Stránky architekta města Děčín

Doc. ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

mail@ondrejbenes.cz

sobota 29. července 2017

Kdo to vlastně řídí?

Kolega prof. Jehlík připravuje na podzim konferenci, která v Děčíne doslova "padá do noty".


www.inventuraurbanismu.cz

A zde doplňuji záznam:
https://www.youtube.com/watch?v=PqP3C5NBQSs&list=PL1AIIZCC-QVHtKzZTFVXIf0571Aed8hrE

Lávka přes Labe

Podél železničního mostu je dlouhodobě koncipována lávka pro pěší a cyklisty. Na mostě můžeme vidět svislé platle, na které by se lávka měla připevnit. Jako u všech otázek kolem Labe i tady výsledné řešení musí vyhovovat oboum variantám - jez bude i jez nebude. 

Mám k dispozici dokumentaci z letošního července se kterou pracuji, kterou jsem si opoznámkoval a kde hledám jak dále a lépe pracovat s návaznostmi na urbanizovaná území v okolí řeky, jak napojit cesty a cestičky, jak procházet kolem Labe i přes Labe...

Zde fotografie současného stavu:


...a tady nábřeží po uvažovaných úpravách. Skoro až příliš zeleně v bezprostřední blízkosti vody - poněkud  se ztrácí velkolepost současného řešení s otevřenými loukami. I ta navrhovaná tůň na obrázku vpravo dole tu působí poněkud nepatřičně. 

  
 A pro názornost to samé i z pohledu zhora. Se zkráceným ústím Jílováku a novou propojkou Ploučnice. Na levém břehu je u železničního mostu jasně patrný sjezd z uvažované lávky podél Labe 
v současné projekční podobě.


  
Zde i ve vizualizacích podoba návrhu, kterou bychom rádi překonali - nájezd, který měl jít středem parkoviště, navíc by značně konkuroval pískovcovému železničnímu viaduktu.


 

Lávka byla uvažována v minimální šířce dva metry, což by se také mělo změnit.


V konceptu změny tohoto návrhu uvažuji řešení, kdy by lávka pokračovala rampou dolů ještě před tím, než by překonala silnice a šla by dolů rovnoběžně s tokem Labe. Přes obě silnice by pak lávka byla užší a končila by schodištěm pro propojení s Podmokly. 

Pravý břeh s Mariánskou loukou by se tak spojil především s levým nábřežím, které by v této části potřebovalo celé zpřehlednit a kultivovat. Místo, kde je nyní parkoviště a zeleň by zůstalo volné a Podmokly by si podržely svůj lehce odtažitý vztah k vodě, přestože přístup na lávku bude výborný....

Možný koncept pevnějšího propojení obou břehů:


... nyní jsme - pokud jde o lávku - ve fázi zadávání nové studie. Zkoušel jsem si dělat zákresy z Pastýřské stěny. Jen takové zjednodušené. Nejprve současný stav:

A tady možný návrh. Oranžově je rampa z nové lávky podél mostu. Žlutě jsem nakreslil možnou promenádu - u které bude velmi důležité hledat a nacházet propojení k přiléhajícím čtvrtím -
 aby se stala přirozenou součástí města.

Asi nejkomplikovanější to bude tady. Z nábřeží podél Jílováku? Podél právě budované komunikace? Jak nábřeží spojit s prostory a komunikacemi okolo Tesca? Jak opět zdůraznit Pětimostí coby bránu do Podmokel od Starého města a Rozběles?

Minimálně ale stejně komplikované bude hledání propojení na pravéb břehu pod Zámkem. 

Oranžová lávky včetně ramp, fialová – propojení propustkou k Labi, modrá – transboreder, červená – schody na Mariánskou louku, světle modrá – propojení v dlouhodobém výhledu k prověření.
S největší pravděpodobností např. lávky přes Ploučnici bude možné provést až později, 
ale myslet na ně je třeba od začátku



Školka Bynov

Nejde jen a pouze o "velké věci".  Velmi rád bych otevřel téma vztahu výtvarného díla a architektury - tedy něco, co třeba v šedesátých letech bylo zcela běžné a realizace z té doby jsou dnes mimořádně ceněny. A nemusí jít jen a pouze o skleněné artefakty světově proslulých sklářů - Brychtové,  Libeňského, nebo Roubíčka. 

