Lávka přes Východní nádraží

Lávku přes Východní nádraží jsem "nestihl". Dostal jsem se k ní v době, kdy na byl už schválen dotační titul na zbourání té současné - která je v havarijním stavu - a výstavbu nové podle projektu zadaného minulým vedením radnice. Přesto jsem ale dostal od vedení města prostor pokusit se o variantní řešení. 

Nejprve pár snímků současného stavu

V souvislosti s budováním Nového mostu v osmdesátých letech "styl" osmdesátých let poznamenal i obě předpolí:

Jak je patrné - jednalo se ve své době - mluvíme o konci devatenáctého století - o pragmatické, jednoduché a patrně i levné řešení.

Pro jakákoli most, lávku jsou nejdůležitější místa nástupu - a jejich úprava, možnosti propojení.

Zde nejprve vizualizace ocelobetonové lávky, která bude realizována (škoda, že na obrázku nejsou ocelové prvky ve spodní části lávky znázorněny alespoň šedou....)

A tady základní koncept mé varianty - obyčejná ocelová příhradovina. Během několika týdnů se mi podařilo dát dohromady statika, realizační firmu i architekta (já bych na to jen dohlížel), cenu, předběžná vyjádření Stavebního úřadu, ale i SŽDC. celková cena by ve finále mohla být nižší, ale hrozilo že projektová i realizační příprava by neproběhla přesně tak načas, aby bylo možno bezpečně dotační titul čerpat - a ten pokrývá bezmála sto procent nákladů. 

Vizualizace jsme dělali ve variantách.

A pohled na lávku, která se bude realizovat zhora.

A ze stejného místa variantní řešení.

Na závěr jak vlastně konkrétně ta "betonová" lávka, která se začíná realizovat bude vypadat. Předně - není betonová, ale ocelobetonová jak je vidět z řezu. Ve spodní části bude mít tři cca šedesáticentimetrové ocelové nosníky. Je zpracována velmi solidní projekční libereckou firmou.

Ladíme ještě finální barevnost lávky. Zde jsou varianty. Nakonec jsme zvolili variantu druhou od shora - šedohnědou. V této barvě budou všechny ocelové konstrukce, včetně zábradlí. Tato barva bude alespoň trochu napovídat na místo i odkaz na původní lávku která měla příznačný název:  schwarze brucke.....

Desta

S objektem bývalé Desty v Rozbělesích se bude něco dělat..... oslovil mne majitel, že by rád nástavbu. 

Dům na domě.... 

Výhledy jsou ze střechy krásné. Zámek je tu jako na dlani, jako i jižní hrana Labských pískovců. Komplikovaný, náročný  a složitý provoz domu - který zvenku nelze tušit by mohl dostat své vyjádření i navenek - a zdaleka se nejedná pouze o střechu.

 ... i když asi největším problémem je přístup - a to ze všech stran. O něčem jako smysluplném pěším spojení s Tescem, nábřežím, i na Podmokly si objekt zatím může jen zdát.....

Pan majitel si udělal zatím vstupní úvahu - kam až by z hlediska naplnění funkcemi bylo na střeše možné jít. Určitě - jako vstupní úvaha skvělé, ale chybí tomu reflexe jako by to všechno do kontextu města zapadlo pro pohledu ze Zámku, z Nového mostu, Pastýřské stěny...

... to by asi bylo lepší uvažovanou multifunkční konferenční místnost dát na jižní konec objektu - a na sever, kde je objekt velmi pohledově exponovaný být velmi opatrný... a dát sem třeba jen otevřenou terasu...

Tyto skici jsem jako iniciační dělal já, ale podařilo se mi majitele spojit s dobrým architektem, a už jsme společně absolvovali jednu půldenní schůzku na místě a procházení a s analýzami objektu. Doufám, že se podaří navázat spolupráci - architektonické práce na objektu je spousta. Tedy nejen střešní krajina, ale i vstup, doplnění zeleně, uklidnění práce s nápisy, bilboardy, orientačními systémy....

A na závěr Rozbělesy na fotografiích v zakladatelských dobách děčínského průmyslu.

pf 2018

Hodnocení roku 2017? 

Že bych ještě v lednu si myslel, že víc než polovinu roku strávím profesní prací pro Děčín, tak to tedy ne...

Asi nejcharakterističtější hodnocení mé práce jsem slyšel v coffee & books na jedné z prezentací: "....jedu takhle po Novém mostě ... a najednou jsem si všimla.... že jsem si nevšimla nemocnice....." Mohu jen dodat, kéž by se toho tímto způsobem dařilo ještě víc!

