) představení pilíře Doprava v koncepci Smart City                                                                                                                                            
Pan Scháno představil aktuální verzi využití prvků chytrého města v dopravní síti Děčína, především inteligentní dopravní síť tvořenou systémy získávání aktuálních dat o dopravní situaci, systémy informování účastníků dopravního provozu (řidiči, řidiči VHD, cestující VHD, …), systémy automatické detekce dopravních přestupků a systémy preference VHD a IZS. Příloha 02.

add5) Zklidnění dopravy při výjezdu z Děčína směrem na Hřensko                                                        
Dále jsme ještě podrobněji probírali koncept z minula, projeli jsme studentskou prezentaci paní Turčianové. V horní části ulice směrem na Hřensko, kde se cesta zařezává do terénu – před odbočkou na šibeniční vrch budeme muset podrobněji analyzovat šířkové poměry – zda se chodník vůbec podaří doplnit. Jinak by cesta pro vozíčkáře a kočárky na Šibeniční vrch musela být po lávce z Kvádrberku přes tuto komunikaci – což je o řád finančně náročnější. Téma bude zadáno jako studentská práce. (Jako bakalářskou práci jeden student bude řešit parkování a dopravu na Pastýřáku – zejména před ZOO. Se studentem budu průběžně v kontaktu aby se nám podařilo najít celkově reálné a i architektonicky koncepčně vhodné řešení.)   

add6) Předzahrádky Prokopka, problematika řešení Křížové ulice – doprava, předzahrádky, koncepční úpravy                                                                                                                                                     
V Prokopce pan Chlouba nesouhlasí s pozicí stojanů kol – k současnému řešení nedal souhlas. Vzdálenost stojanů a čehokoliv od ulice (obrubníku) by měla být cca metr. Stejně tak předzahrádky by od komunikace neměly být blíže než metr. Rozpracujeme. Původní koncept řešení se kterým souhlasí provozovatelé Jordanu – viz příloha 04 – strana 1. V Křížovce by měla zůstat pěší zóna se speciálním režimem. Např. zásobováním dva krát denně. Shodli jsme se, že dopravní obslužnost musí odpovídat uvažovanému společenskému využití. Výchozí moment uvažování příloha 04-strana 2. Budeme ještě hledat jak kultivovat průchod vnitroblokem na Masarykovo náměstí – viz příloha 04 – strana 3. S paní Hořákovou (krajinářská architektka) a paní Švirlochovou jsme Křížovku po jednání na ČVUT společně prošli a pokusili se definovat zadání  jak dál s úpravami prostoru ve vtahu ke stromům. Paní Hořáková vypracuje nabídku, já(Beneš) ještě rozkreslím prostorovou představu, co všechno bude nezbytné zohlednit. Splnění všech kritérií při návrhu struktury stromů bude mimořádně obtížné. Jednak požadavek na pokácení černých borovic včetně likvidace květináčů (které tu ale nyní poskytují příjemný stín – jinak to tu je výheň), požadavek na otevření průhledu na kostel z západu od Tyršovky, požadavek na vizuální propojení Křížovky s Dlouhou jízdou a zámkem,  a nakonec požadavek na kvalitní obytné prostředí – ne rozpálené plochy, ale stín. A vlastně ještě finální požadavek aby výsledné řešení bylo adekvátní tomuto jedinečnému místu, a působilo že to tam je odjakživa a nebylo nutno stromy za deset patnáct let doplňovat nebo kácet. Při zcelování současné rozkopanosti Křížovky doporučujeme cihelné pásy doplňovat opět cihlami, místo asfaltu vzhledem k předpokládaným permanentním zásahům do sítí dávat skládanou dlažbu. Přímo v Křížovce nejraději štípaný kámen, který je už použit u kostela. Navíc předpokládáme že do povrchů v Tyršovce se příštích deset patnáct let nepůjde. Pokud tam odstraníme květináče, doplníme náročné řešení dosadeb několika stromů a zeleně abychom nepřišli na to, že tzv.poslední úprava povrchů (co provádíme nyní) neměla být o kousek lepší a stačilo by to. Stejně postupovat dále do Tyršovky – opět nejlépe skládaná dlažba – ideálně kamenná štípaná – bude vzhledem k častým výkopům efektivnější. Anebo použít řešení, které je na severní straně Tršovky – skládanou dlažbu betonovou. Opět – rozebírání při dalším rozkopávání bude jednodušší a navíc to bude – pokud se to kvalitně navrhne a kvalitně realizuje – daleko lépe vypadat. Jsme v centru.                                                                                                                 

