Stránky architekta města Děčín

Doc. ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

mail@ondrejbenes.cz

úterý 10. srpna 2021

Příprava manuálu

Na manuály veřejného prostoru jsem před několika lety(po posledních komunálních volbách) nechal zpracovat nabídku nechal pracovat nabídku. Ta byla prezentovaná tehdejšímu vedení města za účasti jeho zpracovatelů. Když přijde řeč na komplexní práci s veřejným prostorem, vždy ji vytáhnu, že tento přístup je cesta.

Pro přehlednost jsem udělal celkový přístup k problematice. Laskavý čtenář ho najde zde: https://decinarchitekt.blogspot.com/2021/08/koncept-prace-s-prostorem-vedouci-

Často uvádím, že práce na těchto manuálech je výsledkem soustředěného úsilí poměrně velkých týmů - už jen participační práce s občany vyžaduje poměrně velké úsilí, aby vše bylo s lidmi probíráno a koordinováno.

Snad se i zde podaří postupně prolomit ledy, přestože dosavadní pohled na problematiku je ve smyslu "nevadí, že jako MA jsi v Děčíně jen na částečný úvazek a po tvém nástupu před čtyřmi lety bylo nezbytné vůbec nalézat a usazovat problematiku urbanismu, architektury a veřejného prostoru jako celek, nevadí, že tu byla a dosud je řada až desítky let neřešených daleko zásadnějších problémů, ale jsi tu už čtyři roky, to už jsi sám tyto manuály mohl mít hotové... co mohl mít, byla to tvá povinnost.."


















































































 

čtvrtek 11. března 2021

Město - části - hodnoty - manuály - materiály

 Před dvěma lety jsem nechal zpracovat architektonickou kanceláří, která má zkušenost s manuály veřejných prostor v Benešově u Prahy nabídku na zpracování manuálů veřejného prostoru pro Děčín. Zahrnovala pět čtvrtí v centru a zabývala se nejprve definováním silných a slabých stránek, participací s veřejností a nakonec i vytvářením srozumitelných manuálů práce s veřejným prostorem, mobiliářem, informačními systémy, materiály.

Tato práce by ale stála skoro milion korun a řešil by ji tříčlenný profesionální tým. Ani tehdy, ani nyní tak k realizaci studie na základě této nabídky nedošlo.

Manuály jak s veřejným prostorem, mobiliářem, povrchy, informačním smogem pracovat jsou ale nezbytné. Po jednáních s náměstkem Brčákem jsem připravil dva podklady, kde hlavní akcent kladu na kvalitní projektovou přípravu, kterou budu vždy velmi rád od samého začátku operativně řešit, koordinovat s žadatelem. Pokoušel jsem se o koncepční uchopení celého města (viz. grafická příloha dále), ale bylo by to ve své nepřesnosti příliš zavádějící. Celkové detailní rozvržení města je ale něčím, na čem je třeba průběžně pracovat. Pokud je to ale výkon, kterému se tým tří profesionálů bude věnovat rok a zvládne pouze zlomek města, nelze si představit, že celé město zvládneme bez týmu profesionálů řádově rychleji. Mám vytištěnou celou mapu města, kde na všem postupně pracuji.


příspěvek 01 - Kostky (lednový text korigován)

Hledáme způsob jak pracovat s veřejnými prostory, dlažbami a mobiliářem města,  bez toho abychom vycházeli z odpovídající koncepční a projektové přípravy (nabídka na tuto komplexní činnost byla vypracována před dvěma lety, nebyla akceptována ani tehdy a ani nyní).  Přesto postup, který bychom se měli pokoušet připravit by měl být založen na konkrétní podrobné SWOT analýze doplněné obrazovou dokumentací, příklady dobré praxe, průběžná spolupráce s veřejností.

Měla by být provedena podrobná inventarizace městské deponie kamenných dlažeb a obrubníků. Obrubníky by měly být dle potřeby kamenicky připraveny na použití (zásadně bez použití flexy).

Cílem metodického podkladu, který bychom se měli pokoušet připravit, by mělo být přispění ke kvalitě a dlouhodobé udržitelnosti stavu chodníků ve městě. Rozlišovali bychom 1) operativní přípravu a rozhodnutí, kde by řešení každého konkrétního chodníku mělo předcházet zejména prověření dopravní situace dopravním inženýrem, měla by také proběhnout velmi podrobná a konkrétní koordinace a korekce návrhu. Před započetím realizace bychom měli vyžadovat kladecí rozkres dlažby (tzv. dílenská dokumentace), která by měla být potvrzena vybranými osobami (náměstka pro realizaci staveb a městského architekta). 2) Paralelně s touto operativní činností by měla dle možností probíhat práce na rozvrhování města a koncepční příprava narazující komplexní profesionální přípravu, který by v případě Děčína trvala několik let. Město zde budeme rozdělovat podle charakteru zástavby lokalit 2 A) i podle sounáležitosti jeho jednotlivých část, čtvrtí 2 B)