Přes hodnocení děčínského Územního plánu jsem se dostal do Ústí, kam si teď každý měsíc - dva zvu městské architekty nejprve "pánevní oblasti" a na počátek února už všechny městské architekty ústeckého kraje. Většina z nich moc výrazné slovo pro rozvoj města k rozkvětu nemá... vzhledem k tomu, že vše okolo nás je tzv. člověkem uměle vystavěné prostředí a vyžaduje mimořádně komplexní a ohleduplný přístup - nejlépe profesně školený a nejlépe s bohatými zkušenostmi je toto konstatování smutné....

http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/10/tema-vztah-usti-decin.html
http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/12/tema-vztah-usti-decin-02.html
http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/12/tema-vztah-usti-decin-03.html
nebo:
https://ondrejbenes.blogspot.cz/2017/10/usti-biliny-nad-labem.html

Pokoušíme se také otevřít téma tzv.krajského architekta. Krajina tu  doopravdy vyžaduje aktivní a systémovou péči, stejně jako je nezbytné propojovat zájmy a působení jednotlivých měst a obcí.

Děčínským jsem se prezentoval nejprve koncem června v Baru Bodenbach, na podzim dvakrát v coffee & books. Tam mi přišla výborná první prezentace, kdy jsme s majitelkou kavárny - coby profesionální moderátorkou - vedli dialog na téma - co vlastně to ten městský architekt je.....

https://www.facebook.com/events/564467260567238/ 

V rámci Dnů architektury koncem září jsem si reálně ověřoval jaký potenciál mají děčínská nábřeží, jak nábřeží obyvatelé vnímají. Zúročil jsem to pak v konceptu řešení obou nábřeží. V rámci "jezu" se do nábřeží v centru Děčína má investovat cca jedna miliarda, a do současnosti se v projektu řešili požadavky vody a ochranářů. Požadavek cyklostezek ze strany města se tak pokouším obohatit o další propojení, a především o vnímání nábřeží jako velkorysého městského veřejného prostoru. Vychází z toho i připravovaná soutěž na lávku přes Labe u železničního mostu.

http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/11/nabrezi-jeste-jednou.html

Určitě mám ale radost i z postupné rekonstrukce Nebíčka - okna a dveře nad rovinou teras jsou bílé - a tak může vyniknout architektonická složitá prokomponovanost celého baráku. Do pískovcového soklu jsme dali na okna, dveře i vrata zelenou - a sedí tam - teď ji dát ještě i na ty okna pod altánem....

Posuďte taky, jestli se Vám líbí bok zateplené školky v Bynově. Grafiku dělala Lenka Jasanská se kterou spolupracuju už řadu let. Je to takový první pokus jak do veřejného prostoru zapojit výtvarné umění....

....při pohledu od bazénu (a pokud prší) není objekt nemocnice z přelomu osmdesátých 

a devadesátých let vidět skoro vůbec.... 

A co se nepodařilo? Nedostal jsem se ještě k tématům manuálů (veřejného prostoru, práce s reklamou, definování slabých a silných momentů jednotlivých čtvrtí), ani jsem si neurčil priority a možné konkrétní kroky ve vztahu k turistickému ruchu ..... ve smyslu jaká místa jsou nejdůležitější (třeba ten pod kníhovnou) , v jakém jsou stavu... jak se to dělí ve Švýcarsku, Německu, Rakousku....jak vše propojit....

Co ještě aktuálně řeším? Je to asi dvacet úkolů. A postupně se dostávám i ke koncepční práci - postupně.... :-). 

....ale bez podpory města - jak jeho vedení, tak i lidí aktivně a zodpovědně se starajících o věci veřejné - hledajících a trápících se, jako vlastně i bez tzv.náhodně kolemjdoucích ... by se mi nepodařilo vůbec, ale vůbec nic..... děkuju všem!


Do nového roku všechno nejlepší přeju! 

ps. profesionální féefku si dlouhodobě děláme s kolegou docentem Oldřichem Ševčíkem, se kterým publikujeme, přednášíme.... co nevidět dokončíme text na vztah sociálních médií, naší reality a architektury - dám sem na nějpozději odkaz...

Azylový dům

Na rohu ulic Řecká a Bukurešťská vyroste tzv. Azylový dům.

Důvody? Současný vedle stojící objekt je sice kapacitně odpovídající celkovým potřebám, ale je zcela nevyhovující pokud se týká technického stavu tzv.ubytovny mužů, který je ve sklepě a kde jsou přes veškerá opatření mj. plesnivějíící stěny.....

Nedojde tedy k razantnímu navýšení kapacit, jak se mnozí obávají (tedy - v současném stavu je 8 lůžek, v novém objektu jiich bude 12).

Bylo uskutečněno výběrové řízení (65 procent portfolio a reference ku 35 procent váhových kritérií cena), které vyhrál Pavel Plánička z Ústí: http://www.31architekti.cz/ . V regionu si patrně pro tento typ zakázky není možno představit někoho lepšího..... podívejte se na reference.

Předpokládám tak, že se mu podaří dát do souladu i poklid rezidenční čtvrti se sociálním tématem zamýšleného objektu. Jak? Prací s veřejným prostorem, architekturou.....

