"pracovní ČVUT 06"

Zápis z ze schůzky „Pracovní ČVUT 06“ konané dne 26.7.2019 v objektu podmokelského magistrátu (na ČVUT Děčín se dělaly podlahy).

pro info - červeně něco z připomínek.

Účastníci:

za město Děčín: Raška (hodina), Smíšek (dvě hodiny), Beneš                                                 za ČVUT: Scháno                                                                                                                      ostatní: Kučera (Plán udržitelné mobility – SUMP) plus jeho dva spolupracovníci schůzka      (začala po desáté a ukončili jsme ji před druhou)

Témata:                                                                                                                                     1) vytipovávání míst pro měření rychlosti v DC                                                                    2) páteř levého břehu                                                                                                               2a) centrální místo v Chrochvicích na křížení Chrochvické a Krásnostudenské              2b) Dělnická ulice a okolí Šišáku                                                                                           2c) parky u Sněžníku                                                                                                              2d)mezi autobusákem a nádražím, řešení MHD                                                                    3) páteř pravého břehu                                                                                                           3a)Lázeňská ulice, vstup na Dlouhou jízdu až po ulici 2.polské armády                            3b)řešení Obloukové ulice                                                                                                    3c) ulice U Plovárny a Mariánská louka                                                                                 4) problematika řešení Křížové ulice – doprava, předzahrádky, koncepční úpravy          5)úvahy o dopravě v Děčíně pokud bychom uzavřeli, nebo omezili, propojení Masarykovo náměstí – Labské nábřeží                                                                                  6)Doplnění – jednání o ÚP  

                                                                                                                                                  

add1) vytipovávání míst pro měření rychlosti v DC                                                              Pan Scháno představil možnosti, kde by v DC šlo umístit zařízení pro měření rychlosti. (mj.části Teplické, Litoměřická, Kamenická, otázka Dělnícká a další). Důležitým momentem pro pozice měření je, aby úsek působil jako intravilán obce – zastavěné území – abychom se nedostali do podobných problémů jako Varnsdorf, kde se záměrně rychlost měří v těch částech, které lze vnímat jako volnou krajinu

Je to nutné? Jako mít stabilní radary, myslím, že namátkové měření je asi výchovně účinnější, ale nejsem expert

add2) páteř levého břehu                                                                                                  Pravý i levý břeh jsme projížděli opět zvlášť. Na levém břehu – mezi Želenicemi a Podmokly jme řešili především jak s cyklisty, abychom podpořili přívětivost této osy jak pro ně, tak i pro chodce. Děle jsme řešili problematická místa jako okolí autobus zastávky v Želenicích, vztahy v okolí parku před Sněžníkem, nebo koncept nástupních míst veřejné dopravy.  

add2a) centrální místo v Chrochvicích na křížení Chrochvické a Krásnostudenské      Je to jedno z míst které pan náměstek Němeček označil jako tzv.nebezpečné (mj. vedle předprostoru podmokelského nádraží, malého parku u zastávky Myslbekova, parku před Sněžníkem, nebo parku u Zámeckého rybníka a zeleně mezi dětským hřištěm a Mar.loukou.

Na křižovatce v Želenicích bychom minimálně měli probrat keře. Nejhorší je to východně od Želenické – ty přerostlé jalovce. Základním konceptem by bylo prostor před býv.kult domem a jižně od něj umístěných objektů služeb otevřít v parteru až k ulici, doplnit místo keřů stromy – vysokokmeny. Poskytovaly by stín, klima a intimitu, ale bylo by pod nimi vše vidět. Součástí by pak mohla být i korekce velikosti zpevněných povrchů mobiliáře atd. Nejdůležitější je ale první krok – zpracovat koncepční studii, abychom věděli jak k tomuto veřejnému prostoru přistoupit abychom si vydefinovali místa pro novou zeleň, kterou bychom postupně mohli realizovat během tzv.náhradních výsadeb. Koncepční studie – za účasti krajinářského architekta – může být zpracována v rámci Tvoříme Děčín, nebo když se k tomu naskytne obdobná příležitost. Její součástí by mělo být zaměření a pak i dendrologický průzkum.

