AD - architektura Děčína: Vztah - Ústí nad Labem

VZTAH - ÚSTÍ NAD LABEM - DĚČÍN

verze 01a - 07/2018

OBSAH:

1) PŘEDMLUVA

2) ÚVOD

3) ÚSTÍ NAD LABEM

4) DĚČÍN

5) ČEHO SE OBÁVAT

6) DALŠÍ MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SEVERU

7) GRAFICKÉ PŘÍLOHY
KONKRÉTNÍ ŘEŠENÍ

1) PŘEDMLUVA

(Použit text z přednášky - Ondřej Beneš, Oldřich Ševčík: „Architektura, urbanismus a automobilismus“ čili polemika s jednoduchými řešeními. Celý text zde: http://stempelbenes.blogspot.com/2015/10/architektura-urbanismus-automobilismus.html )

Francouzská spisovatelka G. Sandová napsala, že lidi lze dělit podle toho, zda touží žít v chalupě nebo v paláci, filosof G. Bachelard ji upřesnil, „každý z nás má své chvíle touhy po chalupě a po paláci“. S auty je to stejné, máme chvíle, kdy toužíme po terénním voze, který všude projede a máme chvíle, kdy zatoužíme usednout za volant posledního modelu sportovního Porsche a ujíždět třeba po panamerické dálnici – kdyby Porsche i dokonalá dálnice byly po ruce. Architektura i automobily dokáží uspokojovat široké spektrum našich potřeb/aspirací. Můžeme jezdit „městskou hromadnou dopravou“ i osobním vozem, můžeme bydlet v bytě na panelákovém sídlišti i v rodinném domě. Do architektury i automobilismu je „vepsán“ jak individualismus moderní doby, tak jeho protiváha – různé formy kolektivismu. A možná i něco podstatnějšího: jak na jedné straně potřeba identifikace s místem, touha po útočišti, po bezpečí a nalézání jistot v „zakotvení v místě a čase“, tak na druné straně i ona úžasná pohyblivost člověka moderní doby.

.. stroj z dob, když benzín ještě voněl….

… v každé kultuře má poezie automobilové dopravy své příběhy...
….digitální poezie je ale zase něco úplně jiného….

Mimořádná kvalita zapojení a respektování krajiny už meziválečné německé dálniční sítě

V českém prostředí jde v lepším případě stále pouze o mimořádně kvalitní inženýrské dílo vnímané jako tvrdá intervence do krajiny.

Letiště z poválečné doby rozmachu letectví (NY JFK)

Dnešní symbol mobility, který už lidské měřítko postrádá . V okamžiku vplutí obřích osobních lodí do benátské laguny je tento kontrast ještě výraznější.

A k tomu jeden z největších kontrastů – švýcarské stavby Petera Zumthora – citlivě vetkávané do kulturního a krajinného kontextu.

A kde brát dnes inspiraci při složitých konverzích průmyslových předměstí, konstituování nových dopravních uzlů a hledání nových funkcí? Kromě Porůří, nebo Belgie určitě v Londýně. Na snímku Tate Modern, snad ještě pozoruhodnější je ale okolí tamní železniční stanice St.Pancreas.

Pro perspektivní řešení relace „chodec – město - automobilismus“ činí změny v životním stylu vázané na proměny komunikace ( webová síť, internet) víc než happening, který se vysměje a na velmi omezenou dobu „zatočí“ s neúnosnou dopravní rekvencí. Řečeno metaforou:

Místo malé nahodilé lodičky zamíří do přístavu celý obří tanker civilizace. V současnosti, ve velmi, velmi pozdní moderně, probíhá vyrovnávání role místa, území a domova, Je provázeno jak minimalizací významu místa a domova, tak minimalizací významu distance, vytvářením nových pojítek netradičních komunit (internetová komunikace, sociální sítě na webu), tak hledáním a znovunalézáním respektu k místu, území a domovu.

Člověk „informačního věku“ žije stále intenzivněji ve svých externalitách – v notebooku a na webových sítích, které jsou kdykoli k dispozici, jakoby doznalo přísloví „omnia mea mecum porto“ nového naplnění.

2) ÚVO

Přes podrobnou analýzu problematiky jedné obce (Děčín) je možné se postupně propracovat i k jeho okolí, regionu. Iniciačním momentem tu pro mne bylo zveřejnění připravovaného územního plánu Děčína otevírající v jasnějším světle problematiku dopravy. Základní informace jsem pak získal mj. i od městského architekta Ústí pana Charváta, který se v oblasti pohybuje už několik desetiletí. Ostré a jedinečné kontury problematiky pak vnáší pohled Martina Hausenblase.

