Stránky architekta města Děčín

Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

mail@ondrejbenes.cz

středa 24. října 2018

Program péče o prostředí města a obce na volební 4 roky


Program péče o prostředí města a obce na volební 4 roky




Petr Lešek, 24.10.2018, lesekpetr@seznam.cz




Ve většině obcí a měst u nás se již po letošních komunálních volbách ustavily vládní koalice. Většinou mají společné programové prohlášení. To se přirozeně týká oblastí a témat, kterým se chtějí nadcházející 4 roky věnovat. Pochopitelně nejde jen o sociální a ekonomická témata, ale i o veřejné stavby.


Více jak pět let se věnuji právě tomu, jak by mohla malá a střední města o své prostředí pečovat a zvelebovat ho. Vždyť všichni z nás chtějí strávit svůj život v příjemném a kvalitním prostředí, na které můžeme být pyšní i před návštěvníky našeho města nebo obce.


Za čtyři roky volebního období se dá zvládnout jen omezené množství plánů a projektů. Tím spíše je vhodné si celé volební období dobře rozvrhnout, aby na jeho konci bylo o něco příjemnější prostředí a pocit politiků i občanů, že se jejich město, městys, obec nebo i městská část zlepšuje


Následující text je doporučením, jak si takové rozvržení na čtyři roky volebního období právě z pohledu péče o kulturní prostředí připravit.




Čtyři roky jsou ve stavebnictví krátká doba. Ani současný stav obtížného projednávání stavebních záměrů s dotčenými orgány státní správy rychlosti nepřispívá. I proto je důležitá dobrá příprava akcí a jejich průběžné prezentování a hledání konsenzu. Samotná stavba přitom, díky současným technologiím a organizaci stavebních firem, není tolik časově náročná. Podle velikosti a typu bývá doba výstavby od půl roku do dvou let. Obtížně odhadnutelným faktorem je vytíženost stavebních firem. Vzhledem k náročnému projednávání stavebních záměrů může být časově náročné zpracování projektu. O to více je důležitá spolupráce se stavebním úřadem a rozvržení postupu projednávání. Na projekt je tak potřeba opět půl roku až dva, dle způsobu projednání. Při průměrné délce stavby rok a půl a průměrné délce projektu opět rok a půl je tak možné první rok volebního období věnovat důkladnému rozmyšlení, prodiskutování a přípravě veřejných staveb. Mimo samotných staveb jsou pro výsledné kvalitní prostředí důležité strategie a vize města, městyse či obce. Ty umožňují kontinuitu vedení obce. Strategie ale musí být intenzivně prodiskutovány, aby na nich byla společná shoda, o kterou se opře jejich dlouhodobost. Doporučuji proto postupovat od obecnějšího ke konkrétnímu.


První rok je vhodné věnovat zhodnocení celkové vize města či obce, která bývá obsažená ve Strategickém plánu. Porovnat přijatou koaliční smlouvu nebo program nového vedení města se Strategickým plánem. Zároveň nad aktualizací Strategického plánu zahájit průběžnou komunikaci s občany. Města a obce se učí své záměry s občany diskutovat, nicméně většinou jen od akce k akci. Vhodnější je nastavit kontinuální a zároveň efektivní komunikaci s občany. Podle velikosti obce se tomu může věnovat politik, nebo zaměstnanec. Tiskové či PR odbory a osoby by neměly jen vytvářet obraz obce k vnějšímu světu, ale zaměřit se i na komunikaci ke svým občanům. Kromě elektronických nástrojů bude vždy nenahraditelný i osobní kontakt. Právě u nejširší vize obce – Strategickém plánu – je komunikace nejnáročnější, ale její dobré zvládnutí předejde většině pozdějších konfliktů. Tato komunikace by měla trvat celé volební období. Stát se standardem vedení obce. Jedním z nástrojů komunikace by měla být i Komise rozvoje či výstavby, která umožní zapojení místní odborné veřejnosti. Obdobně je vhodné zavést participativní rozpočet. Dobré je také aktivizovat občany soutěžemi typu nejkrásnější květinová výzdoba. Kromě Strategického plánu by se mělo nové vedení seznámit se stavem územního plánování v obci. Nejedná se jen o územní plán, ale i o návrhy na podrobnější řešení území jako je územní studie a regulační plán. Jejich zpracování zjednoduší následné projekty a lépe se nad nimi dá dojít ke shodě. Z programu nového vedení, komunikace s občany a aktualizace strategického plánu vzejdou i jednotlivá témata pro péči o prostředí města. Nemělo by se jednat jen o konkrétní veřejné stavby budov či prostranství, ale i o určitá témata či území (řeka ve městě, brownfieldy, regenerace sídlišť, parkování a doprava, vodní režim,…). Jejich důležitost vyplyne právě z debaty. Tím se určí i způsob řešení a harmonogram. Zvolenení po veřejné debatě zásadně usnadní jejich následné přijetí a zjednoduší i realizaci. S nastavením ve strategickém plánu souvisí i péče o městský/obecní majetek. Mělo by vzniknout, nebo se aktualizovat, zhodnocení stavu a strategie nakládání s ním. Jaké pozemky či stavby je vhodné pronajmout či prodat, jaké naopak koupit a z jakého důvodu. Strategie by měla být vizualizována v mapě kvůli srozumitelnosti. Nevyužívané pozemky a budovy by měly být nabídnuty k dlouhodobému i krátkodobému pronájmu s preferencí pronajímatelů, kteří přispívají ke kvalitnějšímu prostředí a životu města. Součástí péče je i zpětná vazba z užívání veřejně vlastněných budov a prostorů a optimalizace provozních nákladů. Je možné využít téma Smart City, ale obezřetně a smysluplně. Koordinátorem péče o obecní majetek a celého tématu péče o prostředí města/obce by měl být městský/obecní architekt. Pokud ho město/obec má je potřeba ho do debat a strategií zapojit jako hlavního koordinátora a iniciátora. Pokud ve městě/obci není, je vhodné jej ustavit pomocí výběrového řízení ve spolupráci s Českou komorou architektů a výběru na základě kvalitativních kritérií. Forma spolupráce bude zvolena dle možností a obtížnosti správy města/obce. Může to být interní zaměstnanec na plný úvazek, nebo externí konzultant v rozsahu dle reálných potřeb města/obce. Doporučuji jej vybrat na pět let s možností prodloužení na dalších pět. Jeho angažmá bude trvat déle než volební období a zároveň nehrozí, že ztratí energii a iniciativnost. S městským architektem souvisí nejen komunikace s veřejností, ale i vzdělávání veřejnosti v tématu péče o kulturní prostředí, a to zejména u dětí a mládeže. Součástí výchovy k občanství by měla být výchova k zájmu o prostředí ve kterém děti žijí a získání pocitu spoluodpovědnosti za něj. V ČR je pro vzdělávání dětí dost podkladových materiálů a městský architekt by je měl ve „svém“ městě/obci iniciovat a organizovat. Městský architekt by se měl orientovat v dotačních výzvách, které se týkají zvelebování prostředí města/obce. Tedy nejen dotace na konkrétní typy budov či prostor, ale i na osvětu a pořádání architektonických soutěží. Usilování o dotace by mělo být koncepční v návaznosti na aktualizovaný Strategický plán. Město/obec by nemělo realizovat projekty jen proto, že jsou na ně dotace, ale proto, že je potřebuje.


