Vztah - Ústí – Děčín

Téma – vztah - Ústí – Děčín

Širší souvislosti Děčína mě začaly více zajímat v okamžiku, kdy jsem v rámci připravovaného ÚP Děčína narazil na problematiku dopravy – trochu jsem se pokoušel si v tom udělat pořádek. Nadhled a kompetentní vnímání souvislostí mi pomohlo dát dohromady setkání s panem Asterem (mj. místopředseda Krajské hosp. komory) a městským architektem Ústí – panem Charvátem (třicetiletá zkušenost s Ústím).

Udělal jsem si tak trochu přehled o Ústí. Zarážející bylo, že v různých oblastech vlastně neexistuje strategie, která by byla dlouhodobě a s energií naplňována – ohledně zásadních věcí jako třeba o pozici VTR měl každý zcela rozdílné informace ….  

V kostce témata – řešili jsme daleko spíš co a jak má a nemá z dlouhodobého hlediska smysl – jaké jsou limity nebo možnosti:

1)doprava železniční i vysokorychlostní

2)doprava silniční

3)Ústí a chemička

4)bydlení a řeky  

Add 1) pro všechny zúčastněné bylo překvapením, že i na nejvyšších regionálních, ministerských atd… úrovních se rozcházejí informace kde by VRT v Ústí měla stavět…. zda na Západním nádraží pod Větruší, nebo v poli u Chabařovic. 

O zásadním významu jeho pozice pro strukturu Ústí i následný vliv na celý region (i DC) netřeba pochybovat.

Add 2) Bylo překvapením, že z pohledu Ústí (pan Charvát) by propojení silnice podél Labe z Děčína k dálnici nebylo v Ústí vnímáno jako „zakouření Ústí“. Představa ústeckého architekta je - určitým způsobem - tunel mezi Mariánskou skálou a údolím Bíliny. 

Téma struktury dopravy v Ústí odpovídající významu rozvoje oblasti – zdá se – není zcela ukotveno.

V každém případě – z pohledu DC (pan Aster) – je ideální stav mít možností propojení víc - na dálnici spojení nejen takto Ústím, ale i určitým způsobem směr Jílové .

Add 3) Představa, že v 21.století jsou jen cca dvě stě padesát - čtyři sta (?) metrů od místa na náměstí, kde jsme popíjeli kávu, takové technologie, kterou nechtějí v Evropě ani ve speciálních průmyslových zónách, a je jen někde v Indii…. a že pokud chlór unikne… dopadne to jako ve filmu  „Tajemství ocelového města“…. je poněkud děsivá…. až tak, že se tento strach stane běžným předpokladem uvažování…. a znemožńuje  racionálně uvažovat o tom, co to je město….

Chemička si svou pozici ve městě v průběhu posledních desetiletí vybudovala postupnou plíživou salámovou metodou (pan Charvát), a nyní by cnejraději, aby univerzita odešla, ani aby VRT nebyl na Západním nádraží –  jeli by ob kolej (?) od cisteren s chlórem…….

Add 4) k tomuto bodu jsme se dostali jen okrajově, ale největší síla bydlení v Ústí jsou patrně jižní svahy končící dole (potenciální společenskou) náplavkou u Labe a Bíliny. Další silou je pak mj. oblast koncentrovaná Střekovem (velmi zhruba řečeno).

Určitě - je to jen náhled. V poslední době do problematiky začínají zasahovat aktivity re:viz Ústí

 https://www.facebook.com/events/268872870286693/ 

Další náhled tady:
http://ondrejbenes.blogspot.cz/2017/10/usti-biliny-nad-labem.html

Jsou tu zároveň postupné, smysluplné a systematické kroky ze strany vedení Ústí: 
http://www.usti-nad-labem.cz/cz/uredni-portal/seznamy-zprav/aktualni-informace/mesto-podporuje-napojeni-vysokorychlostniho-vlaku-letiste.html

A určitě - bylo by dobré aby se výše uvedené body a jejich řešení staly součástí běžné denní agendy. 

Ilustrační foto: konverze průmyslových areálu jak ji známe z německého Porůří, Belgie nebo severu Francie jsou k vidění i u nás - Ostrava. Výsledek spolupráce pana Světlíka a architekta Pleskota.

Okolí Zámeckého rybníka

Podařilo se opravit Zámek, Zámecké zahrady, Sýpku s okolím. Základní podobu dostala i Mariánská louka. V plánu je úprava Dlouhé jízdy.

Dále se tedy na pravém břehu kultivace veřejných prostor dostává obrazně řešeno ze Zámku do Podzámčí. Klíčovou roli tu má Zámecký rybník se svým okolím. Proč klíčovou? Děčín je postaven u vody, a tato voda - i když je většinou klidná - se dokáže projevit jako nekompromisní živel. 

Zámecký rybník je v tomto ohledu jedno z míst, kde je voda vlastně stále pod kontrolou, s jedinečnou a vyhledávanou promenádou, výhledy i odrazy od hladiny.

Nejprve jsem začal řešit jak na propojení Kaufland-město, pak k tomu přibylo propojení Kaufland Úřad práce - který se do bývalé Polikliniky nastěhuje co nevidět. 

Zkouším vymezit nábřeží obnovou kvetoucích stromů, doplnit chodník po obou stranách ulice U Plovárny.

Zkouším i otevřít park u Zámeckého rybníka více k rybníku... 

A neméně důležité bude hledat a kultivovat propojení dále na jih k historickému mostu 

přes Ploučnici.

S největší pravděpodobností celé toto důležité území budeme prověřovat tzv. územní studií, kde bychom si vše měli ještě dokonaleji prověřit. Pokud by se pak v tomto území byť jen sázely nové stromy (tzv.náhradní zeleň) - už by měly své místo předem dáno.

Střelnice - Vyhlídka - Kvadrberk

Nahlédl jsem i k problematice Střelnice a jejího okolí. Předně je tu nezbytné řešit vzájemný vztah minimálně tří výrazných společenských míst - tedy nejen Střelnice a její okolí, ale i Labskou vyhlídku se Starokatolickým kostelem, ale i nástup na Kvádrberk. 

Všechny tři tato místa se vzájemným propojením a spolupůsobením musí podporovat.

 .. na začátku možná bude stačit posunutí označení konce Děčína několik set metrů dál směrem na Hřensko....

Na "Vyhlídce" je i Starokatolický kostel. Ten je v současnosti v poněkud žalostném stavu. Vstoupil jsem do jednání s majitelem a postupně hledáme způsoby jak ho opravit a hlavně jakou mu najít náplň. Náplň v kontextu s celou vyhlídkou i výše uvedenými návaznostmi.

Thunovská kaple

„Vídeňské lesy“ pravého a levého břehu. U Podmokel je to Pastýřák, u Děčína a Nového Města Kvádrberk. Jak Pastýřák tak Kvádrberk mají historii i současnost bohatého společenského využití.

Na pravém břehu historická dominanta osídlení už zastává svou výraznou společenskou funkci.

Levý břeh na obnovu adekvátní protiváhy čeká.

Jedna ze základních kompozičních vazeb území, důležitá především z hlediska čtení krajiny v intenzivně zastavěné části obce.. Ten příběh o zámeckém pánovi, který se tak jednou dívá z okna uvažujíc, kde by asi tak chtěl po dovršení svého životaběhu spočinout - a tu jeho zrak spočine na v té době barokním kostelíku, na protějším břehu ke kterému od rozběleského kostela vedla stromy lemovaná poutní cesta....

 Na levém břehu můžeme i dnes číst výraznou krajinářsky prostorovou kompozici (dnešní Muzeum, Thunovská kaple, kostel v Rozbělesích).

 Ještě silnější moment rozvoje levého břehu je spojen s železnicí, která dala vzniknout jak Podmoklům, tak průmyslové oblasti směrem k Labi a vůbec celému rozvoji místa.

 …přesto je barokní čtení krajiny v území dodnes velmi silné a stálo by za to ho podpořit….

 …dnes se tyto výrazné dominanty v území ztrácí, přičemž by mohly být důležitým prvkem 

strukturujícím území….

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jana_Nepomuck%C3%A9ho_(Podmokly)

DEN architektury

... zdá se, že se vydařil. Celkem se účastnilo ke čtyřem stovkám zájemců o architekturu, historii, vodu i motoráček Hurvínek. Počasí bylo krásné, lidé milí, nálada povznášející. Obzvlášť v Podmoklech jsme mnohokrát zkomplikovali už tak komplikovanou dopravu. 

Na levobřežní procházku Labe přišel (po projížďce vláčkem) i pan Vavřička z ŘVC (Ředitelství vodních cest).

Skoro všech akcí se účastnila i paní primátorka a paní Štajnerová z odboru rozvoje.... snad tím do dalších let dají příklad i ostatním zaměstnancům Magistrátu. 

Všem děkujeme!

http://decinsky.denik.cz/kultura_region/den-architektury-propoji-voda-20170929.html

http://decinsky.denik.cz/kultura_region/obrazeme-den-architektury-prilakal-stovky-lidi-20171001.html

Péče o kulturní prostředí malých měst

Po prof.Jehlíkovi - to je ten předchozí příspěvek o konferenci věnující se vztahu politiky a architektury - tu mám další pozoruhodnou věc. 

Kolega Petr Lešek - mj. partner v kanceláří Projektil - www.projektil.cz, který se na Komoře architektů velmi aktivně věnuje soutěžím, mětským architektům a jehož doktorská práce se věnuje problematice malých a středních měst, a který byl  v děčínské komisi vybírající architekta města, mě oslovil s dotazníkem (poslal mi ho už na začátku léta), ke kterému se dostávám až nyní, pokouším se vyplňovat, přeposílám dále... Že to nejsou témata, která jsou jen na sobotní odpoledne (vyplňovat jsem začal včera) je patrné na první pohled.

Dotazy k tématu Komunální politiky architektury – Péči o kulturní prostředí malých měst

Petr Lešek, 04.07.2017

Doktorantská práce na FA ČVUT

Děčín

A.           TÉMATA

1.            Strategický plán

Má Děčín strategický plán?

Kolikátý je od roku 1989?

Z jakého roku je aktuální verze?

Jakým způsobem byl vybrán jeho zpracovatel?

Jak vznikal? V diskusi se zapojením stakeholderů a veřejnosti? Probíhala k němu participace? Jakým způsobem?

Obsahuje i mapovou část?

Obsahuje, nebo je propojen s plánem investic? Obsahuje strategii městských investic?

Obsahuje mapu majetku obce? Obsahuje strategii správy městského majetku?

Jakým způsobem se věnuje péči o fyzickou stránku města?

Věnuje se vytipování míst pro architektonické soutěže?

Jak je provázán s volebním obdobím?

Jak se sleduje jeho plnění a dochází k aktualizaci?

Jsou nastavené ukazatele pro sledování jeho plnění? Jaké?

Jak je vnímán veřejností?

Jak politiky? Kdo z politiků se mu věnuje?

Jakou úlohu v něm má městských architekt?

2.            Územní plán

Má Děčín územní plán?

Kolikátý je od roku 1989?

Z jakého roku je aktuální verze?

Jakým způsobem byl vybrán jeho zpracovatel?

Jak vznikal? V diskusi se zapojením stakeholderů a veřejnosti? Probíhala k němu participace? Jakým způsobem?

Jak je navázán na strategický plán?

Byly některé lokality ve městě prověřeny územními studiemi? Jakým způsobem byli vybíráni jejich zpracovatelé a jak se výsledky používají? (Jde mi o to co je hotovo)

Obsahuje urbanistickou koncepci města?

Věnuje se vytipování míst pro architektonické soutěže?

Jak se sleduje jeho plnění a dochází k aktualizaci?

Jak je vnímán veřejností? Jak je srozumitelný?

Jak politiky? Kdo z politiků se mu věnuje?

Jakou úlohu v něm má městských architekt?

Jak se věnuje krajině okolo města a spojení města s krajinou?

Je spojen s pozemkovými úpravami? Jakým způsobem?

3.            Správa městského majetku

Má Děčín strategii péče o městský majetek? Kdo jej má na starosti? Jak se aktualizuje? Kdo se mu věnuje z politiků?

Je nějakým způsobem vizualizovaná pro politiky a pro veřejnost?

Jakou úlohu má ve správě městského majetku městský architekt?

Má Děčín mapu nevyužívaných městských pozemků a objektů? Jakou s nimi mají strategii?

Podporují jejich alternativní využívání?

Jsou sledovány náklady na provoz a údržbu městských budov, komunikací, veřejných prostor a provozu MHD? Promítají se výsledky do další práce úřadu?

Máte mapu katastru s vyznačením aktuálního majetku města a státu?

4.            Konkrétní projekty

Jaká jsou specifická témata v Děčíně? Řeka, brownfield, doprava, nemocnice, veřejný prostor, sídliště, krajina,…? Jak se k nim přistupuje? Existují generely např. veřejných prostorů včetně zeleně a napojení do krajiny, dopravy,…? Nebo jiné strategické dokumenty – Manuály? Kdo a jak je vytipovává, jak se diskutují s veřejností a politiky a kdo je řeší a jak je k řešení vybírán? Jaký mají vztah k volebnímu období? Jaká je úloha městského architekta? Jak se v nich řeší investiční a provozní náklady?

5.            Dotace

Jakou má Děčín zkušenost s dotacemi týkajícími se fyzické podoby města? Jaké od roku 1989 získaly a jak je hodnoceno jejich využití? Ovlivňují dotace přípravu projektů? Jaká byla míra zapojení veřejnosti u dotačních projektů? Co byste v Děčíně u dotací uvítali? Jaká je zpětná vazba od poskytovatele dotace a srovnání s jinými projekty z dotací v jiných městech? Jaká je úloha městského architekta?

6.            Výtvarné intervence

Má Děčín zájem o výtvarné intervence ve veřejných budovách a prostoru? Jak k nim přistupují? Jak vybíráte jejich autory?  Co se jim podařilo od roku 1989? Uvažujete o povinném procentu na výtvarné intervence u veřejných zakázek? Jsou výtvarné intervence součástí strategického plánu? Jakou úlohu hraje městský architekt?

7.            Regulace reklamy

Máte nějaký způsob regulace reklamy nebo o něm uvažujete? Jakou úlohu hraje městský architekt?

8.            Veřejné zakázky

Jakým způsobem vybíráte architekty veřejných investic? Jaká používáte kritéria. Jaký máte nejúspěšnější výběr a jaký naopak nejhorší? Existuje zpětná vazba z výběrových řízení a poučení pro příště? Jakou máte znalost architektonických soutěží a názor na ně? Kdo veřejné zakázky organizuje? Jakou úlohu u veřejných zakázek hraje městský architekt?

9.            Městský architekt

Jak stará je pozice městského architekta v Děčíně? Proč jste se pro něj rozhodli? Měli ho před i po roce 1989? Jakým způsobem byli vybíráni? Jak dlouho byli ve funkci? Jakou pozici měli/mají v rámci úřadu? Jaká je/byla náplň jejich práce? Mění se v čase? Jaké jsou pozitivní a negativní zkušenosti s městským architektem? Pracuje jen pro město, nebo pro celou ORP oblast? Je interní nebo externí? Kolik hodin týdně se průměrně práci MA věnuje? Je na dobu určitou nebo neurčitou? Je omezen lety výkonu? Organizuje architektonické soutěže? Věnuje se nebo spolupracuje při participaci? Věnuje se osvětě ohledně fyzického prostředí města – děti, mládež, senioři,…. Koordinuje městské investice, nebo se k nim vyjadřuje? Má přehled o grantech?

10.          Zapojení občanů

Jak probíhá komunikace s občany ve věci péče o fyzické prostředí města a okolí? Specializuje se někdo na mediaci a participaci? Věnuje se jí průběžně, nebo po projektech? Máte vlastní odborníky, nebo si najímáte externí? Vyvíjí se názor na způsob zapojení občanů? Jaké máte zkušenosti s participativním rozpočtem? Máte komunitní koordinátory? Jak je město strukturováno? Má svoje čtvrtě s jasnou neformální reprezentací? Máte spolky? Jaké a jak se zapojují v tématu péče o fyzické prostředí města a krajiny?

11.          Vzdělávání veřejnosti

Jak se věnujete vzdělávání veřejnosti v tématu péče o fyzické prostředí města? Jak je motivujete k zájmu o téma a pocitu spoluodpovědnosti? Jaká je spolupráce s MŠ, ZŠ a SŠ? Jaká se seniorskými organizacemi či zájmovými spolky?

12.          Turismus

Máte strategii turismu? Víte, v jaké situaci se nacházíte – podpora, optimální stav, tlumení. Jak často ji aktualizujete a jak provádíte vyhodnocení? Jaké nástroje používáte?  Kde jste se inspirovali? Informujete občany a debatujete s nimi o stavu turismu a možném vývoji?

B.            LIDÉ

Kdo se v Děčíně o téma péče o fyzické (kulturní) prostředí města zajímá z politiků, stakeholderů a širší veřejnosti? Koho je možné oslovit s dotazy?

Jaká je kontinuita v Děčíně? Kolik bylo starostů a od kdy do kdy a jaké vládly koalice? Případně další k tématu významné osoby. Je možné zjistit i s jakými rozpočty hospodařili a ideálně kolik vynakládali na městské investice (objekty, prostory) a na provoz městského majetku (objekty, prostory)?

C.            EXTERNÍ VAZBY

Co byste v tématu péče o fyzické (kulturní) prostředí města a krajiny uvítali? Od jiných měst, včetně jejich spolků? Od kraje? Od státních orgánů a organizací? Od profesních spolků – České komory architektů. Od neziskových sdružení? Máte zájem o to, jak podobné věci řeší v jiných městech? Jaké máte doporučení ke sdílení informací?

Jaké máte partnerské obce v zahraničí? Je v Děčíně známo jak tam téma péče o fyzické (kulturní) prostředí města řeší? Jaké zkušenosti odjinud se již u vás přebraly? Jakými cestami je získávají?

Partnerská města Děčína:

Pirna, Německo; Jonava, Litva; Ružomberok, Slovensko; Belchatów, Polsko, Přerov, Česko???

Zdroj Wikipedie

D.           OBECNÉ

Co Vám v otázkách chybělo, nebo naopak přebývalo? 

ps. a to se okolo mne rozebíhá ještě další věc- Martin Kloda (je to můj doktorand o kterém jsem se tu už zmiňovat) s Pepou Smutným (...o tom jsem se tu - tedy na FB - také zmiňoval) se pokouší rozjet projekt - na hraně jejich doktorských studií, velmi úspěšných aktivistických projektů a konferencí,  ale i spolupráce s Komorou - hledající způsoby jak reálně legislativně provést a provádět takové úpravy různých předpisů a zákonů, aby téma péče o veřejný prostor, kvalitní vystavené prostředí, nebylo jen předmětem kavárenských snů a aktivistických hysterií.... prostě další rozumný a smysluplný přístup.
  

Kdo to vlastně řídí?

Kolega prof. Jehlík připravuje na podzim konferenci, která v Děčíne doslova "padá do noty".

www.inventuraurbanismu.cz

A zde doplňuji záznam:
https://www.youtube.com/watch?v=PqP3C5NBQSs&list=PL1AIIZCC-QVHtKzZTFVXIf0571Aed8hrE

Lávka přes Labe

Podél železničního mostu je dlouhodobě koncipována lávka pro pěší a cyklisty. Na mostě můžeme vidět svislé platle, na které by se lávka měla připevnit. Jako u všech otázek kolem Labe i tady výsledné řešení musí vyhovovat oboum variantám - jez bude i jez nebude. 

Mám k dispozici dokumentaci z letošního července se kterou pracuji, kterou jsem si opoznámkoval a kde hledám jak dále a lépe pracovat s návaznostmi na urbanizovaná území v okolí řeky, jak napojit cesty a cestičky, jak procházet kolem Labe i přes Labe...

Zde fotografie současného stavu:

...a tady nábřeží po uvažovaných úpravách. Skoro až příliš zeleně v bezprostřední blízkosti vody - poněkud  se ztrácí velkolepost současného řešení s otevřenými loukami. I ta navrhovaná tůň na obrázku vpravo dole tu působí poněkud nepatřičně. 

  

 A pro názornost to samé i z pohledu zhora. Se zkráceným ústím Jílováku a novou propojkou Ploučnice. Na levém břehu je u železničního mostu jasně patrný sjezd z uvažované lávky podél Labe 
v současné projekční podobě.

  

Zde i ve vizualizacích podoba návrhu, kterou bychom rádi překonali - nájezd, který měl jít středem parkoviště, navíc by značně konkuroval pískovcovému železničnímu viaduktu.

 

Lávka byla uvažována v minimální šířce dva metry, což by se také mělo změnit.

V konceptu změny tohoto návrhu uvažuji řešení, kdy by lávka pokračovala rampou dolů ještě před tím, než by překonala silnice a šla by dolů rovnoběžně s tokem Labe. Přes obě silnice by pak lávka byla užší a končila by schodištěm pro propojení s Podmokly. 

Pravý břeh s Mariánskou loukou by se tak spojil především s levým nábřežím, které by v této části potřebovalo celé zpřehlednit a kultivovat. Místo, kde je nyní parkoviště a zeleň by zůstalo volné a Podmokly by si podržely svůj lehce odtažitý vztah k vodě, přestože přístup na lávku bude výborný....

Možný koncept pevnějšího propojení obou břehů:

... nyní jsme - pokud jde o lávku - ve fázi zadávání nové studie. Zkoušel jsem si dělat zákresy z Pastýřské stěny. Jen takové zjednodušené. Nejprve současný stav:

A tady možný návrh. Oranžově je rampa z nové lávky podél mostu. Žlutě jsem nakreslil možnou promenádu - u které bude velmi důležité hledat a nacházet propojení k přiléhajícím čtvrtím -

 aby se stala přirozenou součástí města.

Asi nejkomplikovanější to bude tady. Z nábřeží podél Jílováku? Podél právě budované komunikace? Jak nábřeží spojit s prostory a komunikacemi okolo Tesca? Jak opět zdůraznit Pětimostí coby bránu do Podmokel od Starého města a Rozběles?

Minimálně ale stejně komplikované bude hledání propojení na pravéb břehu pod Zámkem. 

Oranžová lávky včetně ramp, fialová – propojení propustkou k Labi, modrá – transboreder, červená – schody na Mariánskou louku, světle modrá – propojení v dlouhodobém výhledu k prověření.

S největší pravděpodobností např. lávky přes Ploučnici bude možné provést až později, 

ale myslet na ně je třeba od začátku