Mariánská louka a případný další pomalý postup

Mariánská louka – možná témata k prověřování „pomalým postupem“, ke komunikaci. (Tento podklad vznikl jako reakce na dokončování lávky, potřeby jejích propojování, i k právě probíhajícího projektování studie Zámeckého náměstí. K iniciaci ale především vedla aktivita vedení zámku, které se pokouší hledat polohu cesty mezi propustkem a parkovištěm u Lázní proaktivně - jejím vymezením nižším střihem sekačky. Text a jeho doplňování vznikl korespondenční debatou s paní Klepalovou. Podklad jsem již postoupil městskému architektovi i Urbanisticko architektonické komisi, který s ním - jako s podkladem - mohou pracovat. OB.)

a)pokud možno parkování na asfaltové ploše do ML nedávat. Už jen tím, že bychom kus plochy po vstupu na ML vydláždili, říkali bychom, že tam je opravdu jiný charakter pohybu a pobytu.

b)maximum zázemí ideálně hned při vstupu na ML. Jednak by zázemí na ML ani být – vzhledem k charakteru archeologické lokality - nemohlo, ale také je to na místě z pohledu dopravní obslužnosti nejblíž vjezdu. 

c)zpevněná plocha, která by soustředila zázemí, pobytové plochy, řešit by se muselo kam by jezdila auta – třeba s aparaturou. Celé by to mohlo být krásně designovné, určitě i přístřešky atd. Na tomto místě byl již v miulosti navržen objekt obsahující bistro, WC včetně zázemí pro imobilní i mimina a přístřešek  v případě nepřízně počasí

d)eventuální další zázemí na ploše ML. ale spíš ne.

e)tady asi někde bývají koncerty. Současnou cestu který tudy vede bych měl tendenci zlikvidovat a místo toho tam hledat další „oko“. Cesta je pozůstatkem cesty v kempu, ale je třeba, aby byla adekvátně - ve stejné šíři a pod, nahrazena. Nyní se po ní vozí technika, podium apod.

f)lávka přes náhon. 

g)určitě by bylo dobré prověřit průchod okolo pozemků Moravce. Už jsme to s ním probírali a zásadní problém s tím nemá. 

h)řetězová lávka.

i)drobná romantická propojka podél náhonu, sice s problémy se zarůstáním semenáčky javorů, včetně břehů náhonu. Místo se složitější údržbou

j)cesta okolo ML. Určitě by bylo dobré aby ze všech stran měla do budoucna obdobný charakter. Pokud bude použit mlat, bude jasné že tam může cyklista „jen občas“. Tedy - cyklista na mlat nesmí vůbec. Lze vyjít z návštěvnického řádu městského parku v Hamburku - Der Park. 

k)propustek a napojení na cyklostezku z ML. Určitě tu bude nezbytné pracovat s nivelitou – cestu v propustku zvýšit. 

l)krajinářsky upravená cestička napříč valem hráze bývalého rybníka. Ta „uzavřená zahrada“ ML se možná právě několika takovýmito trochu divokými vstupy posílí. Šířka by nemusela být větší než nějakých 80-90 cm. Prostě kontrast s velkolepostí ML Je to určitě dále k prověřování.

m)mimořádně důležité hledání napojení cest procházejících parkem. Ty poloměry jsem tu asi přehnal… 

n)přírodně krajinářská propojka z ML na těleso bývalé železnice. Skoro bych tuto propojku dělal až zde abychom opět uchránili ML „vpádům“. Zde ve špičce ML by tak mohl vzniknout – ve vazbě na soutok náhona, Ploučnice a Labe – velmi poetický komunikační uzel. Bylo by to dobré nejdřív testnout někde stranou, ale úvaha je aby to byly propojky trochu sportovně náročné a úzké (metr je moc), takový kontrapunkt ML. Ale určitě než hodně a divně tak raději vůbec 😊.

o)další z možných propojek. Zde by byla pro pěšáky v dobré kondici mimořádně důležitá a výhodná. 

p)posunutí valu cyklostezky tak abychom opět otevřeli ML propustkem k Labi i aby mezi propustkem a Ploučnicí bylo víc místa a nebylo to stísněné jako dnes. 