add7) Páteř cyklistické dopravy v intravilánu města na levém břehu, na pravém břehu                                                                                                                                                               
Rozkreslil jsem do velkých plachet (každá na délku skoro tři metry) obě dvě tzv.páteře. Na levém břehu od křižovatky Želenická Krásnostudenecká bude nejprve stačit otevření veřejného prostoru (celé řešení bude ještě podrobněji koordinováno s panem Václavem Němečkem). Mohli bychom se pokusit toto místo otevřít přes spodní část Bažantnice do ulice Cihelné – abychom cestou do centra hledali variantu od cesty směrem ke křižovatce Želenická Dělnická. Koncepčně slabým místem je střední část Dělnické, kde je pumpa a zahádky pod parkem okolo Thunské kaple. Vzhledem k protilehlé východní straně Dělnické ulice se by intenzita využití území mohla být řádově vyšší, včetně navazujícího řešení veřejného prostoru podél komunikace. Do dalšího jednání připravím ještě ve větší podrobnosti. Obdobně na příště ještě více rozpracuju osu Masaryk nám., Křížovka, Kokos, průchod pod tratí, Kaufland a Zimák, mateřská škola na Staráku až po Roudnickou ulici.                                                                                                                                    

Poznámka : neprobrali jsme varianty dimenzování sociálního zázemí u Ferraty – viz příloha 04 – stránka 4. Na stránce 5 této přílohy je ještě jednou koncept prostoru pod parkovištěm na Nebíčku. 

přílohy ke stažení zde:
    www.uschovna.cz/zasilka/NS39TEWP68576RR8-VTC 



Zápis dne 21.6.2019 provedl Ondřej Beneš

Další schůzka byla dohodnuta na 26.7. 10.00 opět v jednací místnosti pana Drobného na ČVUT sekce „A“.


čtvrtek 13. června 2019

Východní nádraží a re.start


Město Děčín připravuje výběrové řízení na zpracování studie využitelnosti území rozvojové zóny Děčín – východní nádraží

V devatenáctém století s nástupem průmyslové revoluce a bouřlivým rozvojem železniční sítě (v Děčíně operovalo najednou pět železničních společností) došlo k zastavění většiny dostupných a do té doby volných pozemků. Zahušťování probíhalo i po roce 1989, kdy mnohé průmyslové areály našly i nové využití. Zejména terénní konfigurace města komplikovaná hustou a dnes i nepříliš kvalitní dopravní sítí, jako i omezení zátopovou oblastí řeky Labe neumožnilo v posledních desetiletích vybudování průmyslové zóny na „zelené louce“ za městem. V Děčíně tak musí docházet ke stále intenzivnějšímu znovuvyužívání dosloužilých průmyslových oblastí - brownfieldů. Je to i příklad nákladového nádraží Děčín – východ, tzv. dolního nádraží. To je dnes vnímáno jako jediná adekvátní příležitost vedoucí k vzniku nových pracovních míst. 

Hlavním předmětem návrhu revitalizovaného prostoru tzv. dolního nádraží je brownfield o celkové rozloze 13,5 ha. Plocha vznikne přestavbou kolejišť (realizace je součástí projektu SŽDC „Optimalizace trati Kolín – Všetaty – Děčín“). Těchto 13,5 ha je nejen ta část, která vznikne  po redukci a změně uspořádání kolejí, je to i komplex hospodářských budov a skladišť, které již ztratily svoje původní funkce, nejsou využívány a chátrají. Převážná část území je ve vlastnictví Českých drah, a.s. a Správy železniční dopravní cesty, státní organizace.

Záměr zahrnuje i mimořádně hodnotnou historickou budovu rakouské dráhy, která je kulturní památkou a nyní chátrá bez využití. Její zastavená plocha je 2697 m2.

Před 2 lety se podařilo vyjednat zahrnutí záměru rozvojové zóny Děčín – východní nádraží do vládního dokumentu (známého také jako RE:START). Letos byla vyhlášena výzva k předkládání žádostí o dotaci na zpracování studie využitelnosti území. Koncem května jsme žádost podali a nyní čekáme na výsledky.

