Stránky architekta města Děčín

Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

mail@ondrejbenes.cz

středa 24. května 2017

Kvalita architektury a veřejného prostoru - předběžná úvaha

Od prvního dne jsem v Děčíně doslova fascinován kvalitou rekonstrukce děčínského hlavního nádraží v Podmoklech. Dívali jste se někdy pozorně na fasádu? Jak je kvalitní a uklidňující? 

Jaký je rozdíl mezi touto fasádou a překřikujícími se tóny domů, spletí reklam, barevností panelových domů.... jak je v kontrastu s tím vším fasáda nádraží tak nějak samozřejmá, přívětivá... nenutí nás abychom jí pozorovali, Je si velmi dobře vědoma svých kvalit, které jsou na tom, jestli nad ní budeme, či nebudeme exaltovaně jásat, nezávislá. 




Jak se postavit ke kultivaci veřejného prostoru? Dva skvělé příklady. 

Jeden z Prahy:
http://manual.iprpraha.cz/uploads/assets/manual_tvorby_verejnych_prostranstvi/pdf/IPR-SDM-KVP_Manual-tvorby-verejnych-prostranstvi.pdf

https://issuu.com/manualybenesov  ... a druhý z Benešova (ten asi daleko spíš bude odpovídat tomu, co bychom měli připravit pro Děčín):

Pohled na Masarykovo náměstí. Je toto centrum, jádro, srdce, těžiště, útočiště, reprezentant a i přirozený střed obce? 

Určitě - celé toto historické jádro to nemá jednoduché. Obdobně jako v Praze v okolí Pařížské je i tady původních zbouraných staveb škoda. Šedesátá léta, kdy panelová výstavba vznikala, ale nejsou léta osmdesátá. V šedesátých letech i tady urbanistům a architektům "o něco šlo". Kompozice ležatých i výškových objemů se pokoušela vnést to, co ve své době bylo považováno v architektuře a urbanismu za kvalitní. 

Dnes je při obnově sídlišť nejdůležitější doplňovat další roviny prostorové sociální skládačky, dalších cibulových slupek typů prostorů - od individuálního osobního. Už tedy nejen "veřejné" a "soukromé", ale i poloveřejné a polosoukromé. Práce s tradičním blokem devatenáctého století je ve městě odlišná od práce s takovýmto panelovým domem. 

Tady jsme v situaci, kdy bychom měli nejprve definovat původní prostory a prostorové požadavky na ně, a až pak hledat adekvátní 
prostorové řešení otevřenosti urbanismem šedesátých let. Jemně citlivě, důsledně.






Jako výchozí moment tu uvádím příklad definování současného těžko uchopitelného prostoru západní fasády Masarykova náměstí stromy. 

Je ale pouze úvodní způsob uvažování. Zkvalitnění jednotlivých částí veřejných prostor historického jádra 
až tak jednoduše nepůjde. Studií a ověřování budeme muset provést daleko více a z vícero stran.

A kvalitní soudobá architektura v Děčíně? Určitě drobný objekt v areálu Východního nádraží od ústeckého ateliéru 3+1. Architektura velkorysá, jednoduchá, účelná, padnoucí dobře do místa  - prostě normální. 


http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=&action=show&id=5038

Samozřejmě bylo by nedůsledné pominout v tomto zkratkovitém výčtu velkolepou obnovu Zámku i jeho okolí. Takovéto činy jdou nad rámec běžných možností, starostí všedního dne. Jsou pro mne viditelný znamením, že i dnes, v době roztříštěných zájmů, aktivit, aspirací a obtížné možnosti koncentrace je možné soustředit své síly k něčemu mimořádnému.

Viděl jsem i krásné příklady rekonstrukcí panelových domů. Nejsou to ale ty realizace, které si hrají s barevnými nebo geometrickými motivy a hledají jak nejvíc dominovat a vyniknout. Jsou to ty příklady, které ctí étos tohoto typu výstavby. Domy v podstatě nenápadné, spíše nebarevné, spíše jemně nebo tmavě šedé - domy i ve svém výrazu kvalitní.  

odkaz na publikaci, která téma sídlišť v dnešní době objevným způsobem otevírá:
 
http://www.alescenek.cz/detail-zbozi/stavebnictvi-strojirenstvi-211:1:1/sidliste-jak-dal-104895.html.

ty z vás, koho téma kvality v architektuře zajímá víc, mohu odkázat na tento článek:
 http://stempelbenes.blogspot.cz/2015/04/vazeni-studenti-nekolikrat-jsme-v-ramci.html 

nebo na tuto publikaci: 
https://eobchod.cvut.cz/skripta_cvut/skripta_cvut/metody_zkoumani_a_interpretace_ar_itektury-150030246


ps.
A co znamená práce s různými urbanistickými tipy (blok a výstavba šedesátých let) když se podíváme do Tyršovy ulice? 
Nejprve pohled na současný stav:

Předpoklad po spojení korun nové výstavby:

Toto je náznak původní aspirace koncepce šedesátých let. Husté jehličnany ve vymezeném prostoru "květníků" oddělují ulici od velkoryse koncipovaného prostoru před Kotvou pod velkým deskovým panelovým domem. Navíc takto vymezenému prostoru dominovala asymetricky (blíže k panelovému domu) umístěná těžká plastika s kotvou uprostřed vodních prvků. Přehrada od ulice tak definovala prostor pro vlastní kompoziční hru tak typickou pro šedesátá léta - viz.např.pražská Invalidovna.

A dnešní možné variace jak definovat ulici aniž bychom vytvářeli zeď jako v šedesátých letech, ale přesto jsou ale oba prostory - ten uliční i ten mezi kompozicí panelových objemů jasné a čitelné.

A v případě, že bychom citlivě stromy doplnili i druhou stranu ulice. Musíme ale doplnit, že jakýmkoli úvahám o stromech v ulicích musí předcházet analýza stavu sítí v chodnících, a většinu jejich radikální rekonstrukce.





neděle 7. května 2017

Den první

Na první vlastně už pracovní návštěvu jsem počátkem května do Děčína jel raději s hodinovým předstihem. Na vysvětlenou - cestou na výběrové řízení jsem skončil v zácpě a na poslední chvíli na radu místních jel horem přes Děčínský Sněžník. 

Přijetí více než vstřícné! S paní primátorkou jsme dlouho a důkladně projížděni město. Podmokly, Děčín, Východní nádraží, Staré Město, Bynov. Mám tedy i základní představu o ekonomických limitech, aspiracích i možnostech obce.  U jednoho sídliště se po etapách upravuje veřejný prostor, druhé se na takovéto úpravy připravuje. Připravuje se i první etapa Podmokel. V jednání je redukce kusu Východního nádraží, konverze nádražní budovy, lávka, ale i lávka podél železničního mostu pod Zámkem a další. 

Jak jsem se pak u předsedy Komise urbanistiky a životního prostředí dozvěděl, ve hře je toho víc. Od kašny na Masarykově náměstí třeba po možnou kultivaci horolezeckého zázemí pod Pastýřskou stěnou. Z připravené literární výbavy mě doslova chytly mapové podklady. Nejen že jsem se kompletně dozvěděl anabázi rekonstrukce Zámku i louky pod ním, ale pochopil i jak historicky významná je třeba oblast mezi Zámeckým rybníkem a Kauflandem. Ne že by bylo vždy nezbytně nutné obnovovat všechny historické stopy, ale je vždy dobré vědět, kde konkrétně se nacházíme, mít možnost si zodpovědně vybírat z variant . 




Od kolegy Tomáše Veselého, který se výběrového řízení na architekta města také zúčastnil jsem dostal několik fotek z dronu - pořízené kousek severněji od města. Poprosím ho, jestli by se mu podařilo při průletu nad řekou nafotit město - pořád tu Labe vnímám jako přirozené těžiště celého území. 



Beru si i nějakou literaturu do Děčína - zakládám si tu příruční knihovničku. Třeba knihu Michala Kohouta o sídlištích bych tu rád představil trochu podrobněji.  




Příští semestr ve škole zadáme několik proluk na bytovku, administrativní dům s parterem a se službami otevřeným do ulice. Děčín by ale určitě stál za prověření kompletního konceptu veřejných prostor, práce se zelení, parterem.