Téma dopravy – především tranzitní - se prostřednictvím různých skupin stává tu menším, tu větším důvodem k nátlakovým aktivitám. Dlouhodobě je tu koncipováno východo-západní propojení celé oblasti Liberec-Karlovy Vary. Sever Čech je však ve svých požadavcích a aspiracích značně roztříštěný – jakoby města nebyla schopna spolu komunikovat, doplňovat se i podporovat.

To vše jsem si ověřoval na setkáních městských architektů, které jsem organizoval. I zde se projevuje, že téma osobně zodpovědné osoby – tzv. krajského achitekta – je velmi důležité. Celý sever Čech je zvyklý řešit své problémy v lepším případě utilitárně technokraticky.

Zde nás bude zajímat především vztah Ústí Děčín. Tendence k rozdrobování a parcelování se projevuje i zde. Ústí má své priority i Děčín má své priority. Jaké jsou, o co se jedná?

3) ÚSTÍNAD LABEM

Již delší dobu Ústí hledá cesty ke své obnově, hledá způsoby jak nastartovat svůj rozvoj – a to Ústí mělo v devadesátých letech jeden z nejlepších územních plánů u nás – mj. centrum města mu vděčí za definování hlavního náměstí. Vstup do problematiky Ústí podrobněji zde: http://ondrejbenes.blogspot.com/2017/10/usti-biliny-nad-labem.html

Je ale možné hledat a nacházet místo, odkud je možno obraz tohoto města znovu rozvíjet - abychom se neutopili v nepřehledné mozaice různých požadavků? Můžeme říci, že hledáme především nový „obraz“ Ústí. Obraz v době, kdy těžký, zpracovatelský průmysl postupně nachází jiné místo ve struktuře chápání prostoru i zde. Mezi osvícenými je vidět palčivá snaha orientovat se na technologie zítřka. Patří tam i požadavky na všechny druhy dopravy. Žijeme v době, kdy již velmi přesně a velmi konkrétně dokážeme odhadnout i případné negativní vlivy těchto vyspělých technologií a je možno poměrně přesně definovat, i co znamená velmi vysoká rychlost v hustě urbanizované oblasti. Vzpomeňme jen na negativní důsledky z Portugalska, Řecka. Je třeba velmi aktivně vyvažovat kulturu žitého prostředí a techniku.

Jedním z cest obnovy je hledání již zmíněného komplexního obrazu města, kraje. Obec získala své jméno od ústí Bíliny, měli bychom se především zaměřit na toto místo – patrně totiž neexistuje v Ústí neutěšenější lokalita.

Novou energii tomuto místu i městu může dát zastávka VRT pod zemí i efektivní řešení páteře silniční dopravy, včetně mimoúrovňového řešení tunely. Návrat do idyly loky a potoka počátku devatenáctého stoleté je nereálný, ale tušíme, že pokud se nám podaří rozpléci toto klubko průblémů, můžeme bezpečně postupovat územím dále.

4) DĚČÍN

A jaké priority má Děčín? Na jakékoli zmínky o tom, že by se problémy Děčína vyřešili tunelem pod Ústím reagují děčíňáci podrážděně? „nás Ústí nezajímá“.Tento způsob uvažování má hluboké kořeny dlouhodobým nekoordinováním a absencí osobní odpovědností.

Pokud bychom hledali maximalistickou variantu – byl by to nový most pod Děčínem přes Labe, čímž byse doprava dostala úplně mimo jádro obce. Daleko důležitější je ale dnes optimalizovat současný stav, než všechny problémy hned řešit další exploatací.

Pro Děčín je kritická především současná tranzitní kamionová doprava vedená údolím Jílovského potoka. Odtud pak prvotní hledání technického řešení tohoto problému – hledání kapacitnějšího propojení někde poblíž. Vznikaly varianty nejprve Pastýřskou stěnou, pak tzv. Chrochvická a Zelená. Tyto varianty jsou projednávány již několik desetiletí. Varianta přesouvající problém dopravy do Ústí vede dopravu podél Labe.

Představa otevírat nějakou další variantu je z tohoto pohledu mono vnímat jako další ztrátu času.

Děčín se děsí dopravního stínu. Už nové železniční propojení na sever se Děčínu vyhne. Potřeboval by velmi kvalitní dopravní propojení aby si mohl užívat

5) ČEHO SE OBÁVAT?

Jednak špatného vyvažování vztahu kultura a technika. Dnes více než kdy jindy si není možno jednoduše představit, že vyřešením jakéhokoli technického řešení řeší to o co nám jde – o kvalitu života a kvality kulturního vestavěného prostředí ve kterém žijeme.

Ale pak i – a možná ještě více – náhražovitým a zkratkovitým řešením. Ta se snaží postupnou a cílevědomou práci nahradit tzv. „nápadem“. Může to být i hledání romantických návratů do nějaké zidealizované doby nebo etapy, stejně jako návrat k nějakému přírodně idealistickému ideálu.