Studie využitelnosti území by měla popsat jak strategii, tak definovat další postup komplexní regenerace stávající starší dopravní a průmyslové infrastruktury v této lokalitě. Mělo by vzniknout místo pro rozvoj podnikání, vzdělanosti a služeb. Vzhledem k tomu, že lokalita je v těsné návaznosti na centrum města, důraz bude kladen i na hledání adekvátního propojení s okolními čtvrtěmi města, na její smysluplnou strukturu a uspořádání. Právě touto komplexní cestou by mělo dojít ke zvýšení kvality života v lokalitě.

Po zpracování studie území bychom tedy měli mít jasno v otázkách funkčního řešení území, pojmenováni klíčových aktérů, hledání vazeb na financování. Navržen by měl být i harmonogram jednotlivých kroků.

Odhadované náklady následné celkové investice jsou cca 1,6 mld.Kč.

V současné době se připravují podklady pro vyhlášení výběrového řízení na zpracovatele studie využitelnosti území rozvojové zóny Děčín – východní nádraží. Předpokládaný příjem nabídek je červenec až začátek září 2019. Více informací bude na profilu zadavatele https://zakazky.mmdecin.cz/.


pondělí 10. června 2019

Koncept Křížovka

Křížová ulice

Křížová ulice a prostor před kostelem patří v Děčíně mezi nejkrásnější místa. Původně zde byl blok domů, který byl v druhé polovině XX.století vybourán pro potřeby autobusového nádraží. Současná úprava je z konce osmdesátých let.

Jsem ale přesvědčen, že poslední úprava s vysazením černých borovic však místo, kde byla  do počátku dvacátého století až k Labi mimořádně kultivovaná zahrada, nerespektuje. Borovice jsou vysazené tak, že stojí v průhledu na kostel z Tyršovy ulice - možná to byl normalizační záměr.

Náměstí bylo prověřováno studentskými pracemi zde: 
https://decinarchitekt.blogspot.com/2018/01/tomas-efler.html 

a pak i zde:
https://decinarchitekt.blogspot.com/2018/01/studentske-prace-proluky-praveho-brehu.html

Domy se tu patrně hned tak doplňovat nebudou, co je ale možné - provést tu pomocí zeleně, stromů, a korekcí parteru takovou úpravu, která bude hledat vyvážení základních požadavků na doplnění tohoto místa:

-průhled na kostel pro příchozího od Tyršovky
-zajištění vizuálního vztah Křížovky a Dlouhé jízdy, zámku
-stromy mohou pocitově upomínat na blok domů, který byl zbourán
-stromy tu budou poskytovat nezbytný stín







Současný stav: 


Předně tu bude nezbytné vymezit a korigovat dopravu. Možný výchozí moment debaty je jednosměrka od ústí Dlouhé jízdy. Mezi další omezení, především  časová, budou spadat popeláři, zásobování, atd. Velkou otázkou a tématem k celkovému řešení tu bude řešení všech druhů parkování.

Pak bychom vymezili místa, kde by mohly být chodníky nějakým způsobem dlouhodobě využity (oranžová). 

Určitě bych měl tendenci dále redukovat v tomto prostoru černé borovice, včetně lemů velkých květináčů. Prvním krokem by ale byla výsadba v místech, kde to koncepčně a prostorově dává smysl. Přestože by celá tato ulice vyžadovala celkový radikální zásah, nemyslím si, že k němu v průběhu příštích deseti, patnácti let dojde - mluvím zejména o znovuzastavění jižní části náměstí:


Výchozí body pro doplnění zeleně - důležité je otevření dlouhého průhledu na kostel od Tyršovky, dojde  tak i ke zvýšení turistické atraktivity místa.




 



 A ještě několik pracovních skic:






...celé stále v procesu přípravy...


Pohledy na místo proti proudu času
1890:
 1900:
 1900:
 1905
 1910:
 1910:
 1910:
 1935:
 1940:
 1960:
 1960:
 1960:
 1964:
 1967:
 1967:
 1983:
 1983:




pondělí 3. června 2019

"pracovní ČVUT 01-04"

Již čtyřikrát s měsíčním intervalem proběhla schůzka na ČVUT , kde nám pan Drobný s laskavostí sobě vlastní poskytuje svou jednací místnost. Zde zápis z posledního jednání:


Zápis z ze schůzky „Pracovní ČVUT 04“ konané dne 31.5.2019 v objektu ČVUT Děčín, sekce A, první patro, jednací místnost přiléhající ke kanceláři pana Drobného.

