Mariánská louka 03 (a lávka)

 

Co nového ve "věci" Mariánské louky? V tomto roce požadavky na další kroky vedoucí k jejímu "dotahování" pramení z finálního hledání vazeb a vztahů projektované lávky přes Labe právě na pravý břeh, směrem na Mariánskou louku. 

Finalizace podmokelského předmostí lávky trvala více než rok. Nakonec se nám na levém břehu podařilo najít takové řešení, které je možno realizovat bez zásadních změn dopravního řešení - bude se měnit pouze vjezd a výjezd aut z parkoviště. Zároveň toto řešení umožní i veškeré další uvažované koncepční kroky. Ať už půjde o redukci silniční dopravy ulicí Práce, tak "ohnutí" ulice Práce na nábřeží ještě před železničním viaduktem, čímž by došlo k radikálnímu zklidnění komunikačního uzlu pro pěší a cyklisty v místech, kde se na levém břehu lávka dotkne země.

Pravý břeh je v tomto ohledu daleko komplikovanější. 

Pokud ve vítězném soutěžním návrhu bylo navrženo takové koncepční řešení širších vazeb, ke kterému se postupně vracíme, bylo nejprve potřeba prověřit celou řadu souvislostí. Jak vlastní ML (viz předchozí prezentace na těchto stránkách), tak zejména dopravu. Vazby na Zámecké náměstí, tak detailnější prověřování cyklodopravy celého pravého břehu. Přestože tyto dopravní studie nebyly zcela dokončeny, nebo ani začaty, máme dnes již takové znalosti kontextu, který nám umožňuje detailněji rozvrhnout pravé předpolí lávky. 

Zde několik grafických koncepčních úvah:

Počátkem tohoto roku, ale nezávisle na těchto úvahách dochází ke koncepčnímu přehodnocení návazností pravého břehu lávky i ze strany nového vedení města. Cílem bylo hledání "daleko přímějšího" propojení lávky s ML. Pro tyto potřeby jsme s kolegou magistrem Chmelíkem zpracovali a vyhodnotili jednotlivé možnosti:

Lávka přes Labe X Mariánská louka – popis a analýza jednotlivých možností propojení.

1)Propojení tělesa cyklostezky s ML v místě řetězového mostu

Finance: finančně jedno z nejnáročnějších řešení, lávka by mohla být dlouhá až čtyřicet metrů.

Vzdálenost od lávky přes Labe: zcela nejdelší cesta

Výhody: spojení v tomto místě by bylo vítané zejména pro pěší přicházející od zámku

Nevýhody: vysoké finanční náklady, nezbytnost archeologického průzkumu, ruch cyklostezky se dostane do jednoho z nejintimnějších míst ML, na stávající komunikaci řetězová lávka – stará poliklinika je nebezpečí kolize různých uživatelů -  pěší, pejskaři apod. versus silná cyklistická doprava.Řešení podmíněno: Před takto razantním zásahem je nezbytné provést a rozpracovat studii celé ML pro prověření jejích jednotlivých charakterů, aby na toto řešení případná lávka dokázala navázat.

Závěr: možná v budoucnu se k této ideji vrátíme, chápeme ji v tomto místě jako doplněk v době, kdy budeme znát finální podobu ML

2)Propojení  mezi tělesem cyklostezky a ML v cca poloviční vzdálenosti mezi řetězovým mostem a propustkem

Finance: relativně levné řešení při použití netrvanlivých materiálů

Vzdálenost od lávky přes Labe: z lávky je to ještě poměrně daleko

Výhody: mohlo by sloužit jako celkem efektní provizorní řešení – pobytové schody na ML

Nevýhody: jako u předchozího – ruch cyklostezky se přímo dostane do jednoho z nejintimnějších míst ML. Z vyvýšené cyklostezky tu budou „vbíhat“ návštěvníci do klidné pobytově relaxační plochy.

 

Řešení podmíněno:

Závěr: možné provizorní, dočasné řešení. Jako řešení finální to považujeme za nevhodné.

2b)Plus snížení tělesa bývalé vlečky na které je nyní cyklostezka

Finance: finančně zcela nejnáročnější varianta. Těleso vlečky je už sesedlé, navazují na něj vzrostlé stromy.

Vzdálenost od lávky přes Labe: v závislosti na tom, kde bychom z tělesa cyklostezky „spadli“ je to tu od lávky přes Labe na ML celkem blízko

Výhody:řešení výhodně z prvoplánově technického pohledu, pokud nezohledníme dlší parametry výběru

Nevýhody: I když je těleso bývalé vlečky technicky tvrdý zásah do ML, má svou eleganci, kterou bychom touto úpravou zničili. Pro zapojení tělesa bývalé vlečky je nezbytné zvolit architektonicky náročnější ale finančně levnější řešení. Pokud bychom tuto variantu přece jen realizovali, museli bychom radikálně přeřešit celé těleso bývalé železniční vlečky, což by celou akci ještě více prodražilo.Na stávající komunikaci řetězová lávka – stará poliklinika je nebezpečí hrozí kolize různých uživatelů -  pěší, pejskaři apod. versus silná cyklistická doprava.

Řešení podmíněno: Komplexním přeřešením kontextu.

Závěr: řešení nedoporučujeme ani v budoucnu

2c)Plus vybudování rampy, nebo lávky z tělesa cyklostezky směrem na ML

Finance: Vlastní cena realizace valu, nebo lávky na ML zde  by byla skoro cenově srovnatelná s úpravou valu tělesa cyklostezky před propustkem u var. 3).

