Stránky architekta města Děčín

Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

mail@ondrejbenes.cz

čtvrtek 31. května 2018

Vztah - Děčín - Ústí - 05, 06, 07


Vztah - Děčín – Ústí - 05, 06, 07



Posledních několik schůzek v paláci Zdar (6.2.2018, 13.3.2018, 24.4.2018) se týkaly především Děčína.  Je totiž občas dobré mít trochu nadhled. 

K debatě je toho vždy spousta – od řešení dopravního propojení z Děčína – zde se podařilo po asi třech letech zorganizovat schůzku politické reprezentace ústecké (M.Hausenblas) u paní primátorky v Děčíně. Zorganizovali jsme to jako styční důstojníci městští architekti Děčína a Ústí.

Na základě těchto setkání se celkem dobře rozvinula spolupráce s přípravou rekonstrukce ikonického mosteckého kulturního domu Repre. Tam jsem se postupně z pozice externího experta dostal do polohy, kdy vlastně určuji koncept práce s interiérem i exteriérem a to tak, aby kvalita objektu a místa byla nejen zachována, ale i maximálním způsobem rozvinuta.

Z větší dálky se také daleko lépe komentuje i opětovná snaha o určitá jednorázová  „spásná“ řešení problematiky severu. Na různých příkladech si v tomto ohledu můžeme ukazovat jak kvalitních výsledků bez dlouhodobé, systematické práce v co nejširších souvislostech se prostě dobrých výsledků dosáhnout nedá, ale chápeme, že sociální situace a problematika je tu občas tak třaskavá, že k obdobným zkratkovitým řešením svádí.

Jeden z opěrných bodů,  kde vzniká jedno z center pozitivní deviace lokality je Skrytín. Poslední mimořádně inspirativní schůzka tam proběhla i s europoslancem Tomášem Zdechovským.
Snad příští setkání stihneme ještě než se všichni rozutečou na dovolené.

sobota 21. dubna 2018

Soukromí investoři 02

Pokud mluvíme o tom, že v případě důležitých staveb, urbanistických počinů, nebo práce s veřejným prostorem - z komunálních, nebo státních peněz -  je vždy nejlepší soutěž, nebo i tzv. standardní výběrové řízením - pokud jediným kritériem není pouze cena, ale portfolio s požadavkem na prezentování srovnatelných zakázek - nemusí být vždy realizované, dále složení teamu, zkušeností, jak je pak nejlepší postupovat v případě soukromých subjektů?

I tam je vždy požadavek na vygenerování co nejlepšího řešení - po všech stránkách. většinou jde zejména o požadavky týkající se pořizovacích a pak i provozních nákladů. I toto je jedním z hlavních kritérií mimořádně kvalitní architektury. 

Soukromým investorům v Děčíně, v případě náročnějších akcí, doporučuji uspořádat užší vyzvanou soutěž. Vyzvat minimálně tak tři až čtyři velmi pečlivě vybrané teamy, které s předmětem, který je k řešení mají již zkušenosti praktické - již něco zrealizovali - nebo klidně i jen provedli sadu pozoruhodných studií k tématu se vztahující. Skicovné pak může být v řádu desítek, ale klidně dle zadání, i stovek tisíc korun.

Když jsem tento přístup objasňoval na Armexu - jeden z majitelů - pan Hlavsa si jen povzdechl, že kdybych za ním s tímto přístupem  přišel před rokem a půl - projektová příprava Maxiček a hlavně to jak budou vypadat se mohlo ubírat jinudy...  velmi dobře si uvědomuje, že cílem je vždy vygenerování co nejlepšího návrhu - po všech stránkách.