Byl bych velmi rád, kdyby se obdobné zakázky nedávaly tzv. z  ruky ale alespoń minimální vyzvanou soutěží. V případě školy a školy jsem vyzval svou oblíbenou grafičku, se kterou jsme dělali naposled výstavu bratří Čapků dětem v Kutnohorském  GASKu  http://ondrejbenes.blogspot.cz/2017/02/fotografie-z-kutne-hory.html  Lenku Jasanskou  https://www.citarny.cz/index.php/ilustratori-cesko/5203-jasanska-lenka 



...a pro srovnání jak to mělo vypadat podle původního projektu:



V přípravě máme také dlouhou vstupní fasádu školy, kde je nyní zpracován reliéf z "kabřince" 


... a opět pro srovnání s jakou barevností a jakou grafickou úpravou se původně počítalo....



Nemocnice

Jakže vlastně dopadne nemocnice? Zabalená nyní lešením?


Její vlastní stavba - mluvíme o tom vysokém domu v nejvyšším místě Nového Města - započala koncem devadesátých let. Počátkem devadesátých let se v horní části budovy provedla aplikace mající za cíl opticky budovu snížit.



Jak vypadal původní projekt úprav fasády po zateplení? Celý objekt měl být čistě bílý s výrazným tmavým soklem, a barevnými úpravami parapetů graficky vyjadřující "I" - interna. Zkoušel jsem dělat zákresy tohoto řešení jak z Růžové zahrady, tak od silničního mostu - a - byla by to prostě DONINANTA.

Vstoupil jsem do jednání s vedením nemocnice, kde mým cílem bylo udělat objekt co nejšedivější.... alespoň v dálkových pohledech by splynul. Vedení v Ústí mělo ale zásadní požadavek na zachování barevných aplikací mezi okny. Nakonec jsme se shodli, že uděláme krátké štíty tmavší (což bude dobré zejména při pohledech od jihu) a na hlavních štítech jsme vybírali vztah jemné zelenkavé a šedivé. Ještě si vše ověříme po aplikaci na fasádě....






Zkoušel jsem i varianty jak pracovat s parterem (celý systém fasády je Baumit a na soklu bude použito jejich standardní "zrníčkové" řešení), aby do okolí prostředí pod Kvádrberkem dům zapadl a aby dům ani z blízka nepůsobil úplně mimoběžně....



...obzvlášť zespodu to ale bude monument... ještě hodně tu ale může spravit práce se zelení. To by domu pomohlo nejen z bezprostřední blízkosti, ale i v dálkových pohledech, kdy by se víc skryl....





...nakonec jsem otázky řešení parteru přednesl své grafičce Lence Jasanské, která k tomu připojila jemný cit a lehkou nadsázku. Uvidíme jak dopadnou další kola jednání a zkoušky vzorků....








....ale ještě se tím proberu - jak to dělají u sousedů:

http://www.helioscreen.com/en/references/st-olavs-hospital 

https://www.designboom.com/architecture/dynamic-facade-system-eskenazi-hospital-indianapolis-urbana-architecture-07-27-2014/ 

http://www.archdaily.com/238728/rey-juan-carlos-hospital-rafael-de-la-hoz/5018300b28ba0d48240009ec-rey-juan-carlos-hospital-rafael-de-la-hoz-photo 

http://coulon-architecte.fr/projets

 - a připravím nějaký srovnávací elaborát...

čtvrtek 15. června 2017

Podmokly

Bodenbach, to není pouze bar se stejnojmenným názvem situovaný v oblasti s mimořádně velkým počtem prázdných, opuštěných, nevyužívaných a na nový život čekajících domů.
...není to ani a pouze jen barevnost domů, jejíž inspirací byla pravděpodobně návštěva mimořádné společenské instituce situované nedaleko odtud na kopci. Tato instituce patřila ve svém oboru v rámci naší republiky mezi doslova průkopníky. Bohužel - v tomto konkrétní případě nešťastně dominují vedle stojícímu architektonicky daleko kvalitnějšímu komplexu budov, ve kterém sídlí i Magistrát.