To by bylo pěkné, lesík z vysokokmenů

V této oblast by bylo dobré prověřit propojení spodní části Bažantnice směrem na ulici Cihelnou. Vytvořili bychom tak paralelní komunikační trasu do centra mimo hlavní auty zatíženou trasu a hlavně bychom zapojili spodní část Bažáku, kde v minulosti byla vodní tvrz. Bažák je tu zarostlý náletovou zelení a těžko prostupný. Minimum by bylo ze všech stran Bažák v této části otevřít. Měli bychom také prověřit propojení západně od Sport Clubu Želenice – jeho propojení s ulicí školní – je to trafačka co tam stojí v cestě? Je využívána? Opět – záměr je pro pěší a hlavně školáky učinit s niminálními prostředky tuto část obyvatelnější. Kdyby se nám pak podařilo najít propojení křižující jak již zmíněnou Školní, tak U Tvrze do Bažáku, mohlo by to být hodně zajímavé – i pro budoucí úvahy o jeho(Bažáku) revitalizaci.  Obnova cest okolo ulic Cihelné a Nedokončené je součástí nyní soutěžených projektů Tvoříme Děčín – tyto úvahy by na to navazovaly.

Už jsem tam dlouho nebyla,ale myslím, že kudy se chodí, tam je vyšlapaná stezka..stačí je respektovat, ne?...myslím jako při trasování J

Okolo vodní tvrze je archeologická lokalita, tam cesty jen nasypávat, nikoli  „kufrovat“ …jinak, tam byla kdysi taky stezka…mezi kancelářskou budovou a garážemi do lesíka, směrem k zastávce na autobus

add2b) Dělnická ulice a okolí Šišáku                                                                                     U Dělnické jsme dlouho řešili jak se k ní postavit. Nejsou tam všude chodníky a tam kde jsou nemají jednotnou šířku. Prověřování šířkových poměrů vyvolal požadavek na zapojení cyklistů – řešení vyhrazených pruhů.

Kacířská myšlenka – co zúžit chodníky na minimum, trochu zúžit silnici (jezdilo by se pomaleji) a nevyšlo by pak na jízdní pruhy pro cyklisty?..přijde mi, že chodníky jsou tam na straně u fabrik dost široké a tolik lidí už tam dnes ani nechodí, krom spoluobčanů z Krátké ul. J

Otázka tedy zda zrušit na jedné straně chodník a v obou směrech doplnit samostatné a bezpečné cyklopruhy, nebo zachovat chodníky po obou stranách a cyklisty vést v jízdní dráze.

Nakonec jsme se vlastně jednomyslně shodli na tom, že je nezbytné nechat chodníky po obou stranách, aby ulice byla brána stále jako městská ulice. Pokud by byl chodník jen na jedné straně, převážilo by vnímání a chování se na ulici jako někde na předměstí a měli bychom pak i velký problém s přesvědčováním, že je to město a že místo benzínky a garáží pod parkem okolo Thunské kaple by měly být městské domy, služby a vybavenost a ne bungalovy satelitu.

J je třeba zjistit, kdo  má zájem tam stavět, pak můžete, po zvážení všech okolností, tohle plánovat, ale bylo by to pěkné, použila bych mnou nenáviděný název viladům, tak něco takového by tam bylo pěkné..jen nevím,zda by se podařilo vyrvat lidem ty staleté zahrádky (jedna z nejstarších koloniií v DC)

Při koncipování nových cyklopruhů je prostě třeba už myslet jak v této části města propojit požadavky na obytný a zároveň průmyslový charakter území.  

add2c) parky u Sněžníku                                                                                                         Opět jsme probírali řešení Koziny i tras cyklo v této části města. Pro Kozinu dle vyjádření pana Smíška po jednáních, které vedl přichází v úvahu dnes už jen využití pro cyklostezku. Výhodou by bylo kdyby mezi DC a Jílovým šla využít i pro záchranný systém.

To by asi i šlo, ne?..vždyť to těleso dráhy je dost široké a myslím, že by tam mohly být i nějaké zálivy – výhybny..

Kozina by mezi Pivovarem a nádražím stále vedla jako tzv.hlavní – tedy aby byla pokud  možno co nejjasnější. Ve hře jsou zatím trasy – vedle železniční trati na náspu, za Albertem a pak překonání Pětimostí ve výšce. Další možností je mezi ulicemi Ruská a Hankova rampa dolů – místa je tam dost – a pak opět za Alebertem a dál jak předchozí varianta. Možné je i křižovat ke křižovatce Podmokelská Bezručova a pak podél Jílováku po rovině k Pětimostí a stejně jako u předchozích variant podjet těleso nádraží.

Moment sjezdu z náspu koziny bude asi vždycky trochu problém ..

Pokud by v rámci Tvoříme Děčín prošel výtvarný zásah naproti Sněžníku, řešili bychom – a koordinovali – podrobněji tuto část parku. Jinak na park by měla být zpracována dendrologie a pak prověříme jak vypracovat studii (pan primátor na jedné poradě projektů navrhl soutěž).

Že by se ten chuděrka konečně dočkal? .. že by z něj byl zase frajer a ne uplivanec a psí záchod?