Obdobný přístup dlouhodobě doporučuji i v případě skupiny, která dlouhodobě prosazuje tzv. lanovku z Mariánské louky na Pastýřák. Muselo by se jednat o akci města (investice cca do 100 mil.Kč) . V prvním kroku by určitě bylo nezbytné vše prověřit ideovou architektonickou soutěží - která by vygenerovala přehledným způsobem kde by to vůbec přicházelo k úvaze - v které konkrétní části města - co a je vlastně ve hře, jaké hodnoty a souvislosti je třeba dál systematicky rozvíjet. A skoro by stálo za to i vše otevřít tak, že se nemusí jednat konkrétně o lanovku - ale otázka je, jaký počin v horizontu 100 mil. by městu doporučovali, pokud by nebyli ničím vázáni. Pak až v druhém kole by bylo možno - po obsáhlé společenské diskusi - přistoupit již ke konkrétní soutěži architektonické. 

Jak ale toto vše začít, jak téma otevřít? Pokud o otevření tématu usiluje soukromý subjekt - použil bych opět metodu, kterou doporučuji soukromým subjektům. Tedy vyzvat několik - opět tři až čtyři velmi kvalitní projekční teamy, které mají s náročnou prací s veřejným prostorem, se složitými souvislostmi historických jader měst i s inovativními přístupy, moderními technologiemi a světovými trendy bohaté zkušenosti.  I u nás je takových kanceláří mnoho - namátkou:  pražský Projektil, nebo A69, liberečtí Mjolk, nebo SIAL, mimořádní jsou slovenšní gut gut. Určitě se najde i mnoho malých kvalitních kanceláří - minimálně patrně nejlepší v  ústeckém kraji jsou ústeční 3+1 s Pavlem Pláničkou v čele.

Co by však nejhoršího mohlo potkat případného zájemce o prosazení svého snu ? - jednoduše řečeno nehledání kvalitního řešení. 

Korektní v tom případě musí být nejen velmi kvalitní a pravdivé průběžné informování veřejnosti (není asi nic horšího, než lživé informace o tom kdo všechno nějakou akci podporuje - v době, kdy je doopravdy vše velmi jednoduše dohledatelné - je to pak doslova trapné...).

Dále - není možné zadání přípravných ověřovacích projekčních prací svěřit někomu, kdo s obdobnou činností nemá ale naprosto žádné zkušenosti . Není možno pracovat s konkrétními lokalitami v naprostém rozporu s jejich kvalitou a potenciály. není možné vytvářet takový team který ani zdaleka není schopen veřejně a otevřeně vše doplňovat  a objasňovat-  klamat veřejnost - jedná se přece o práci s veřejným prostorem,- tedy ne s ledajakým prostorem - ale o společný veřejný prostor. Nejde o soukromý interiér nebo soukromý stavební pozemek určený k výstavbě katalogového rodinného domu......

Bývá to pak o to smutnější, pokud je do všeho vkládána dlouhodobě obrovská energie, neúspěch pak bývá přikládán jejímu nedostatečnému množství, ne - jak je doporučováno výše -  přípravě, rozvaze, postupu, výběru spolupracovníků .....

pátek 16. března 2018

Komenského náměstí

Jak se dívají studenti na možnosti Komenského náměstí?

Zde dva koncepty z podzimního víkendového workshopu:


A druhý příklad:


pondělí 19. února 2018

Vztah - Děčín - Republika



Některé problémy Děčína jsou řešitelné pouze na úrovni Kraje a jsou i problémy, které jsou k řešení ještě dál, na republikové úrovni. Vztah vedení tzv. moderního demokratického státu se k problematice urbanismu, architektury a územního plánování už od počátku devadesátých let staví - diplomaticky řečeno - zdrženlivě. 

Většinová zkušenost s centrálním plánováním dala do jednoho koše i organizaci a plánování prostorů a míst ve kterých žijeme. Už na počátku devadesátých let bylo mnohým jasné, kam bezbřehé otevření trhu v tomto směru může vést. Tyto obavy ale v devadesátých let nebyly "na pořadu dne". Máme nyní satelity, logistická centra, nákupní zóny.... Určitě - nejprve bylo nezbytné saturovat základní osobní požadavky ( i dnes je pro mnohé nejvyšší životní metou domek v satelitu). 