Pro inspiraci - tady je odkaz na asi nejzajímavější rekonstrukci panelového domu, co jsem dosud viděl: http://wp.gutgut.sk/pan/
- navíc velmi inspirativní architektonická kancelář. A že panelové domy nejsou pouze a čistě jen českým fenoménem a jak se s nimi perou třeba v Holandsku ukazuje tento i v rámci Evropy vysoce ceněný příklad - http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=country&action=show&id=5270 

Určitou křehkost domů z šedesátých let zachytil kolega Petr Vorlík z výzkumného centra průmyslového dědictví při FA ČVUT třeba tady: https://www.facebook.com/
....Podmokly se skládají ze střípků kam patří i tato v nedávné době velmi náročně rekonstruovaná budova nádraží....
 ... a tady je část, která dnes už tak nějak k Podmoklům snad ani nepatří - je mnohonásobně odříznuta. Podmokly jsou především provázaný a uzavřený komplex odvrácený od řeky, oddělen tělesem nádraží. Prostor mezi Labem a železnicí byl většinou prázdný, nejprve určen vodě, pak postupně obsazován většinou rekreačními aktivitami. 
Podmokly to jsou především bloky, ulice, náměstí, park - a pak i prudká stráň s vilami. Návrat k tomuto chápání Bodenbachu vnímám jako největší pozitivum vítězného soutěžního návrhu skupiny re:architekti. 

Chtějí i prostor přednádraží řešit tak, aby se s ním zase nějakých sto let toho nemuselo mnoho dělat. Protože - koho by dnes napadlo některý z podmokelských bloků plošně sanovat - bourat? Po zkušenosti na druhé straně řeky - nikoho.

A jaké jsou ty úplně nejjednodušší koncepční prvky tohoto prostoru v architektonickém návrhu re:architektů? 
Bezbariérová domy vymezená otevřená plocha po které můžu kamkoli projít a pak blok zeleně s korunami tak vysoko posazenými, že mi nebrání v chůzi, ale které mi poskytují stín....
...který současné řešení moc neposkytuje. A použité smrky jsou určitě na vrcholcích kopců v okolí krásné....
...pro kultivovaný prostor přednádraží se ale moc nehodí.  
Klid a stín tu ale ještě najdeme .... pod krásnými jírovci..... ...
 Pár snímků historických map ukazující postupnou proměnu levého břehu. Od širokého řečiště s ostrovy....
...přes postupně se ustavující strukturu domů druhé poloviny devatenáctého století...
... po dnešek - kdy to minimum, co můžeme udělat je dělat reklamní plochy trochu menší, a méně agresivní, a domy s kvalitnějšími omítkami, a méně křiklavé ... vždyť přece barevně konkurovat proměnám lesů nad městem se přece konkurovat nedá.

 Tato mapa mě ale zaujala asi nejvíc - v kostce ukazuje vývoj celého osídlení:
 A v závěru několik žánrových obrázků jak se město žilo u řeky..  
Jistě - tehdy neměli žádná grilovací místa - ale záminku aby šli k vodě si zdá se vždy našli. 
Protože - ta grilovací mísa - to je kus deky a přenosný gril na dřevěné uhlí. 

ps. a cože všechno se na nábřeží bude v dohledné odehrávat? Nejen cyklostezka a předpolí nové lávky pro pěší a cyklisty podél železničního mostu, nejen padesát na padesát vodní dílo s rozsáhlými doprovodnými úpravami, které bude nezbytné navázat na město a "město dotáhnout až k řece" - i když vztah Podmokel k Labi je specifický, ale uvažuje se tu třeba i o mimořádných investičních akcích v Rozbělesích ....

... tedy - jaký desén deky na grilovačku preferujete? Vzor květinový, skotský, s proužky, s obrázky, barvu lila, zelenou, světle modrou, tyrkysovou, sépii, umbru, námořnickou modř? Styl šedesátých, ultradesign, belle epoque, námořnicky objevitelský, orientální, 
nebo jednoduše - velkoryse lhotákovsky,?

čtvrtek 8. června 2017

Náplň mé práce?

        Jaká že je náplň mé práce? Podíval jsem se do Smlouvy, kterou jsem s městem uzavřel - a je toho poměrně  hodně:

       "Architekt města bude se zadavatelem spolupracovat zejména v těchto oblastech:
a) urbanisticko – architektonického rozvoje města,
b) tvorba veřejného prostoru, včetně řešení oprav, rekonstrukcí, řešení veřejné zeleně,
c) tvorba strategického plánu,
d) péče o historické dědictví města ve spolupráci s oddělením územního rozhodování a památkové péče,
e) tvorba územně plánovacích dokumentací, včetně změn těchto dokumentů a vyjadřování k nim,
f) posuzování vhodnosti využití formy zadání veřejné zakázky prostřednictvím soutěže o návrh vzhledem k nákladům, důležitosti, složitosti akce,
g) příprava a vypisování architektonických a urbanistických soutěží, přípravě soutěžních podmínek ve spolupráci s Českou komorou architektů včetně posuzování soutěžních návrhů,
h) kontrola zpracování projektových dokumentací, které byly zadavatelem zadány,
i) usměrňování soukromých investičních záměrů z hlediska jejich potenciálního vlivu na urbanisticko architektonický rozvoj města,
j) hájení zájmů města a jeho zastupování z hlediska urbanisticko – architektonického při stavebních   řízeních, kde je město účastníkem těchto řízení či dotčeným orgánem,
k) komunikace s veřejností při veřejných diskusích týkajících se rozvoje města, architektury, urbanismu,
l) spolupráce se vzdělávacími institucemi města. "


.... určitá míra nadhledu bude nezbytná....