Mnohdy se stává, že řešení, které nám nejvíce nevyhovuje je třeba pouze jen drobně poopravit, aby se stalo tím nejvyhledávanějším konsenzem.

Že je nejlepší řešení i zde vymyslet něco technicky smysluplného a pak se pokoušet vše potichu bez ptaní realizovat? Takové běžné řešení? Jak je možné téma dopravy otevřít aniž bychom se báli

6) DALŠÍ MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE NA SEVERU

Patrně bude nezbytné založit téma spolupráce důsledným otevíráním problematických oblastí. Pokud jde o dopravu, mluvili jsme i o oslovování jednotlivých obcí a malých měst ležících na spojnici mezi Ústím a Děčínem.

Podobně ale daleko náročnější bude hledání propojení na druhou stranu směrem do pánevní oblasti. Pokud si můžeme jako výchozí moment uvažování ve věci dopravy v lokalitě stanovit jako meze cca Děčín a Ústí, rozloha dotčená k řešení pánevní oblasti zasahuje od Chomutova po Ústí.

Co říci závěrem úvodu? Pokud před sto lety patřil sever čech mezi technicky i kulturně a společensky nejvyspělejší oblasti Čech a otázkou bývalo jak podpořit rozvoj zanedbaného jihu, již dávno se tato situace obrátila. Nejde tu jen a pouze o naplnění po odsunu sedetských němců, ale jde skoro ještě více stále o hledání nové vize po radikální změně prostorových souvislostí po roce 89. Bez nadsázky můžeme říci, že se s tím ještě společnost nevyrovnala. O té více je nezbytné hledat již dnes odpověď na otázky zítřka

7) GRAFICKÉ PŘÍLOHY
KONKRÉTNÍ ŘEŠENÍ

1) celkové koncepční varianty

2) vstupní data podrobněji

2a) přivaděče k Děčínu ze západu

2b) přivaděče k Děčínu z východu

2c) vysokorychlostní trať VRT a Ústí

2d) vysokorychlostní trať VRT a Praha

1)celkové koncepční varianty

Z celkových úvah je patrné, že se pokoušíme dívat se na rozvoj regionu jako na celek, kde strategické úvahy týkající se dopravy jsou dokonale zkoordinovány s požadavky na celkovou kvalitu rozvoje osídlení, bydlení i pobytu v krajině. Mimořádně důležitý je par respekt ke krajině.

Vzhledem k sociální problematice regionu – provázané se všemi oblastmi života, se snažíme vyvíjet tlak na technicky i technologicky inovativní, smysluplná a ohleduplná řešení. To se nám může podařit pouze pokud provedeme kompletní analýzy celkového stavu i nadčasové koncepční úvahy otevírajícími nové horizonty rozvoje.

Celkový pohled. Cílem je zkvalitnění řešení problémů regionu směrem dovnitř. Jde zejména o rozvoj vyspělých technologií, péče o krajinu, péče o vztah sídla a krajiny s jejím průmyslovým využitím, hledání kvality architektury, urbanismu i veřejného prostoru. Doprava pak zajistí propojení - velmi dobrou dopravní obslužností – jak podél hranic, tak zejména na Sasko, ale i centrum Čech.

modře trasa Liberec – Karlovy Vary (světlejší modrá - varianta tzv. Manušická spojka)
červeně tunel Ústím

fialově dosavadní úvahy příjezdu do Děčína ve třech variantách – Pastýřská, Chrochvická, Zelená

světle modrá – vysokorychlostní trať VRT

Pohled na vztah Ústí a Děčína. Modrá linie vede v kopcovitém terénu přirozenými těžišti území – údolími řek. Nezasahují invazivně do krásné krajiny. Slabou stránkou je přivedení mj.těžké dopravy do center v údolí ležících měst. To lze ale s využitím současných technologií řešit – v Ústí tunel, v Děčíně je výhledově plánován nový most přes Labe jižně od města (současný tzv. Nový vede skoro přesně centrem). Východně od Děčína je modře naznačena realizace trasy v nejbližších letech. Světle modře trasa (s mnoha tunely) opět nejnižším místem v krajině podél řeky Ploučnice.

modře trasa Liberec – Karlovy Vary
červeně tunel Ústím
fialově dosavadní úvahy příjezdu do Děčína ve třech variantách – Pastýřská, Chrochvická, Zelená
světle modrá – vysokorychlostní trať VRT

Výchozí model uvažování v podání městského architekta Ústí pana Charváta. I z tohoto konceptu je patrný požadavek na zkompaktnění osídlených částí – při nacházení a respektování jeho jednotlivých částí a na druhé straně ochrana specifik volné dosud nezastavěné krajiny.

Základní rozvaha řešení dopravy v Ústí. Křížení východo-západní silniční osy se severojižní osou železniční. Velký důraz bude kladen na kvalitu propojení se strukturou dopravy ve městě (hledání polohy tzv. vnitřního okruhu, doplňování parkovacími domy, zkvalitňování MHD, hledání řešení na hraně Neštěmice-Krásné Březno.

modře trasa Liberec – Karlovy Vary
červeně tunel Ústím
světle modrá – vysokorychlostní trať VRT
žlutě – vnitřní okruh s napojovacími body na tunel pod Ústím.

V konceptu je vidět jak mimořádně důležité bude hledání vazeb na existující struktury města, které bychom měli rozvíjet. Je patrné, že obě dvě přípojná místa vnitřního okruhu(žlutá) na tunel jsou výhodně v tzv. vnitřních periferiích města. Levé napojení by mohlo propojit budoucí centrum, nové nádraží VRT i brownfieldy na západ a jih – předpokládáme, že se tu vytvoří nový komplexní kus města.

A jaký je na to celé pohled z Děčína?

Téma přivaděče směrem na dálnici se v Děčíně řeší – tedy aktivně - posledních třicet let. A stále nic není….

Představa děčíňáků, že tyto úvahy opustí a upnou se na řešení, které nemohou kontrolovat a budou čekat dalších třicet, padesát let je iluzorní…

Že řešení vedoucí sesuvným územím chráněnkou, velkými převýšeními je – pokud všichni kdo mohou budou obstruovat jak jen nejlépe dovedou – jen těžko reálné?

2a) přivaděče k Děčínu ze západu

V první části doplňkových studií jsou sumarizovány varianty přivaděčů do Děčína.ze západu Nejstarší je tzv. Pastářská. Vyústění by ale vyšlo přímo naproti děčínského zámku – je to varianta těžko akceptovatelná. Obě dvě další varianty – Chrochvická a Zelená vedou územím s velkým převýšením, přírodně cennými lokalitami a v neposlední řadě sesuvným území.

Modře varianta Pastýřská
Červeně Chrochvická

2b) přivaděče k Děčínu z východu

A ještě detailnější pohled na řešení dopravy od Děčína na východ. Nejprve varianty dopravy těsně přiléhající k Děčínu – do ÚP zapracovávána fialová varianta pokračující dolů tzv. Manušickou spojkou procházející územím s mnoha tunely údolím Ploučnice.

Na dalším obrázku je schéma postupu územím k České Lípě.

2c) vysokorychlostní trať VRT a Ústí

V Ústí je mimořádně důležité, aby zastávka VRT byla v centru a byla kvalitně prvázána se všemi ostatními systémy dopravy, umožní se tak smysluplné propojení Ústí s centrem Čech i Drážďanami.

Pro lepší propojení směrem na Děčín bude důležitá nová kolej na pravém břehu umožňující přímou jízdu regionálních vlaků z nového terminálu v ústí Bíliny na Děčín (v současnosti je jízda možná na pravém břehu pouze pomocí tzv. úvratě).

•

Současný stav projektové přípravy nádraží s VRT v ústí Bíliny. Toto místo doplní ještě nové řešení silniční dopravy umožňující mj. uvolnění nábřeží obou stran Labe, ale především vlastní ústí Bíliny.

Pohled na řešení dopravy podél údolí Bíliny dál na východ.

2d) vysokorychlostní trať VRT a Praha

Jde tu o kvalitní a rychlé napojení Ústí pomocí VRT nejen na Drážďany ale i na Prahu. Kvalitní znamená, že budou provázané a zkoordinované veškeré aspekty území. Určitě – pohled na dopravu v Praze je při pohledu ze severu trochu jiný – VRT si z podstaty nejvyšší úrovně dopravy zasluhuje propojit s letištěm.

Tomu pak jistě odpovídá úvaha o oddělení tohoto nejprogresivnějšího druhu dopravy (VRT) pokud možno pod zem – řešení v centru Ústí. Městské i příměstské tratě tak uvolnili pro jemnou dopravní obslužnost metropole.

Letiště je v tomto ohledu součástí té nejrychlejší dopravy, tedy na něj nové rychlé a kvalitní evropské tratě patří.

Varianty řešení propojení VRT v centru města. Jedna věc je jemné prokrvení města a předměstí metropole metrem, příměstským vlakem a věc druhá je rychlé a „nenápadné“ spojení důležitých bodů. Některé zásadní kroky zlepšující infrastrukturu jsou pro svou komplexnost velmi obtížné.

Pražské letiště LVH čeká prudký rozvoj, Mělo by být komunikačním uzlem,
zajišťujícím moderní propojení s celým světem.
Současný oficiální koncept uvažování o LVH je na videu zde:
https://www.youtube.com/watch?v=o8u7rGrSwPY&list=PLYXq5NduV1rGpyRvhdANVblt7c58fEtaJ