Účastníci:

za město Děčín: Anděl, Smíšek, Veselý, Beneš                                                                                                  
 za ČVUT: cháno                                                                                                                                                       ostatní: Chlouba (Policie ČR), Kučera(SOMP-plán udržitelné mobility), Papajanovský (starosta Č.Kamenice-v závěru jednání),

Zhodnocení tří předchozích setkání:                                                                                                               Jednání v pravidelném měsíčním intervalu se na půdě ČVUT uskutečňují z důvodů rozkrývání a řešení problematiky Děčína s ohledem k řešení dopravy. Mnohá témata jsou následně zadávána studentům DF ČVUT. Mimořádně důležitá je přítomnost zástupců Policie ČR a společné věcné a podrobné rozkrývání komplikovaných otázek. Na úvodních schůzkách byla přítomna i paní Alena Sellnerová (NPÚ), architekt Pavlišta (pracující nyní pro obec Jílové,, kde hledají využití Koziny pro cyklostezku), studenti ČVUT (mj. ti, kteří budou příští semestr řešit Kozinu v obou variantách – železnice, cyklostezka), paní Kalivodová za MMDěčín z minulého jednání pořídila zápis.

 Témata „Pracovní ČVUT 04“.                                                                                                                                                                                              
1) Zklidnění dopravy při výjezdu z Děčína směrem na Hřensko                                                                    2) řešení pěší a cyklistické dopravy v intravilánu města na levém břehu                                          
3)Otázky komplexního variantního přístupu k řešení dopravy v Děčíně                                           
3)Parkování – parkovací domy                                                                                                            
4)Otevření problematiky řešení Křížové ulice – doprava, předzahrádky, koncepční úpravy, dtto u Prokopky                                                                                                                                                                 
5)Představení řešení zázemí Ferraty s návazností na řešení prostoru pod parkovištěm na Nebíčku v kontextu celého Pastýřáku                                                                                                                     
6)Možnosti cyklostezek mezi Děčínem a Českou Kamenicí, spolupráce v oblasti měření rychlosti vozidel                                                                                                                                                                 
7)Zklidnění dopravy mezi ulicí U plovárny a parkovištěm vedle Úřadu práce směrem na Mariánskou louku                                                                                                                                           
8)Otevření problematiky Obloukové ulice jako jednoho z nejkomplikovanějších a zároveň nejfrekventovanějších pěších propojení na levém břehu                                                                            
9)vyměřování přesných pozic stromů u Dlouhé jízdy                   

                                                             

add1) Zklidnění dopravy při výjezdu z Děčína směrem na Hřensko                                                                                                                      
Před několika měsíci podal MMDěčín žádost na Policii ČR na posunutí značky označující hranici města o cca 350m dál na Hřensko za účelem zpomalení dopravy u odbočky na Kvádrberk, u vstupu na schody v přední části Šibeničního vrchu, i při vjezdu na Šibeniční vrch od Hřenska. Tato žádost byla Policií ČR zamítnuta.  Na tomto jednání jsme tak společně s panem Chloubou (Policie ČR) hledali účinná dopravní opatření, která by tento úsek s mimořádně atraktivními návaznostmi učinila bezpečnější. Pracovní závěr – Nahoře u odbočky na Šibeniční vrch v místech, kde se otevírá rovinka dolů do Děčína dát do vozovky ostrůvek. V místě schodiště na Š.vrch zebru přechodu (s nezbytností vynechání svodidel a úpravy schůdků nahoru). V celém tomto úseku bude nezbytné prověřit šířku komunikací zda by po stranách nešlo vyšetřit širší místo pro chodce. Pokud bychom tu doplňovali podélná parkovací stání, bylo by dobré dát je napravo ve směru na Hřensko za odbočku ke Kvádrberku a napravo ve směru do Děčína také za odbočku ke Kvádrberku. Téma připravíme jako zadání studentům DF ČVUT.             