Add 2 A) Předběžné rozvržení, rozdělení materiálu a vzoru dlažby dle charakteru konkrétní lokality a doby vzniku:

1)středověké město a jádra vesnic (části Děčína l., části Starého Města, hist. jádro Bynova, Bělé, Dolní Žleb, …). Materiál: důsledně používat kamennou dlažbu zohledňující středověký charakter, velmi pečlivě volit materiál i skladbu.

2)město devatenáctého století až po dobu první republiky (většina tzv. rostlého města: Podmokly-územní studie, Letná, část Děčína l., části Starého i Nového Města, ). Materiál: důsledně používat kamennou dlažbu, s výhodou používat řezaný kámen, velmi pečlivě volit materiál i skladbu.

3)město modernistické a sídliště (Boletice, Bynov, Březiny, Želenice, ale i Děčín l.) Materiál: jednoduchá betonová dlažba plošná prioritně větších formátů. Vítané je doplňování dlažbou kamennou.

4)brownfieldy (Rozbělesy, Armex). Materiál: nevyhneme se betonové zámkové dlažbě. V Děčíně jsou založené většinou v devatenáctém století. Vítané by tedy bylo doplňování kamenem.

5)nová výstavba, satelity rodinných domků. Materiál: prioritně betonová zámková dlažba. Měli bychom se ale naučit doplňovat ji kamenem.

Add 2 B) předběžné rozdělení města dle jeho jednotlivých soudržných částí, čtvrtí:

Čtvrtí rozumíme základní skladební jednotku města z pohledu kvality života, pohodlné pěší dostupnosti bydlení, služeb, přístupu k hromadné dopravě apod.. Jednotlivé čtvrti by měly být charakterově a vizuálně svázané. Vzhledem k tomu, že ani v centrální části Děčína (Děčín l., Staré i Nové Město) se nejedná o historicky homogenní prostředí, doporučoval bych volit dlažbu vždy z pohledu historického charakteru ke staršímu řešení. Komplikované lokality bude nutné vždy řešit individuálně.  

Základní charakteristika používání materiálů. Každá čtvrť bude mít svůj „list“ se situací obsahující doporučené materiály. 1)přírodní kámen. Drobná štípaná, nebo řezaná dlažba. Preferování jednoduchých, jednobarevných řešení. Vzorů, které se v lokalitě nacházejících nebo jsou pro ni typické. 2)betonová dlažba. Drobná dlažba – povolené vzory pravoúhlé (obdélník, čtverec), tzv.kost. Plošná dlažba do 50 x 50 cm. Maximálně 50 x 100 cm. Barvy budou vycházet z přirozených barev betonu. poznámka: do okamžiku, než bude proveden komplexní manuál navrhuji, že bychom se přešlapům ad hoc nahodilému stanovování vzorů vyvarovali používáním těch vzorů. které jsou v místě obvyklé. Aby navrhované záplaty ještě více neznepřehlednili už tak rozrůzněné dlažby. V současnosti se město systematiky pokouší betonové dlažby sjednocovat tím, že preferuje materiál "kost". Pouze na několika sídlištích je systém použitých materiálů jiný.


příspěvek 02- Kostky 02 (lednový text korigován)

PRIORITY

Cílem by mělo být především kvalitní technické řešení a kvalitní provedení dlažby. A) Betonovou dlažbu chápu daleko spíš  jako dočasné řešení, které má být co nejméně nápadné, ale precizní a pečlivé. Dočasné i z toho důvodu, že kamenná dlažba je z dlouhodobého pohledu ekonomicky výhodnější. U tohoto materiálu (betonu) bude nezbytné vyvarovat se barevným, nebo skladebným exhibicím. Akcent by měl být dáván na spolupráci s dopravními inženýry, aby dle závažnosti zásahu prověřili geometrii chodníku a vozovky. Požadavkem města by mělo být vždy vyhotovení tzv. dílenská dokumentace skladby dlažby vycházející vždy z konkrétní situace (i kdyby měla být provedena jen od ruky). Ta by vždy měla být odsouhlasena. Při zpracovávání těchto podkladů bude možno se obrátit např. na architekta města s možností korekcí – proces bude nezbytné stanovit, velmi rád se do všeho zapojím. Tvar betonové dlažby bude vždy vycházet z materiálů už v místě použitých, s preferencí „kosti“, nebo nejjednodušších geometrických pravoúhlých tvarů. Barevné nebo tvarové zvláštnosti kostek doporučuji aby  nebyly používány. B) Prioritou by do budoucna pro město mělo být používání kamenné dlažby, která je vždy (řezaná, štípaná, tzv.odseky) z dlouhodobého pohledu levnější než betonová. Měla by být provedena  přesná revize skladových zásob kamenné dlažby v majetku města. Použití kamenné dlažby by také měla vždy předcházet kvalitní projektová příprava, zahrnující jak širší řešení veřejného prostoru, dopravní řešení, řešení zeleně, tzv. šedozelenomodré infrastruktury,  tak návrh skladeb, rozkreslení kladečských plánů.   