Požadavky se ale rozšiřují, dochází až k profanizaci pojmu "veřejný prostor". V každém případě ale už kolem sebe vidíme, kam bezbřehá exploatace vede - obzvlášť, když většina kvalitních řešení souvisí zejména s lepší komunikací.

Komunikací a koordinací v tom nejširším slova smyslu. V Děčíně se jedná už jen o komunikaci mezi Ministerstvem dopravy a Ministerstvem životního prostředí ve vazbě k uvažované výstavbě "jezu". Komunikaci jednotlivých subjektů při vstupu do konkrétních území, lokalit průmyslových zón - a tak vytváření lepších řešení, ekonomičtějších řešení, nadčasovějších řešení. 

Že máme Územní plány, různé Strategie a ZURky? Určitě, ale většina z nich bývá "uměním možného", kdy se nejedná o nejlepší řešení ze všech možných - tzv. konsenzuální, synergické - ale kompromisní - kdy se hledá nejmenší společný jmenovatel toho co "ještě nevadí"....

To je ale pro kvalitní život, pro kvalitní péči o krajinu, kvalitní rozvoj a smysluplnné vize hledající řešení výzev na otázky přicházející teprve na horizont našeho každodenního života  - zoufale málo....

Mluvíme o požadavku na zřízení pozice Krajského architekta - a důvody jsem tu už uváděl. Při pravidelných schůzkách s městskými architekty, aktivisty, žurnalisty, podnikateli nebo politiky ústeckého kraje jsem v názoru na aktivitu vedoucí ke zřízení Krajského architekta  jen a jen utvrzován. 



http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/10/tema-vztah-usti-decin.html

http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/12/tema-vztah-usti-decin-02.html

http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/12/tema-vztah-usti-decin-03.html

http://decinarchitekt.blogspot.cz/2018/02/tema-vztah-decin-usti-kraj-04.html

Zároveň by ale bylo dobré postupně začít mluvit i o důvodech jaký smysl by mělo zřízení agendy 
tzv. Státního (republikového) architekta.




Zde je jedna z úvodních úvah na toto téma:



Program Architektura (kulturní prostředí) pro celostátní volby – státní architekt                                             12.4.2017

Zpracoval:           Ing. arch. Petr Lešek; petr.lesek@projektil.cz

Náš svět se skládá ze vztahů (sociální, ekonomické,…) a prostředí, ve kterém se vztahy odehrávají a které pro ně tvoří podmínky. Bohužel se většina politiků soustředí na vztahy a prostředí buď nevnímá, nebo řeší pouze nutnou údržbu. Neuvědomují si, že kvalitní prostředí udržuje a přitahuje lidi. Investice do kvalitního prostředí se slovy dneška „vyplatí“.

Vláda ČR přijala v roce 2015 dokument Politika architektury a stavební kultury, čímž se zařadila po bok většiny evropských zemí, které tento dokument dlouhodobě mají a užívají. Mrzuté je, že se o tomto dokumentu ví velmi málo a jeho dopad je tak omezený. Tím spíše je potřeba zahrnout téma péče o kulturní prostředí (architekturu) do programu budoucí vlády a tedy i do volebních programů. Vždyť o tom, že chceme žít v kvalitním prostředí, nikdo nepochybuje.

                Od uplynulých komunálních voleb se jako klíčové osoby v tématu péče o kulturní prostředí ukázali měsští a obecní architekti. Po uplynulých krajských volbách by bylo dobré, kdyby získali odbornou pomoc a koordinaci i na úrovni krajů. Pro celostátní koordinaci a péči o téma proto považuji za vhodné ustavit státního architekta po vzoru států Beneluxu. S jasnou personifikací by stoupla i zodpovědnost dané osoby a témata Politiky architektury by se prosazovaly snadněji.

                V rámci MMR existuje odborné oddělení, které Politiku architektury, společně s externisty, připravovalo. Nicméně povědomost o něm je mimo odbornou veřejnost minimální a nemá vliv na ostatní ministerstva a státní organizace.  V poradním týmu premiéra dlouhodobě chybí architekt tak jako je městský architekt po boku starosty ve všech kvalitních městech ČR.

Tento text je podkladem pro zahrnutí pozice státního architekta (a s ním i tématu péče o kulturní prostředí) do programů kandidátů v celostátních volbách. Text navazuje na texty ke komunálním volbám, následně doplněným k zobecnění pro průběžné použití ve městech i obcích a pro krajské volby.


Státní architekt

             Bude zřízena pozice státního architekta jako poradce premiéra s vlastním týmem po vzoru států Beneluxu. Bude se jednat o konkrétní osobu na konkrétní dobu (například 5+5 let). Bude koordinovat práci krajských a městských architektů.

             Bude koordinovat práci ministerstev a státních organizací v tématu péče o kulturní prostředí.

Bude připomínkovat, koordinovat a zpětně vyhodnocovat granty, které se týkají kulturního prostředí, včetně krajiny. Bude požadovat od dotačních titulů, které se týkají prostředí dostatečný čas na zpracování a kvalitativní rozhodování o jejich podpoře. V projektech bude podporovat zahrnutí managementu veřejného prostoru, participačního procesu a kvalitativního výběru zpracovatelů například formu architektonické soutěže.


Bude sledovat a hodnotit plnění strategických dokumentů ČR souvisejících s kulturním prostředí (Politika architektury, Bytová politika,…). Bude sledovat a hodnotit plnění Politiky územního rozvoje a koordinovat krajské Zásady územního rozvoje. Bude dbát na srozumitelnost strategických dokumentů a jejich prezentaci veřejnosti včetně jejího zapojení. Připraví systém prezentování dobré praxe a sdílení zkušeností v rámci ČR.

Bude v tématu zastupovat ČR směrem do zahraničí a pomáhat jak při získávání kvalitních příkladů ze zahraničí tak při prezentaci kvalitních příkladů z ČR v rámci posílení image ČR jako experta v daném oboru.

                Zpracuje a bude aktualizovat mapu státního majetku jako součásti strategických dokumentů. Bude zpracována též mapa nevyužívaných státních pozemků a budov a umožněno a podporováno jejich alternativní využití a to i krátkodobé. Bude probíhat vyhodnocování nákladů na údržbu ploch a objektů pro možnost srovnání a optimalizace při nové výstavbě či přestavbách. Bude dohlížet na kvalitu státních investic do výstavby a bude je konzultovat a koordinovat. Zpracovatelé projektů i staveb nebudou vybíráni pouze podle ceny. U výběru projektantů bude zohledňována i cena budoucí stavby a jejího provozu.

                Bude vyvíjet a koordinovat osvětovou a výchovnou činnost k většímu zájmu veřejnosti a zejména dětí a mládeže o prostředí. Připraví zřízení Národního centra architektury.


Bude spolupracovat s Českou komorou architektů.

Bude podporovat, aby zlomek z veřejné investice (například 1%) byl investován do kvalitní výtvarné intervence jako součásti této investice.

Zpracuje a bude kontrolovat regulaci reklamy na státních pozemcích a dá doporučení pro celostátní pravidla.

Bude iniciovat a administrovat architektonické soutěže pro investice státních organizací, nejlépe s předchozí participací obyvatel.


ps. 
foto: Wag the Dog 1997 zdroj: CSFD.cz
skici: archiv OB.

neděle 18. února 2018

Soukromí investoři 01

Jak je to s podporou individuální výstavby v Děčíně? Projektovat zde nemůžu, ale pokud mě někdo osloví, dokážu v rámci své práce pomoct vytvořit základní uchopení problému ve vztahu ke konkrétní lokalitě, konkrétnímu stavebnímu programu i konkrétním požadavkům na finanční a technickou náročnost. 

Vždy je lepší dělat dům atypickým způsobem - kolega profesor Stempel říká, že architekt si na sebe vydělá třeba jen kvalitou dispozice a ušetřením nákladů na zbytečné a nevyužívané metry čtvereční domu.

Rovnou, nebo až po provedení úvodní rozvahy doporučím už konkrétního architekta, dám na výběr....










(koncept znamená, že hala může být kuchyní, kuchyň jídelnou ...)






Masarykovo náměstí

Úvod do uvažování o Masarykově náměstí. Pokud nyní začínáme mluvit o obnově kašny, má smysl stejným způsobem mluvit o celém náměstí. Tedy o rámci, jehož je kašna vyvrcholením.

Masarykovo náměstí bylo v šedesátých letech radikálně otevřeno a doplněno panelovými domy. Dnes hledáme co nejpřirozenější strukturu veřejných prostor. Nejprve obnovíme historickou stopu náměstí - už jen prací se zelení je možno hodně vykonat. 

Jako výchozí moment v jeho severní části bude dobré opět pracovat se zelení jak je patrné v následujících skicách. 






A ještě výchozí momenty uvažování při pohled na náměstí z hotelu Koruna. Vždy současný stav a koncept,. 










A něco málo fotek z doby nedávno minulé:





... na závěr jedna starší....


sobota 17. února 2018

Podmokly


Nevím, kde se vzala informace, že Husovo náměstí bude betonové – jedná se o dlažbu. Jedná se o centrální veřejný prostor Podmokel. Co si představujeme, že by se tam mělo odehrávat? Mělo by to být místo pro trhy? Společenské akce? Setkání ? Měli bychom na ně mít požadavky jako na travnatou plochu na západní konci ulice E.Destinové, nebo podél Labe, nebo na úpatí Kvádrberku? Jak lépe obdobná místa (ta centrální veřejná) kontrolovat, než pobýváním na nich? Důležité také je aby tato místa měla tak silných charakter, aby je šlo i jednoduše udržovat, a aby již vyžadovala určitý způsob jednání. 
Pokud jde o zpevněné plochy – nemíchal bych tam problematiku Tyršovky, kterou jsem řešil třeba zde: http://decinarchitekt.blogspot.cz/.../kvalita... 
Přehřívání centra Podmokel? Infra záběry současného stavu ani předpoklad po provedení úprav veřejných prostor jsem neviděl. Mohu porovnávat z obdobných měst – být centrum Podmokel dlážděná plocha 100/100 metrů bez stromů .. a uprostřed rozlehlé zástavby bez stromů v ulicích a bez zeleně ve dvorcích …. to je jiná, ale zde? nevím, tady stromy zůstávají, v ulicích se budou dosazovat, zelený Pastýřák je coby kamenem dohodil, je tu Jílovák … ale souhlasím - určitě – je třeba být vždy obezřetný…. 
Pokud jde o stromy v Prokopce – ty tam nyní půjdou dát jen proto, že bude provedena přeložka plynu v této komunikaci – za cca 1mil. Kč. Sítě jsou ostatně problémem na vícero místech – nejen Podmokel – pokud jde o úvahy dávat stromy do ulic.