Vzdálenost od lávky přes Labe: celkem blízko

Výhody:

Nevýhody: Zasahování do archeologického naleziště, zasahování do chráněného území ML. Obáváme se, že by zde vznikl obdobný přílepek k tělesu bývalé vlečky, který je srovnatelný s tím, který je nyní před propustkem – novodobě nasypaným valem cyklostezky. Na stávající komunikaci řetězová lávka – stará poliklinika je nebezpečí hrozí kolize různých uživatelů -  pěší, pejskaři apod. versus silná cyklistická doprava.

Řešení podmíněno: Do procesu by výrazným způsobem zasahovaly orgány památkové péče.

Závěr: řešení nedoporučujeme ani v budoucnu

3)Propojení na ML propustkem pod tělesem železnice na ML, změna tvaru novodobého valu cyklostezky před propustkem

Finance: Patří k finančně náročnějším řešením, tímto krokem bychom ale dokázali zároveň upravit plochu mezi tělesem bývalé vlečky a Ploučnice. Tím by se podařilo zřídit tu další pobytovou plochu ve vazbě na ML charakteru odpovídajícího nadregionální cyklostezce.

Vzdálenost od lávky přes Labe: v závislosti na řešení nového valu pro cyklisty a tělesně postižené patří ke kratším, v případě realizace doplňkového schodiště – zkraty – by spojení patřilo k nejkratším.

Výhody: odpovídá řešení vítězného návrhu vzešlého ze soutěže. Řešení představuje kvalitní a komplexní přístup pravému břehu Labe. Řešení není závislé na hlediscích památkové péče a archeologie.

Nevýhody: zohlednění udržitelnosti právě provedených úprav valu tělesa novodobé cyklostezky, která by se snižovala.

Řešení podmíněno: vypovězení příjmu dotace za opravu valu tělesa cyklostezky před propustkem. 

Závěr: DOPORUČENÉ ŘEŠENÍ

4)Propojení na ML přímo mezi propustkem a místem, kde lávka dosedá na těleso bývalé vlečky

Finance: jednoduché schody by patřily mezi nejlevnější řešení

Vzdálenost od lávky přes Labe: bezprostřední

Výhody: možno realizovat i jako dočasné řešení z netrvanlivých materiálu, parkově

Nevýhody: není bezbariérové, bylo by nezbytné velmi pečlivě volit architektonické řešení, aby se nám podařilo dobře oddělit dva světy – rušnou cyklostezku a klidnou ML. Řešení bude posuzováno orgány památkové péče.

Řešení podmíněno: Komplexní studií ML, aby schody tímto směrem nevyvolávaly řešení, které by pro tuto část ML bylo nevhodné, i architektonicky.

Závěr: možno prověřit jako doplňkové řešení

5)Propojení na ML propustkem pod tělesem železnice, rampa po dosednutí lávky na těleso bývalé vlečky by byla směrem k Ploučnici

Finance: náročnější úpravy zahrnující kácení, úpravy terénu

Vzdálenost od lávky přes Labe: bezprostřední

Výhody: pokud by byla zachována současná novodobá rampa cyklostezky, měli bychom tu zcela zbytečně rampy dvě

Nevýhody: pokud by nebylo korigováno těleso cyklostezky před propustkem, z této rampy bychom se k propustku museli okolo něj „prosmýknout“, není tam moc místa.

Řešení podmíněno:

Závěr: řešení nedoporučujeme

Poznámka závěrem: Všechna řešení, která se budou jakkoliv dotýkat ML budou posuzována a schalována orgány památkové péče, při zemních pracích navíc vstoupí do hry hlediska archeologie.

 

ZÁVĚR:

V souvislosti s podrobnějším prověřováním pravého předpolí lávky vedoucí přes Labe se stále více přikláníme zpět k dopracování původního soutěžního návrhu. Ten v současnosti představuje variantu 3) výše uvedeného. Soutěžní návrh je bez problémů nosný v části mezi tělesem bývalé vlečky a Ploučnicí. Na základě dosavadního prověřování je již nyní možné návrh v této části podrobněji rozvrhnout a jsme přesvědčeni, že toto řešení je bez větších problémů možno v této části dotáhnout k úspěšnému cíli. Došlo by k mírnému zvýšení terénu v místě propustku na ML, odbourání novodobého tělesa cyklostezky před propustkem a jeho posunutí, úpravě modelace terénu. Toto posunutí by nemuselo být až tak razantní jak bylo u soutěžního návrhu, tím by se zkrátila vzdálenost mezi dosednutím lávky přes Labe a bezbariérovým vstupem na ML. Navíc by zde bylo směrem k Ploučnici možno doplnit veřejný prostor například o schodiště, vznikl by kvalitní veřejný prostor sloužící cyklostezce. Naopak za nevhodné k dalšímu dopracování ze soutěžního návrhu považujeme část mezi tělesem bývalé vlečky a ML. Obdobně jako u levého břehu Labe by i zde muselo dojít ke zkoordinování všech souvislostí (do řešení levého břehu se zapojili dopravní inženýři z ČVUT, děčínský dopravní inspektorát a další, vzniklo ale dlouhodobě kvalitní řešení). Do obdobných souvislosté a podrobností by bylo nezbytné dotáhnout řešení celého pravobřežního předpolí lávky. Dosud nebyla dopracována studie ML, která by ji jednoznačně a podrobně charakterizovala. Byl zpracován pouze koncept na úrovni zadání studie. Obáváme se, že jiné než doplňkové, citlivé a spíše tzv. parkové propojení z tělesa cyklostezky schodištěm tu v tento okamžik znalostí není vhodné. Řešit problémy ML způsobem, že se v návrhu lávky bude odhadovat, jak se kde ML bude chovat nepovažujeme za nevhodné a neprofesionální.

Ondřej Beneš, Otto Chmelík

2.5.2021

Následně jsem provedl i koncepční skici (grafické zpracování prováděli i architekti Pyková a Kotačka - vítězi soutěže "na lávku"):

Vzhledem k tomu, že stále ze strany vedení města panuje nejasnost, zda při řešení pravého předpolí lávky postupovat podle doporučení městského architekta, Komise architektury a urbanismu, nebo snížit val náspu vlečky vedoucí pod zámek, uspořádal jsem 26.10.2021 setkání na místě, ze které jsem provedl následující záznam:

  Krásný sváteční den přeji

Děkuji všem, kdo se teď v úterý účastnili setkání na Mariánské louce. Pro ty, kdo se neúčastnili, dovoluji si poslat alespoň tento stručný zápis.

Nejprve jsme se setkali v „odborném kruhu“. Přítomna byla paní Klepalová, z NPÚ specialistka na parky, paní Švirlochová, Tereza Svobodová, paní ředitelka zámku. Z Komise pro urbanismus a architekturu paní Tichá, Tomáš Efler. Přes participaci se mi na jednání podařilo pozvat Tomáše Rákose – jednoho z našich největších profíků přes designování participačních procesů. Přítomni byli i projektanti lávky přes Labe pan Kotačka a paní Pyková.

Za město později dorazil pan primátor, paní náměstkyně Lehká, paní radní Flachsová, náměstek Brčák, vedoucí OR pan Kužel. Přímo na jednání se mi telefonicky omlouval pan náměstek Aster, již minulý týden se omlouval pan tajemník Kříž.

Účastníků bylo ale ještě více, omlouvám se všem, které jsem tu neuvedl.

V „odborném kruhu“ jsme nejprve vyhodnocovali co se podařilo od našeho poledního společného „velkého“ jednání, které proběhlo už před více než rokem. Bylo vyvrcholením řady předchozích jednání a schůzek na místě. Asi nejdůležitější je zde aktivní postup vedení zámku při údržbě ML. Jak referovala paní ředitelka zámku, proběhlo odborné (a mnohdy velmi drahé) ošetření desítek cenných vzrostlých stromů. Je to ten druh nezbytné práce, u které je známkou nevyšší kvality že výsledky ve své podstatě „nejsou vidět“, že nás „neruší“. Probírali jsme ale i současný přístup k odpadkům na ML (redukce košů na její ploše a naopak otevření popelnic u vstupu), nebo problematiku venčení psů.

Předběžně jsme si definovali, jaký by měl nebo mohl být další postup. Definovali jsme si nezbytné přípravné práce. Jak komentovala paní Švirlochová, stromy na ML postrádají adekvátní dendrologický průzkum. Ten má pouze část ML okolo náhonu. V současnosti tedy nevíme v jakém zdravotním stavu stromy jsou a co jim hrozí, jakou mají šanci dožití. Další podklad, který je třeba vypracovat se týká vazeb na okolí, zejména dopravních – pěší, cyklo, jak s dopravou v klidu, jak s propojením na MHD. Bez minimálně těchto dvou podkladů není možno se posunout dál. Stručně řečeno – musíme vědět „co je na louce“, a vzhledem k poloze louky uprostřed města i jak řešit její návaznosti na okolí. Pro tento druhý krok je nezbytné okolí ML adekvátním způsobem rozpracovat – v tomto ohledu již mnohé bylo odpracováno a je na co navazovat : konkrétnější rozpracování cyklodopravy na pravém břehu se zaměřením na rozvržení jejích nejproblematičtějších uzlů pro potvrzení, nebo vyvrácení, uvažovaného řešení. Dokončení studie dopravy zahrnující oblast od Zámeckého náměstí po ML včetně pěšího propojení přes náhon. A už několikrát jsem podnikl jednání s majitelem Lázní.

A pokud bychom se posouvali dál, kam by to bylo? V „odborném kruhu“ jsme měli jasno. Prostor je do té míry cenný, že si zaslouží co nejlepší a nejkvalitnější přístup. Po zpracován í podkladů by bylo důležité velmi pečlivě definovat jak řešené, tak řešením dotčené území. Vlastní návrh by měl vzejít buď ze soutěže, nebo alespoň ze „souběžné studie“ zadané několika špičkovým týmům. Alespoň třem.

Paní ředitelka zámku se vyjádřila k aktuálním praktickým požadavkům, které je na ML třeba řešit. Jedná se o zázemí pro údržbu louky. Ta v současnosti technika dojíždí ze zámku, jedná se o dlouhodobě neudržitelný stav. ML nemá sociální zázemí. Je na ní třeba řešit regulaci venčení psů. Mělo by na ní proběhnout výměna osvětlení a jsou na ní místa, kde by se zejména vzhledem k bezpečnosti pobytu na ní veřejné osvětlení mělo řešit.  

Cca po hodině jednání „odborného kruhu“, kde jsme se v celkovém pohledu na problematiku ML, včetně různých možností postupu v podstatě doplňovali jsme přivítali pana primátora, paní první náměstkyni, paní radní Flachsovou, náměstka Brčáka, pana Kužela. Dorazil i Tomáš Rákos. Tomáše Rákose jsem na jednání pozval jak z důvodu vyhodnocování přístupu k ML, kdy z různých stran slýcháme, že „veřejnost vyžaduje“, kde by právě vhodně a produktivně designovaný i participačními procesy vedený přístup mohl vyhodnotit, co je skutečné „přání veřejnosti“ a co se za ně pouze vydává. Zároveň jsem Tomáše Rákose pozval i na základě debaty při prezentaci první a druhé fáze úprav veřejných prostor Bynova, kde zejména pan radní Zdobinský důsledně požadoval odborné vyhodnocení a přístup při návrhu počtu a umístění popelnic, nebo při realizaci parkovacích stání. Vzhledem k požadavku na systematický přístup, který by byl aplikovatelný nejen na Bynov, kde by navíc obdobný postup již měl být realizován, by právě zapojení pana Rákose do debaty o hledání systematického přístupu mohlo být velmi produktivní. Říkal jsem si, jak jsem i psal v mailu, ve kterém jsem na společné jednání na ML zval. O to více mne mrzelo, že pan radní Zdobinský nedorazil. Doufám ale, že pan Rákos není v Děčíně naposledy, nebo že i prostřednictvím jiných odborných služeb od jiných profesionálů ve stejném oboru se tento přístup do Děčína v systematické podobě a designu vrátí.

Po stručné rekapitulaci závěrů „odborného kruhu“ se slova ujal pan primátor, který se podivoval nad stavem, kdy o ML pořád jen mluvíme a nic neděláme. Tomuto vyjádření jsem byl velice rád, neb jsem z něj vnímal, že i pan primátor cítí, že sám od sebe se stav na ML, či přístup k ní nezlepší. Zasáhla paní náměstkyně Lehká, která konstatovala, že je to především na vedení města, které se nedokáže rozhodnout.

Na dotaz pana primátora, že stále nevíme jak propojit ML s lávkou jsme bohužel museli konstatovat, že vyjádření mé a pana magistra Chmelíka má vedení města už někdy od dubna a že toto vyjádření bylo jednáním Komise urbanismu a architektury následně jen potvrzeno. Do toho vstoupil náměstek Brčák, že z jeho pohledu je právě problém těchto odborných pohledů z jeho pohledu ten, že jsou „jednostranné“. Jak jsem pochopil, že „jednostranností“ náměstek Brčák míní, že odporují návrhu propojení lávky s ML, které si vymyslel právě on, náměstek Brčák. K tomu mohu pouze doplnit, že právě proto má vedení města „k ruce“ poradní tým – jak městského architekta tak i pro expertní posuzování mimořádně kompetentní Komisi urbanismu a architektury – se zkušenostmi z akademické, teoretické, ale zejména z rozsáhlé praktické sféry, aby pro vedení města dokázali dávat velmi vyprofilovaná a vyargumentovaná doporučení, ideálně směřující jednoznačně k cíli, aby dokázalo vedení města šetřit čas, energii, tedy peníze.

Je pravda, že ve výčtu všech možností propojení lávky s ML, který byl součástí podkladu, který jsme s magistrem Chmelíkem na začátku roku připravili pro město, náměstkem Brčákem nyní preferované snížení valu vlečky pod zámek uvedené není. Musím přiznat, že toto řešení už v té době bylo pro mne do té míry nesmyslné, že jsem ho do podkladu přes upozornění náměstka Brčáka nedal, v podstatě jsem si nemyslel, že ho myslí vážně. Zpětně se tedy omlouvám, že jsem tam tuto variantu nedoplnil. Jako tehdy i nyní ji ale považuji z hlediska prostoru ML za nekoncepční a ad hoc, z hlediska nákladů za neadekvátní. Nemusím zdůrazňovat, že tuto variantu ani nikdo z „odborného kruhu“ nebral vážně.

Stejně jako na počátku tohoto roku, ve všech vyjádřeních i nyní je třeba zdůraznit, že jakékoli razantní úpravy „okraje“ ML, tedy i tohoto náspu, musí nejprve vycházet z požadavku charakteru vlastní ML, který ale v současné době pro to není dostatečně prostorově definován. Že ML svůj prostorový charakter už nyní definovaný má? Zkusím odpovědět pokud možno jednoduše a srozumitelně. Pokud si dokážeme představit, že na ní můžeme odebrat libovolných deset stromů, nebo na ni libovolné místo(místa) doplnit deset stromů a její současné vyznění se v podstatě nezmění, tak svůj jednoznačně definovaný prostorový charakter nemá. Nebo si dokážete představit, že by dámě před odchodem na ples bylo jedno, že nemá dokonale sleděné boty, šaty, nehty, šperky, účes, rtěnku, stíny očí, voňavku, psaníčko, kabát….. ?

Pak už jsme na popud paní náměstkyně Lehké okolo řetězové lávky šli k propustku, pak propustkem na val cyklostezky a jedním ze sešupů zpátky z valu na louku a pak jsme se postupně rozcházeli. Velkou výhodou setkání bylo, že se během procházky nad uzlovými a klíčovými místy utvářely různé skupinky různou mírou vzrušené jak společným pochodem, tak problematikou.

Svá stanoviska nad konkrétními místy si sdělovali všichni se všemi. Například paní Klepalová – pro ní je velmi pravděpodobné, že ve valu náspu budou zbytky středověkých hradeb, a že by tak jeho úpravy byly podřízeny přísnému dozoru památkové péče, že by je musel provádět archeolog. Již tento krok může vést k radikálnímu prodražení a prodloužení zemních prací. Takto bychom velmi podrobně dokázali rozebírat jedno místo z druhým, nemusím zdůrazňovat, že již na počátku tohoto roku odborná vyjádření jak mé s magistrem Chmelíkem, tak Komise urbanismu a architektury právě dokázala odhadovat jednotlivé problémy až do těchto detailů, stejně jako s ohledem na celek. Předpokládám, že právě proto město tyto své poradní orgány má.

S paní Terezou Svobodovou jsme se už na závěr jednání „odborného kruhu“ dohodli, že se závěry pokusíme sepsat v jednotlivé kroky a doporučení městu. Tedy rozdělení na dokončení na fázi přípravnou (dendrologický průzkum by měl být proveden od ulice U plovárny, severně by měl navazovat na ten provedený u náhonu, dále by hranicí měl být náhon – předpokládám že z druhé strany k zámku již proveden je, další hranicí by měla být Ploučnice až po železniční most, kde by hranou byly koleje železnice až po ulici 2.polské armády, kde by hranice navázala na ulici U plovárny. Řešení dopravních souvislostí již ve dvou variantách – hard a soft – zpracoval děčínský ČVUT. Rozsah i zadání této práce je pro potřeby ML v pořádku, buď ho může dopracovat ČVUT, což by jistě bylo výhodnější, nebo může být zadáno k dopracování jinému subjektu – což si ale nedokážu moc dobře představit. V každém případě dokážu dát – určitě spolu s Komisí urbanismu i s Komisí dopravy team pro konzultace a nezbytné korekce. Další dopravní práce by se měly týkat cyklodopravy na pravé břehu – i zde je zadání vycizelované s ČVUT. Opět práci může realizovat kdokoli – ale s adekvátní znalostí problematiky, nebo opět ČVUT. Součástí přípravné fáze by měla být i analýza sítí, elektro atd. – tady nevím přesně co již bylo odpracováno) a pak na fázi návrhovou (určitě dokáži dát – po provedení přípravné fáze – dohromady zadání i navrhnout varianty postupu. Prioritou tu je jednoznačně soutěž). Jak mi na jednání sdělila paní Svobodová, v případě ML měla již ve variantách připravený postup, který se nepodařilo prosadit a tak věřím, že tento můj text projde z její strany náležitou korekcí. Fázi návrhovou je možné určitě dále odkládat, pana primátora by toto odkládání jak jsem pochopil příliš nepotěšilo, ale již nyní bude nezbytné na ML řešit řadu věcí (viz.požadavky paní ředitelky zámku), které by určitě bylo dobré vztahovat již k celkovému prostorovému konceptu.  Pokud bychom na ML dělali zázemí pro techniku údržby, bylo by jistě levnější dělat toto zázemí tzv.finálně, na finálním místě, než jako provizorium které ještě více negativně ML zatíží.

Děkuji za jakékoli korekce a zpětné vazby

Krásný svátek

Ondřej Beneš

Třetí most v Děčíně pro auta

V rámci práce na "Infrastrukturní studii Ústí z pohledu kraje" ( https://rskuk.cz/files/Uhelne-regiony/Studie_verze-1.10.2020_opti.pdf  )  pro kterou jsem loni připravil zadání, inicioval ji, prosadil, vysoutěžil zpracovatele a "odkoučoval" ji až po provádění finálních korekcí, jsme dospěli k závěru, že je nezbytné prověřit v Děčíně další most pro automobilovou dopravu. 

Jde o to, že dle krajských strategických úvah (ZUR) Děčínem prochází a bude procházet ještě více (po realizaci některé z variant propojení Děčína s dálnicí D8) hlavní východozápadní propojení kraje. 

Nový most v centru města by tak ještě více měl být využíván jako průtah až dálničního typu, kde je ale zároveň koncentrována lokální obslužná doprava. Dopravně nezatíženější a nejhorší jsou tak obě místa napojení mostu - "kruháky" u Benziny a u Lidlu. Pro obě dvě tyto křižovatky se nám podařilo najít ve spolupráci s děčínskou dopravní ČVUT řešení, které by je mělo zkapacitnit pro hladší průjezd. Tato řešení jsou už v projekční přípravě. 

Jsme ale přesvědčeni, že do budoucna nebude ani toto opatření dostatečné. Je třeba prověřit třetí silniční most v Děčíně. Dopravní specialisté navrhli tento postup. Důležité je, že návrh je nezbytné pojímat šířeji - spolu s řešením dopravy v Ústí: 

Investorská příprava by byla stejná u obou staveb (v Děčíně i Ústí) , kde předpokládáme investora ŘSD – oba obchvaty předpokládáme jako přeložky silnic I. třídy a to následovně:

·        Obchvat Děčína – by byla přeložka I/13

·        Obchvat ÚNL – by mohl být jako I/62 – bude protažena tunelem a ukončena na D8

 

U obou záměrů rovněž vycházíme z faktu, že nejsou územně stabilizované, prověřené a není odůvodněna jejich ekonomická rentabilita.

Teoreticky je o trochu dále obchvat Ústí nad Labem, který je součástí územního plánu města – plocha územní rezervy.

 

– v takovém případě je potřeba stavební záměr předjednat s investorem – ten bude pravděpodobně požadovat odůvodnění stavby.

-      čili bude nutné ověření dopravním modelem – dopravní prognózy a průzkumy

Časový rozsah: 3 – 6 měsíců

Cena: 1 – 2 mil podle rozsahu

 

- a následně komunikovat s DOSS

 

- zanesení do ZÚR

 

 

dále následují kroky:

 

-      Stavební záměr je potřeba si prověřit studií proveditelnosti, která může a nemusí prověřovat více variant – zhodnocuje možné vedení trasy, napojení na stávající dopravní infrastrukturu z hlediska územní průchodnosti, střetů s prvky životního prostředí, posouzení z hlediska dopravní účinnosti, ekonomické posouzení záměru. Na základě multikriteriálního hodnocení se vybere výsledná varianta, která bude podkladem pro zákres do územně plánovacích dokumentací a další projednání.

Časový rozsah: 12 – 24 měsíců podle rozsahu

Cena: 0,5 – 3 mil podle rozsahu

 

-      bude detailněji zpracovaná územně technickou studií.

Časový rozsah: 6 - 12 měsíců podle rozsahu

Cena: 0,5 – 3 mil podle rozsahu

 

 

-      Zanesení vybrané varianty do územního plánu, včetně vyhodnocení SEA

Zanesení pravděpodobně nebude možné pouze změnou územního plánu, neboť obchvat v obou městech mění dopravní koncepci platného územního plánu. Takže nový územní plán

Časový rozsah: 3 roky - ??

Cena: 10 - 15 mil

 

 

-      Dokumentace pro územní rozhodnutí, včetně vyhodnocení vlivu na životní prostředí EIA

Časovou a finanční náročnost lze velmi těžko stanovit, neboť se bude odvíjet od počtu inženýrských děl na trase (mosty, tunely, přeložky IS…)

 

 

 

Další stupě zatím nemá cenu popisovat.

 

 

5.10.2020

 

Mgr. Lenka Želechovská
M: 608 266 890
lenka.zelechovska@afry.com

AFRY CZ s.r.o.

Oddělení dopravního inženýrství a plánování
Magistrů 1275/13

140 00 Praha 4

 

Ruská x Teplická v Podmoklech

  

Nejprve koncept dopravního řešení celých Podmokel v podání re:architektů:

Křižovatka Ruská Teplická

Návrh dopravního řešení křižovatky Ruská Teplická v podání re:architektů je součástí celkové koncepce této části města vzešlé z architektonické soutěže. Cílem řešení je tu mj. realizování univerzálního dopravního rastru, který by co nejvíce dokázal odolávat budoucím změnám. Změny dopravního řešení jsou do budoucna možné a mohou být realizovány pouze svislým dopravním značením.  Ještě důležitějším cílem je vytváření města daleko příznivějšího pro pěší dopravu – celé Podmokly mají ideální velikost „čtvrtě“, kde je vše potřebné v pohodlné docházkové vzdálenosti.

Otevření ústí Ruské do ulice Teplická pro možnost průjezdu automobilové dopravy tak považuji z pohledu celkového architektonického řešení této čtvrtě za smysluplný. 

Schválenou studii Podmokel od architektonické kanceláře re:architekti bude před zadáním projektování dalších částí nezbytné podrobněji předem dopravně rozpracovat. Jde zejména o prostor přednádraží, kde bude nezbytné řešit problémy od autobusového nádraží až po Muzeum. Velmi výhodné by bylo využít dopravní fakultu ČVUT v Děčíně. Právě dopravní analýza požadavků Podmokel by mohla být další práce, která by na tomto ústavu mohla být zpracována – po dotažení dalších akutních dopravních studií, jejichž realizace byla koncem minulého roku zastavena. Na zde řešené problematice Ruská Teplická, i na uvažovaném rozšíření řešeného území v této etapě až po Čsl.mládeže Tržní, se ukazuje, že realizace časově náročných dopravních studií v předstihu má pro město smysl i z ekonomického hlediska.  

Husovo náměstí - Podmokly

Celkový soutěžní koncept Podmokel dle návrhu re:architektů:

Korekce návrhu zvětšením nezadlážděných ploch okolo stromů (původně byly plochy kolem stromů navrženy nepříliš velké a přes návrh sofistikovaného provzdušňování kořenů pod dlažbou, která kořeny měla částečně zakrýt, jsem se obával o budoucnost stromů):

Po sérii "nedohod" mezi městem a farou jako vlastníkem pozemku okolo kostela si fara vypracovala vlastní návrh okolí kostela ve kterém usiluje o návrat ke stavu druhé poloviny devatenáctého století.

 Nedochází ale k zapracování tohoto návrhu do kontextu celého náměstí (nabídka re:architektů, kteří po jednomyslné shodě všech zúčastněných jako jediní by toto dopracování mohli provést, na tuto činnost nebyla akcepována). 

Pokud mělo být v návrhu re:architektů Husovo náměstí centrem nejen Podmokel ale celého levého děčínského břehu - kde se osídlení od konce devatenáctého století povážlivě rozrostlo a kde re:architekti uvažovali s celou řadou scénářů společenského využití - dnes si nejsme jisti zda mezi na náměstí parkujícími vozy a zelení okolo kostela půjde projít, nebude možné dotahovat veřejností připomínkovaná problémová místa jako jsou například polohy cyklostojanů. 

Příprava soutěže na revitalizaci Labského nábřeží

 

Předběžná definice zadání soutěže na Labské nábřeží v Děčíně 

Území rozděluji na A) vlastním řešeném území – na situacích vyznačeno červeně a B) tzv. širším řešeném území – na situacích vyznačeno modře. 

 

Add A) vlastní řešené území

 

Základním požadavkem na řešení je silnice včetně přilehlých chodníků vymezená zhruba kruhovým objezdem u Mototechny a předpolím Tyršova mostu. Požadujeme tu rozvržení všech druhů dopravy – silniční, pěší, cyklo. V souladu s požadavky na protipovodňová opatření je k řešení i požadovaná protipovodňová stěna včetně případných vykonzolovaní nad hladinu Labe, včetně případných schodišť či ramp dolů k vodě.

Důležité bude zapojení všech místních stakeholderů, podniků. Návrh by měl pro ně vytvářet standardy, měl by splňovat a respektovat jejich požadavky na přezahrádky atd… důležité bude otevření otázek budoucnosti i s restaurací U přístavu.

Obdobně podrobně by měla být zpracována současná spodní cesta podél vody.

Na vlastní Labské nábřeží bude ve stejném požadavku na podrobnost navazovat řešení plochy zázemí ferraty v úrovni ulice, kde jsou jako součást soutěžních podkladů vydefinovány základní funkční parametry.

Na severu řešené území zhruba vymezuje Hladový kámen. Z jihu bude řešené území navazovat na již projekčně dotažené předpolí lávky přes Labe. Z jihovýchodu na projektovou přípravu jezu, kterou by soutěžní návrh měl přehodnocovat.

Nejen v oblasti od železničního po Tyršův most by soutěžící měli mít možnost redefinovat trasu jak cyklodopravy – místní i nadregionální, tak pěší.

Řešené území bude zahrnovat i schůdky na Pastýřák kousek za kavárnou Tao. K řešení by tam byl  i podchod pod železnicí a upoutávky na Pastýřák – restaurace a ZOO.

 

Zadání metaforicky: Labské nábřeží vytváří spolu s Pastýřskou stěnou, i naprotistojícím zámkem pohledově nejexponovanější a nejcennější část města. Právě odtud se rozvíjí všechna důležitá městská panoramata.  Oba dva labské břehy v kontextu města vnímáme jako potenciálně nejhodnotnější a nejvelkorysejší městský veřejný prostor. Prověřování vztahu Labe k městu se nám před několika lety podařilo otevřít soutěží na lávku přes Labe podél železničního mostu. V posledních letech se nám rozpracováváním obou předpolí této lávky daří postupně rozplétat vazby města k řece i požadavky na širší souvislosti.

Tuto soutěž na Labské nábřeží chápeme jako hledání komplexního pohledu na další část města u Labe. Od soutěžících vyžaduje nejen komplexní, ale i velmi podrobný pohled na část, kterou tu označujeme jako „řešené území“. Velmi dobře si ale uvědomujeme, že toto řešené území není možné vytrhávat z kontextu širších souvislostí města, proto je součástí požadavků na soutěžící i tzv.širší řešené území. Tam míru rozpracování ponecháme na soutěžících, postačující je zpracování urbanisticko koncepčního pohledu.

Add B) širší řešené území

Zde bychom si území rozdělili na část B1)severně od řešeného území podél Labe až k Dolnímu Žlebu. B2) vazbu Labského nábřeží na bývalý výtah ve skále a výstup nahoře na Pastýřáku. B3)provázání řešení na územní studii Podmokel. B4) navázání na podmokelské zázemí lávky přes Labe podél železničního mostu. B5) území jižně od železničního viaduktu podél Labe a Jílováku. 

Add B1) Zde by se soutěžící měli zaměřit především na redefinování stopy frekventované cyklostezky podél Labe. Zda by měla vést po silnici, či silnici rozšířit, nebo cyklostezku vést samostatně dál od silnice.

 

Add B2) vazbu Labského nábřeží na bývalý výtah ve skále a výstup nahoře na Pastýřáku. Nepředpokládáme, že by došlo k návratu provozu výtahu v Pastýřské stěně. Tento za normalizace realizovaný výtah překonával navíc pouze asi třetinu převýšení. Velmi rádi bychom ale nákladně realizovanou šachtu ve skále do budoucna využili. Nejjednodušší se jeví osadit do šachty schodiště a nahoře upravit výstup tak, aby toto schodiště končilo až na parkovišti „rozhledna jako důlní dílo“. Vazbu řešeného Labského nábřeží na Pastýřák považujeme za mimořádně důležitou a jsme přesvědčeni by se alespoň v koncepční rovině soutěžící k těmto možnostem měli vyjádřit. V minulosti preferované megalomanské úvahy o zpřístupnění Pastýřáku (lanovka z Mariánské louky, velkorysý prosklený výtah z nábřeží) nepovažujeme za adekvátní přístup a přikláníme se k jednodušším, levnějším a daleko propracovanějším řešením. 

Add B3)provázání řešení na územní studii Podmokel. Návrh by na tuto studii měl navazovat. Nechceme vytvářet město jako mozaiku nákladných rozdílných přístupů, ale chceme vytvářet město jako harmonický a udržitelný celek. Základní charakter Podmokel i nábřeží je obdobný. Tyto části města jsou spojeny dobou vzniku, atmosférou i zachovalostí.

 

Add B4) navázání na podmokelské zázemí lávky přes Labe podél železničního mostu. Součástí soutěžních podkladů je finální dokumentace předpolí lávky přes Labe. Zahrnuje území od tzv. myší díry do Podmokel, ke kruháku u Mototechny, komunikaci na nábřeží, a dolů k jihu až pod železniční viadukt. V podkladech je jak právě schvalovaná minimální varianta se zachováním obousměrné ulice Práce, tak finální varianta s uvažovaným ohnutím ulice Práce na nábřeží ještě než z jihu podejde železniční viadukt. V těchto návrzích je už zpracována možnost přístupu přímo k Labi.

 

Add B5) území jižně od železničního viaduktu podél Labe a Jílováku.  Součástí podkladů jsou aktuální verze projektové přípravy nábřeží v případě, že bude jez. Nejde jen o zvýšení nivelity pod Tyršovým mostem na levém břehu, ale i o kompletní úpravy nábřeží až dolů k vjezdu do Zimního přístavu. Levý břeh Labe v případě že bude jez projde radikálními změnami. Proto aby v rámci těchto úprav došlo i k propojení města s vodou, využili bychom soutěž pro vygenerování koncepčních pohledů jak nejlépe přistoupit. Důležitá bude i vazba z nábřeží podél Jílováku do Podmokel.

Podklady:

a) zaměření. Vyšli bychom z toho, co dělal pan geodet Fojtík na soutěž na lávku, to co už máme bychom rozšířili o v situaci červeně vymezené území. Dělal i zaměření zázemí ferraty. Pokud budeme mít zaměření od některých jiných částí z celého (i širšího řešeného území) do celkového zaměření bychom geodeta pověřili, aby vše začlenil. Takto bychom měli polohopis a výškopis. Vzhledem k účelu soutěže budeme potřebovat i sadu příčných řezů - ulicí až k vodě (viz grafická příloha, řezy jsem vedl schodišti k vodě). Plus zaměření pohledu na opěrnou zeď nábřeží od řeky – vyznačeno růžově.

Ze stavebního archivu bychom si měli vyžádal skeny dokumentace přilehlých domů - pohledy na štíty domů do ulice, objekt hospody U přístavu, nábřežní zdi, Tyršova mostu apod.. 

b) veškeré podklady od sítí. Ty by měly být jak současné, tak právě realizované. Součástí by měly být i polohy a tipy osvětlení, mobiliáře. Především řešeného (červeného) území. Podrobné podklady od sítí v širším řešeném území bychom pak mohli použít místo zaměření.

c) vše o konstrukci a statice kamenné zdi nábřeží včetně výložníku betonového chodníku nad řekou.

 

d) dostupná dokumentace  uvažované opěrné protipovodňové zdi. V ideálním případě bychom jako podklad měli dát data od nábřežní zdi a zábradlí (statika) a k tomu přesně definované požadavky co tam má být za protipovodňová opatření. Na soutěžících by pak bylo, jestli a kde tam udělají pevnou zeď, nebo to bude rozebírací, a kde to tam vlastně bude - téma se váže na uvažované vykonzolování chodníku nad řekou. K tomu by bylo dobré oslovit opět pana Fošumpauera ze FSv ČVUT, který dodával povodňovou mapu k soutěži na lávku. Z mapy zde by mělo vyplynout, jestli a za jakých podmínek a kde je vůbec nějaké vykonzolování možné – Fošumpauer by zpracoval i textovou část podmínek. 

K nábřežní zdi budeme potřebovat popis stavu konstrukcí včetně statického posouzení – pokud nebude u protipovodň. opatření.

 

e) Uvažovaná cyklostezka dole podél řeky – dostupné podklady.

 

f) Součástí podkladů musí být i dopravní studie zpracovaná na ČVUTu analyzující kruháky u Lídlu a Benziny jak ovlivňují průjezdnost nábřeží - celková koncepční studie. Pak by měla být dopraváky zpracovaná výchozí dopravní studie zpraco (ideálně opět na ČVUT a v koordinaci s děčínským dopravním inspektorátem) jak je to tam s možnostmi průjezdu, šířkovými limity atd... Součástí by měl být i cyklokoncept Děčína.

g) Studie Podmokel od re.architektů.

 

h) projektová dokumentace nábřeží pro případ, že bude jez včetně přesné specifikace limitů a řešení, které jsou nepřekročitelné a těch, které je možno měnit. Definovaná by tam měla být i hrana majetkoprávní, kdo bude kterou část za jakých podmínek financovat.

 

i)paní Švirlochová má jistě od stromů na nábřeží pasporty stavu.

j) jako podklad bych zahrnul i oba návrhy na zázemí ferraty

 

Předběžně - tzv.experti poroty:

Hydromechanika vody – FSv ČVUT Fošumpauer

Doprava - pan Oujezdsky

Projekt jezu - projektant Aquatisu, pana Trnka

Projektanti lávky - Kotačka a Pyková

Posouzení statiky, realizovatelnosti a rozpočtu – dal bych opět panu Vlasákovi

 

Předběžně – porota - nezávislá část návrhy – vybereme jen tři:

Tomáš Efler , Matěj Čunát-progresivní pohled na současné město, Jan Hrouda z Ústí – zkušený a obeznámený se situací, Lucie Vogelová-půjde o zapojení do krajiny nábřeží, Radek Kolařík-byl v Děčíně u všeho, Ondřej Hofmeister-půjde i o technické kvality

Velmi důležité tu budou debaty s občany a místními v rámci přípravy soutěže - určitě by šel využít zájem, který teď přichází s kulturními akcemi na Labském nábřeží. 

23/7/2021 Ondřej Beneš