q)určitě hledání jak ML přes propustek propojit s kosou. Ve hře byly nášlapy vložené do Ploučnice, lávku asi povodí kvůli záplavám nepovolí, řešením by mohla být vytahovací lávka zavěšená na právě budovanou lávku přes Labe. 

r)přírodně krajinářsky by pak bylo dobré propojit i kosu Ploučnice, aby ta propojka z ML nebyla jen nahoru na val. Téma vstupu z ML ke kose Ploučnice je třeba ještě pořádně prověřit a prodiskutovat.

s)zde by také stálo zato doplnit krpálovité schody dolů k náhonu. Řetězovou lávku je tu možno podejít, brodit se v Ploučnici, případně projít i na kosu. 

t)cca v místě, kde už byl objekt šaten, by mohl být altánek – lehká dřevěná konstrukce, kam je možno se schovat před deštěm. Místo je to hodně na ráně, tak by to mohlo být i bezpečné. Pocitově při pohledu z ML na zámek by z toho tak mohlo být patrné, že přístřešek i celá ML patří zámku. Úplně nejlepší by mi přišlo tuto drobnost řešit se studenty, jako dočasnou stavbu. Další drobností k prozkoumávání je i místo, kde byl kostel – kousek od propustku. 

u)zde někde by do budoucna určitě mělo být minimální zázemí pro kolisty z cyklostezky – pobytové schody, stojany. Zejména proto, aby si svou masovost užili zde s výhledy na Labe a Ploučnici a aby na ML vstupovali již zklidnění. 

v)skoro bych raději aby při  vstupu na ML z pod propustku byla cesta přes trávu ML tak trochu malinko stranou, aby se člověk musel rozkoukat že je v úplně jiném prostředí a s jiným režimem. 

 

 

 

Akcent v úpravách a korekcích je třeba dát na přípravu, participaci, komunikaci, tedy to co by ML v organismu města měla plnit především.

 

Velkým problémem staveb a úprav je to, že ML je v zátopě  Q100  A CELÁ LEŽÍ VNĚ PROTOPOVODŇOVÉ HRÁZE. Všechny stavby musí být řešeny tak, aby byly nad úrovní Q100, tedy na násypech, pódiích. Zejména objekt c) . 

Dále je celá archeologická lokalita a zároveň kulturní památka – zaniklé město a zámecký park, Má tedy dvojí památkovou ochranu.

Určitě by bylo dobré udělat nějaký ucelený přístup. Už jen ty drobné provozní úpravy a stanovení podmínek využití – zmiňovaný provozní řád. Ten layout už kdyby jen vymezil jednotlivé plochy a funkční zóny.

Cesta k layoutu by mohla být následovná – nejprve něco jako tento podklad opoznámkovat všemi aktéry - zámkem, Komisí urbanismu a architektury (kde jsou zastoupeni i lidé z vedení města). Pak definovat, jaké jsou na ML provozní náklady nyní a kolik by bylo maximálně ročně možno dávat na tyto drobné úpravy. Třeba z toho vzejde, že na ML ročně padne milion, a na drobné úpravy by bylo každý rok možno dát 200 tisíc. To už bychom se blížili k reálnému zadání. A tento zpracovávaný podklad – poté co projde všemi připomínkami – by se následně obohatil o předběžnou definici realizačních nákladů – po jednotlivých drobných stavebních částech, cestičkách. Pak by z toho totiž vypadlo a bylo jasné v jakých rámcích bychom se pohybovali a po odsouhlasení si těchto rámců bychom měli vlastně zadání jak v průběhu příštích cca 5-10 let s ML pracovat. Byla by to taková minimalistická testovací verze, kde by se všichni zúčastnění tužili v komunikaci, participaci, konsenzu a tak… Vlastně by se tím připravovala půda pro zadání a realizaci  tzv. finální, pro přístup nějakou formou soutěže. Že by se ale na ML řadu let prováděli a vyhodnocovali drobnosti, zadání k případné soutěži by bylo opravdu velmi pečlivé,  a někam by to celé vedlo už celkem smysluplným způsobem.

ML není jen odpočinková zóny,  starší lidé ji používají jako  „tréninkovou plochu“ pro chůzi, v zimě se sněhem je tam běžecká stopa,  ornitologický kroužek má na stromech umístěné budky, cvičí se tam jóga.

Je to klidová a relaxační plocha uprostřed města, na výkonové sporty máme cyklostezky, a trasy na Kvádrbergu a Pastýřské stěně.

Je zároveň nezbytné řešit i její okolí, tedy plochy od náspu k Ploučnici, směr k Zámeckému rybníku. 

A výkop širšího kontextu:

ML Kontext okolí

a)budovaná lávka přes Labe, dominantou výhledu by měly být zámek, Pastýřák, Labské údolí… jinými slovy bych zde kosu Ploučnice dalšími stavbami – lávka – spíš nezneklidňoval.

b)schodiště z valu hned vedle lávky. Určitě by bylo dobré prověřit. Cestou po lávce bude už zdaleka jasné jak pak dál pokračovat a nemusela by až tak být potřeba dál rovně „přepadávat“ na ML.

c)znovuotevření výhledu z propustku na ML směrem k Ploučnici – posunutí valu cyklostezky. Zde určitě musí dojít k výškovým korekcím.

d)posunutí valu cyklostezky a vybudování odpočinkového místa pro cyklisty – pobytové schody. Aby projíždějící cyklisti neměli potřebu „přepadávat“ do ML.

e)kosa Ploučnice. Spíš divočejší úpravy – bylo i součástí soutěžního návrhu.

f)pokud propojit kosu přes Ploučnici, tak možná až zde a spíš placáky ve vodě k přeskákání než lávkou, prostě trošku divočejším způsobem.

g)za prověření by stálo i toto propojení na úrovni hladiny – podobně jako propojení f). Za nízkého stavu vody tu lidé stejně chodí.

h)nábřeží přístaviště, kde se toho patrně asi moc nezmění. Ale je to místo, kde mohou být reminiscence na zaniklé překladiště (koleje-voda). Je tu ale třeba prověřit vymístění „Rogala“ – místa kde jsou hudební produkce. Je to tu trochu moc u bytových domů. Hudba v parku na tomto místě – pokud by tu zůstala – by měla mít charakter spíš nějakého odpoledního matiné. Zde jsou ale šňůry koncertů až do pozdních večerních hodin. Jako varianta pro různé tipy festivalů  by mohlo být místo u propustku z ML směrem k Ploučnici, jak jsou uvažovány ty pobytové schody. Případně někde dál proti proudu Ploučky. Aby to ale nebylo úplně mimo centrum a jeho docházkovou vzdálenost.

i)park okolo Tyrše. Zeleně jsou naznačeny parky, které už tak nějak patří blokům domů, které jsou tu vybudovány. Parky jsou „městské“ a i tak je s nimi nakládáno. Na park okolo Tyrše už je i prováděčka.

j)na vnitroblok již byla vypracována studie, zde jsou požadavky ve vazbě na bydlení ještě specifičtější.

k)oranžově naznačena severní propojka ve svahu pod zámkem, kterou by se stalo Křižovnické náměstí – pokud jde o orientaci – daleko přístupnější k nábřeží.

l)růžově naznačeny severní svahy zámku. Jak původně okolo Tyršovky byl kultivovaný zámecký park, stálo by za to alespoň tyto severní svahy krajinářsky pojmout – kompaktněji, barevněji aby se lépe artikuloval vztah severního předpolí zámku s městem. Např.výsadba kvetoucích, barevných keřů…

m)specifické místo pod Růžovou zahradou. Býval tu blok domů, které se tu hned tak nevrátí, ale chtělo by to specifickou práci se zelení. Možná pár dobře umístěných středně vysokých stromů(středně vysoké kvetoucí…) a pod nimi kytky, možná i v nějakém geometrickém řádu. Tedy aby nahoru na gloriet bylo vidět, ale zase néé úplně moc 😊.

n)i zde byly domy, i zde by to chtělo specifickou práci se zelení, například ovocné stromy jako reminiscence zahrad které tu byly.

o)dtto předchozí, jen to zde bude náročnější. Už nyní se tu propisují platany z před sýpky. Zjemnění zelení by mohlo vytvořit dobrý přechod k masse zámku.

p)celá linie by si zasloužila prověřit osadit liniovou zelení. Před Lázněmi už výsadby proběhly, ale je třeba je korigovat… je třeba hledat jak zvýraznit vstup na ML, tedy zda vůbec 😊.

r)zde by stálo zato prověřit průchod ze severních na jižní zahrady těsně okolo zámku.

s)to už je uvažovaná lávka na ML

t)pokud by se u ML mělo uvažovat o nějakém „dobře umístěném“ parkovišti, bylo by to zde. Sice na pozemku ÚP, ale kdysi dávno již vstupní jednání proběhla. Parkoviště by totiž bylo nejblíž rušné ulici 2.polské armády i kruháku u benziny, co nejdál od pěšáků okolo Lázní.

u) zbytky železničního mostku, který pozvolna zarůstá. Je třeba hledat adekvátní využití, nyní je to trochu ztracená varta. Možná jen toto území až ke kruháku jen osadit hustě stromy s vysokými kmeny a bez keřů. Aby to bylo kompaktní ale v úrovni parteru otevřené a přehledné.

v)žlutě naznačena možná místa pro sportoviště, která by byla provázána s ML. Zase z toho důvodu, aby na ně nebyl tlak na ML, ale aby byla co nejvíc „po ruce“.

w)pokud mostek na kosu Ploučnice, možná by bylo lepší ho dát až sem. 

Jak dál s veřejnými prostory a konceptem rozvoje města

V souvislosti s projektováním Zámeckého náměstí spolupracuji s městem na konceptu veřejných prostor celého města. Jedná se především o práci s dokončováním poměrně rozbitých městských bloků, stejně jako s celkovou hierarchií města.

LEGENDA

1)na náměstí se podařilo vyměnit akáty za prunusy(akáty lemovaly náměstí asi z půlky)

2)tady na rohu je to taková romantika – převislé sakury jsou tu vyloženě špatně, ale nedávno byly doplněny a je tam „dotační udržitelnost“. Oba dva výstupy z náměstí k Labi (jak Řetězová tak Plavební) jsou extrémně důležité, bývalo to hlavní propojení města s řekou.

3)zde někde byla branka v opevnění a brána a z Řetězové a Přístavní se tudy šlo k řece (to jen pro dokreslení).

4)do bloku před panelákem bych zahrnul i jeho předprostor a i ten pruh keřů – zde by určitě bylo dobré doplnit stromy, abychom sever Masaryk nám trochu uzavřeli. Panelák se asi hned tak bourat nebude…

5)dtto na protější straně ulice. Jsou tam přerostlé tisy a jehličnany, měli by tu být nějaké solidní listnáče, stejné jako v místě 4). Klidně něco výrazného, velkého, barevného… přece jen byl tu středověký blok. Duby bahenní, možná i platany by tu nevadily – mají adekvátní objem a šlo by pod nimi projíždět.

6)za úspěch bych považoval, pokud by se podařilo do vynezeného betonového květináče dát strom. Stejně tak by se pár stromů dalo dát i na začátek Duchcovské, u věžáku je tam poněkud nevzhledná zeleň.

7)boží muka jsou tam krásně opravená, ale na roh do ulice by tam byla lípa jako poklice na hrnec. Uzavřel by se tak blok zahrnující kostel.

8)za úřadem je místo, které by alespoň jeden strom sneslo.

9)park. Určitě by si zasloužil vlastní studii. Obecně mám ale tendenci mu dát dvě řady (cca) velkých stromů k ulici 28.října. Jsou tam velké zpevněné plochy a přesah z parku do ulice by jí udělal hodně dobře, navíc by se dobře v půlce natraktovala cesta z Masaryk nám ke Střelnici.

10)areál Střelnice je v každém případě samostatný blok. Koncepčně jsme tam dospěli k tomu, že by bylo dobré ohradní ornamentální mříž plotu (osmdesátková, stejná jako na Nebíčku na terase) nahradit jasně vymezující kamennou zdí.

11)na rohu Labské místo jehličnanu určitě strom, stejně jako polouzavření bloku se zanedbaným hřištěm.

12)cesta podél Labe je tu celkem fajn, jen trochu zapomenutá. Dál proti proudu jak se to otevírá a je tam parkoviště by nábřeží chtělo trochu zorganizovat, doplnit řady stromů.

13)skvělý vnitroblok ale jsou tu skoro jen jehličnany, což není dobré…

14)úžasné místo na břehu, které by šlo kultivovat pro lidi bydlící na severní části jádra města.

15)v ideálním případě průchod nábřežím i mezi tímto domem a vodou.

16)alespoň několik stromů po obou stranách komunikace pod věžákem.

17)alespoň několik stromů – i do prostoru parkoviště.

18)celý tento modernistický blok by bylo dobré obkroužit stromy. Směrem k nábřeží vyměnit stříbrné smrky normálními jehličnany. V tomto bloku u parkoviště by bylo dobré osvětlit monument sochy kotvy.

19) tady jsme už s paní Hořákovou vysadili sakuru.

20)zeleň jsme tu s paní Hořákou už prověřovali a moc toho tam nepůjde.

21)zde už existuje studie – zpracovali jsme s paní Hořákovou.

22)tento blok má už studii, zpracovala Terra Florida, nerealizovalo se protože byl následně požadován vyšší počet parkovacích stání.

23)zde jsou před panelákem jehličnany, měly by být listnáče.

24)celý tento blok by bylo dobré na jeho okrajích doplnit listnáči.

25) před vstupem do bývalého kina by měl být alespoň jeden strom. Jak je autobusová zastávka v Tyršovce, asi nejlepší by bylo několik stromů v pruhu mezi dopravními pruhy a zálivem. V každém případě tu zpěvněnou plochu před supermarketem by od Tyršovky bylo dobré oddělit. I ve východní části bloku jak je proluka by bylo dobré doplnit stromem.

26) tady by měl být alespoň jeden strom.

27)Křížová ulice – jako blok bych bral i místo kde byly domy, kde by bylo dobré nějak sofistikovaně doplnit stromy. Dtto závěr této ulice směrem k Zám nám.

28)tady jsme mluvili o tom, že by tu určitě měl být blok domů, ale nyní alespoň stromy.

29)před kavárnou – spíš mám tendenci pracovat s tím jako s prostupným blokem stromů, než s náměstím.

30)uzavření bloku před paneláči.

31)zde bych měl tendenci bloky vymezit takto – pokud se tu bude doplňovat parkoviště parkhauzem prostě aby se to tu nerozplyzlo.

LEGENDA

Jako adekvátní předprostoru podmokelského nádraží stále daleko spíš vnímám prostor před východním nádraží A). Z pohledu identity pak ekvivalent Masaryk nám C) chápu spíš náměstí Husovo D). Ano, chápu, že společenská zatíženost tomu dnes ne úplně odpovídá, na pravém břehu je tam i spousta vytížených meziprostor E).

Pořád mám tendenci proti zámku jako obdobně „specifický areál“ klást Nebíčko, i tak ve své době bylo koncipované. ZOO i sportovní areál H) jsou v tom ohledu už přece jen něco jiného.

Z jiné strany se tu pokouším zobrazit vztah struktury města k řece. Prostě že dotváření bloků sceleného města by tu řeku mělo mít jako určitým způsobem nejdůležitější veřejný prostor, protože společný.

K)a J) by mělo sloužit nakrátko té nejstarší části města. J) by mi přišlo utopisticky idealistické využít zelenou plochu pod současnou poliklinikou – omílám to tu zas a znova z toho důvodu, že tento způsob uvažování by nám mohl pomoci s prací (sjednocením) bloků obsahující paneláče – od tyršovky po vodě. Starák už má pro místní vztah k vodě odtažitější, ale ještě to jde. Podmokly už to k ní mají daleko víc „přes ruku“, což bude vyžadovat daleko víc úsilí – v rámci verze „jez ano“.