Po intenzivním prvním roce by město/obec mělo ve druhém roce pokročit k realizování zvolených akcí. Klíčovým bude výběr zpracovatelů projektů jak strategických (územní studie, generely), tak konkrétních. U obou je vhodné vybírat podle kombinace kvality a kvantity, optimálně tak, že se již v soutěži předkládají návrhy budoucích projektů. To lze dosáhnout v architektonických soutěžích administrovaných jako zakázky malého rozsahu, soutěže o návrh otevřené nebo užší, či soutěžní dialog. S organizací těchto soutěží pomůže či je zorganizuje městský/obecní architekt. Zadání soutěží vzejde z kontinuální komunikace s občany. Díky tomu se bude soutěžit to na čem je obecná shoda a usnadní se následné přijetí. Ve druhém roce by tak mohly být zahájeny projekční práce. V kontinuální komunikaci a s městským/obecním architektem pak mohou být řešena další strategičtější témata na něž se v prvním roce nedostalo. U měst turisticky málo nebo příliš atraktivních to bude strategie turismu a jeho podpora nebo tlumení. Město/obec má být totiž především pro svoje občany a turismus má být občerstvením pro obyvatele nikoliv je z města vytlačovat. Dalším strategickým tématem je regulace reklamy. Zejména města jsou přeplněna nekvalitní a agresivní reklamou, která snižuje kvalitu prostředí a ve výsledku ani neprospívá inzerentovi. Některá města již regulaci reklamy na svém území přijala. Samostatným tématem jsou výtvarné intervence. Je vhodné nehovořit o výtvarných dílech nebo plastikách, neboť výtvarné umění se za posledních sto let rozšířilo i mimo tradiční žánry. V západní Evropě a USA je již 50 let běžné u veřejných akcí část investice vyhradit pro výtvarné intervence. U nás se soudobé výtvarné umění ve veřejných budovách a prostorech až na výjimky neuplatňuje a staré se odstraňuje. Není divu, že se tak snižuje kulturní povědomí ale i sounáležitost občanů s městy a obcemi. Výtvarné intervence mají nezastupitelnou symbolickou úlohu společenství a zároveň zpříjemňují prostředí. Jejich realizace je násobně rychlejší než u staveb a úprav veřejných ploch. Je tak možné se jejich přípravě věnovat po celé volebního období. Komunikace a participace je u nich velmi potřebná, právě pro jejich symbolickou hodnotu.


Ve třetí roce volebního období by měly být ukončovány projekty veřejných staveb a soutěženi jejich zhotovitelé. Jako u výběrů zpracovatelů projektů je i u výběrů stavitelů zásadní používání nejen nabídkové ceny při výběru, ale zejména kvality například posuzováním referenčních projektů a požadavky na kvalitu týmu.


Čtvrtý rok by se měly stavby realizovat. Ke zdárné realizaci je potřeba dozor autora projektu a kvalitní technický dozor investora, který kontroluje technickou kvalitu provedení. Tato kontrola bdí nad postavením toho, co bylo zadáno a díky kontrole kvality i nad cenou a trvanlivostí výsledného díla.




Z uvedeného výčtu je zřejmé, že zásadní pro zlepšení kvality prostředí měst a obcí je úvod volebního období, kdy je šance pečlivě a společně s veřejností naplánovat co a kdy je potřeba realizovat. Uvedený postup je vhodné zpestřit i drobnějšími akcemi, které mohou být realizovány dříve než na konci čtyřletého období. Není dobré pouze čekat na velké události a stavby, ale je potřeba je doplnit i drobnými rychlými úpravami třeba i jen administrativního charakteru, které zlepší příjemnost prostředí měst. Nedílnou součástí péče o svěřené město/obec je též sledování, jak si vedou obdobná města a obce u nás a v zahraničí, využívání jejich zkušeností a sdílení svých. Dobrým nástrojem k tomu mohou být partnerská města nebo sdružení obcí. Iniciátorem by měl být městský/obecní architekt.

Žádné komentáře:

Okomentovat