         
A - opět předběžně - jaká je v současnosti má agenda?


1) komunikace s občany - blog, přednášky
2) vodní dílo Děčín a jeho návaznosti.
3) via ferrata
3) nemocnice a její fasáda.
4) sídliště Bynov - územní studie prostor sídliště, zateplení školky, příprava nové sportovní haly
5) dům a nová křižovatka na Teplické.
6) územní studie na veřejná prostranství, koncepce zeleně
7) východní nádraží
8) objekt těsně přiléhající k Magistrátu a jeho úpravy
9) manuály veřejného prostoru
10) sídliště Bystrc, konverze bývalého Bowlingu v obci před Boleticemi
11) rozšíření azylového domu na Letné.
12) zadání pro studenty FA ČVUT na příští semestr – proluky v centru – bytový a administrativní dům.
13) Masarykovo náměstí
... velkorysost nábřeží podél Labe....


A na závěr tohoto příspěvku – jaké obdobné práce jsem už dělal?

Většina architektů u nás Vám řekne, že umí všechno. Musí – jakékoli úvaze o něčem novém musí předcházet kvalifikovaná rozvaha zahrnující maximální množství aspektů. A když se pak pro něco rozhodneme jsme si pak velmi dobře vědomi toho, co našemu rozhodnutí předcházelo a nemůžeme se pak divit, že když použijeme špatné zdivo, že se dům rozpadne, nebo když postavíme ošklivý dům, že zdevastujeme krajinu.

Jako mnoho architektů snažím se opečovávat místa odkud pocházím – a to jednak sám:
Tak i se studenty:

Stejně tak se pokouším sledovat místa, kde žiju nyní:

A mimo to mě zajímá i kde žijí moji klienti:

A v neposlední řadě se účastním soutěží, debat a diskusí:

A nakonec jedna z nejpozoruhodnějších akcí, které jsem se účastnil – tehdy jako začínající architekt těsně po škole:
http://ondrejbenes.blogspot.cz/2015/03/blog-post_56.html


Ano, z hlediska kvalifikačních předpokladů bych toho tu měl uvést víc - ale to se zvídavý čtenář dozví v mém c.v. tady na stránce napravo. 



A cože se mi dosud povedlo?
(pokusím se to tu postupně doplňovat)
- rámy oken domu nahoře na Pastýřské stěně nebudou fialové, ale v barvě slonové kosti
- fasáda největšího nemocničního pavilonu nebude kombinací bílé a ostře zelené, ale tónů šedé s tlumenou zelení

středa 24. května 2017

Kvalita architektury a veřejného prostoru - předběžná úvaha

Od prvního dne jsem v Děčíně doslova fascinován kvalitou rekonstrukce děčínského hlavního nádraží v Podmoklech. Dívali jste se někdy pozorně na fasádu? Jak je kvalitní a uklidňující? 

Jaký je rozdíl mezi touto fasádou a překřikujícími se tóny domů, spletí reklam, barevností panelových domů.... jak je v kontrastu s tím vším fasáda nádraží tak nějak samozřejmá, přívětivá... nenutí nás abychom jí pozorovali, Je si velmi dobře vědoma svých kvalit, které jsou na tom, jestli nad ní budeme, či nebudeme exaltovaně jásat, nezávislá. 




Jak se postavit ke kultivaci veřejného prostoru? Dva skvělé příklady. 

Jeden z Prahy:
http://manual.iprpraha.cz/uploads/assets/manual_tvorby_verejnych_prostranstvi/pdf/IPR-SDM-KVP_Manual-tvorby-verejnych-prostranstvi.pdf

https://issuu.com/manualybenesov  ... a druhý z Benešova (ten asi daleko spíš bude odpovídat tomu, co bychom měli připravit pro Děčín):

Pohled na Masarykovo náměstí. Je toto centrum, jádro, srdce, těžiště, útočiště, reprezentant a i přirozený střed obce? 

Určitě - celé toto historické jádro to nemá jednoduché. Obdobně jako v Praze v okolí Pařížské je i tady původních zbouraných staveb škoda. Šedesátá léta, kdy panelová výstavba vznikala, ale nejsou léta osmdesátá. V šedesátých letech i tady urbanistům a architektům "o něco šlo". Kompozice ležatých i výškových objemů se pokoušela vnést to, co ve své době bylo považováno v architektuře a urbanismu za kvalitní. 

Dnes je při obnově sídlišť nejdůležitější doplňovat další roviny prostorové sociální skládačky, dalších cibulových slupek typů prostorů - od individuálního osobního. Už tedy nejen "veřejné" a "soukromé", ale i poloveřejné a polosoukromé. Práce s tradičním blokem devatenáctého století je ve městě odlišná od práce s takovýmto panelovým domem. 

Tady jsme v situaci, kdy bychom měli nejprve definovat původní prostory a prostorové požadavky na ně, a až pak hledat adekvátní 
prostorové řešení otevřenosti urbanismem šedesátých let. Jemně citlivě, důsledně.






Jako výchozí moment tu uvádím příklad definování současného těžko uchopitelného prostoru západní fasády Masarykova náměstí stromy. 

Je ale pouze úvodní způsob uvažování. Zkvalitnění jednotlivých částí veřejných prostor historického jádra 
až tak jednoduše nepůjde. Studií a ověřování budeme muset provést daleko více a z vícero stran.

A kvalitní soudobá architektura v Děčíně? Určitě drobný objekt v areálu Východního nádraží od ústeckého ateliéru 3+1. Architektura velkorysá, jednoduchá, účelná, padnoucí dobře do místa  - prostě normální. 


http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=&action=show&id=5038

Samozřejmě bylo by nedůsledné pominout v tomto zkratkovitém výčtu velkolepou obnovu Zámku i jeho okolí. Takovéto činy jdou nad rámec běžných možností, starostí všedního dne. Jsou pro mne viditelný znamením, že i dnes, v době roztříštěných zájmů, aktivit, aspirací a obtížné možnosti koncentrace je možné soustředit své síly k něčemu mimořádnému.

Viděl jsem i krásné příklady rekonstrukcí panelových domů. Nejsou to ale ty realizace, které si hrají s barevnými nebo geometrickými motivy a hledají jak nejvíc dominovat a vyniknout. Jsou to ty příklady, které ctí étos tohoto typu výstavby. Domy v podstatě nenápadné, spíše nebarevné, spíše jemně nebo tmavě šedé - domy i ve svém výrazu kvalitní.  

odkaz na publikaci, která téma sídlišť v dnešní době objevným způsobem otevírá:
 
http://www.alescenek.cz/detail-zbozi/stavebnictvi-strojirenstvi-211:1:1/sidliste-jak-dal-104895.html.

ty z vás, koho téma kvality v architektuře zajímá víc, mohu odkázat na tento článek:
 http://stempelbenes.blogspot.cz/2015/04/vazeni-studenti-nekolikrat-jsme-v-ramci.html 

nebo na tuto publikaci: 
https://eobchod.cvut.cz/skripta_cvut/skripta_cvut/metody_zkoumani_a_interpretace_ar_itektury-150030246


ps.
A co znamená práce s různými urbanistickými tipy (blok a výstavba šedesátých let) když se podíváme do Tyršovy ulice? 
Nejprve pohled na současný stav:

Předpoklad po spojení korun nové výstavby:

Toto je náznak původní aspirace koncepce šedesátých let. Husté jehličnany ve vymezeném prostoru "květníků" oddělují ulici od velkoryse koncipovaného prostoru před Kotvou pod velkým deskovým panelovým domem. Navíc takto vymezenému prostoru dominovala asymetricky (blíže k panelovému domu) umístěná těžká plastika s kotvou uprostřed vodních prvků. Přehrada od ulice tak definovala prostor pro vlastní kompoziční hru tak typickou pro šedesátá léta - viz.např.pražská Invalidovna.

A dnešní možné variace jak definovat ulici aniž bychom vytvářeli zeď jako v šedesátých letech, ale přesto jsou ale oba prostory - ten uliční i ten mezi kompozicí panelových objemů jasné a čitelné.

A v případě, že bychom citlivě stromy doplnili i druhou stranu ulice. Musíme ale doplnit, že jakýmkoli úvahám o stromech v ulicích musí předcházet analýza stavu sítí v chodnících, a většinu jejich radikální rekonstrukce.