Úkoly, které doporučuji vykonat:

1) Provedení přesné revize skladových zásob kamenné dlažby v majetku města (deponie za východním nádraží).

2) Pro potřeby zpracování tzv. dílenské dokumentace město vydá technický manuál práce s betonovými dlažbami. (viz. příloha)

3) Jak jsem z jednání pochopil, město provede paušální výběrové řízení na dodavatele jak betonové dlažby, tak kamenné dlažby. Ve spolupráci s městským architektem proběhnou setkání s výherci těchto dodávek a budou s nimi projednány  zásady pokládky tak, aby se zjednodušil požadavek na vypracovávání dílenských dokumentací každému vstupu do chodníku. Cena dlažby na m2 bude rozhodující při určování míst, kde bude použit kámen. Toto rozhodování – kam kámen - bude z počátku, než bude zpracováno koncepčně celé město, individuální.

4) Město bude usilovat o to, aby se o záměrech vstupu do chodníků dovídalo vždy s předstihem a dokázalo se na realizaci připravit – v případě, že by chtělo řešení zádlažby podstatně rozšířit a na úpravě i finančně participovat. Velmi rád budu operativně spolupracovat.

5) Město povede kroky k vypracování kompletního manuálu práce s veřejnými prostory vycházejícího z analýzy silných a slabých stránek jednotlivých částí/čtvrtí Děčína, včetně participačních procesů. S největší pravděpodobností bude probíhat vlastními silami a nelze adekvátní výsledky očekávat dříve než by to dělal tým profesionálů.

6) Problematika stavu chodníku a cest k jejich nápravě by mohlo být jedním z prvních bodů jednání právě zřízené pracovní skupiny „Architektury a urbanismu“. Je třeba ale znovu zdůraznit, že činnost této komise není koncepčně navrhovací ale zejména oponentní. Tedy, že je jí možno předložit ke zpětné vazbě celkový návrh postupu viz výše, který bude již připravený. Není možné očekávat, že komise na ad hoc jednáních jednou za jeden dva měsíce něco podstatného velmi časově náročným způsobem "odpracuje".



A na závěr jeden z rozkresů města, na kterém jsem si ověřoval, že ad hoc v řádů týdnů, nebo i měsíců koncepčně "rozmyslet" celé město není reálné, že je třeba zejména podpořit a systematizovat operativu, s akcentem na kvalitní přípravu, kde budu všemu velmi rád nápomocen:




sobota 6. března 2021

Okolí Tyrše na nábřeží

 Paní krajinářská architektka Hořáková finalizuje projekt na nábřeží, okolí pomníku Tyrše. Na prostorovém konceptu celého nábřeží od knihovny až k zámku pracujeme dlouhodobě, byla z něj realizována i drobná úprava přístaviště pod knihovnou  (zadláždění, vysazení stromu, stojany na kola), nebo drobná kácení ale i další výsadby v parku pod zámkem. 














pátek 19. února 2021

Plastika u CVUT

 
S prof. Marianem Karlem, jedním z našich aktuálně nejslavnějších(žijících) a ve světě nejznámějších sklářských výtvarníků, připravujeme umístění jeho skleněné plastiky před objektem ČVUT (autor je žákem pana Libenského). Tato plastika měla být původně umístěna před rektorátem ČVUT v Praze, ale nakonec se v Praze nedomluvili. Nakonec se všichni zúčastnění domluvili, že plastika bude v Děčíně. Tyto úvodní debaty proběhly v Děčíně už před několika lety. Již delší dobu se tomuto velmi neutěšenému děčínskému prostoru věnuji viz zde: https://decinarchitekt.blogspot.com/2018/02/okoli-kokosu.html , zapracování do kontextu tak nebylo až tak složité.


S paní krajinářskou architektkou Hořákovou jsme zpracovali již reálný koncept včetně zeleně a úprav zpevněných ploch.




Původní koncept plastiky se skládal ze dvou dvojic skel posazených vždy do tvaru V proti sobě tak, aby jimi člověk mohl procházet.


Na základě tohoto podkladu paní krajinářská architektka Hořáková zpracovala vizualizace:



Ve finále se ale bude jednat pouze o jednu tabuli skla o rozměrech cca 2,4 x 2,4 metru, umístěné v kruhu z LED pásku o průměru 2,5 metru.

Zadali jsme zaměření místa, kde uvažujeme s usazením plastiky. V současnosti v koordinaci s projektantem realizační dokumentace statiky a usazení plastiky ladíme detaily.

Zde finální projekt:
 
A zde už fotky z realizace (06/2023)
Nejprve z archivu děčínského ČVUTu:



A zde pak od Saši Vanžury z Děčínského deníku:


















čtvrtek 18. února 2021

Vztah agendy práce městského architekta k nově vzniklé komisi architektury a urbanismu

 

Vztah agendy práce městského architekta k nově vzniklé Komisi architektury a urbanismu vedené Mgr.Otto Chmelíkem:

Komise adekvátní té, která se nyní obnovuje, a měla v Děčíně dlouholetou tradici byla před dvěma lety zrušena.

Děčín s padesáti tisíci obyvateli a jednou z největších rozloh u nás by si na základě zkušeností z jiných českých měst zasluhoval: A) kompletní kancelář architekta města – vzorem nám mohou být obdobně velké Karlovy Vary s týmem takřka tuctu odborníků a rozlehlým zázemím https://www.kamkv.cz/  Tato kancelář by měla  mít pro svou činnost ještě i svůj vlastní tým externích poradců. Pokud by nadále činnost této agendy fungovala jako doteď, jednalo by se daleko spíš o externí výkonné pracovníky. B) Pak by ještě i město mělo mít svůj vlastní nezávislý poradní sbor – nejlépe s městem vůbec nepropojeným, který by fungoval v rámci činnosti zastupitele  pověřeným územním plánem. Obdobně to nyní je nastaveno například v Liberci – rada města tam má tzv. radu architektů a pak tak ještě funguje kancelář architekta města.

V Děčíně jakožto městský architekt působím externě. Před dvěma lety, když jsem vyhodnocoval své působení v Děčíně, jsem musel konstatovat, že jsem odvedl (z pohledu stráveného času) mnohdy více než násobek hodin než mám ve smlouvě, abych problematiku a problémy dokázal vůbec obsáhnout (podrobněji viz.například zde: https://decinarchitekt.blogspot.com/2018/08/odpracovane-hodiny.html ) . Doporučoval jsem tehdy rozšíření týmu o dopravního specialistu a krajinářského architekta, případně ještě přidání dalšího architekta na částečný úvazek. Tým rozšířen nebyl. Pokoušel jsem se vystačit si vlastními silami - organizoval jsem schůzky na děčínské dopravní fakultě ČVUT, kde jsme rok a půl řešili kompletní problematiku děčínské dopravy způsobem, že se podařilo definovat jednotlivá konkrétní zadání (podrobněji viz. např můj děčínský blog), která dávají smysl. A ještě - před dvěma lety jsme začali ve věci krajinářské problematiky systematicky spolupracovat s děčínskou krajinářskou architektkou paní Hořákovou, která mne v té době sama oslovila (do té doby jsem na celém severu Čech mrně hledal někoho, s kým bych problémy krajiny a zeleně ve městě mohl průběžně konzultovat)..

Ustavovaná Komise architektury a urbanismu je koncipována jako expertní poradní nástroj vedení města (rady) vedená zastupitelem pověřeným územním plánem. Vzhledem k rozsahu činnosti městského architekta v ní po odborné stránce nejsou zejména experti „přeshraniční“, kteří by byli na dění v Děčíně zcela nezávislí, ale vybírali jsme ty, kteří o Děčíně „mnoho ví“, se kterými problematiku Děčína už dlouhou dobu řeším (Efler, Hrouda, Čunát) a dokáží tak propojovat schopnost nadhledu s detailní znalostí problematiky. Takto bude moci být činnost komise i jakousi zpětnou vazbou výkonu činnosti agendy městského architekta v Děčíně, jehož agenda je na rozdíl od této komise daleko více pracovní, tvůrčí a výkonná - je jí věnováno daleko více času. 

Přičemž v porovnání například s výše zmíněnými Karlovými Vary je i toto řešení stále nedostatečné.     

11.2.2021, Ondřej Beneš

ps. ještě bych tuto zprávu doplnil o jeden dokument. Minulý rok, když v květnu tehdejší rada města schválila dodatek k mé příkazní smlouvě, ne jejímž základě v Děčíně pracuji, požádal magistrát o vyjádření Českou komoru architektů. Odpověď přišla od Petra Leška, který zároveň byl v komisi, která tehdy městského architekta vybírala: