Střelnice - Vyhlídka - Kvadrberk

Nahlédl jsem i k problematice Střelnice a jejího okolí. Předně je tu nezbytné řešit vzájemný vztah minimálně tří výrazných společenských míst - tedy nejen Střelnice a její okolí, ale i Labskou vyhlídku se Starokatolickým kostelem, ale i nástup na Kvádrberk. 

Všechny tři tato místa se vzájemným propojením a spolupůsobením musí podporovat.

 .. na začátku možná bude stačit posunutí označení konce Děčína několik set metrů dál směrem na Hřensko....

Na "Vyhlídce" je i Starokatolický kostel. Ten je v současnosti v poněkud žalostném stavu. Vstoupil jsem do jednání s majitelem a postupně hledáme způsoby jak ho opravit a hlavně jakou mu najít náplň. Náplň v kontextu s celou vyhlídkou i výše uvedenými návaznostmi.

Thunovská kaple

„Vídeňské lesy“ pravého a levého břehu. U Podmokel je to Pastýřák, u Děčína a Nového Města Kvádrberk. Jak Pastýřák tak Kvádrberk mají historii i současnost bohatého společenského využití.

Na pravém břehu historická dominanta osídlení už zastává svou výraznou společenskou funkci.

Levý břeh na obnovu adekvátní protiváhy čeká.

Jedna ze základních kompozičních vazeb území, důležitá především z hlediska čtení krajiny v intenzivně zastavěné části obce.. Ten příběh o zámeckém pánovi, který se tak jednou dívá z okna uvažujíc, kde by asi tak chtěl po dovršení svého životaběhu spočinout - a tu jeho zrak spočine na v té době barokním kostelíku, na protějším břehu ke kterému od rozběleského kostela vedla stromy lemovaná poutní cesta....

 Na levém břehu můžeme i dnes číst výraznou krajinářsky prostorovou kompozici (dnešní Muzeum, Thunovská kaple, kostel v Rozbělesích).

 Ještě silnější moment rozvoje levého břehu je spojen s železnicí, která dala vzniknout jak Podmoklům, tak průmyslové oblasti směrem k Labi a vůbec celému rozvoji místa.

 …přesto je barokní čtení krajiny v území dodnes velmi silné a stálo by za to ho podpořit….

 …dnes se tyto výrazné dominanty v území ztrácí, přičemž by mohly být důležitým prvkem 

strukturujícím území….

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jana_Nepomuck%C3%A9ho_(Podmokly)

DEN architektury

... zdá se, že se vydařil. Celkem se účastnilo ke čtyřem stovkám zájemců o architekturu, historii, vodu i motoráček Hurvínek. Počasí bylo krásné, lidé milí, nálada povznášející. Obzvlášť v Podmoklech jsme mnohokrát zkomplikovali už tak komplikovanou dopravu. 

Na levobřežní procházku Labe přišel (po projížďce vláčkem) i pan Vavřička z ŘVC (Ředitelství vodních cest).

Skoro všech akcí se účastnila i paní primátorka a paní Štajnerová z odboru rozvoje.... snad tím do dalších let dají příklad i ostatním zaměstnancům Magistrátu. 

Všem děkujeme!

http://decinsky.denik.cz/kultura_region/den-architektury-propoji-voda-20170929.html

http://decinsky.denik.cz/kultura_region/obrazeme-den-architektury-prilakal-stovky-lidi-20171001.html

Péče o kulturní prostředí malých měst

Po prof.Jehlíkovi - to je ten předchozí příspěvek o konferenci věnující se vztahu politiky a architektury - tu mám další pozoruhodnou věc. 

Kolega Petr Lešek - mj. partner v kanceláří Projektil - www.projektil.cz, který se na Komoře architektů velmi aktivně věnuje soutěžím, mětským architektům a jehož doktorská práce se věnuje problematice malých a středních měst, a který byl  v děčínské komisi vybírající architekta města, mě oslovil s dotazníkem (poslal mi ho už na začátku léta), ke kterému se dostávám až nyní, pokouším se vyplňovat, přeposílám dále... Že to nejsou témata, která jsou jen na sobotní odpoledne (vyplňovat jsem začal včera) je patrné na první pohled.

Dotazy k tématu Komunální politiky architektury – Péči o kulturní prostředí malých měst

Petr Lešek, 04.07.2017

Doktorantská práce na FA ČVUT

Děčín

A.           TÉMATA

1.            Strategický plán

Má Děčín strategický plán?

Kolikátý je od roku 1989?

Z jakého roku je aktuální verze?

Jakým způsobem byl vybrán jeho zpracovatel?

Jak vznikal? V diskusi se zapojením stakeholderů a veřejnosti? Probíhala k němu participace? Jakým způsobem?

Obsahuje i mapovou část?

Obsahuje, nebo je propojen s plánem investic? Obsahuje strategii městských investic?

Obsahuje mapu majetku obce? Obsahuje strategii správy městského majetku?

Jakým způsobem se věnuje péči o fyzickou stránku města?

Věnuje se vytipování míst pro architektonické soutěže?

Jak je provázán s volebním obdobím?

Jak se sleduje jeho plnění a dochází k aktualizaci?

Jsou nastavené ukazatele pro sledování jeho plnění? Jaké?

Jak je vnímán veřejností?

Jak politiky? Kdo z politiků se mu věnuje?

Jakou úlohu v něm má městských architekt?

2.            Územní plán

Má Děčín územní plán?

Kolikátý je od roku 1989?

Z jakého roku je aktuální verze?

Jakým způsobem byl vybrán jeho zpracovatel?

Jak vznikal? V diskusi se zapojením stakeholderů a veřejnosti? Probíhala k němu participace? Jakým způsobem?

Jak je navázán na strategický plán?

Byly některé lokality ve městě prověřeny územními studiemi? Jakým způsobem byli vybíráni jejich zpracovatelé a jak se výsledky používají? (Jde mi o to co je hotovo)

Obsahuje urbanistickou koncepci města?

Věnuje se vytipování míst pro architektonické soutěže?

Jak se sleduje jeho plnění a dochází k aktualizaci?

Jak je vnímán veřejností? Jak je srozumitelný?

Jak politiky? Kdo z politiků se mu věnuje?

Jakou úlohu v něm má městských architekt?

Jak se věnuje krajině okolo města a spojení města s krajinou?

Je spojen s pozemkovými úpravami? Jakým způsobem?

3.            Správa městského majetku

Má Děčín strategii péče o městský majetek? Kdo jej má na starosti? Jak se aktualizuje? Kdo se mu věnuje z politiků?

Je nějakým způsobem vizualizovaná pro politiky a pro veřejnost?

Jakou úlohu má ve správě městského majetku městský architekt?

Má Děčín mapu nevyužívaných městských pozemků a objektů? Jakou s nimi mají strategii?

Podporují jejich alternativní využívání?

Jsou sledovány náklady na provoz a údržbu městských budov, komunikací, veřejných prostor a provozu MHD? Promítají se výsledky do další práce úřadu?

Máte mapu katastru s vyznačením aktuálního majetku města a státu?

4.            Konkrétní projekty

Jaká jsou specifická témata v Děčíně? Řeka, brownfield, doprava, nemocnice, veřejný prostor, sídliště, krajina,…? Jak se k nim přistupuje? Existují generely např. veřejných prostorů včetně zeleně a napojení do krajiny, dopravy,…? Nebo jiné strategické dokumenty – Manuály? Kdo a jak je vytipovává, jak se diskutují s veřejností a politiky a kdo je řeší a jak je k řešení vybírán? Jaký mají vztah k volebnímu období? Jaká je úloha městského architekta? Jak se v nich řeší investiční a provozní náklady?

5.            Dotace

Jakou má Děčín zkušenost s dotacemi týkajícími se fyzické podoby města? Jaké od roku 1989 získaly a jak je hodnoceno jejich využití? Ovlivňují dotace přípravu projektů? Jaká byla míra zapojení veřejnosti u dotačních projektů? Co byste v Děčíně u dotací uvítali? Jaká je zpětná vazba od poskytovatele dotace a srovnání s jinými projekty z dotací v jiných městech? Jaká je úloha městského architekta?

6.            Výtvarné intervence

Má Děčín zájem o výtvarné intervence ve veřejných budovách a prostoru? Jak k nim přistupují? Jak vybíráte jejich autory?  Co se jim podařilo od roku 1989? Uvažujete o povinném procentu na výtvarné intervence u veřejných zakázek? Jsou výtvarné intervence součástí strategického plánu? Jakou úlohu hraje městský architekt?

7.            Regulace reklamy

Máte nějaký způsob regulace reklamy nebo o něm uvažujete? Jakou úlohu hraje městský architekt?

8.            Veřejné zakázky

Jakým způsobem vybíráte architekty veřejných investic? Jaká používáte kritéria. Jaký máte nejúspěšnější výběr a jaký naopak nejhorší? Existuje zpětná vazba z výběrových řízení a poučení pro příště? Jakou máte znalost architektonických soutěží a názor na ně? Kdo veřejné zakázky organizuje? Jakou úlohu u veřejných zakázek hraje městský architekt?

9.            Městský architekt

Jak stará je pozice městského architekta v Děčíně? Proč jste se pro něj rozhodli? Měli ho před i po roce 1989? Jakým způsobem byli vybíráni? Jak dlouho byli ve funkci? Jakou pozici měli/mají v rámci úřadu? Jaká je/byla náplň jejich práce? Mění se v čase? Jaké jsou pozitivní a negativní zkušenosti s městským architektem? Pracuje jen pro město, nebo pro celou ORP oblast? Je interní nebo externí? Kolik hodin týdně se průměrně práci MA věnuje? Je na dobu určitou nebo neurčitou? Je omezen lety výkonu? Organizuje architektonické soutěže? Věnuje se nebo spolupracuje při participaci? Věnuje se osvětě ohledně fyzického prostředí města – děti, mládež, senioři,…. Koordinuje městské investice, nebo se k nim vyjadřuje? Má přehled o grantech?

10.          Zapojení občanů

Jak probíhá komunikace s občany ve věci péče o fyzické prostředí města a okolí? Specializuje se někdo na mediaci a participaci? Věnuje se jí průběžně, nebo po projektech? Máte vlastní odborníky, nebo si najímáte externí? Vyvíjí se názor na způsob zapojení občanů? Jaké máte zkušenosti s participativním rozpočtem? Máte komunitní koordinátory? Jak je město strukturováno? Má svoje čtvrtě s jasnou neformální reprezentací? Máte spolky? Jaké a jak se zapojují v tématu péče o fyzické prostředí města a krajiny?

11.          Vzdělávání veřejnosti

Jak se věnujete vzdělávání veřejnosti v tématu péče o fyzické prostředí města? Jak je motivujete k zájmu o téma a pocitu spoluodpovědnosti? Jaká je spolupráce s MŠ, ZŠ a SŠ? Jaká se seniorskými organizacemi či zájmovými spolky?

12.          Turismus

Máte strategii turismu? Víte, v jaké situaci se nacházíte – podpora, optimální stav, tlumení. Jak často ji aktualizujete a jak provádíte vyhodnocení? Jaké nástroje používáte?  Kde jste se inspirovali? Informujete občany a debatujete s nimi o stavu turismu a možném vývoji?

B.            LIDÉ

Kdo se v Děčíně o téma péče o fyzické (kulturní) prostředí města zajímá z politiků, stakeholderů a širší veřejnosti? Koho je možné oslovit s dotazy?

Jaká je kontinuita v Děčíně? Kolik bylo starostů a od kdy do kdy a jaké vládly koalice? Případně další k tématu významné osoby. Je možné zjistit i s jakými rozpočty hospodařili a ideálně kolik vynakládali na městské investice (objekty, prostory) a na provoz městského majetku (objekty, prostory)?

C.            EXTERNÍ VAZBY

Co byste v tématu péče o fyzické (kulturní) prostředí města a krajiny uvítali? Od jiných měst, včetně jejich spolků? Od kraje? Od státních orgánů a organizací? Od profesních spolků – České komory architektů. Od neziskových sdružení? Máte zájem o to, jak podobné věci řeší v jiných městech? Jaké máte doporučení ke sdílení informací?

Jaké máte partnerské obce v zahraničí? Je v Děčíně známo jak tam téma péče o fyzické (kulturní) prostředí města řeší? Jaké zkušenosti odjinud se již u vás přebraly? Jakými cestami je získávají?

Partnerská města Děčína:

Pirna, Německo; Jonava, Litva; Ružomberok, Slovensko; Belchatów, Polsko, Přerov, Česko???

Zdroj Wikipedie

D.           OBECNÉ

Co Vám v otázkách chybělo, nebo naopak přebývalo? 

ps. a to se okolo mne rozebíhá ještě další věc- Martin Kloda (je to můj doktorand o kterém jsem se tu už zmiňovat) s Pepou Smutným (...o tom jsem se tu - tedy na FB - také zmiňoval) se pokouší rozjet projekt - na hraně jejich doktorských studií, velmi úspěšných aktivistických projektů a konferencí,  ale i spolupráce s Komorou - hledající způsoby jak reálně legislativně provést a provádět takové úpravy různých předpisů a zákonů, aby téma péče o veřejný prostor, kvalitní vystavené prostředí, nebylo jen předmětem kavárenských snů a aktivistických hysterií.... prostě další rozumný a smysluplný přístup.
  

Kdo to vlastně řídí?

Kolega prof. Jehlík připravuje na podzim konferenci, která v Děčíne doslova "padá do noty".

www.inventuraurbanismu.cz

A zde doplňuji záznam:
https://www.youtube.com/watch?v=PqP3C5NBQSs&list=PL1AIIZCC-QVHtKzZTFVXIf0571Aed8hrE

Lávka přes Labe

Podél železničního mostu je dlouhodobě koncipována lávka pro pěší a cyklisty. Na mostě můžeme vidět svislé platle, na které by se lávka měla připevnit. Jako u všech otázek kolem Labe i tady výsledné řešení musí vyhovovat oboum variantám - jez bude i jez nebude. 

Mám k dispozici dokumentaci z letošního července se kterou pracuji, kterou jsem si opoznámkoval a kde hledám jak dále a lépe pracovat s návaznostmi na urbanizovaná území v okolí řeky, jak napojit cesty a cestičky, jak procházet kolem Labe i přes Labe...

Zde fotografie současného stavu:

...a tady nábřeží po uvažovaných úpravách. Skoro až příliš zeleně v bezprostřední blízkosti vody - poněkud  se ztrácí velkolepost současného řešení s otevřenými loukami. I ta navrhovaná tůň na obrázku vpravo dole tu působí poněkud nepatřičně. 

  

 A pro názornost to samé i z pohledu zhora. Se zkráceným ústím Jílováku a novou propojkou Ploučnice. Na levém břehu je u železničního mostu jasně patrný sjezd z uvažované lávky podél Labe 
v současné projekční podobě.

  

Zde i ve vizualizacích podoba návrhu, kterou bychom rádi překonali - nájezd, který měl jít středem parkoviště, navíc by značně konkuroval pískovcovému železničnímu viaduktu.

 

Lávka byla uvažována v minimální šířce dva metry, což by se také mělo změnit.

V konceptu změny tohoto návrhu uvažuji řešení, kdy by lávka pokračovala rampou dolů ještě před tím, než by překonala silnice a šla by dolů rovnoběžně s tokem Labe. Přes obě silnice by pak lávka byla užší a končila by schodištěm pro propojení s Podmokly. 

Pravý břeh s Mariánskou loukou by se tak spojil především s levým nábřežím, které by v této části potřebovalo celé zpřehlednit a kultivovat. Místo, kde je nyní parkoviště a zeleň by zůstalo volné a Podmokly by si podržely svůj lehce odtažitý vztah k vodě, přestože přístup na lávku bude výborný....

Možný koncept pevnějšího propojení obou břehů:

... nyní jsme - pokud jde o lávku - ve fázi zadávání nové studie. Zkoušel jsem si dělat zákresy z Pastýřské stěny. Jen takové zjednodušené. Nejprve současný stav:

A tady možný návrh. Oranžově je rampa z nové lávky podél mostu. Žlutě jsem nakreslil možnou promenádu - u které bude velmi důležité hledat a nacházet propojení k přiléhajícím čtvrtím -

 aby se stala přirozenou součástí města.

Asi nejkomplikovanější to bude tady. Z nábřeží podél Jílováku? Podél právě budované komunikace? Jak nábřeží spojit s prostory a komunikacemi okolo Tesca? Jak opět zdůraznit Pětimostí coby bránu do Podmokel od Starého města a Rozběles?

Minimálně ale stejně komplikované bude hledání propojení na pravéb břehu pod Zámkem. 

Oranžová lávky včetně ramp, fialová – propojení propustkou k Labi, modrá – transboreder, červená – schody na Mariánskou louku, světle modrá – propojení v dlouhodobém výhledu k prověření.

S největší pravděpodobností např. lávky přes Ploučnici bude možné provést až později, 

ale myslet na ně je třeba od začátku

Školka Bynov

Nejde jen a pouze o "velké věci".  Velmi rád bych otevřel téma vztahu výtvarného díla a architektury - tedy něco, co třeba v šedesátých letech bylo zcela běžné a realizace z té doby jsou dnes mimořádně ceněny. A nemusí jít jen a pouze o skleněné artefakty světově proslulých sklářů - Brychtové,  Libeňského, nebo Roubíčka. 

Byl bych velmi rád, kdyby se obdobné zakázky nedávaly tzv. z  ruky ale alespoń minimální vyzvanou soutěží. V případě školy a školy jsem vyzval svou oblíbenou grafičku, se kterou jsme dělali naposled výstavu bratří Čapků dětem v Kutnohorském  GASKu  http://ondrejbenes.blogspot.cz/2017/02/fotografie-z-kutne-hory.html  Lenku Jasanskou  https://www.citarny.cz/index.php/ilustratori-cesko/5203-jasanska-lenka 

...a pro srovnání jak to mělo vypadat podle původního projektu:

V přípravě máme také dlouhou vstupní fasádu školy, kde je nyní zpracován reliéf z "kabřince" 

... a opět pro srovnání s jakou barevností a jakou grafickou úpravou se původně počítalo....

Nemocnice

Jakže vlastně dopadne nemocnice? Zabalená nyní lešením?

Její vlastní stavba - mluvíme o tom vysokém domu v nejvyšším místě Nového Města - započala koncem devadesátých let. Počátkem devadesátých let se v horní části budovy provedla aplikace mající za cíl opticky budovu snížit.

Jak vypadal původní projekt úprav fasády po zateplení? Celý objekt měl být čistě bílý s výrazným tmavým soklem, a barevnými úpravami parapetů graficky vyjadřující "I" - interna. Zkoušel jsem dělat zákresy tohoto řešení jak z Růžové zahrady, tak od silničního mostu - a - byla by to prostě DONINANTA.

Vstoupil jsem do jednání s vedením nemocnice, kde mým cílem bylo udělat objekt co nejšedivější.... alespoň v dálkových pohledech by splynul. Vedení v Ústí mělo ale zásadní požadavek na zachování barevných aplikací mezi okny. Nakonec jsme se shodli, že uděláme krátké štíty tmavší (což bude dobré zejména při pohledech od jihu) a na hlavních štítech jsme vybírali vztah jemné zelenkavé a šedivé. Ještě si vše ověříme po aplikaci na fasádě....

Zkoušel jsem i varianty jak pracovat s parterem (celý systém fasády je Baumit a na soklu bude použito jejich standardní "zrníčkové" řešení), aby do okolí prostředí pod Kvádrberkem dům zapadl a aby dům ani z blízka nepůsobil úplně mimoběžně....

...obzvlášť zespodu to ale bude monument... ještě hodně tu ale může spravit práce se zelení. To by domu pomohlo nejen z bezprostřední blízkosti, ale i v dálkových pohledech, kdy by se víc skryl....

...nakonec jsem otázky řešení parteru přednesl své grafičce Lence Jasanské, která k tomu připojila jemný cit a lehkou nadsázku. Uvidíme jak dopadnou další kola jednání a zkoušky vzorků....

....ale ještě se tím proberu - jak to dělají u sousedů:

http://www.helioscreen.com/en/references/st-olavs-hospital 

https://www.designboom.com/architecture/dynamic-facade-system-eskenazi-hospital-indianapolis-urbana-architecture-07-27-2014/ 

http://www.archdaily.com/238728/rey-juan-carlos-hospital-rafael-de-la-hoz/5018300b28ba0d48240009ec-rey-juan-carlos-hospital-rafael-de-la-hoz-photo 

http://coulon-architecte.fr/projets

 - a připravím nějaký srovnávací elaborát...