                                                                                                                                                                     

add2) Páteř cyklistické dopravy v intravilánu města na levém břehu                                                                                                            
Toto téma vyplynulo z řešení cyklistické dopravy v jižní části Podmokel, které bylo předmětem několika minulých schůzek. Nadmístní páteří cyklodopravy v západovýchodním směru by měla být v údolí Jílováku Kozina (pokud bude Kozina sloužit opět jako železnice budeme muset hledat jiné trasování). Obě dvě varianty využití Koziny – jak cyklostezka s využitím pro záchranný systém tak opět železnice budou řešit studenti DF ČVUT. I pokud by v případě, že Kozina bude cyklostezkou, patrně bude nezbytné zachovat železniční dopravu až před vstup do Pivovaru z Revolučního náměstí – tzv.šíbování. I tak by tu cyklostezku šlo umístit - dát ji vedle současných kolejí – je tam pro ni místo, doplnili bychom mostek nad silnicí vedoucí k šišáku a trasa cyklostezky by pokračovala z jihu Alberta a následně v úrovni železniční trati k Pětiměstí. Celé ta ještě bude prověřováno.  Tímto způsobem by šlo maximálně bezkolizně propojit jízdu na kole Kozinou s hlavní páteří cyklotras podél Labe. Nyní jsme ale řešili cyklodopravu nejen jako nadregionální trasy, ale jak v rámci obce občanúm, zaměstnancúm a turistům usnadnit pohyb po městě na kole. Jako klíčové a velmi komplikované se tu na levém břehu jeví propojení Podmokel, Šišáku, Dělnické a Želenic s odbočkami Slovinská na Letnou a J.z Poděbrad. Kolega Scháno pro všechny tyto ulice rozpracoval jako úkol z minula šířkové možnosti řešení cyklistické dopravy. Šířkový profil ulic je proměnlivý a kvalita krajnic nestálá. Jako tzv.ideální stav jsme během obsáhlé debaty definovali požadavek na „co nejvíc blbovzdorná řešení“ – prostě řešení co nejjednodušší, které bude tak triviální a robustní, že ho nikdo nebude mít problém přijmout – ideálně bez složitých doplňkových vodorovných nebo svislých značení. Do hry tu ale vstupuje mj.fakt, že se jedná o průmyslovou zónu s těžkou dopravou – řešení tedy bude vyžadovat velkou obratnost. Závěr: Podrobně si tyto tři ulice budeme dále procházet a hledat adekvátní řešení. Cesta k tomu nejpřiblblejšímu řešení patrně povede nejprve přes velmi detailní a podrobnou analýzu současného stavu a možností. Důležité bude zohlednění plánovaného navyšování výrob v této ulici. Bude tu tedy větší dopravní zátěž i více zaměstnanců – potenciálních cyklistů. S nastávajícími požadavky na dopravu nás seznámil pan Chlouba. Důležité bude problematiku vždy redukovat a vztahovat k základní ose Podmokly – Želenice, abychom si v celém komplikovaném území uchovali jistý „pořádek“. Vše dále budeme rozpracovávat.    

                                                                                                                                                                         
add3)Otázky komplexního variantního přístupu k řešení dopravy v Děčíně                                                                                                     
Probírali jsme možnosti jak zefektivnit dopravu ve městě aby odpovídala dnešním požadavkům a aspiracím(výhodou byla přítomnost pana Kučery, který pro Děčín zpracovává plán udržitelné mobility ale největší výhodou byla přítomnost pana náměstka Smíška nabitého poznatky a inspiracemi z mezinárodní konference k tématu, které se účastnil v minulých dnech v Oslu). Zjednodušeně řečeno cílem by mělo být uklidnění centra města na obou březích od zbytečné dopravy tak, aby se msto stalo atraktivnější jak pro obyvatele tak pro návštěvníky, obyvatelnější, přívětivější, atraktivnější. Jeden ze závěrů obsáhlé debaty byl, že pokud provedeme tvrdá restriktivní opatření (např.testovací zavření dopravy mezi Masaryk nám., Tyrš.mostem a hospodou U přístavu) musíme zároveň v rámci celého Děčína provést adekvátní komplexní kompenzační opatření – mezi ně může patřit posílení a nové linky dopravy MHD, nová odstavná parkoviště na okraji města, propojovací turistické linky MHD, bezpečné cyklostojany, půjčovny kol, půjčovny a sdílení elektrokol, nabízí se i využití Labe pro přívozy jako je v Praze mimořádně atraktivní drobný osobní přívoz Holka spojující Holešovice s Karlínem,  a podobně. Zkušební uzavření centrální části města by šlo výhodně kombinovat s nějakým hudebním festivalem – kapely a kulturní akce na Tyršově mostě. Takto se před několika lety úspěšně dočasně zavřelo i tak frekventované místo jako je pražská severojižní magistrála na náměstí I.P.Pavlova. Ve spolupráci DF ČVUT s panem Kučerou na základě dostupných dat vygenerovat již nyní několik celkových koncepčních variant včetně jejich předběžného posouzení. K tomuto tématu se budeme průběžně vracet.     