Jedna z pro Děčín typických charakteristik je ta, že tu jsou vedle sebe například reprezentativní objekt Střelnice a vedle toho popojíždí jeřáby říčního přístavu, nebo v Rozbělesích se vedle barokní perly taví hliník (i když to už je - včetně benzínové pumpy vedle refektáře trochu za hranou) ... tedy že se Děčín ve svém údolí dokáže vyrovnávat s kontrasty. Je třeba hledat neustále hledat způsoby aby tyto rozdílné funkce mohly být vedle sebe.



ps. ještě musím doplnit, že jsem variantu přesunout celý komplex - nejen ubytovnu pro muže - někam jinam prověřoval - tedy analyzoval jsem jak současný program a využití domu, jako i prázdné domy v majetku obce dole ve městě (kde je i blíž občanská vybavenost), i případné náklady na novostavbu, která by daleko lépe vyhovovala nynějším potřebám uživatele.... a celou akci jsem tak o několik měsíců pozdržel..... ........vše ale bylo prostě příliš drahé (základní úvaha byla ta, že rekonstrukce by stále cca stejně jako novostavba - a dostal jsem se k cenám jen u stavební části blížícím se 15mil.)... a odtud z pohledu vedení města neakceptovatelné.




Jak studie zatím vypadá? zde jsou záběry z úterní prezentace (13.3.):

Závěr:

maximálně redukovaný objem (stavební náklady necelé 2mil, umístění na parcele tak, aby šla v přední části využít na normální bytový dům - vilku. Pak by se z tohoto domu stal domek zahradní.

a takto vše dopadne, pokud se v přední části pozemku dostaví dům a z azylového domu se stane dům zahradní:

Osvětlení dominant v Děčíně

Už několik měsíců pracujeme na přípravě řešení adekvátního osvětlení dominant města. Tady je výchozí zadání:

V první řadě je nutné přistoupit k celkové hladině osvětlení centra města komplexně. Je nezbytné zvážit, co je možné v tomto ohledu provést. Dále je nezbytné vypíchnout všechny tři dominanty - Zámek, Tyršův most a Nebíčko na Pastýřské stěně. Toto osvětlení by mělo být v několika variantách a vždy tak aby bylo citlivé a pokud možno civilní. Osvětlení by zároveň mělo být přijatelné nejen z hlediska pořizovacích, ale zejména provozních nákladů.

Současně prověřujeme možnosti zmenšení světelného smogu pocházejícího zejména z drážních těles.

 U děčínského zámku bude dobré zvážit možnost nasvícení i vnitřních prostor – některých sálů (decentní osvětlení), zdůraznit osvětlení hl. věže vč. hodin. Právě například osvětlení zevnitř v kombinaci s několika dobře volenými světly doplňkovými by mohly ze Zámku v noci udělat ne nepřístupnou vzdálenou dominantu, ale dominantu vyjadřující sepjetí s podzámčím, s velkolepou krajinnou scenérií.

Ostré venkovní nasvětlení je nepříjemné například i v okamžiku pořádání společenských akcí na Zámku – není pak vlastně možné dívat se pro oslnění ven na setmělé město.

Při osvětlování je nezbytné se vyhnout jakýmkoli excesům nemířícím k jednoduchému a civilnímu pojetí. 

Stejně tak návrh bude zahrnovat dosvětlení oblouku Tyršova mostu.

U Pastýřské stěny by bylo dobré prověřit současné osvětlení a hledat možnosti, zda ho není možno osvětlit jemně, citlivě v souladu s osvětlením děčínského zámku - zda neprovést jemné doplnění teplými malými světly. Prostě aby i v noci bylo cítit, že  jsou to místa, kde se bydlí, že to není jen a pouze kulisa.

 Součástí návrhu možná bude i osvětlení Thunské kaple v Děčíně VI. Možná by stačilo umístění jednoho reflektoru od západní strany tak, aby byla osvětlena špička kaple. Ta je totiž uprostřed poměrně hustého parku, který je v noci hodně tmavý – a pokud by nad hladinu korun vysvítala z dálky viditelná špička, mohla by se stát něčím jako orientačním bodem velké části levého břehu. Navíc je to výrazné místo v barokním čtení krajiny.

Kabelovna v Rozbělesích

Toto je koncepční prověření, které jsem prováděl pro soukromou firmu. 

Ráda by v Děčíně realizovala vysokou technologickou věž - až 35 metrů. Já jsem na panoramatu města prověřoval možnosti umístnění na dva předvybrané pozemky v rámci jejich technologických procesů.

Tedy schematický obrázek o jakou technologii se jedná:.

A tady jsou obě prověřované pozice na mapě města.

Pohled od jihu z pravého břehu - současný stav.

preferovaná pozice uprostřed průmyslového areálu. 

A nevýhodná těsně u Labe.

To samé při pohledu z Pastýřské stěny.

A jak preferovaná pozice uprostřed Rozběles působí v zákresu. Takto by byla přirozeně ve středu celé průmyslové oblasti a byla by i jejím završením.

A jak by to dopadlo, pokud by se technologická věž umístila těsně u Labe - jak by narušila hodnotu bezprostředního nábřeží.