Mariánská louka 02

Pro zpřehlednění sem dávám zatím poslední výstup. Odkaz na pracovní verze zde

https://decinarchitekt.blogspot.com/2018/07/vstup-do-problematiky-marianske-louky.html: 

DDM Teplická

Jak na děčínský DDM na Teplické? Úvodní úvahy:

„Pracovní ČVUT 12“

Zápis z ze schůzky „Pracovní ČVUT 12“ konané dne 17.4.2020 prostřednictvím videokonference

Účastníci:

za město Děčín: p.Raška, p.Beneš                                                                                         za ČVUT: p.Scháno

ostatní: p.Kučera (Plán udržitelné mobility – SUMP), p.Tesař (dopravní inženýr), na okamžik i pan Beránek (zpracovatel ÚP Děčína.

Témata „Pracovní ČVUT 12“:                                                                                              

1) spodek Kvádrberku.

2) stav zpracování dopravní studie Zámeckého náměstí včetně návazností       

3) stav zpracování dopravní studie Labského nábřeží a kritických míst dopravy v Děčíně (mj.kruhák u Benziny, u ČVUT, u Lidlu)

4) připomínky k úvahám o Bažantnici z pohledu dopravy.

5) ještě návrat k přístavišti pod knihovnou a otázka posunutí hrany parkoviště -

add1) spodek Kvádrberku.

Podklad viz: https://decinarchitekt.blogspot.com/2020/04/spodek-kvadrberku.html

Podrobně jsme probírali možnosti zklidnění silnice na Hřensko i otázku úprav spodku Kvádrberku. Po jednání a na základě podkladu pana Tesaře jsem zkorigoval přístup – viz odkaz výše. Posunutím vjezdu na Kvádrberk by šlo na „dobrém“ místě vybudovat řadu parkovacích míst a zároveň by se prostorová kvalita spodku Kvádrberku zvýšila. 

add2) stav zpracování dopravní studie Zámeckého náměstí včetně návazností 

Zadání této studie dosud nebylo provedeno.

Tato studie by měla umožnit korigování ad hoc dopravních zásahů v celé lokalitě – od ulice U Plovárny, vstupu na Mariánskou louku až po ulici Lázeňskou, 2.polské armády, Fugnerovu  a Obloukovou. Bez této koncepční studie, jejíž nezbytnosti si ověřujeme  už půl roku, bude vyhodnocování dopravních návrhů  této lokalitě problematické.

Add3) stav zpracování dopravní studie Labského nábřeží a kritických míst dopravy v Děčíně (mj.kruhák u Benziny, u ČVUT, u Lidlu)

Zadání této studie dosud nebylo provedeno.  

O tom, že existuje bezprostřední vazba mezi požadavkem na zklidnění Labského nábřeží (Tyršovy ulice, Masarykova náměstí) a nejslabšími místy děčínské dopravy (kruhák u Benziny, kruhák u ČVUT, kruhák u Lidlu) z různých stran zjišťujeme také již delší dobu. Obdobně jako v případě předchozího bodu, bude i tento nezbytné adekvátně prověřit nad rámec pracovních jednání na půdě ČVUT.  

Add4) připomínky k úvahám o Bažantnici z pohledu dopravy. Dosavadní přístup zde: https://decinarchitekt.blogspot.com/2020/02/bazantnice.html  

Příprava na úpravy Bažantnice již probíhá. Jde o dva projekty z Tvoříme Děčín (work out a cestičky) a požadavek z města na obnovu cyklokrosových úprav a vytvoření boulderového oválu. Probírali jsme možnosti parkování a dopravního napojení těchto aktivit. Údajně se zvažuje změna otočky busu na parkoviště. To by tu určitě bylo na místě. Vzhledem k malé neobeznámenosti s místem probereme příště.  

Add5)  ještě návrat k přístavišti pod knihovnou a otázka posunutí hrany parkoviště https://decinarchitekt.blogspot.com/2020/03/nabrezi-pod-knihovnou.html

Vzhledem k neúčasti zástupců děčínské dopravní policie na této schůzce necháváme na příště.

                                                                 
Zápis dne 18.4.2020 provedl Ondřej Beneš

Další schůzka – 7.5. 10:00 opět videokonferencí https://mestodecin.whereby.com/magistrat 

Odkaz na zápisy ze starších jednání:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/06/pracovni-cvut.html

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/06/pracovni-cvut-05.html

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/07/pracovni-cvut-06.html

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/09/pracovni-cvut-07.html

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/10/pracovni-cvut-08.html

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/11/pracovni-cvut-09.html

https://decinarchitekt.blogspot.com/2020/01/pracovni-cvut-10.html

https://decinarchitekt.blogspot.com/2020/04/pracovni-cvut-11.html

Spodek Kvádrberku

V současnosti se projektově připravuje rekonstrukce železniční trati na Horní Žleb včetně nové ocelové konstrukce mostu přes Labe. rekonstrukcí projde i tunel procházející Kvádrberkem - ten "horní". Jeho část vedoucí právě spodkem Kvádrberku byla hloubená a při rekonstrukci se bude opravovat stejným způsobem - hloubeně. 

Zde nejprve pokus o uchopení problematiky místa na jednom studentském projektu: 

https://decinarchitekt.blogspot.com/2018/10/starokatolicky-kostel-studentsky-projekt.html

Se spodku Kvádrberku se tak stane jedna velká stavební jáma. Mj.zmízí i ten krásný vzrostlý strom na kraji dětského hřiště.

SŽ by vše na povrchu měla uvést do původního stavu. vzhledem k tomu, že současný stav zdaleka není možno považovat za uspokojivý, pokoušel jsem se najít přístup jak se tu chovat. Jak řešit tento potenciálně mimořádný uzel, kde končí Kvádrberk, kde bychom měli jít i na Šibeniční vrch s Bohemií a Starokatolickým kostelem, kde je jen kousek Střelnice a jsou v těsném sousedství nádherné vily.

Tento poklid se tu kříží se silnicí na Hřensko, kde se auta už většinou řítí devadesátkou. Posunout ceduli s nápisem Děčín je nereálné - oprávněně dle vyjádření polici tu okolí silnic nepůsobí jako intravilán, bylo by tedy problematické vyžadovat dodržování padesátky.

Měli bychom se tedy pokoušet dělat v okolí silnice takové úpravy, aby měli řidiči potřebu chovat se tu ohleduplněji "sami od sebe". V jednání jsou podélná parkovací stání, místo pro přecházení a podobně.

Současný stav:

  

Cca zvýrazněná oblast kde bude výkop v souvislosti s rekonstrukcí tunelu: 

Soutisk podkladů, co jsem dostal od SŽ s naznačením obnovy cest

Schematicky jsem si tuto oblast rozdělil. Procházel jsem historické podklady, změnu trasy silnice na Hřensko i původní koncept kultivovaného parku. 

Rozdělení: tmavo zelená – lesopark, zelená – kultivovaný městský park s „plesy“ dnes zanešenými nahodilou výsadbou. Žlutá – ostroh s Bohemií a starokatolickým kostelem. Fialová – silnice na Hřensko.

 Pro naše potřeby tu zvýrazňuji základní kompoziční uspořádání. A) již zmínený kultivovaný park, b) silnice na Hřensko, c¨) ostroh s Bohemií a kostelem.

¨

 Ve spodku Kvádrberku nám tak vzniká lokálně velmi důležitý  komunikační uzel. Zde jsem doplnil ještě další vazbu na město d) a na Střřelnici c). K původní Střelnici zapuštěné do svahu Kvádrberku vede cesta e).  

Z hlediska prostorového jsem tou širokou šipkou zvýraznil patu Kvádrberku s parkem, kde je nutno zapracovat na jeho prosvětlení a otevření až nahoru k nemocnici. V současnosti prosazované arboretum s velmi hustou a rozmanitou výsadbou je zde i z pohledu nejen mého, ale i NPŮ neadekvátní a nepřijatelné.

Zvýraznění problémů k řešení. 1)cesta na Hřensko – nezbytné její zklidnění. Už delší dobu řešíme s děčínskou dopravní policií. 2)zlepšení přístupu na ostroh s Bohemií a kostelem. 3) rádi bychom zde alespoň místo na přecházení. 4)současné silnice svým zaklesnutím do terénu vytváří nepřirozenou bariéru. Nejpatrnější je to severním svahem u dětského  hřiště. 5) rodinný domek zde působí rušivě a stálo by za to před něj doplnit zeleň. 6) nevhodné náhodné seskupení výsadeb. 7) propojení pro pěší. 

 Návrh úprav. 1) zvýšení nivelity komunikací a pokus o lepší vyrovnání terénu. 2) posunutí hrany hřiště na jih a východ co to půjde. 3) hledání lepšího místa pro hřiště s ohledem na celek. 4) redukce rozmanitosti výsadeb – prostorové otevření spodku parku. 5) Doplnění zeleně, stromů, možné místo pro informační zázemí. 6) stromořadí. 7) stromořadí. 8) drobná výsadba – okrasné stromy – pokud tunel dovolí. 9) zde bude nezbytné koncipovat parkovací plochy. 10) míst, kde bude nezbytné korigovat zeleň tu bude více.   

A ještě doplnění 11) pěší propojky přes zelenou plochu. Chodník tu již je vyšlapán.

Další postup

Zaměřil bych se na definování návrhu výšek okolo křižovatky – bod 1) předchozího obrázku – již tato úprava celkovému prostorovému uspořádání velmi pomůže. Parking bychom rádi podél silnice na Hřensko – je to i způsob zpomalení této komunikace.

Náhradní výsadby budeme na městě vymýšlet společně s paní Švirlchovou z města a krajinářskou architektkou paní Hořákovou. Děláme to tak, že já většinou provedu prostorové uchopení – což tady také právě tímto provádím – a pak vše společně ladíme.

Zde ale bude do řešení třeba  zahrnout i změnu přístupu k celému parku. Současné husté doplňování dřevin je ze všech stran vnímáno jako nepřijatelné.

A zde ještě úvodní uchopení ze strany dopravního inženýra:

A zatím závěr uvažování. Pokud bychom výjezd na silnici na Hřensko posunuli níže, na "správném" místě by šlo doplnit parkování. Spodek  Kvádrberku by tak byl i velkoryse ukončen. Je tu naznačena i lávka k Bohemii - to ale asi v některé z dalších fází.

Že je toto řešení dopravně reálné ukazuje rozpracování dopravním inženýrem, 

panem Tesařem.

A pokud bychom ještě doplnili po stranách silnice značení "cyklostezka".

A na úplný závěr několik historických map a text od pana Šafra: 

Park u Tilšerovy vily Bohemia pod Popravním vrchem

                           Profesor František Tilšer (1825-1913, přírodovědec, matematik, podnikatel, politik a filosof), v letech 1865-69 vykoupil pod Popravčím vrchem část obecních i soukromých pozemků a nechal si zde postavit reprezentativní sídlo obklopené soukromým parkem. Rozkládal se od řeky Labe podél popravčího vrchu pod svah Kvádrberku na louku zvanou Sauplan (Svinská pláň), kterou dnes zabírá silnice na Hřensko a přilehlý park. Park původně zasahoval až k ulici U Střelnice, a je možné, že torzo lípy, donedávna stojící uprostřed louky, je jediným původním stromem parku. Centrem parku byla Tilšerova vila zvaná rovněž Bohemia (č.p. 29 v Loubí, v roce 1909 přečíslovaná na 697 v Děčíně), která byla posazena na hranu skalního masivu těsně pod vrcholem Popravčího vrchu. Byla dokončena na jaře roku 1868. Východně od vily byl postaven dům č. 698, který sloužil jako obydlí portýra a v jeho sousedství také dřevník. Park byl na svahu v okolí vily upraven do teras, rovinatější část měla charakter louky. Obě části byly doplněny výsadbami stromů a keřů, na terasách byly nepochybně i květinové záhony. Podoba parku je známá pouze z popisu, půdorys zahrady zachycený na plánu města má spíše ilustrační charakter. Sláva vily a její zahrady neměla dlouhého trvání: v roce 1869 zkrachovaly České akciové papírny v Plzni, kde byl Tilšer předsedou správní rady. Snažil se dluhy společnosti uhradit ze svého, což se mu vymstilo. V roce 1876 musel vilu i park prodat.

Zahrada Otto Henckela v ul. U Střelnice

                     Vilu si v roce 1871 nechal postavit majitel knihkupectví U modré hvězdy (č.p. 165 na děčínském náměstí). Dům byl původně evidován pod adresou č.p. 31 v Loubí, od roku 1909 jako č.p. 700 v Děčíně. V době socialismu byl zdevastován přestavbami, okrasná zahrada znehodnocena výstavbou řadových garáží.