                                                                                                                                                               
add3)Parkování – parkovací domy v Děčíně                                                                                                                                            
Okrajově jsme probírali možnosti situování parkovacích domů s tím, že město zadalo studii park. domu na parkovišti na levém břehu nad železničním viaduktem u kruháku. Během debaty zazněl i názor, že by bylo výhodné toto konkrétní ověřování doplnit u druhé strany o koncept rozvržení celkové struktury parkovacích míst nebo domů po Děčíně – včetně finanční politiky - i záchytná parkoviště na vjezdech do města v kombinaci s přestupy na MHD, půjčovny kol a podobně viz.předchozí bod. Řešení by mělo zohlednit i narůstající počty zaměstnanců v prům.zónach. Výchozím podkladem mohou být vedle dat z plánu udržitelné mobility, i mj. požadavky dopravní obslužnosti jednotlivých turistických cílů v Děčíně a další. K tématu se budeme průběžně vracet.                                                                                                             

add4)Otevření problematiky řešení Křížové ulice – doprava, předzahrádky, koncepční úpravy, dtto Prokopka                 
                                                                                                                                              
Úvodní představení možnosti jak na Křížovou ulici (viz  www.uschovna.cz/zasilka/NFET9B28SVLLUMX8-5V5                                                                                                                                                                                    
V Křížovce bude důležité zachován současného zklidněného režimu. Nezbytné ale bude přesné definování volných koridorů pro dopravní obsluhu tak, abychom vytvořili volná místa pro předzahrádky trhy apod. V horizontu minimálně pěti deseti let město nepředpokládáme radikální přetvoření této ulice, něco s ní ale udělat je nezbytné. Jako absolutně nezbytné pro její rozvoj bude likvidace černých borovic i květníků do kterých jsou zasazené. Jsou totiž v hlavní průhledové ose kostela od Tyršovy ulice. Stromy by naopak mohly být napravo od této osy k Dlouhé jízdě, kde by jejich objem mohl pocitově nahradit zbourané bloky domů utvářející tu původně náměstí . Posílila by se kvalita veřejného prostoru i významové propojení se zámkem bez razantních investic do náročných změn dlažeb. Strom by byl dobrý i u západního konce Křížovky u parkoviště sousedícího s Tyršovkou. I toto parkoviště by si zasluhovalo prověřit. Doplnění stromy by si zasloužil i trojúhelníkový parčík východně od kostela. Stromy zde by navazovaly na řešení zeleně mezi ČVUT a koncem Dlouhé jízdy, které již nyní začínáme realizovat ve spolupráci s ČVUT (viz bod č.9)

add5)Představení řešení zázemí Ferraty https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/05/dalsi-priblizeni.html    s návazností na řešení prostoru pod parkovištěm na Nebíčku https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/05/nebicko-02.html   v kontextu celého Pastýřáku https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/05/pastyrak.html                                                                                                                                                                 
Celý Pastýřák vyžaduje především nalezení adekvátního způsobu dopravní obslužnosti (téma ke kterému se budeme vracet), nyní jsme otevřeli konkrétní možnost řešení zázemí Ferraty. K tomuto řešení nebyly ze strany pana Smíška zásadní připomínky. Vyslovil požadavek na přesunutí stojanů na kola severněji blíž k objektu zázemí. Zatím předpokládáme celoroční využití wc. J otázka, zda to bude vyžadovat  permanentní obsluhu. Měli bychom prověřit např. systém s otevíráním na mince. Návrh je koncipován tak, že wc stejně jako výstup do patra bude možné na noc zavírat. Provozní zásady bude ještě nezbytné opřipomínkovat. Následovala prezentace možnosti jak využít prostor pod parkovištěm na Nebíčku. Koncepční úvaha využívá šachtu výtahu k umístění schodiště, které by nahoře šlo až nad úroveň parkoviště. Toto schodiště by zároveň sloužilo pro vstup do provozu pod parkovištěm. Ideální zde by byly apartmány. Problematická je doprava hostů pokud by sem byl zakázán vjezd osobních vozů. Je třeba poznamenat, že toto propojení není bezbariérové. Možností by bylo řešit Nebíčko jako standardní horskou chatu – pokud jde o přístup. Např. Nebíčko by pro ubytovávající se hosty individuálně jezdilo. V každém případě řešení dopravy a bezbariérovosti bude náročnější a nezbytné řešit u ZOO, kde bychom se měli pokoušet o její smysluplné pěší propojení s Nebíčkem  . K tématu dopravy na Nebíčko i k ZOO se budeme vracet.                                                                                                                   