Obdobně – alespoň v hrubých rysech bychom měli řešit i pak nad autobusákem – jsou tam „hnízda“ s bezdomovci.

 DTTO – tady by se mi líbil vysoký les J … jinak tam byla plánována i zástavba podél Podmokelské a Hankovy – dostavba bloku

add2d)mezi autobusákem a nádražím, řešení MHD břehu                                                                                                                                                               V konceptu SUMPu byla i varianta že by ulice před nádražím byla bez aut. Tuto variantu jsme v rámci tohoto jednání domýšleli až tak, že jsme probírali možnost, že bychom sem pak přesunuli komplet autobusák – přímo před vlakové nádraží a patrně by stačilo po každé straně jen v jedné linii. Tedy nejen MHD, ale i dálkové busy. Na jednom místě by pak byla jak železnice, tak veškerá možná hromadná veřejná dopravní propojení. Určitě by pak bylo výhodné navýšit kapacitu přilehlého parkovacího domu – udělat tam pár pater navíc alespoň pro kola – bylo by to zcela nejjednodušší - je ale v soukromých rukou.

Druhou variantou je stále ponechat autobusák tam kde je, bylo by ale pak nezbytné propojovací cestu udělat tzv.  komfortní. Tedy abychom propojení neřešili jen jako technický problém, ale aby to byl dobrý kus města.

Co do ul. Plzeňská a dál přes Podmokelskou a park a třeba i přes tu letitou díru po domě za ohradou vedle pošty…

Mimořádně důležitá byla informace, kterou přednesl pan Smíšek, že pěší doprava nestojí město nic, už cyklodopravu město dotuje – ale jen zlomkem nákladů cyklisty. Hromadná doprava je městem dotována cca násobkem nákladů co vydá cestující, a individuální automobilovou dopravu  město dotuje cca desetinásobkem toho, co vydá automobilista. 

Co je tedy důležité? Městu se vyplácí investovat do „pěšáků“ – aby lidé vnímali blízkost fyzickou i mentálně – aby veřejné prostory byly tak komfortní, že by lidé nepociťovali potřebu jezdit autem – obzvlášť, pokud se třeba v DC pěšky od Střelnice ke kavárně Jordan v Podmoklech dostaneme za dvacet minut.

A stejně tak se městu vyplácí investovat do vnitřní infrastruktury pro cyklisty. Ne do tzv. „cyklostezek“ ale do uzpůsobení města pro pohyb na kole, možnosti bezpečně odložit kolo – nejen pro turisty, možnosti pronajímání a půjčování kol.

Kromě výše zmíněné úvahy o parkhausu navýšením toho u Korálu, jsme u uvažovaných v okolí autobusáku a Albertu probírali jejich možnosti pěšího napojení na další uzlovou strukturu veřejné dopravy.

U autobusáku je takové hnusné místo – zadní bývalý dvůr pošty, zbytky původní zástavby a ta jáma vedle pošty plus to hřiště a parčík s hnízdy BD. Jdete-li na poštu, musíte létat, autem se tam parkuje těžko…tam by parkhaus šel, bylo by to složité,ale myslím, že neřešitelné to není..

add3) páteř pravého břehu  

Stejně jako do páteře levého břehu jsme se pustili do páteře břehu pravého. Nutno podotknout, že měřítko a vzdálenosti mezi Masarykovým náměstím, Obloukovou a sportovně komerčním centrem je menší – vše je pro pěší daleko lépe dostupné - než vzdálenosti u páteře břehu levého.

I pokud bychom redukovali dopravu průtahovou přes Masryk. nám., pro auta by jako páteř v každém případě zůstaly ulice Pohraniční, 2.polské armády, 17.listopadu a Provaznická. Oblouková je pro preferanci aut nezbytná jihovýchodně od křižovatky s Provaznickou.

V části mezi Masaryk nám. a 2.polské armády je nezbytné parkování a dopravu regulovat. Asfaltové plochy jsou obrovské a na každém volném místě je parkoviště.  Pokud bereme historické náměstí a komerčně sportovní centrum jako dvě centra s požadavkem na nejkomfortnější propojení – pět pro pěší - dnes tomu tak zcela není. Jak pro pěšího, tak pro cyklistu je to překážková dráha – v porovnání s tím jaký propojení má potenciál.

add3a)Lázeňská ulice, vstup na Dlouhou jízdu až po ulici 2.polské armády 

Opět jsme probírali možnost redukce dopravy v Lázeňské ulici. Postupně si vyjasňujeme organizaci dopravy na Zámeckém náměstí i v ulici Fugnerově. Zkusíme zpracovat možnosti jak přidat prostor pěším – obzvlášť jižní strana Fugnerky je nyní pro pěšáky nepřijatelná.

add3b)řešení Obloukové ulice  

Vedle okolí ČVUT jedno z nejproblematičtějších místa na páteři pravého břehu.

Prvním krokem prověření Obloukové ulice bude zjišťování intenzit dopravy v obou směrech. Jedním z možností jejího řešení by bylo učinit ji jednosměrnou směrem z města. Oblouková by tam mezi ulicemi Fugnerova a Provaznická mohla být také daleko víc „pro lidi“. V trase od Masarykova náměstí po sportovně komerční centrum je to vedle Zámeckého náměstí nejproblematičtější místo. U obou těchto míst je ale možné změnou organizace dopravy a drobnými stavebními úpravami dosáhnout slušných výsledků.

A co postavit parkhaus o linii Fügnerova – v tom pseudoparku – trojúhelník mezi nových chodníkem a křižovatkou..ale to asi bude málo místa --- bývala tam kdysi zástavba

add3c) ulice U Plovárny a Mariánská louka  

Tyto úvahy se neobejdou bez hledání místa pro parkhaus na jedné straně v kombinaci se zlepšováním ostatních druh dopravy tak, aby řešení bylo levnější – viz výše o nákladech na jednotlivé druhy dopravy. Vedle parkhausu na Labské před knihovnou (pozor ale maxiálně v šířce bývalého ČESPLa), na nábřeží nad křižovatkou Labská a Čsl.armády, u haly Arexu pod Kaštanovou ulicí, případně v rámci východního nádraží jsme otevřeli i otázku kombinovaného parkovacího domu mezi dnešním Úřadem práce a Lázněmi. Pokud by vstup na Mariánskou louku byl zároveň i uličkou pod Zahradním čínským pavilonem a lávkou přes potok ze Zám.rybníka, stálo by za to tuto úvahu prověřit.

Lázně i ÚP jsou dost dominantní budovy…parkhaus bych viděla tak v místě té nízké přístavby u lázní, ale stejně si to neumím moc představit, možná nastavit o patro to parkoviště u ÚP (směrem ke trati)

Tady u haly v Maroldovce se dvoupatro vysloveně nabízí…

add4) problematika řešení Křížové ulice – doprava, předzahrádky, koncepční úpravy   

Do Křížovky bude vždy vjezd pouze ze Zámeckého náměstí. Další koncepční úvahy k tématu viz:  http://decinarchitekt.blogspot.com/2019/06/blog-post.html na konci. Jako výchozí moment paní Hořáková (krajinářská architektka) zpracovává kompletní nabídku až po realizaci.

add5)úvahy o dopravě v Děčíně pokud bychom uzavřeli, nebo omezili, propojení Masarykovo náměstí – Labské nábřeží    

Současnou dopravní situaci na kruháku u Lidlu u pětiměstí je možné brát jako testovací pro případ, že bychom uzavřeli, nebo omezili dopravu mezi Masarykovým náměstím a Labským nábřežím. Hrozící špičkový výpočtový převis 300aut u Lidlu se v reálu nepotvrdil a zdá se že někteří z těch, kdo by standardně použili auto, využívají jiný druh dopravy.

Já bych to nedělala, jet na Jalůvčí nebo do Žlebů přes nový most…
Na pravém břehu je pro tento případ nejužší hrdlo kruhák směrem na Starák pod Novým mostem, kde je nyní největší problém čekání aut ve směru od Zámeckého rybníka. Probírali jsme možnost tzv. turbo pruhu před tímto kruhákem, kdy by ti co jedou na most na kruhák vůbec nevjeli a nebránili těm, co míří směrem na Boletice. Prověříme.

Turbopruh dobrej

Ostatní problémy této křižovatky na pravém břehu jsou řešitelné např. semaforem při výjezdu od Kocandy – toto řešení by zase prospělo autům, která od Ústí sjíždějí z Nového mostu. 

Nevím, řešit by to chtělo,ale zrovna semafor..nevím, možná by stačilo pořádně namalovat pruhy…

Souhrnně lze zkusmo říci, že i pokud bychom zcela zavřeli průjezd přes Masarykovo náměstí pro nemístní dopravu rezidentů, a daleko více bychom pro auta akcentovali využití Nového mostu v kombinaci se zlepšením propojení obou center měst trasou Tyršova mostu a do budoucna i po lávce podél mostu železničního – Nový most i jeho obě dvě předpolí by možný zvýšený nápor automobilové dopravy – při současné intenzitě - unesl. Pokud bychom realizovali další opatření (vedle zlepšení průchodu pro pěší a s tím souvisejícího komfortu pobytových kvalit veřejných prostranství, to samé pro cyklisty jezdící po městě na kole, jako i mhd) nemusíme se dopravního kolapsu obávat. Odchytání veškerých souvislostí ale bude ještě dlouhé a náročné.

Add6)Doplnění – o jednání o ÚP  

Na popud městského architekta tajemník města vyvolal 9.7. schůzku za účasti – Anděl, Raška, Singolová, Šejnohová, Zajíček, Beneš.

Cílem bylo vyjasnění pozice MA v rámci režimu tzv.pověřeného zastupitele. MA referoval o problematice pořizování nového Stavebního zákona (kterého se prostřednictvím svého doktoranda účastní) i o aspiracích, které by nový Stavební zákon mohl naplnit, pokud by samosprávy byly v oblasti územního plánování „otužilejší“ na zodpovědný přístup.

Územní plánování by nebylo bráno jako problematika expertní, které nikdo nerozumí, ale byla by každému srozumitelná a každý by v něm dokázal najít své místo. V tomto procesu je obecně vnímána pozice městských, obecních architektů a kanceláří (IPR a další) jako mimořádně důležitá. Prubířským kamenem se v tomto ohledu může stát projednávání přivaděče na D8.

Zápis dne 29.7.2019 provedl Ondřej Beneš

Další schůzka nebyla dohodnuta – návrh 6.9., 10:00 opět v jednací místnosti pana Drobného na ČVUT sekce „A“.

Odkaz na zápisy ze starších jednání:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/06/pracovni-cvut.html

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/06/pracovni-cvut-05.html

Barva

Barva - drobné radosti interiérové: Toto bylo vyloženě odreagování. Aplikace na zeď interiéru v zádveří. Práce s velmi jednoduchým, ale promyšleným systémem. Délka 4,2metru, výška 1,8metru. Nakonec jsme vybrali tu poslední variantu.

"pracovní ČVUT 05"

Zápis z ze schůzky „Pracovní ČVUT 05“ konané dne 21.6.2019 v objektu ČVUT Děčín, sekce A, první patro, jednací místnost přiléhající ke kanceláři pana Drobného. 

Účastníci: 

za město Děčín: Smíšek (hodina), Stínil (hodina), Beneš                                                                                   za CVUT: Scháno, studenti                                                                                                                                      ostatní: Chlouba (Policie ČR)

 Témata „Pracovní ČVUT 04“.                                                                                                                                                                                              

1) Možnosti dopravního řešení v souvislosti s uzavírkou mezi Mototechnou a Muzeem (od 12.7.2019)                                                                                                                                                      
2)řešení dopravy v Slovanské ulici na Letné, v okolí Pivovaru                                                                  
3)Zklidnění dopravy mezi ulicí U plovárny a parkovištěm vedle Úřadu práce směrem na Mariánskou  louku                                                                                                                                                   4) představení pilíře Doprava v koncepci Smart City                                                                                       5)Zklidnění dopravy při výjezdu z Děčína směrem na Hřensko                                                                     6)Předzahrádky Prokopka, problematika řešení Křížové ulice – doprava, předzahrádky, koncepční úpravy                                                                                                                                                                       7)Páteř cyklistické dopravy v intravilánu města na levém břehu, na pravém břehu                                                                             

add1) Možnosti dopravního řešení v souvislosti s uzavírkou mezi Mototechnou a Muzeem (od 12.7.2019)                                                                                                                                                              

Pan Scháno představil možnosti řešení dopravy v souvislosti s plánovanou uzavírkou (příloha 01). Přes maximální opatření kruháku u Lidlu (vložení betonové zdi do „trasy kroužení“ u výjezdu na Pětimostí ani tato úprava nepobere všechnu dopravu – z maxima cca 1400aut nepobere cca 300aut. Ale jiné řešení v rámci dnešních kapacit patrně není možné. V závěru ještě jeden student předvedl možnosti řešení stanovišť autobusů v Podmoklech. Tzv. chytrý displej u nádraží je pro informace těchto dopravních úprav nevhodný. Před dopravními omezeními je nezbytné vše v přednádraží náležitě vyznačit – kde je jaká zastávka, odkud co kam jede - graficky jednoduše, přehledně(referenční model kdo to má pochopit je tzv. pro sedmdesátiletou babičku), byla by dobrá i permanentní osobní instruktáž a vysvětlování na místě. Vše též náležitě v předstihu prezentovat na portálech města. Současná příprava na tato omezení se jeví jako nedostatečná.                                                                                                                                                                       

add2) řešení dopravy v Slovanské ulici na Letné, v okolí Pivovaru                                                                                                           P

robírali jsme možnosti propojení z Letné do Podmokel pro studenty z Letné, kteří se v létě budou stravovat v jídelně Jungmannova. Přímo okolo Pivovaru to nepůjde. Z hlediska dalšího postupu bude nezbytné do debat zapojit Pivovar a aktivně hledat řešení – už se prý řešilo, ale nedořešilo. Probírali jsme podrobně řešení dopravy podél Slovinské ulice – výjezdy, jak s přechody, jestli část této ulice neudělat jednosměrnou, jak humanizovat křižovatku pod průmyslovkou, nebo komunikaci v úrovni Pivovaru, kde měl být autoservis. Je tu mnoho neměstských míst, která si zaslouží upravit, včetně výjezdu z šišáku.                                                                                                                                                                          

add3) Zklidnění dopravy mezi ulicí U plovárny a parkovištěm vedle Úřadu práce směrem na Mariánskou  louku                                                                                                                                              

Pan Scháno předvedl první konkrétní výstup řešení chodníků po obou stranách ulice U Plovárny (příloha 03) . Jako výchozí koncept skvělé, budeme dál rozpracovávat. Korekce např: roh pod Sýpkou u Fausta ne zeleň ale dlažba, možno dát strom, kterým by se Sýpka propojila se Zámeckým rybníkem, zároveň by toto místo trochu polidštil. Korekce pozic chodníků, prověření zpřístupnění česel (majetek města), ulice U Plovárny až po parking u ÚP navržena jako jednosměrná, hledání jak trochu uzavřít vjezd na parkoviště podél ÚP, na východ od ÚP možno o chodník zúžit vozovku (kolize jen pár metrů ve spodní části), atd…                                                                                                                                                               

add4) představení pilíře Doprava v koncepci Smart City                                                                                                                                            

Pan Scháno představil aktuální verzi využití prvků chytrého města v dopravní síti Děčína, především inteligentní dopravní síť tvořenou systémy získávání aktuálních dat o dopravní situaci, systémy informování účastníků dopravního provozu (řidiči, řidiči VHD, cestující VHD, …), systémy automatické detekce dopravních přestupků a systémy preference VHD a IZS. Příloha 02.

add5) Zklidnění dopravy při výjezdu z Děčína směrem na Hřensko                                                        

Dále jsme ještě podrobněji probírali koncept z minula, projeli jsme studentskou prezentaci paní Turčianové. V horní části ulice směrem na Hřensko, kde se cesta zařezává do terénu – před odbočkou na šibeniční vrch budeme muset podrobněji analyzovat šířkové poměry – zda se chodník vůbec podaří doplnit. Jinak by cesta pro vozíčkáře a kočárky na Šibeniční vrch musela být po lávce z Kvádrberku přes tuto komunikaci – což je o řád finančně náročnější. Téma bude zadáno jako studentská práce. (Jako bakalářskou práci jeden student bude řešit parkování a dopravu na Pastýřáku – zejména před ZOO. Se studentem budu průběžně v kontaktu aby se nám podařilo najít celkově reálné a i architektonicky koncepčně vhodné řešení.)   

add6) Předzahrádky Prokopka, problematika řešení Křížové ulice – doprava, předzahrádky, koncepční úpravy                                                                                                                                                     

V Prokopce pan Chlouba nesouhlasí s pozicí stojanů kol – k současnému řešení nedal souhlas. Vzdálenost stojanů a čehokoliv od ulice (obrubníku) by měla být cca metr. Stejně tak předzahrádky by od komunikace neměly být blíže než metr. Rozpracujeme. Původní koncept řešení se kterým souhlasí provozovatelé Jordanu – viz příloha 04 – strana 1. V Křížovce by měla zůstat pěší zóna se speciálním režimem. Např. zásobováním dva krát denně. Shodli jsme se, že dopravní obslužnost musí odpovídat uvažovanému společenskému využití. Výchozí moment uvažování příloha 04-strana 2. Budeme ještě hledat jak kultivovat průchod vnitroblokem na Masarykovo náměstí – viz příloha 04 – strana 3. S paní Hořákovou (krajinářská architektka) a paní Švirlochovou jsme Křížovku po jednání na ČVUT společně prošli a pokusili se definovat zadání  jak dál s úpravami prostoru ve vtahu ke stromům. Paní Hořáková vypracuje nabídku, já(Beneš) ještě rozkreslím prostorovou představu, co všechno bude nezbytné zohlednit. Splnění všech kritérií při návrhu struktury stromů bude mimořádně obtížné. Jednak požadavek na pokácení černých borovic včetně likvidace květináčů (které tu ale nyní poskytují příjemný stín – jinak to tu je výheň), požadavek na otevření průhledu na kostel z západu od Tyršovky, požadavek na vizuální propojení Křížovky s Dlouhou jízdou a zámkem,  a nakonec požadavek na kvalitní obytné prostředí – ne rozpálené plochy, ale stín. A vlastně ještě finální požadavek aby výsledné řešení bylo adekvátní tomuto jedinečnému místu, a působilo že to tam je odjakživa a nebylo nutno stromy za deset patnáct let doplňovat nebo kácet. Při zcelování současné rozkopanosti Křížovky doporučujeme cihelné pásy doplňovat opět cihlami, místo asfaltu vzhledem k předpokládaným permanentním zásahům do sítí dávat skládanou dlažbu. Přímo v Křížovce nejraději štípaný kámen, který je už použit u kostela. Navíc předpokládáme že do povrchů v Tyršovce se příštích deset patnáct let nepůjde. Pokud tam odstraníme květináče, doplníme náročné řešení dosadeb několika stromů a zeleně abychom nepřišli na to, že tzv.poslední úprava povrchů (co provádíme nyní) neměla být o kousek lepší a stačilo by to. Stejně postupovat dále do Tyršovky – opět nejlépe skládaná dlažba – ideálně kamenná štípaná – bude vzhledem k častým výkopům efektivnější. Anebo použít řešení, které je na severní straně Tršovky – skládanou dlažbu betonovou. Opět – rozebírání při dalším rozkopávání bude jednodušší a navíc to bude – pokud se to kvalitně navrhne a kvalitně realizuje – daleko lépe vypadat. Jsme v centru.                                                                                                                 

add7) Páteř cyklistické dopravy v intravilánu města na levém břehu, na pravém břehu                                                                                                                                                               

Rozkreslil jsem do velkých plachet (každá na délku skoro tři metry) obě dvě tzv.páteře. Na levém břehu od křižovatky Želenická Krásnostudenecká bude nejprve stačit otevření veřejného prostoru (celé řešení bude ještě podrobněji koordinováno s panem Václavem Němečkem). Mohli bychom se pokusit toto místo otevřít přes spodní část Bažantnice do ulice Cihelné – abychom cestou do centra hledali variantu od cesty směrem ke křižovatce Želenická Dělnická. Koncepčně slabým místem je střední část Dělnické, kde je pumpa a zahádky pod parkem okolo Thunské kaple. Vzhledem k protilehlé východní straně Dělnické ulice se by intenzita využití území mohla být řádově vyšší, včetně navazujícího řešení veřejného prostoru podél komunikace. Do dalšího jednání připravím ještě ve větší podrobnosti. Obdobně na příště ještě více rozpracuju osu Masaryk nám., Křížovka, Kokos, průchod pod tratí, Kaufland a Zimák, mateřská škola na Staráku až po Roudnickou ulici.                                                                                                                                    

Poznámka : neprobrali jsme varianty dimenzování sociálního zázemí u Ferraty – viz příloha 04 – stránka 4. Na stránce 5 této přílohy je ještě jednou koncept prostoru pod parkovištěm na Nebíčku. 

přílohy ke stažení zde:
    www.uschovna.cz/zasilka/NS39TEWP68576RR8-VTC 

Zápis dne 21.6.2019 provedl Ondřej Beneš

Další schůzka byla dohodnuta na 26.7. 10.00 opět v jednací místnosti pana Drobného na ČVUT sekce „A“.

Východní nádraží a re.start

Město Děčín připravuje výběrové řízení na zpracování studie využitelnosti území rozvojové zóny Děčín – východní nádraží

V devatenáctém století s nástupem průmyslové revoluce a bouřlivým rozvojem železniční sítě (v Děčíně operovalo najednou pět železničních společností) došlo k zastavění většiny dostupných a do té doby volných pozemků. Zahušťování probíhalo i po roce 1989, kdy mnohé průmyslové areály našly i nové využití. Zejména terénní konfigurace města komplikovaná hustou a dnes i nepříliš kvalitní dopravní sítí, jako i omezení zátopovou oblastí řeky Labe neumožnilo v posledních desetiletích vybudování průmyslové zóny na „zelené louce“ za městem. V Děčíně tak musí docházet ke stále intenzivnějšímu znovuvyužívání dosloužilých průmyslových oblastí - brownfieldů. Je to i příklad nákladového nádraží Děčín – východ, tzv. dolního nádraží. To je dnes vnímáno jako jediná adekvátní příležitost vedoucí k vzniku nových pracovních míst. 

Hlavním předmětem návrhu revitalizovaného prostoru tzv. dolního nádraží je brownfield o celkové rozloze 13,5 ha. Plocha vznikne přestavbou kolejišť (realizace je součástí projektu SŽDC „Optimalizace trati Kolín – Všetaty – Děčín“). Těchto 13,5 ha je nejen ta část, která vznikne  po redukci a změně uspořádání kolejí, je to i komplex hospodářských budov a skladišť, které již ztratily svoje původní funkce, nejsou využívány a chátrají. Převážná část území je ve vlastnictví Českých drah, a.s. a Správy železniční dopravní cesty, státní organizace.

Záměr zahrnuje i mimořádně hodnotnou historickou budovu rakouské dráhy, která je kulturní památkou a nyní chátrá bez využití. Její zastavená plocha je 2697 m2.

Před 2 lety se podařilo vyjednat zahrnutí záměru rozvojové zóny Děčín – východní nádraží do vládního dokumentu (známého také jako RE:START). Letos byla vyhlášena výzva k předkládání žádostí o dotaci na zpracování studie využitelnosti území. Koncem května jsme žádost podali a nyní čekáme na výsledky.

Studie využitelnosti území by měla popsat jak strategii, tak definovat další postup komplexní regenerace stávající starší dopravní a průmyslové infrastruktury v této lokalitě. Mělo by vzniknout místo pro rozvoj podnikání, vzdělanosti a služeb. Vzhledem k tomu, že lokalita je v těsné návaznosti na centrum města, důraz bude kladen i na hledání adekvátního propojení s okolními čtvrtěmi města, na její smysluplnou strukturu a uspořádání. Právě touto komplexní cestou by mělo dojít ke zvýšení kvality života v lokalitě.

Po zpracování studie území bychom tedy měli mít jasno v otázkách funkčního řešení území, pojmenováni klíčových aktérů, hledání vazeb na financování. Navržen by měl být i harmonogram jednotlivých kroků.

Odhadované náklady následné celkové investice jsou cca 1,6 mld.Kč.

V současné době se připravují podklady pro vyhlášení výběrového řízení na zpracovatele studie využitelnosti území rozvojové zóny Děčín – východní nádraží. Předpokládaný příjem nabídek je červenec až začátek září 2019. Více informací bude na profilu zadavatele https://zakazky.mmdecin.cz/.

Koncept Křížovka

Křížová ulice

Křížová ulice a prostor před kostelem patří v Děčíně mezi nejkrásnější místa. Původně zde byl blok domů, který byl v druhé polovině XX.století vybourán pro potřeby autobusového nádraží. Současná úprava je z konce osmdesátých let.

Jsem ale přesvědčen, že poslední úprava s vysazením černých borovic však místo, kde byla  do počátku dvacátého století až k Labi mimořádně kultivovaná zahrada, nerespektuje. Borovice jsou vysazené tak, že stojí v průhledu na kostel z Tyršovy ulice - možná to byl normalizační záměr.

Náměstí bylo prověřováno studentskými pracemi zde: 

https://decinarchitekt.blogspot.com/2018/01/tomas-efler.html 

a pak i zde:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2018/01/studentske-prace-proluky-praveho-brehu.html

Domy se tu patrně hned tak doplňovat nebudou, co je ale možné - provést tu pomocí zeleně, stromů, a korekcí parteru takovou úpravu, která bude hledat vyvážení základních požadavků na doplnění tohoto místa:

-průhled na kostel pro příchozího od Tyršovky

-zajištění vizuálního vztah Křížovky a Dlouhé jízdy, zámku

-stromy mohou pocitově upomínat na blok domů, který byl zbourán

-stromy tu budou poskytovat nezbytný stín

Současný stav: 

Předně tu bude nezbytné vymezit a korigovat dopravu. Možný výchozí moment debaty je jednosměrka od ústí Dlouhé jízdy. Mezi další omezení, především  časová, budou spadat popeláři, zásobování, atd. Velkou otázkou a tématem k celkovému řešení tu bude řešení všech druhů parkování.

Pak bychom vymezili místa, kde by mohly být chodníky nějakým způsobem dlouhodobě využity (oranžová). 

Určitě bych měl tendenci dále redukovat v tomto prostoru černé borovice, včetně lemů velkých květináčů. Prvním krokem by ale byla výsadba v místech, kde to koncepčně a prostorově dává smysl. Přestože by celá tato ulice vyžadovala celkový radikální zásah, nemyslím si, že k němu v průběhu příštích deseti, patnácti let dojde - mluvím zejména o znovuzastavění jižní části náměstí:

Výchozí body pro doplnění zeleně - důležité je otevření dlouhého průhledu na kostel od Tyršovky, dojde  tak i ke zvýšení turistické atraktivity místa.

 

 A ještě několik pracovních skic:

...celé stále v procesu přípravy...

Pohledy na místo proti proudu času

1890:

 1900:

 1900:

 1905

 1910:

 1910:

 1910:

 1935:

 1940:

 1960:

 1960:

 1960:

 1964:

 1967:

 1967:

 1983:

 1983: