OBSAH:
1)ÚVODNÍ ÚVAHY
2)KONKRÉTNÍ NÁVRH
3)POŽADOVANÉ KOREKCE
4)FOTO REALIZACE S KOMENTÁŘEM
5) ZÁVĚR
1)ÚVODNÍ ÚVAHY
Byl jsem osloven dodavatelem s žádostí o korekci zeleně z hlediska návazností na město.
1)ÚVODNÍ ÚVAHY
2)KONKRÉTNÍ NÁVRH
3)POŽADOVANÉ KOREKCE
4)FOTO REALIZACE S KOMENTÁŘEM
5) ZÁVĚR
1)ÚVODNÍ ÚVAHY
Byl jsem osloven dodavatelem s žádostí o korekci zeleně z hlediska návazností na město.
Pohled na místo, kde je právě realizována tzv.Vilsnická spojka. Nejprve současný stav od jihu.
Tady jsem do podkladu vložil navrhované části. Hlavně se tu pokouším najít smysluplné linie zeleně. Ta na té kose Zimního přístavu je sporná, ale ta vedoucí do centra Rozběles, ta podél trati i ta mezi Pětimostím a bývalým přívozem.
Tady pohled z druhé strany od severu.
A opět doplnění o možné linie. Ta růžová dole je ta okolo Jílovského potoka.
Řešili jsme i barevnost ocelových konstrukcí.
V rozpracovanosti to dnes vypadá takto:
Zde je dokumentace finálního stavu - s původním konceptem zeleně.
A tady s propsáním těch velkorysých konceptů linií zeleně do tělesa křižovatky.
V nadhledu to pak vypadá nějak takto.
Snahou je tu křižovatku maximálním způsobem zapojit do okolí.
Nejproblematičtější je vlastní zrcadlo kruhového objezdu....
... bylo by totiž dobré, aby bylo maximálně jednoduché, ale zároveň aby i ono navazovalo na své okolí.
Důležitá je ale i část při vjezdu do města.
Tady je jeden z podrobnějších podkladů.
U všeho se ale jedná o koncepční vstup do problematiky k dalšímu jednání...
2)KONKRÉTNÍ NÁVRH
A jak pak vypadaly již finální podklady, které jsem se pokoušel prosadit na stavbě? Takto:
.. a nejprve koncepční uchopení zeleně okolo kruhového objezdu...
3)POŽADOVANÉ KOREKCE
A takto jsem se následně pokusil koncept zeleně zjednodušit - doufám, že laskavý čtenář nebude zmaten - ty korekce propiskou jsou ze strany příslušné administrativní pracovnice ze státní správy, která s projektováním - i zeleně - nemá zcela žádné zkušenosti. Přesto její vyjádření má zásadní vliv na současnou podobu jak zeleň v okolí Vilsnické spojky vypadá.
4)FOTO REALIZACE S KOMENTÁŘEM
Jak dopadla realizace? Vzhledem k tomu, že práce se zelení ve tu ještě poměrně v plenkách, pokusím se proto komentář udělat co nejobsáhlejší:
Při vjezdu do Děčína byla realizována smyčka autobusů. Uprostřed je místo, které mělo být patrně zelené. Nejen, že pozemek není vyrovnaný - doufejme, že k tomu ještě dojde - ale poklopy kanalizace jdou nad terén, nad terén jde i skruž, na které poklop je - člověk si nedokáže představit, že to tu někdo bude udržovat. Asi nejlepší by bylo příruby kanalizačních šachet zapustit do země ...
Toto je detail, kdy zeleň - červené dřišťály - má oddělovat poměrně dost neuspořádanou zeleň nalevo. Jak ale dopadne údržba? kdo bude tu plochu nalevo udržovat? Zde jsem se pokoušel prosadit, aby zde jednak nebyly červené dřišťály, ale daleko měkčí tavolníky, ale i aby se keři plocha vlevo daleko intenzivněji vyplnila. Samostatným pozoruhodným detailem je i poklop kanalizace, který nejen trčí nad rovinu trávníku, ale místo toho, aby byl do linie keřů nějak smysluplně zakomponován, je tu vlastně ve volné ploše. Vše je jistě možno dodatečně opravit...
Linie keřů - jen jako náznak - bez stromů - alespoň malých - snad se to tu ještě doplní.
I z pohledu na druhou stranu je jasné, že by tu jiná zeleň než pouze tráva a několik keřů byla dobrá.
Místo, se odděluje původní vjezd do DC okolo rozběleského kostela od nového příjezdu. Jak je z podkladů výše patrné, prosazoval jsem vysunutí dvou jilmů, které tu byly vysazeny co nejvíc do špičky odkud je záběr pořizován, aby se pak v zadní části pozemku dala řešit společně se zanedbaným parčíkem v pozadí. Do plochy jsem chtěl přesunout a organizovat přebytečnou zeleň z kruhového objezdu (chvojky, dřišťály, skalníky).... nepodařilo se...
Celá plocha, kde by bylo i tak dodatečně dobré pokusit se o založení nějaké smysluplné zeleně - tedy - parku.
... zatím tu stromy budou jen jako osamělí pěšáci v poli....
Toto už je jedna z ploch těsně navazujících na vlastní kruhový objjezd.
Asi za největší svůj úspěch při korekci zeleně považuji v ploše, na kterou je záběr především směřován, že se linie sloupovitých - a ve finále hustých - buků přesunula blíž k tělesu železnice. Vlastně až na okraj k silnici a naopak linie vzdušných a monumentálních platanů je blíž k silnici průtahu napravo.