add6)Možnosti cyklostezek mezi Děčínem a Českou Kamenicí, spolupráce v oblasti měření rychlosti vozidel                                                                                                                                                                
K závěru jednání dorazil starosta České Kamenice. S panem Smíškem následně podrobně a obsáhle řešil možnosti cyklopropojení obou obcí.  Následně řešili spolupráci při měření, a kontrole rychlosti motoristů radarem.                                                                                                                                     
Probírali jsme i problematiku Manušické spojky, Folknářské spojky, připojení Děčína na dálnici, stav přípravných studií ohledně dopravy před novým zadáním územního plánu v Ústí a další.                                                                                                     

add7)Zklidnění dopravy mezi ulicí U plovárny a parkovištěm vedle Úřadu práce směrem na Mariánskou louku.                                                                                                                                                                                          
S panem Schánem (ostatní již odešli) jsme začali řešit i problematiku pravého břehu. Jako výchozí osu pravého břehu, kterou se budeme podrobněji zabývat jsme stanovili osu ČVUT  (s vazbou na Mariánskou louku) dále Obloukovou ulicí okolo Kauflandu na Staré město. Nejprve jsme tedy začali v ulici U Plovárny. Tam si   majitel Lázní už před časem ztěžovat na „řádění motoristů“ na parkovišti před Mariánskou loukou – tůrování a smyky. Pokusili bychom se tu najít taková dopravní opatření, která by vjezd na parkoviště adekvátně místu zkultivovalo – za minimálních nákladů. Opatření bychom zkombinovali se záměrem na zlepšení dopravy a pohybu pěších i cyklistů  podél ulice U plovárny, která by tu měla mít charakter promenády. Jednou z variant je oboustranný chodník procházející i před Úřadem práce (s toto institucí předběžně konzultováno). Při pohybu z města je tato ulice jednou z nástupů na Mariánskou louku. Další možný přístup na Mariánskou louku, který jsme projednávali je průchod pod jižními zahradami (jak je pivnice pivovaru Nomád) a novou lávkou na Marjánku, nebo nahoru na Jižní zahrady. Atraktivita místa i lokality rázem poskočí. Prvním krokem v prověřování celého záměru bude ale uklidnění napojení parkoviště vedle Úřadu práce  na ulici U plovárny. Tématu se budeme dále věnovat.                                                                                                                                                                                                         

add8)Otevření problematiky Obloukové ulice jako jednoho z nejkomplikovanějších a zároveň nejfrekventovanějších propojení na levém břehu                                                                                                                                                                 
Oblouková ulice je svým společenským významem jedna z mimořádně důležitých a páteřních propojení pravého břehu. S panem Schánem jsme se domluvili, že se pokusíme prioritně řešit problematiku pěšího a cyklistického propojení mezi cca závěrem  Dlouhé jízdy Obloukovou ulicí až na Staré město. Na schůzce jsme si zatím jen předběžně vydefinovali o co půjde a jak bychom měli postupovat.                            

Add9)vyměřování přesných pozic stromů u Dlouhé jízdy                                                                                                                                
S panem Drobným jako správcem ČVUT, paní Hořákovou jako projektantkou zeleně z Děčína  a paní Švrdlochovou jsme s plastovými kolíky obcházeli kraj zelené plochy v majetku ČVUT přiléhající k Dlouhé jízdě. Na  základě prezentací č.23, 43 (viz. kompletní prezentace ke stažení zde-

www.uschovna.cz/zasilka/NERTUMGEBUFSGZHC-FIW ) jsme hledali a nacházeli konkrétní místa k výsadbě – tyto studie jsme společně dokončovali na místě a vytvářeli smysluplný koncept zeleně – a to tak, aby navazoval na všechny strany a šel dál rozšiřovat – až k zastávce autobusu Myslbekova i podél ulice 17.listopadu. Následovat bude projednání a realizace.                                                  





Zápis dne 2.6.2019 provedl Ondřej Beneš

(do 3.6. bez připomínek)

Další schůzka byla dohodnuta na 21.6. 10.00 opět v jednací místnosti pana Drobného na ČVUT sekce „A“.





Podklady ke stažení zde: