Třetí most v Děčíně pro auta

V rámci práce na "Infrastrukturní studii Ústí z pohledu kraje" ( https://rskuk.cz/files/Uhelne-regiony/Studie_verze-1.10.2020_opti.pdf  )  pro kterou jsem loni připravil zadání, inicioval ji, prosadil, vysoutěžil zpracovatele a "odkoučoval" ji až po provádění finálních korekcí, jsme dospěli k závěru, že je nezbytné prověřit v Děčíně další most pro automobilovou dopravu. 

Jde o to, že dle krajských strategických úvah (ZUR) Děčínem prochází a bude procházet ještě více (po realizaci některé z variant propojení Děčína s dálnicí D8) hlavní východozápadní propojení kraje. 

Nový most v centru města by tak ještě více měl být využíván jako průtah až dálničního typu, kde je ale zároveň koncentrována lokální obslužná doprava. Dopravně nezatíženější a nejhorší jsou tak obě místa napojení mostu - "kruháky" u Benziny a u Lidlu. Pro obě dvě tyto křižovatky se nám podařilo najít ve spolupráci s děčínskou dopravní ČVUT řešení, které by je mělo zkapacitnit pro hladší průjezd. Tato řešení jsou už v projekční přípravě. 

Jsme ale přesvědčeni, že do budoucna nebude ani toto opatření dostatečné. Je třeba prověřit třetí silniční most v Děčíně. Dopravní specialisté navrhli tento postup. Důležité je, že návrh je nezbytné pojímat šířeji - spolu s řešením dopravy v Ústí: 

Investorská příprava by byla stejná u obou staveb (v Děčíně i Ústí) , kde předpokládáme investora ŘSD – oba obchvaty předpokládáme jako přeložky silnic I. třídy a to následovně:

·        Obchvat Děčína – by byla přeložka I/13

·        Obchvat ÚNL – by mohl být jako I/62 – bude protažena tunelem a ukončena na D8

 

U obou záměrů rovněž vycházíme z faktu, že nejsou územně stabilizované, prověřené a není odůvodněna jejich ekonomická rentabilita.

Teoreticky je o trochu dále obchvat Ústí nad Labem, který je součástí územního plánu města – plocha územní rezervy.

 

– v takovém případě je potřeba stavební záměr předjednat s investorem – ten bude pravděpodobně požadovat odůvodnění stavby.

-      čili bude nutné ověření dopravním modelem – dopravní prognózy a průzkumy

Časový rozsah: 3 – 6 měsíců

Cena: 1 – 2 mil podle rozsahu

 

- a následně komunikovat s DOSS

 

- zanesení do ZÚR

 

 

dále následují kroky:

 

-      Stavební záměr je potřeba si prověřit studií proveditelnosti, která může a nemusí prověřovat více variant – zhodnocuje možné vedení trasy, napojení na stávající dopravní infrastrukturu z hlediska územní průchodnosti, střetů s prvky životního prostředí, posouzení z hlediska dopravní účinnosti, ekonomické posouzení záměru. Na základě multikriteriálního hodnocení se vybere výsledná varianta, která bude podkladem pro zákres do územně plánovacích dokumentací a další projednání.

Časový rozsah: 12 – 24 měsíců podle rozsahu

Cena: 0,5 – 3 mil podle rozsahu

 

-      bude detailněji zpracovaná územně technickou studií.

Časový rozsah: 6 - 12 měsíců podle rozsahu

Cena: 0,5 – 3 mil podle rozsahu

 

 

-      Zanesení vybrané varianty do územního plánu, včetně vyhodnocení SEA

Zanesení pravděpodobně nebude možné pouze změnou územního plánu, neboť obchvat v obou městech mění dopravní koncepci platného územního plánu. Takže nový územní plán

Časový rozsah: 3 roky - ??

Cena: 10 - 15 mil

 

 

-      Dokumentace pro územní rozhodnutí, včetně vyhodnocení vlivu na životní prostředí EIA

Časovou a finanční náročnost lze velmi těžko stanovit, neboť se bude odvíjet od počtu inženýrských děl na trase (mosty, tunely, přeložky IS…)

 

 

 

Další stupě zatím nemá cenu popisovat.

 

 

5.10.2020

 

Mgr. Lenka Želechovská
M: 608 266 890
lenka.zelechovska@afry.com

AFRY CZ s.r.o.

Oddělení dopravního inženýrství a plánování
Magistrů 1275/13

140 00 Praha 4

 

Ruská x Teplická v Podmoklech

  

Nejprve koncept dopravního řešení celých Podmokel v podání re:architektů:

Křižovatka Ruská Teplická

Návrh dopravního řešení křižovatky Ruská Teplická v podání re:architektů je součástí celkové koncepce této části města vzešlé z architektonické soutěže. Cílem řešení je tu mj. realizování univerzálního dopravního rastru, který by co nejvíce dokázal odolávat budoucím změnám. Změny dopravního řešení jsou do budoucna možné a mohou být realizovány pouze svislým dopravním značením.  Ještě důležitějším cílem je vytváření města daleko příznivějšího pro pěší dopravu – celé Podmokly mají ideální velikost „čtvrtě“, kde je vše potřebné v pohodlné docházkové vzdálenosti.

Otevření ústí Ruské do ulice Teplická pro možnost průjezdu automobilové dopravy tak považuji z pohledu celkového architektonického řešení této čtvrtě za smysluplný. 

Schválenou studii Podmokel od architektonické kanceláře re:architekti bude před zadáním projektování dalších částí nezbytné podrobněji předem dopravně rozpracovat. Jde zejména o prostor přednádraží, kde bude nezbytné řešit problémy od autobusového nádraží až po Muzeum. Velmi výhodné by bylo využít dopravní fakultu ČVUT v Děčíně. Právě dopravní analýza požadavků Podmokel by mohla být další práce, která by na tomto ústavu mohla být zpracována – po dotažení dalších akutních dopravních studií, jejichž realizace byla koncem minulého roku zastavena. Na zde řešené problematice Ruská Teplická, i na uvažovaném rozšíření řešeného území v této etapě až po Čsl.mládeže Tržní, se ukazuje, že realizace časově náročných dopravních studií v předstihu má pro město smysl i z ekonomického hlediska.  

Husovo náměstí - Podmokly

Celkový soutěžní koncept Podmokel dle návrhu re:architektů:

Korekce návrhu zvětšením nezadlážděných ploch okolo stromů (původně byly plochy kolem stromů navrženy nepříliš velké a přes návrh sofistikovaného provzdušňování kořenů pod dlažbou, která kořeny měla částečně zakrýt, jsem se obával o budoucnost stromů):

Po sérii "nedohod" mezi městem a farou jako vlastníkem pozemku okolo kostela si fara vypracovala vlastní návrh okolí kostela ve kterém usiluje o návrat ke stavu druhé poloviny devatenáctého století.

 Nedochází ale k zapracování tohoto návrhu do kontextu celého náměstí (nabídka re:architektů, kteří po jednomyslné shodě všech zúčastněných jako jediní by toto dopracování mohli provést, na tuto činnost nebyla akcepována). 

Pokud mělo být v návrhu re:architektů Husovo náměstí centrem nejen Podmokel ale celého levého děčínského břehu - kde se osídlení od konce devatenáctého století povážlivě rozrostlo a kde re:architekti uvažovali s celou řadou scénářů společenského využití - dnes si nejsme jisti zda mezi na náměstí parkujícími vozy a zelení okolo kostela půjde projít, nebude možné dotahovat veřejností připomínkovaná problémová místa jako jsou například polohy cyklostojanů. 

Příprava soutěže na revitalizaci Labského nábřeží

 

Předběžná definice zadání soutěže na Labské nábřeží v Děčíně 

Území rozděluji na A) vlastním řešeném území – na situacích vyznačeno červeně a B) tzv. širším řešeném území – na situacích vyznačeno modře. 

 

Add A) vlastní řešené území

 

Základním požadavkem na řešení je silnice včetně přilehlých chodníků vymezená zhruba kruhovým objezdem u Mototechny a předpolím Tyršova mostu. Požadujeme tu rozvržení všech druhů dopravy – silniční, pěší, cyklo. V souladu s požadavky na protipovodňová opatření je k řešení i požadovaná protipovodňová stěna včetně případných vykonzolovaní nad hladinu Labe, včetně případných schodišť či ramp dolů k vodě.

Důležité bude zapojení všech místních stakeholderů, podniků. Návrh by měl pro ně vytvářet standardy, měl by splňovat a respektovat jejich požadavky na přezahrádky atd… důležité bude otevření otázek budoucnosti i s restaurací U přístavu.

Obdobně podrobně by měla být zpracována současná spodní cesta podél vody.

Na vlastní Labské nábřeží bude ve stejném požadavku na podrobnost navazovat řešení plochy zázemí ferraty v úrovni ulice, kde jsou jako součást soutěžních podkladů vydefinovány základní funkční parametry.

Na severu řešené území zhruba vymezuje Hladový kámen. Z jihu bude řešené území navazovat na již projekčně dotažené předpolí lávky přes Labe. Z jihovýchodu na projektovou přípravu jezu, kterou by soutěžní návrh měl přehodnocovat.

Nejen v oblasti od železničního po Tyršův most by soutěžící měli mít možnost redefinovat trasu jak cyklodopravy – místní i nadregionální, tak pěší.

Řešené území bude zahrnovat i schůdky na Pastýřák kousek za kavárnou Tao. K řešení by tam byl  i podchod pod železnicí a upoutávky na Pastýřák – restaurace a ZOO.

 

Zadání metaforicky: Labské nábřeží vytváří spolu s Pastýřskou stěnou, i naprotistojícím zámkem pohledově nejexponovanější a nejcennější část města. Právě odtud se rozvíjí všechna důležitá městská panoramata.  Oba dva labské břehy v kontextu města vnímáme jako potenciálně nejhodnotnější a nejvelkorysejší městský veřejný prostor. Prověřování vztahu Labe k městu se nám před několika lety podařilo otevřít soutěží na lávku přes Labe podél železničního mostu. V posledních letech se nám rozpracováváním obou předpolí této lávky daří postupně rozplétat vazby města k řece i požadavky na širší souvislosti.

Tuto soutěž na Labské nábřeží chápeme jako hledání komplexního pohledu na další část města u Labe. Od soutěžících vyžaduje nejen komplexní, ale i velmi podrobný pohled na část, kterou tu označujeme jako „řešené území“. Velmi dobře si ale uvědomujeme, že toto řešené území není možné vytrhávat z kontextu širších souvislostí města, proto je součástí požadavků na soutěžící i tzv.širší řešené území. Tam míru rozpracování ponecháme na soutěžících, postačující je zpracování urbanisticko koncepčního pohledu.

Add B) širší řešené území

Zde bychom si území rozdělili na část B1)severně od řešeného území podél Labe až k Dolnímu Žlebu. B2) vazbu Labského nábřeží na bývalý výtah ve skále a výstup nahoře na Pastýřáku. B3)provázání řešení na územní studii Podmokel. B4) navázání na podmokelské zázemí lávky přes Labe podél železničního mostu. B5) území jižně od železničního viaduktu podél Labe a Jílováku. 

Add B1) Zde by se soutěžící měli zaměřit především na redefinování stopy frekventované cyklostezky podél Labe. Zda by měla vést po silnici, či silnici rozšířit, nebo cyklostezku vést samostatně dál od silnice.

 

Add B2) vazbu Labského nábřeží na bývalý výtah ve skále a výstup nahoře na Pastýřáku. Nepředpokládáme, že by došlo k návratu provozu výtahu v Pastýřské stěně. Tento za normalizace realizovaný výtah překonával navíc pouze asi třetinu převýšení. Velmi rádi bychom ale nákladně realizovanou šachtu ve skále do budoucna využili. Nejjednodušší se jeví osadit do šachty schodiště a nahoře upravit výstup tak, aby toto schodiště končilo až na parkovišti „rozhledna jako důlní dílo“. Vazbu řešeného Labského nábřeží na Pastýřák považujeme za mimořádně důležitou a jsme přesvědčeni by se alespoň v koncepční rovině soutěžící k těmto možnostem měli vyjádřit. V minulosti preferované megalomanské úvahy o zpřístupnění Pastýřáku (lanovka z Mariánské louky, velkorysý prosklený výtah z nábřeží) nepovažujeme za adekvátní přístup a přikláníme se k jednodušším, levnějším a daleko propracovanějším řešením. 

Add B3)provázání řešení na územní studii Podmokel. Návrh by na tuto studii měl navazovat. Nechceme vytvářet město jako mozaiku nákladných rozdílných přístupů, ale chceme vytvářet město jako harmonický a udržitelný celek. Základní charakter Podmokel i nábřeží je obdobný. Tyto části města jsou spojeny dobou vzniku, atmosférou i zachovalostí.

 

Add B4) navázání na podmokelské zázemí lávky přes Labe podél železničního mostu. Součástí soutěžních podkladů je finální dokumentace předpolí lávky přes Labe. Zahrnuje území od tzv. myší díry do Podmokel, ke kruháku u Mototechny, komunikaci na nábřeží, a dolů k jihu až pod železniční viadukt. V podkladech je jak právě schvalovaná minimální varianta se zachováním obousměrné ulice Práce, tak finální varianta s uvažovaným ohnutím ulice Práce na nábřeží ještě než z jihu podejde železniční viadukt. V těchto návrzích je už zpracována možnost přístupu přímo k Labi.

 

Add B5) území jižně od železničního viaduktu podél Labe a Jílováku.  Součástí podkladů jsou aktuální verze projektové přípravy nábřeží v případě, že bude jez. Nejde jen o zvýšení nivelity pod Tyršovým mostem na levém břehu, ale i o kompletní úpravy nábřeží až dolů k vjezdu do Zimního přístavu. Levý břeh Labe v případě že bude jez projde radikálními změnami. Proto aby v rámci těchto úprav došlo i k propojení města s vodou, využili bychom soutěž pro vygenerování koncepčních pohledů jak nejlépe přistoupit. Důležitá bude i vazba z nábřeží podél Jílováku do Podmokel.

Podklady:

a) zaměření. Vyšli bychom z toho, co dělal pan geodet Fojtík na soutěž na lávku, to co už máme bychom rozšířili o v situaci červeně vymezené území. Dělal i zaměření zázemí ferraty. Pokud budeme mít zaměření od některých jiných částí z celého (i širšího řešeného území) do celkového zaměření bychom geodeta pověřili, aby vše začlenil. Takto bychom měli polohopis a výškopis. Vzhledem k účelu soutěže budeme potřebovat i sadu příčných řezů - ulicí až k vodě (viz grafická příloha, řezy jsem vedl schodišti k vodě). Plus zaměření pohledu na opěrnou zeď nábřeží od řeky – vyznačeno růžově.

Ze stavebního archivu bychom si měli vyžádal skeny dokumentace přilehlých domů - pohledy na štíty domů do ulice, objekt hospody U přístavu, nábřežní zdi, Tyršova mostu apod.. 

b) veškeré podklady od sítí. Ty by měly být jak současné, tak právě realizované. Součástí by měly být i polohy a tipy osvětlení, mobiliáře. Především řešeného (červeného) území. Podrobné podklady od sítí v širším řešeném území bychom pak mohli použít místo zaměření.

c) vše o konstrukci a statice kamenné zdi nábřeží včetně výložníku betonového chodníku nad řekou.

 

d) dostupná dokumentace  uvažované opěrné protipovodňové zdi. V ideálním případě bychom jako podklad měli dát data od nábřežní zdi a zábradlí (statika) a k tomu přesně definované požadavky co tam má být za protipovodňová opatření. Na soutěžících by pak bylo, jestli a kde tam udělají pevnou zeď, nebo to bude rozebírací, a kde to tam vlastně bude - téma se váže na uvažované vykonzolování chodníku nad řekou. K tomu by bylo dobré oslovit opět pana Fošumpauera ze FSv ČVUT, který dodával povodňovou mapu k soutěži na lávku. Z mapy zde by mělo vyplynout, jestli a za jakých podmínek a kde je vůbec nějaké vykonzolování možné – Fošumpauer by zpracoval i textovou část podmínek. 

K nábřežní zdi budeme potřebovat popis stavu konstrukcí včetně statického posouzení – pokud nebude u protipovodň. opatření.

 

e) Uvažovaná cyklostezka dole podél řeky – dostupné podklady.

 

f) Součástí podkladů musí být i dopravní studie zpracovaná na ČVUTu analyzující kruháky u Lídlu a Benziny jak ovlivňují průjezdnost nábřeží - celková koncepční studie. Pak by měla být dopraváky zpracovaná výchozí dopravní studie zpraco (ideálně opět na ČVUT a v koordinaci s děčínským dopravním inspektorátem) jak je to tam s možnostmi průjezdu, šířkovými limity atd... Součástí by měl být i cyklokoncept Děčína.

g) Studie Podmokel od re.architektů.

 

h) projektová dokumentace nábřeží pro případ, že bude jez včetně přesné specifikace limitů a řešení, které jsou nepřekročitelné a těch, které je možno měnit. Definovaná by tam měla být i hrana majetkoprávní, kdo bude kterou část za jakých podmínek financovat.

 

i)paní Švirlochová má jistě od stromů na nábřeží pasporty stavu.

j) jako podklad bych zahrnul i oba návrhy na zázemí ferraty

 

Předběžně - tzv.experti poroty:

Hydromechanika vody – FSv ČVUT Fošumpauer

Doprava - pan Oujezdsky

Projekt jezu - projektant Aquatisu, pana Trnka

Projektanti lávky - Kotačka a Pyková

Posouzení statiky, realizovatelnosti a rozpočtu – dal bych opět panu Vlasákovi

 

Předběžně – porota - nezávislá část návrhy – vybereme jen tři:

Tomáš Efler , Matěj Čunát-progresivní pohled na současné město, Jan Hrouda z Ústí – zkušený a obeznámený se situací, Lucie Vogelová-půjde o zapojení do krajiny nábřeží, Radek Kolařík-byl v Děčíně u všeho, Ondřej Hofmeister-půjde i o technické kvality

Velmi důležité tu budou debaty s občany a místními v rámci přípravy soutěže - určitě by šel využít zájem, který teď přichází s kulturními akcemi na Labském nábřeží. 

23/7/2021 Ondřej Beneš