Na začátku plochy jsou takto dva platany vedle sebe - kompoziční smysl mi stále uniká...
Pohled z mostu směrem k Pětimostí. Za pozornost tu jednoznačně stojí pozice platanů z tohoto pohledu těsně vedle Pětimostí nalevo - jsou tam dva. Jsou tak blízko tělesu dráhy, že až se rozrostou bude docházet ke kolizi s vlaky...... zde se mi nepodařilo prosadit, aby alespoň byly dát od železnice, nebo - což bych pokládal za ideální, aby stejně jako u plochy nalevo byly nejprve těsně u dráhy sloupové buky a před nimi v ploše - krásně - platany....
Velkorysý kruhový objezd. Určitě - nejlepší by tu byla volná otevřená květnatá louka s několika okrasnými stromy u Jílováku - respektujících Jílovák, které by okolo této vody mohly pokračovat od Pětimostí k Labi.... nepodařilo se... alespoň jsem koncept zeleně mentálně zakotvené v osmdesátých letech (jalovac chvojka, červený dřišťál a skalník) posunul ke kraji.... s etchníkem, který to sázel jsem se dohodl, že to provedev liniích rovnoběžně s Jílovákem (jen po obvodu cca 2metry od obrubníku dá nízké skalníky kvůli výhledům)... nepodařilo se... chvojka tak má mezi sebou rozestupy cca 5 metrů a od komunikace jen něco málo přes dva metry... tedy za pár let, až začne zasahovat do komunikace se budeme ptát - kdo to tam tak xx vysadil?
Podél vody jsou nyní vsazené dřevěné dřišťály. S Jílovákem nemají nic společného, nemají nic společného ani s tou úrodnou labskoiu nivou, na které jsou vysazeny. Jak spodní hranou Pastýřáku progází geologický zlom oddělující Středohoří o Labských pískovců - a je to jeden z nejpodstatnějších rysů současné krajiny - šlo tento charakter podpořit a vtisknout tu i do práce se zelení... podél Jílováku jsem prosazoval távolníky - zkombinovat dle rozhodnutí o výsadbě pěstební materiál tak, aby sem šel dát jsem zkombinoval tak, že to jít mohlo.....
Na té drobné ploše mezi silnicemi je vysazena uprostřed skupinka jalovců - stříbrně zelených sloupových Skyrocketů. Jak se sem dostaly když tu žádná skalka chatové oblasti osmdesátých let není? Těžko říci....
I zeleň před kabelovnou je poplatná své době. Břízy se smrky byly módní v sedmdesátých letech. V každém případě - "udržitelnost" právě vysazované zeleně je pět let, doufám, že se nám podaří během této doby udělat nějaký doopravdy kvalitní projekt zeleně, který by právě realizované řešení dokázal pomalu a postupně nahrazovat.
Doufám také, že se mi podaří během té doby zdá se nejen v laické, ale v odborné veřejnosti vybudovat alespoň základní povědomí o respektu k přírodě a krajině.
Na dalších několika snímcích je okraj Kabelovny. Pokoušel jsem se prosadit, aby červený dřišťál byl pouze mezi tělesem chodníku a plotem Kabelovny a mezi tělesem chodníku a silnicí aby tyto keře sázeny nebyly - ale stejně jako na kruhovém objezdu zde byly kusy květnatých luk - nepodařilo se....
Obzvlášť na tomto snímku je patrná nedokonalost návrhu trasování chodníku okolo plotu Kabelovny. Bohužel ještě podpořeného novou zelení.
5) ZÁVĚR:
V rámci této stavby mi bylo umožněno řešit barevnost plotů a zábradlí. Řešil jsem také barevný design protihlukové stěny v místě Rozběleského barokního kostela. Do řešení zeleně jsem mohl zasáhnout až poté co jsem se od příslušného technika vlastně naučil jak se zelení u takovýchto dálničních komunikací pracovat. Nikdo z projekčních kanceláří řešících zeleň se korekcí návrhu nechtěl zabývat....
Přesto se mi podařilo vypracovat ucelený koncept - viz výše - respektující místo, kontext historický ale hlavně přírodně krajinářský.
Vzhledem k tomu, že řádné rozhodnutí na zeleň u této stavby bylo vydáno už před několika lety záleželo na libovůli příslušné úřednice, zda se podaří návrh zeleně alespoň trochu zlepšit, nebo ne. Jako úspěch neúměrný vložené energii považuji tak posun dvou jinanů při vjezdu do města, prohození řady buků a platanů nad kruháčem u tělesa železnice a alespoň částečná změna výsadby v kruhovém objezdu.
Bohužel nakonec mj. andělíčkářský jalovec chvojka (jedovatý a potrat vyvolávající) v té nejůrodnější části Děčína u Labe nakonec zůstal. Jen doufám, že příště se ke korekcím podobného rázu dostanu dříve - ještě před vydáním příslušného rozhodnutí a že v návrhu od mentálníhío zakotvení v osmdesátých letech dostaneme u návrhu k nějakému normálnímu současnému - přírodu a krajinu respektujícímu - řešení.
Na druhou stranu pohled zástupce stavby na mé korekce - k nimž jsem byl vyzván - byl více než velkorysý. Je skvělé, že se vůbec tuto dopraví stavbu podařilo zrealizovat - je to stavba, kde se nejprve na přesnou cenu vybrala dodavatelská firma a až pak se řešila projektová dokumentace ...