A jak se dostali re:architekti (autoři revitalizace Podmokel) v zakázce na územní studii veřejných prostor Bynova? Bynov dělají re:architekti proto, protože ze všech těch, co podali nabídku v otevřeném výběrovém řízení byli nejlepší - vygooglete si je. Totiž - jak už v DC dělají Podmokly a trochu už DC znají a orientují se tu – šli i do tohoto výběrka. 
Vždy s výběrovými řízeními máme problém. Přihlásí se vždy jen pár teamů (a to se na ně snažím v profesní komunitě upozorňovat jak to jde) … a tak většinou ne všechny kanceláře, které se výběrových řízení účastní jsou nějakým způsobem kvalitní … 
Pokud jde o termín realizace - počátek v březnu - jaký by mělo smysl končit s pracemi až bude sníh? Přípravné práce, stejně jako realizační i tendrová dokumentace trvaly několik let a byly velmi drahé prováděčka Husova náměstí a Prokopky vyšla na cca 2mil. I to je důvod proč město chce nejprve na základě ověření kvality této dokumentace její realizací získat zpětnou vazbu o její kvalitě, než zadá další části, další etapy revitalizace do projektové přípravy. 
Jednou z nejdůležitějších věcí projektové přípravy revitalizace je požadavek, aby se zároveň dělali všechny sítě - aby se ulice dělaly komplet - aby si správci a provozovatelé sítí ve všem prostě udělali pořádek. Přesto, správci a provozovatelé sítí se v okamžiku havárie nemusí nikoho ptát, mohou vzít stroje a do ulice se zakousnout.....
Tolik nyní kritizované dláždění Husova náměstí Podmoklům mimořádně prospěje (a opět musím zdůraznit jak důležité je toto otevření dávat do souvislosti s vysázením stromů  - a tedy větším zavření - prostoru před nádražím). Podle mě se i na jazýčku vah vyváží to, co s touto čtvrtí udělalo nákupní centrum Pivovar. Husovo náměstí jako centrum čtvrtě - v porovnání s ním - bude najednou daleko větší a velkorysejší, otevřenější.. Objevíme jeho mnohovrstevnatý vztah k Podmoklům, Pastýřáku, krajině i historii... tedy prostě věci, které Pivovar - stejně jako jakékoli nákupní centrum - uměle vytváří pro simulování příjemnosti prostředí při nerušeném nakupování.
Ano - síla a zároveň největší slabost Husova náměstí je ve složitosti sociálních vazeb a vztahů, které se tu do něj promítají. Ale taková náměstí vždy bývala - reálně se do nich promítal skutečný stav obce. Zobrazoval se v nich. Aby se tu nyní něco dalo do pohybu bylo třeba pohnout celou občanskou společností - a to už je nějaká práce. 
Žijeme v době vysoce specializovaných technologií, mikro, soft, nano, piko.... že to se do vnímání tohoto konkrétního náměstí nepromítá? Velkou část energie Podmokel úspěšně vstřebal Pivovar - tam ale realizace tzv.veřejných prostor není výsledkem širokého společenského konsenzu jako u náměstí - to tam nebylo potřeba. Tam bylo vše dáno silou developerského kalkulu, záměru, silou peněz. 
Na rozdíl od náměstí - jako věci veřejné - je to příklad úspěšnosti matematické přírodovědy, která sama v sobě smysl nemá, ale hledá ho až následně. I pro ni je ve svém důsledku mimořádně důležitý tzv. přirozený reálný život a svět se svou iracionalitou a nepředvídatelností. I pro ni jsou ve svém důsledku mimořádně důležité pojmy jako domov, kultura, kontinuita, aspirace, fundament a kultivace. Tedy něco, co vzniká jen velmi těžce, pomalu, a je vždy ohroženo zánikem. 
… a ještě jedna poznámka - na městě jsem inicioval podepsání smlouvy s re:architekty, na základě které všechny otázky týkající se práce s veřejným prostorem a vůbec nějakým způsobem navazující na jejich komplexní studii Podmokel budou řešit s nimi – Podmokly mají do té míry načtené, že to pro ně bude daleko jednodušší a budou tak daleko lépe schopni udržet kontinuitu a pružnost přístupu, i když na vše ještě nejsou realizační dokumentace – na všechny části revitalizace Podmokel. 

Tedy ať už se jedná o barvu zábradlí u nového mostu u Ovčího můstku, koncept použitých světel v Pivovarské, práce s chodníkem v Teplické nahoru nad Ovčím můstkem, změna křižovatky v souvislosti s bouráním kusu bloku tamtéž, nebo koordinace zájmů soukromých vlastníků veřejných prostor vedle nově vydlážděné plochy tzv.tržnice u Husova náměstí, nebo třeba spolupráci s Muzeem na úpravě jeho vstupních prostor směrem k nádraží, jako i úprava a hledání organizace vnitrobloku Muzea, nebo spolupráce se soukromými subjekty jako hledání jak změnit parter Grandu u nádraží, jak ho využít, jak o navázat na veřejné prostory – před i po jejich úpravách, které na ně v rámci revitalizace Podmokel čekají….